Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu

vévoda krumlovský

Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu, (4. července 1742 Postoloprty[1]5. listopadu 1789 Hluboká nad Vltavou[2]) byl knížetem z rodu Schwarzenbergů, poslední kníže před rozdělením rodu na primogenituru a sekundogenituru, 10. vévoda krumlovský a inciátor stavby Schwarzenberského plavebního kanálu.

Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
Jan Nepomuk Schwarzenberg.jpg

10. vévoda krumlovský
Ve funkci:
1782 – 1789
Předchůdce Josef I. Adam
Nástupce Josef II.

5. kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
1782 – 1789
Předchůdce Josef I. Adam
Nástupce Josef II.

Narození 4. července 1742
Postoloprty
Rakouské císařství Habsburská monarchie
Úmrtí 5. listopadu 1789
(ve věku 47 let)
Hluboká nad Vltavou
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Schwarzenberská hrobka
Choť Marie Eleonora z Öttingen-Wallersteinu
Rodiče Josef I. Adam
Marie Terezie z Liechtensteinu
Děti Josef II. zakladatel primogenitury
Karel I. Filip zakladatel sekundogenitury
Sídlo Český Krumlov
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1782 rakouský Řád zlatého rouna (č. 803)
Commons Johann I of Schwarzenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Jan Nepomuk I. se narodil jako prvorozený syn Josefa I. Adama, knížete ze Schwarzenbergu a krumlovského vévody a princezny Marie Terezie, dcery Josefa Johanna Adama z Lichtenštejna roku 1742 v Postoloprtech.

Oproti svému otci a dědovi Adamu Františkovi nikdy nezastával vysoké funkce u císařského dvora a věnoval se výhradně správě hospodářství. Přestože vládl pouhých 7 let, byla jeho krátká vláda pro dominium velmi podstatná. Započal totiž velké množství reforem v oblasti hospodářství. Během jeho panování začala výsadba nových kulturních plodin, například jetele a vojtěšky, a především došlo k významné systematizaci v lesnictví a k cílené výsadbě lesů.

Nejpodstatnějším činem jeho života však bylo zahájení stavby Schwarzenberského plavebního kanálu pod vedením Josefa Rosenauera, čímž bylo propojeno povodí Vltavy a Dunaje a následně plaveno dříví do celé monarchie. Schwarzenberský plavební kanál tak v následujících dvou stoletích významně ovlivňoval hospodářství nejenom Schwarzenberského dominia, ale i velké části jižních Čech a potažmo i všech regionů, v nichž fungovaly podniky zásobované šumavským dřívím, v Českých a rakouských zemích.

14. července 1768 se oženil s Marii Eleonorou z Öttingen-Wallersteinu, která mu porodila 13 dětí a z toho 4 syny, již se dožili dospělosti. Podle klauzule ze závěti jeho praděda Ferdinanda Viléma Eusebia, bylo po Janově smrti Dominium a rod rozděleno na dvě části mezi prvorozeného syna Josefa II. a Karla I. Filipa. Jeho smrtí se tak schwarzenberský rod rozdělil na dvě větve – na starší hlubocko-krumlovskou a mladší orlickou.

Jan Nepomuk I. zemřel na svém zámku na Hluboké. Jeho tělo bylo pohřbeno v Třeboni a jeho srdce podle tradice uloženo v Srdeční hrobce krumlovských vévodů v Českém Krumlově.

Rozdělení rodu na dvě větve počínaje jeho smrtí roku 1789 bylo ukončeno až rokem 1986 v osobě Karla Schwarzenberga.

RodinaEditovat

Oženil se 14. července 1768 ve Vídni-Schönbrunnu s Marií Eleonorou z Oettingen-Wallersteinu (22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň), dcerou Filipa Karla hraběte z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (17. 3. 1722 Augsburg – 14. 4. 1766 Wallerstein) a (sňatek 21. 2. 1746 Hohenbaldern) Charlotty Juliany hraběnky Oettingen-Baldern (25. 10. 1728 Baldern – 2. 1. 1791 Markt-Bissingen). Narodilo se jim třináct dětí (8 synů a 5 dcer):

Související článkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Postoloprty
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Hluboká nad Vltavou
  3. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 142 a 144. 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Josef I. Adam
  10. vévoda krumlovský
17821789
  Nástupce:
Josef II.
Předchůdce:
Josef I. Adam
  5. kníže ze Schwarzenbergu
17891833
  Nástupce:
Josef II.
(Karel I. orlická větev)