Otevřít hlavní menu

Pablo Carreño Busta

španělský tenista
(přesměrováno z Pablo Carreño)

Pablo Carreño Busta (* 12. července 1991 Gijón) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál tři turnaje ve dvouhře i ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal dvacet tři titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Pablo Carreño Busta
Pablo Carreño Busta na French Open 2015
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 12. července 1991 (28 let)
Místo narození Gijón, Španělsko[1]
Bydliště Barcelona, Španělsko[1]
Výška 188 cm[1]
Váha 74 kg[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 5 166 514 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 172–154
Tituly 3 ATP, 11 challengerů, 12 Futures
Nejvyšší umístění 10. místo (11. září 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2017)
French Open čtvrtfinále (2017)
Wimbledon 1. kolo (2014, 2015, 2016)
US Open semifinále (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 82–77
Tituly 3 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění 16. místo (17. července 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2017)
French Open 2. kolo (2015, 2016)
Wimbledon 1. kolo (2015)
US Open finále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20170911a11. září 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2017 na 10. místě a ve čtyřhře pak v červenci téhož roku na 16. místě. Trénují ho krajané Samuel López a Cesar Fàbregas.[1]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Rumunsku, v němž už za rozhodnutého stavu vyhrál ve dvou setech nad Adrianem Ungurem. Španělsko v sérii zvítězilo 4:1 na zápasy. Do září 2017 v soutěži nastoupil k třem mezistátním utkáním s bilancí 2–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéraEditovat

Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v únoru 2009, kdy mu patřilo 6. místo.[4]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v roce 2008, když na turnaj v Irunu s dotací 15 tisíc dolarů obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Carlosi Rexachovi-Itoizovi.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval ve španělské Melille po finálové výhře nad krajanem Andonim Vivancem-Guzmánem. Na challengerech ATP se poprvé objevil v roce 2010 v kvalifikaci v marockém Tangeru.[2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na turnaji Barcelona Open Banco Sabadell 2011, kde dostal od pořadatelů divokou kartu. Na úvod hlavní soutěže nestačil ve třech setech na francouzského hráče Benoîta Paireho.[1] Premiérové finále na okruhu ATP Tour odehrál na Ecuador Open Quito 2016, když ve finále čtyřhry s Argentincem Guillermem Duránem porazili brazilskou dvojici Thomaz Bellucci a Marcelo Demoliner výsledkem 7–5 a 6–4.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2013, když postoupil z kvalifikace do hlavní části turnaje. V úvodním kole nenašel recept na Švýcara Rogera Federera, kterému podlehl ve třech setech.[1]

2017: Semifinalista US Open a průnik do první světové desítkyEditovat

Po čtvrtfinále na lednovém Apia International Sydney vypadl ve třetím kole Australian Open s Uzbekem Denisem Istominem.[5] Mezi poslední čtveřici startujících se probojoval i v melbournské mužské čtyřhře po boku krajana Guillerma Garcíi Lópeze.[6] Na buenosaireském Argentina Open jej před branami finále vyřadil pozdější vítěz Alexandr Dolgopolov z Ukrajiny po dvousetovém průběhu.[7] Navazují týden prošel do debutového finále události kategorie ATP 500, když na cestě pavoukem Rio Open odvrátil mečbol norskému teenagerovi Casperu Ruudovi,[8] než v zápase o titul podlehl Rakušanu Dominicu Thiemovi.[9] Přesto si z brazilského turnaje odvezl trofej z mužského deblu, do něhož nastoupil s Urugaycem Pablem Cuevasem.[9] Deblový spoluhráč a dvojnásobný obhájce Cuevas jej pak vyřadila v semifinále Brasil Open v Sau Paulu.[10]

Březnový BNP Paribas Open v Indian Wells znamenal první semifinálovou účast v sérii Masters poté, co ve čtvrtfinále odvrátil dva mečboly Cuevasovi.[11] Na kalifornské události jej zastavila až světová trojka Stan Wawrinka po dvousetovém průběhu.[12] Bodový zisk jej po turnaji posunul na nové kariérní maximum, 19. příčku. Na Miami Open v Key Byscaine obdržel volný los do druhého kola, aby jej v něm vyřadil Argentinec Federico Delbonis. Ve španělském týmu odehrál čtvrtfinále světové skupiny Davis Cupu proti Srbsku a z obou duelů odešel poražen. Ve dvouhře nestačil na Viktora Troického a s Marcem Lópezem prohrál i sobotní čtyřhru proti Troickému se Zimonjićem. Srbové zvítězili 4:1 na zápasy.

Antukovou sezónu otevřel na dubnovém Monte-Carlo Masters porážkou ve třetí fázi od světové dvojky Novaka Djokoviće ve třech setech.[13] Do stejného kola se podíval i na Barcelona Open Banc Sabadell, kde na jeho raketě zůstali Tommy Robredo a Richard Gasquet, aby poté nestačil na šťastného poraženého kvalifikanta Juiči Sugitu.[14] Na květnovém Estoril Open zvládl roli favorita, když jako nejvýše nasazený ve finále zdolal 33letou lucemburskou turnajovou trojku Gillese Müllera po dvousetovém průběhu. Během turnaje neztrazil žádný set. Připsal si tak třetí singlový titul na okruhu ATP Tour a první z antukového povrchu.[15]

Po časném vyřazení z Mutua Madrid Open i římského Internazionali BNL d'Italia se probojoval do svého premiérového čtvrtfinále na grandslamu. Na pařížské antuce French Open zdolal ve třetí fázi jedenáctého nasazeného Grigora Dimitrova[16] a turnajovou pětku Milose Raonice po pětisetové bitvě.[17]

Newyorské US Open přineslo první účast v grandslamovém semifinále, do něhož prošel bez ztráty sady. Mezi poslední osmičkou hráčů porazil Argentince Diega Schwartzmana[18] a následně jej zdolal jihoafrický tenista Kevin Anderson po čtyřsetovém průběhu.

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská čtyřhra: 1 finále (1 porážka)Editovat

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 2016 US Open tvrdý   Guillermo García-López   Jamie Murray
  Bruno Soares
2–6, 3–6

Finále na okruhu ATP World TourEditovat

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–1 D; 2–1 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (3–2 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 5 (3–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 28. února 2016 São Paulo, Brazílie antuka   Pablo Cuevas 6–7(4–7), 3–6
Finalista 2. 1. května 2016 Cascais, Portugalsko antuka   Nicolás Almagro 7–6(8–6), 6–7(5–7), 3–6
Vítěz 1. 27. srpna 2016 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý   Roberto Bautista Agut 6–7(6–8), 7–6(7–1), 6–4
Vítěz 2. 23. října 2016 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Fabio Fognini 4–6, 6–3, 6–2
Vítěz 3. 7. května 2017 Estoril, Portugalsko antuka   Gilles Müller 6–2, 7–6(7–5)

Čtyřhra: 7 (3–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 6. února 2016 Quito, Ekvádor antuka   Guillermo Durán   Thomaz Bellucci
  Marcelo Demoliner
7–5, 6–4
Finalista 1. 21. února 2016 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   David Marrero   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–7(5–7), 1–6
Finalista 2. 27. února 2016 São Paulo, Brazílie antuka   David Marrero   Julio Peralta
  Horacio Zeballos
6–4, 1–6, [5–10]
Finalista 3. 10. září 2016 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Guillermo García-López   Jamie Murray
  Bruno Soares
2–6, 3–6
Finalista 4. 1. října 2016 Čcheng-tu, ČLR tvrdý   Mariusz Fyrstenberg   Raven Klaasen
  Rajeev Ram
6–7(2–7), 5–7
Vítěz 2. 9. října 2016 Peking, ČLR tvrdý   Rafael Nadal   Jack Sock
  Bernard Tomic
6–7(6–8), 6–2, [10–8]
Vítěz 3. 25. února 2017 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Pablo Cuevas   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–4, 5–7, [10–8]

Vítězství na challengerech ATP a okruhu FuturesEditovat

Legenda
Challengery (11)
Futures (12)

Dvouhra (23)Editovat

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 27. června 2009 Melilla F22 tvrdý   Andoni Vivanco-Guzmán 6–4, 6–4
2. 11. dubna 2010 Madrid F11 tvrdý   Kārlis Lejnieks 7–5, 6–7(5-7), 6–3
3. 23. ledna 2011 Mallorca F2 antuka   Pedro Clar-Roselló 2–6, 6–2, 6–3
4. 13. února 2011 Murcia F5 antuka   Pablo Santos 1–0skreč.
5. 29. května 2011 Alessandria antuka   Roberto Bautista Agut 3–6, 6–3, 7–5
6. 13. srpna 2011 Irun F28 antuka   Martín Alund 6-4, 6–7(4-7), 6–4
7. 4. září 2011 Città di Como antuka   Andreas Beck 6–4, 7–6(7–4)
8. 27. ledna 2013 Antalya F3 tvrdý   Toni Androić 6–3, 6–2
9. 10. února 2013 Mallorca F1 antuka   Alessio di Mauro 6–1, 6–1
10. 17. února 2013 Mallorca F2 antuka   Taró Daniel 6–3, 5–7, 6–1
11. 24. února 2013 Murcia F3 antuka   Roberto Carballés Baena 6–7(7–9), 6–3, 6–3
12. 2. března 2013 Cartagena F4 antuka   Roberto Carballés Baena 6–1, 6–0
13. 17. března 2013 Badalona F6 antuka   Jordi Samper Montaña 2–6, 6–1, 7–6
14. 24. března 2013 Villajoyosa koberec   Roberto Carballés Baena 6–3, 6–7, 6–3
15. 22. června 2013 Tanger antuka   Michail Kukuškin 6–2, 4–1 ret.
16. 4. srpna 2013 El Espinar tvrdý   Albano Olivetti 6–4, 7–6(7–2)
17. 18. srpna 2013 Cordenons tvrdý   Grégoire Burquier 6–4, 6–4
18. 1. září 2013 Città di Como antuka   Dominic Thiem 6–2, 5–7, 6–0
19. 15. června 2014 Città di Caltanissetta antuka   Facundo Bagnis 4–6, 6–4, 6–1
20. 21. června 2014 Mohammedia antuka   Daniel Muñoz de la Nava 7–6(7–2), 2–6, 6–2
21. 14. září 2014 Sevilla antuka   Taró Daniel 6–4, 6–1
22. 21. června 2015 Perugia antuka   Matteo Viola 6–2, 6–2
23. 19. července 2015 Poznań antuka   Radu Albot 6–4, 6–4

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pablo Carreño Busta na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h (anglicky) Pablo Carreño na stránkách ATP Tour, přístup: 20170911a11. září 2017
  2. a b c (anglicky) Pablo Carreño na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20170911a11. září 2017
  3. (anglicky) Pablo Carreño Busta na stránkách Davis Cupu, přístup: 20170513a13. května 2017
  4. ITF Juniors Profile
  5. Australian Open 2017: fans celebrate Uzbek Denis Istomin's record run [online]. The Sydney Morning Herald [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Bryan brothers reach Australian Open doubles final [online]. ESPN [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Dolgopolov Sets Nishikori Final Clash In Buenos Aires [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Carreno Busta Rallies Past Ruud, Sets Thiem Final In Rio [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Thiem Reigns In Rio [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Cuevas Closes In On Sao Paulo Three-Peat|Association of Tennis Professionals [online]. [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Carreno Busta Back From The Brink For SF Spot [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2017-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Federer and Wawrinka in all-Swiss final at Indian Wells [online]. Eurosport [cit. 2017-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Djokovic Survives Spanish Test In Monte-Carlo [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Murray Gets Revenge Over Ramos-Vinolas [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2017-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ZABLOUDIL, Luboš. Carreño-Busta v Estorilu získal první titul z oblíbené antuky [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-07 [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. (česky) 
  16. French Open: Pablo Carreno Busta ousts Grigor Dimitrov to seal last 16 spot [online]. vavel.com [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Carreno Busta Breaks Through At Roland Garros [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Flawless! Carreno Busta Through To US Open SFs [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

ProfilyEditovat