Otevřít hlavní menu

Ladislav II. Popel z Lobkowicz (150118. prosince 1584 Praha-Malá Strana) byl příslušníkem chlumecké větve šlechtického rodu Popelů z Lobkowicz, vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Zastával post dvorského maršálka, prezidenta apelačního soudu a nejvyššího hofmistra.

Ladislav II. Popel z Lobkowicz
z chlumecké větve
Lobkowiczký erb
Lobkowiczký erb

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
1570 – 1584
Panovník Maxmilián II., Rudolf II.
Předchůdce Jan III. Popel z Lobkowicz
Nástupce Jiří Popel z Lobkowicz

1. Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
20. leden 1548 – 1570
Panovník Ferdinand I., Maxmilián II.
Předchůdce úřad neexistoval
Nástupce Jan V. Popel z Lobkowicz

Dvorský maršálek Českého království
Ve funkci:
1542 – 1571
Panovník Ferdinand I., Maxmilián II.
Nástupce Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic

Narození 1501
Úmrtí 18. prosinec 1584
Praha-Malá Strana
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť 1. Benigna ze Starhembergu,
2. Veronika z Harrachu,
3. Johana Berkovna z Dubé
Rodiče Ladislav I. Popel z Lobkowicz
Anna Krajířová z Krajku
Děti Ladislav "mladší", Zdeněk Vojtěch, Václav, Kateřina, Benigna, Marie Zbyňka, Anna, Johana
Příbuzní Jan III. Popel z Lobkowicz (sourozenec)
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Ladislav I. Popel z Lobkowicz
† 1505
matka Anna Krajířová z Krajku
† 1520
manželka 1. Benigna ze Starhembergu
1499–1557
manželka 2. Veronika z Harrachu
manželka 3. Johana Berková z Dubé
asi 1545–1601
bratr Jan III. Popel z Lobkovic
1490–1569
syn Ladislav IV. Popel z Lobkowicz
1566–1621
syn Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz
1568–1628
děd Jan I. Popel z Lobkowicz
† 1470
babička Anna Švihovská z Rýzmberka
† 1476
praděd Mikuláš I. z Lobkowicz
† 1435
prababička Anna z Nechvalic
† před 1411

Obsah

Původ a životEditovat

Narodil se jako druhý syn a druhý ze sedmi potomků Ladislava I. Popela z Lobkowicz († 1505) a jeho manželky Anny Krajířové z Krajku († 1520).

Po nástupu Habsburků spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem Karla V. a Ferdinanda I. ve vojenském tažení proti Turkům v roce 1532. V roce 1534 se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce 1536 se stal královským radou a komořím a roku 1542 dvorním maršálkem Českého království. Spolu s Ferdinandem I. se účastnil tažení proti Janu Fridrichovi Saskému a vojskům šmalkaldského spolku.[1] Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku 1547 a Ferdinand jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků Kašpara Pluha z Rabštejna.[1]

Od roku 1548 zastával funkci prezidenta nově zřízené rady nad apelacemi, od roku 1549 byl také přísedícím komorního soudu. Svůj post prezidenta apelačního soudu opustil, aby se mohl stát nejvyšším zemským hofmistrem v Čechách, současně byl jmenován královským místodržícím. Také byl pověřován i jinými úkoly, například v roce 1573 stál v čele poselstva českého zemského sněmu do Varšavy, jehož úkolem bylo doporučit pro volbu za polského krále syna Maxmiliána II. arcivévodu Arnošta.

Zemřel 18. prosince 1584 ve věku 83 let. Pochován byl v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně.

MajetekEditovat

Ladislav II. Popel z Lobkowicz také stál na počátku hospodářského a politického vzestupu chlumecké větve lobkowiczkého rodu. Rozšířil panství Chlumec, získal hrabství v Horní Falci. Na svých statcích podporoval rozvoj řemesel. Vlastnil Chlumec, Sedlčany, Jistebnice, Zbiroh, Krásnou horu, Rybníky, Borotín, Kamým, Křivoklát, Králův Dvůr, Neustadt a. d. Waldnaab a Störnsteint (Bavorsko).

RodinaEditovat

Ladislav II. se oženil třikrát, všichni potomci pocházeli z posledního manželství. Poprvé vstoupil ve svazek manželský s vdovou Benignou ze Starhembergu (1499–1557), dcerou Bartoloměje ze Starhembergu (1460–1531) a Magdaleny z Losensteinu († 1532). Jejím prvním manželem byl Jan ze Švamberka na Boru († 1533). Podruhé se oženil s Veronikou z Harrachu, dcerou Leonarda z Harrachu († 1570) a Marie Alžběty ze Schrattenbachu († 1573). Naposled se oženil 29. června 1563 s Johanou Berkovnou z Dubé (asi 1545 – 19. 11. 1601). Narodilo se jim osm dětí (3 synové a 5 dcer):

  • 1. Ladislav IV. (mladší, Lacek; 15. 10. 1566 – 20. 3. 1621 Brno), moravský zemský hejtman
    • 1. ∞ (28. 9. 1597) Anna Alžběta ze Salm-Neuburgu (30. 6. 1565 – 1615)
    • 2. ∞ (31. 1. 1616) Anna Marie Alžběta ze Salm-Neuburg (24. 10. 1598 – 15. 10. 1647)
  • 2. Zdeněk Vojtěch (15. 8. 1568 – 16. 6. 1628 Vídeň nebo Praha, pohřben v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem), nejvyšší kancléř
  • 3. Václav (kolem 1570 – 26. 9. 1596 Keresztés)
  • 4. Kateřina (kolem 1570 – 14. 2. 1615)
    • 1. ∞ Jindřich Kurcpach z Trachenburka
    • 2. ∞ (29. 1. 1606) Jan Bedřich z Oppersdorfu († 18.5.1632 Žampach)
  • 5. Benigna (13. 11. 1569 – 3. 10. 1625)
    • 1. ∞ (4. 3. 1590) Seyfried (Siegfried) I. z Promnitz (1534 – 25. 2. 1597)
    • 2. ∞ (5. 2. 1606) Jan Kavka z Říčan († 1643)
  • 6. Marie Zbyňka (27. 10. 1571 – 30. 1. 1591, pohřben v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze)
    • ∞ (5. 9. 1590) Václav Bezdružický Ludvíkovský z Kolowrat († 1. 1. 1604)
  • 7. Anna
    • ∞ (19. 10. 1598) Jiří Maxmilián z Oppersdorfu († 15. 2. 1607)
  • 8. Johana (1574 – 8. 10. 1639)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 31. 

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 31–32. 
  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 109, 216-217. 
  • RYANTOVÁ, Marie. Ladislav II. Popel z Lobkovic jako první prezident apelačního soudu. In: VOREL, Petr (ed.). Stavovský odboj roku 1547. První krize habsburské monarchie. Sborník příspěvků z konference konané v Pardubicích ve dnech 29. a 30. září 1997. Pardubice – Praha 1999, s., 185–204.

Externí odkazyEditovat