Kristýna Schönbornová

česko-rakouská šlechtična

Kristýna Josefa Marie hraběnka Schönbornová (rozená von Brühl, 28. března 1817 Praha23. října 1902[2] tamtéž) byla česká šlechtična spolková činovnice, sufražetka a feministka, manželka hraběte Ervína Damiána Schönborna, zakladatelka Spolku svaté Ludmily, prvního ženského spolku v českých zemích. Spolupracovala s předními osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí, jako byla například Marie Riegrová-Palacká.

Kristýna hraběnka Schönbornová
Rodné jménoKristýna Josefa Marie hraběnka Schönbornová
Narození28. března 1817
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. října 1902 (ve věku 85 let)
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Manžel(ka)Ervín Damián Hugo Schönborn
DětiKarel František ze Schönbornu
Bedřich Ervín ze Schönbornu
Heřman ze Schönbornu
František de Paula ze Schönbornu
Anna Marie ze Schönbornu
Alžběta ze Schönbornu
Marie Leopoldina ze Schönbornu
Vilemína ze Schönbornu
Vojtěch Josef ze Schönbornu
Pavlína ze Schönbornu
RodičeBedřich August z Brühlu a Marie Augusta ze Šternberka-Manderscheidu
PříbuzníErvín ze Schönbornu[1], Jan ze Schönbornu[1], Maria Bedřich Karel ze Schönbornu[1], Josef ze Schönbornu[1], Maria František ze Schönbornu[1], Kristýna ze Schönbornu[1], Tereza ze Schönbornu[1], Zdenko Maria Karel ze Schönbornu[1] a Maria Vojtěch Ervín ze Schönbornu[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Narodila se v Praze do německy mluvící šlechtické rodiny Friedricha Augusta von Brühl a jeho ženy Alžběty. Otec pocházel ze Zelené Hory v Pruském Slezsku, matka z Prahy. 11. července 1839 se v Praze provdala za velkostatkáře a politika hraběte Ervína Damiána Schönborna, v době svatby je uváděna jako palácová dáma. Manžel vlastnil rodinné statky Lukavice, Příchovice, Přeštice, Malesice a Kozolupy na Plzeňsku a alodiální statek Dlažkovice na Litoměřicku[3]. Od roku 1861 do roku 1867 byl také konzervativním poslancem Českého zemského sněmu. Rovněž byl majitelem Schönbornského paláce na Malé Straně. Se svým manželem přechodně pobývali ve Vídni.

 
Spisovatelka Marie Riegrová-Palacká, členka Spolku svaté Ludmily, se kterou hraběnka Schönbornová úzce spolupracovala

Spolek svaté LudmilyEditovat

Roku 1851 iniciovala hraběnka Schönbornová v Praze založení Spolku svaté Ludmily, jakožto prvního ženského spolku[4] v českých zemích a zároveň jednoho z prvních českých spolků vůbec – teprve Říjnový diplom vydaný roku 1860 umožnil zakládat spolky, do té doby nebyla spolková činnost dovolena. Spolek vznikl s cílem cíl zaopatřit zejména vdovy a matky samoživitelky, které po ztrátě manžela nebyly schopny zajistit sobě, případně rodině, obživu a často tak upadaly do chudoby. Spolek byl založen u příležitosti 930. výročí mučednické smrtí svaté Ludmily, jedné z českých patronek, byl tehdy jedinou ženskou asociací tohoto zaměření v Čechách. I přes napjaté společenské prostředí neoabsolutismu se spolek navzdory svému českému charakteru udržel a záhy začal být vedle okruhu žen a dívěk kolem ústavu Amelinga jedním z důležitých center ženské inteligence v Praze.

Členkou spolku se roku 1864 stala také Marie Riegrová-Palacká[5], dcera Františka Palackého, která posléze převzala po hraběnce Schönbornové vedoucí úlohu ve spolku. Reorganizovala jej a pomocí něj se snažila o vybudování samostatné české vzdělávací instituce pro dívky. To se podařilo roku 1865, kdy byla založena soukromá výrobní škola v Praze. Klub byl mezi českými ženami vyšší společnosti velmi oblíben, soustřeďoval manželky a dcery spisovatelů, intelektuálů, novinářů či politiků. Sloužil ke společnému trávení volného času, ale především ve vzdělávání a práci na poli ženské emancipace. Jeho dalšími členkami bylo například Ludmila Šimáčková, Eliška Krásnohorská či Sofie Podlipská. Velká článek dam angažovaných ve svaté Ludmile se rovněž roku 1865 stala členkami Amerického klubu dam, prvního českého ženského spolku vzniknuvšího z iniciativy mecenáše Vojty Náprstka, který se scházel v jeho domě U Halánků.

Okolo roku 1870 došlo ve spolku ke sporům, po kterých zejména mladší členky spolku odešly a založily na začátku roku 1871 založily novou organizaci, Ženský výrobní spolek, který se zabýval totožnou agendou. Spolek svaté Ludmily nadále kvůli nedostatku financí utlumoval svou vzdělávací činnost, poslední z rukodělných kurzů pro ženy byl zrušen roku 1885.

ÚmrtíEditovat

Kristýna Josefa Marie hraběnka Schönbornová zemřela roku 1902 v Praze.

PotomciEditovat

Spolu s manželem měli celkem osm dětí, čtyři syny a čtyři dcery:[6][7]

V některých pramenech je uváděno deset dětí,[7] např. ještě syn Ervín (* 1842).[6][7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Český šlechtic a rakouský ministr Bedřich Schönborn. spcp.prf.cuni.cz [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  3. KOBLASA, Pavel. Panství Lukavice a hraběcí rodina Schönbornů. Rodopisná revue. 2008, roč. 10, čís. 3 / podzim, s. 2–3. Dostupné online. 
  4. EDITOR. Svatá Ludmila 1100 let [online]. 2017-01-05 [cit. 2020-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-04. (česky) 
  5. 1050. schůzka: Povídka O šedivé paní. Dvojka [online]. 2015-08-09 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c KOBLASA, Pavel. Panství Lukavice a hraběcí rodina Schönbornů. Rodopisná revue. 2008, roč. 10, čís. 3 / podzim, s. 2–3. Dostupné online. 
  7. a b c Hrabě Franz de Paula kardinál Schönborn. www.payne.cz [online]. Jiří Payne [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat