Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz

český šlechtic (1654-1697)

Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz (pokřtěn 22. prosince 16548. října 1697 Montortone) byl příslušník bílinské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Byl císařským radou a komořím, nositelem Řádu zlatého rouna a působil jako císařský diplomat v Bavorsku, Anglii, Francii a Španělsku.

Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz
Vyslanec ve Španělsku
Vyslanec ve Francii
Vyslanec v Anglii
Vyslanec v Bavorsku
Císařský rada
Císařský komorník

Narození16. prosince 1654
Teplice
Úmrtí8. října 1697 (ve věku 42 let)
Montortone
Místo pohřbeníPraha
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě 21. června 1670 říšský hrabě
ChoťMarie Žofie z Dietrichsteinu (1653–1711)
RodičeKryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz (1614–1658) a Alžběta Apolonie z Tilly († 1665)
DětiLeopold Josef (1683–1707)
Eleonora Kateřina Charlotta, provd. z Lobkowicz (1685–1720)
Příbuzníbratranec: Ferdinand Vilém Popel z Lobkowicz (1647–1708)
bratranec: Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (asi 1650–1722)
děd: Vilém mladší Popel z Lobkowicz (asi 1575–1647)
babička: Benigna Kateřina z Lobkowicz (1594–1653)
praděd: Oldřich Felix Popel z Lobkowicz († 1604)
prababička: Anna z Hradce (1557–1596)
zeť: Filip Hyacint z Lobkovic (1680–1734)
Zaměstnánídiplomat
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1695 Řád zlatého rouna (č. 570)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Původ a život

editovat

Narodil se jako syn nejvyššího hofmistra Kryštofa Ferdinanda Popela z Lobkowicz (9. října 16144. července 1658) a jeho druhé manželky (sňatek 15. června 1653) Apolonie z Tilly († 18. srpen 1665 Praha). Přesné datum narození není známé, nicméně byl pokřtěn 22. prosince 1654.

Byl císařským radou a komořím. Působil v diplomatických službách, pracoval pro Habsburky jako vyslanec v Bavorsku, Anglii, Francii a Španělsku.

Dne 21. června 1670 byl spolu se svými bratranci povýšen do stavu říšských hrabat a 9. července 1695 byl pasován na rytíře Řádu zlatého rouna.

Zemřel 8. října 1697 a 18. října byl pohřben v pražské Loretě, jejíž byl patronem.

Majetek

editovat

Vlastnil Bílinu (1665–1697), Divice a Chvatěruby. V letech 1675-1682 nechal přestavět hrad v Bílině na reprezentativní raně barokní sídlo podle návrhu italského architekta Giovanniho Pietra Tencally (1629–1702), stavbu vedl Antonio della Porta (1631–1702).[1]

Dne 12. června 1681 se oženil ve Vídni s Marií Žofií z Ditrichštejna (pokřtěna 5. listopadu 1653 – 4. listopadu 1711, pohřbena v Loretě na Hradčanech), dcerou knížete Maxmiliána z Ditrichštejna na Mikulově (1596–1655) a jeho manželky Žofie Anežky z Mansfeldu (1619–1677). Narodily se jim následující děti:

  • 1. Leopold Josef (17. 1. 1683 – 19. 5. 1707 Vídeň, pohřben v pražské Loretě), poslední mužský příslušník bílinské větve
  • 2. Terezie Ludmila (23. 1. 1684 – 7. 8. 1684)
  • 3. Eleonora Kateřina Charlotta (1. 4. 1685 – 3. 3. 1720 Vídeň, pohřbena v kostele sv. Václava v Roudnici), univerzální dědička bílinského panství
  • 4. Ludvík Filip (12. 8. 1687 – 27. 12. 1687)
  • 5. Ferdinand († 28. 5. 1679, pohřben v pražské Loretě) – asi nemanželský syn

Pro Marii Žofii z Ditrichštejna to byl už druhý sňatek, poprvé se provdala za hraběte Františka Eusebia z Pöttingu (1627–1678), vdovce po Marii Markétě Löblové z Krainburgu.

Reference

editovat
  1. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Dějiny zámků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 424 s. ISBN 978-80-242-4226-2. S. 143. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat