Ladislav II. Popel z Lobkovic

Ladislav II. Popel z Lobkowicz (150118. prosince 1584 Praha-Malá Strana) byl příslušníkem chlumecké větve šlechtického rodu Popelů z Lobkowicz, vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Zastával post dvorského maršálka, prezidenta apelačního soudu a nejvyššího hofmistra.

Ladislav II. Popel z Lobkowicz
z chlumecké větve
Lobkowiczký erb
Lobkowiczký erb
Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
1570 – 1584
PanovníkMaxmilián II., Rudolf II.
PředchůdceJan III. Popel z Lobkowicz
NástupceJiří Popel z Lobkowicz
1. prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
20. leden 1548 – 1570
PanovníkFerdinand I., Maxmilián II.
Předchůdceúřad zřízen
NástupceJan V. Popel z Lobkowicz
Dvorský maršálek Českého království
Ve funkci:
1542 – 1571
PanovníkFerdinand I., Maxmilián II.
NástupceJaroslav I. Smiřický ze Smiřic

Narození1501
Úmrtí18. prosinec 1584
Praha-Malá Strana
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťI. Benigna ze Starhembergu (1499–1557)
II. Veronika z Harrachu
III. (1563) Johana Berkovna z Dubé (asi 1545–1601)
RodičeLadislav I. Popel z Lobkowicz († 1505)
Anna Krajířová z Krajku († 1520)
DětiLadislav "mladší" (1566–1621), Zdeněk Vojtěch (1568–1628), Václav, Kateřina, Benigna, Marie Zbyňka, Anna, Johana
Příbuzníbratr: Jan III. Popel z Lobkovic (1490–1569)
vnuk: Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (1609–1677)
děd: Jan I. Popel z Lobkowicz († 1470)
babička: Anna Švihovská z Rýzmberka († 1476)
praděd: Mikuláš I. z Lobkowicz († 1435)
prababička: Anna z Nechvalic († před 1411)
snacha: Polyxena z Pernštejna, ovdovělá Rožmberková (1566–1642)
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a životEditovat

Narodil se jako druhý syn a druhý ze sedmi potomků Ladislava I. Popela z Lobkowicz († 1505) a jeho manželky Anny Krajířové z Krajku († 1520).

Po nástupu Habsburků spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem Karla V. a Ferdinanda I. ve vojenském tažení proti Turkům v roce 1532. V roce 1534 se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce 1536 se stal královským radou a komořím a roku 1542 dvorním maršálkem Českého království. Spolu s Ferdinandem I. se účastnil tažení proti Janu Fridrichovi Saskému a vojskům šmalkaldského spolku.[1] Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku 1547 a Ferdinand jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků Kašpara Pluha z Rabštejna.[1]

Od roku 1548 zastával funkci prezidenta nově zřízené rady nad apelacemi, od roku 1549 byl také přísedícím komorního soudu. Svůj post prezidenta apelačního soudu opustil, aby se mohl stát nejvyšším zemským hofmistrem v Čechách, současně byl jmenován královským místodržícím. Také byl pověřován i jinými úkoly, například v roce 1573 stál v čele poselstva českého zemského sněmu do Varšavy, jehož úkolem bylo doporučit pro volbu za polského krále syna Maxmiliána II. arcivévodu Arnošta.

Zemřel 18. prosince 1584 ve věku 83 let. Pochován byl v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně.

MajetekEditovat

Ladislav II. Popel z Lobkowicz také stál na počátku hospodářského a politického vzestupu chlumecké větve lobkowiczkého rodu. Rozšířil panství Chlumec, získal hrabství v Horní Falci. Na svých statcích podporoval rozvoj řemesel. Vlastnil Chlumec, Sedlčany, Jistebnice, Zbiroh, Krásnou horu, Rybníky, Borotín, Kamým, Křivoklát, Králův Dvůr, Neustadt a. d. Waldnaab a Störnsteint (Bavorsko).

RodinaEditovat

Ladislav II. se oženil třikrát, všichni potomci pocházeli z posledního manželství. Poprvé vstoupil ve svazek manželský s vdovou Benignou ze Starhembergu (1499–1557), dcerou Bartoloměje ze Starhembergu (1460–1531) a Magdaleny z Losensteinu († 1532). Jejím prvním manželem byl Jan ze Švamberka na Boru († 1533). Podruhé se oženil s Veronikou z Harrachu, dcerou Leonarda z Harrachu († 1570) a Marie Alžběty ze Schrattenbachu († 1573). Naposled se oženil 29. června 1563 s Johanou Berkovnou z Dubé (asi 1545 – 19. 11. 1601). Narodilo se jim osm dětí (3 synové a 5 dcer):

  • 1. Ladislav IV. (mladší, Lacek; 15. 10. 1566 – 20. 3. 1621 Brno), moravský zemský hejtman
    • 1. ∞ (28. 9. 1597) Anna Alžběta ze Salm-Neuburgu (30. 6. 1565 – 1615)
    • 2. ∞ (31. 1. 1616) Anna Marie Alžběta ze Salm-Neuburg (24. 10. 1598 – 15. 10. 1647)
  • 2. Zdeněk Vojtěch (15. 8. 1568 – 16. 6. 1628 Vídeň nebo Praha, pohřben v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem), nejvyšší kancléř
  • 3. Václav (kolem 1570 – 26. 9. 1596 Keresztés)
  • 4. Kateřina (kolem 1570 – 14. 2. 1615)
    • 1. ∞ Jindřich Kurcpach z Trachenburka
    • 2. ∞ (29. 1. 1606) Jan Bedřich z Oppersdorfu († 18.5.1632 Žampach)
  • 5. Benigna (13. 11. 1569 – 3. 10. 1625)
    • 1. ∞ (4. 3. 1590) Seyfried (Siegfried) I. z Promnitz (1534 – 25. 2. 1597)
    • 2. ∞ (5. 2. 1606) Jan Kavka z Říčan († 1643)
  • 6. Marie Zbyňka (27. 10. 1571 – 30. 1. 1591, pohřben v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze)
    • ∞ (5. 9. 1590) Václav Bezdružický Ludvíkovský z Kolowrat († 1. 1. 1604)
  • 7. Anna
    • ∞ (19. 10. 1598) Jiří Maxmilián z Oppersdorfu († 15. 2. 1607)
  • 8. Johana (1574 – 8. 10. 1639)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 31. 

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 31–32. 
  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 109, 216–217. 
  • RYANTOVÁ, Marie. Ladislav II. Popel z Lobkovic jako první prezident apelačního soudu. In: VOREL, Petr (ed.). Stavovský odboj roku 1547. První krize habsburské monarchie. Sborník příspěvků z konference konané v Pardubicích ve dnech 29. a 30. září 1997. Pardubice – Praha 1999, s., 185–204.

Externí odkazyEditovat