Wikipedie

Lobkovická hrobka (Hořín)

hrobka a kulturní památka České republiky na území obce Hořín
(přesměrováno z Lobkowiczká hrobka (Hořín))

Lobkovická hrobka, zvaná také Lobkowiczká hrobka v Hoříně, je komplex pohřební kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova z let 1826–1849 a přiléhajícího pohřebiště knížecího rodu Lobkowiczů z konce 19. století. Nachází se na vyvýšeném místě hřbitova ve středočeském Hoříně. Hrobka je v majetku mělnických Lobkowiczů[1] a je památkově chráněná.[2]

Lobkowiczká hrobka v Hoříně
Základní informace
Výstavba1826–1849; 1897
Současný majitelLobkowiczové
Poloha
AdresaHořín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°20′35,56″ s. š., 14°27′46,31″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky32343/2-1306 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Hořín se dostal do majetku Lobkowiczů v roce 1753 prostřednictvím sňatku Marie Ludmily Czerninové z Chudenic (1738–1790) a Augusta Antonína Josefa z Lobkowicz (1729–1803).[3] V roce 1787 se zámecká kaple stala farním kostelem a následně byl na okraji Hořína založen hřbitov.[4]

Kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova byla postavena v letech 1826–1849.[5][6] Vyprojektoval ji Hans (Jan) Gasser z Vídně a stála 34 tisíc zlatých.[2][6][4] Vysvěcena byla 20. srpna 1853 pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem Schwarzenbergem.[2][7][6]

Na konci 19. století (1895–1897) vzniklo pohřebiště mezi kaplí a novou obvodovou zdí podle návrhu českého architekta Josefa Schulze (1840–1917),[2][6] který už měl tehdy za sebou projekt úpravy Národního divadla, stavbu Rudolfina (spolu s Josefem Zítkem) a Národního muzea. V blízkém Mělníku navrhl vilu Julii pro podnikatele Josefa Viktorina. Schulz připravil pro zadavatele Jiřího Kristiána z Lobkowicz několik variant pohřebiště v podobě campo santo. Ambiciózní návrh krytého neorenesančního půlkruhového ambitu, ve kterém by byly umístěny hrobky, nebyl z důvodu vysokých nákladů přijat. Schválen byl jednodušší plán s architektonicky členěnou ohradní zdí. Dne 10. září roku 1897 byly z krypty hřbitovní kaple za církevního pohřebního obřadu přeneseny ostatky příslušníků rodu Lobkowiczů do nově zřízených hrobek.[4] Církevní obřad celebroval pražský arcibiskup František kardinál Schönborn.[6]

Po únorovém puči 1948 mělničtí Lobkowiczové odešli do emigrace a hrobka v době komunistické zvůle začala chátrat. V roce 1992 hrobku zrestituoval Otakar Lobkowicz (1992–1995), který majetek převedl na svého syna Jiřího Lobkowicze (* 1956).[8] V roce 2002 povodně narušily statiku stavby.[1] Další velká povodeň přišla v roce 2013.[9] Od roku 2017 se hrobka opravuje a doplňuje o nové prvky. Původní projekt od Josefa Schulze nebyl zcela realizován, proto v roce 2019 a 2020 proběhla v duchu originálních plánů výstavba balustrády v přední části areálu, která navazuje na zábradlí schodiště, dále dvě brány a průhledy vyplněné kováním v novém ohrazení vlastního pohřebiště od kaple symetricky směrem k oběma koncům obvodových zdí, areál pohřebiště tak bude po dokončení prací uzavřen. Úpravy projektoval architekt Miloslav Marek (Archma s. r. o.).

Architektura a sochařská výzdoba

editovat
 
Pohřebiště kolem kaple v době restaurování

Centrální osmiboká hřbitovní kaple, která leží na vyvýšené terase, má plechovou kopuli s vikýři, kterou na vrcholku zdobí kříž. V horní části stěn jsou kruhová okna a v dolní části obdélníková se šambránou. Nároží jsou zvýrazněna tmavší bosáží. Ke kapli vedou dvě kamenná schodiště, jejichž balustráda z prolamovaných kamenných desek stylově navazuje na ohrazení terasy před kaplí. Mezi rameny venkovního schodiště jsou za dveřmi schody vedoucí dolů k pohřebním komorám pod kaplí. Před kaplí je dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem z plechu.

Uvnitř kaple jsou stěny členěny pilastry, které jsou zakončeny korintskými hlavicemi. Interiér zdobí socha Krista v nadživotní velikosti z roku 1853 od Hanse Gassera. Po obou stranách vchodu jsou přístupy na kruchtu.

Areál na západní straně uzavírá ohradní zeď na půdorysu nadpolovičního výseku šestnáctiúhelníku s černými náhrobními deskami. Podél vnější zdi je 18 hrobových komor. Hrobky mají kamenné orámování a vypouklé krycí desky s křížem.[10]

Nové ohradní zdi, symetricky nalevo a napravo od kaple, které byly postaveny v letech 2019 a 2020 a uzavírají samotné pohřebiště, jsou rozčleněny pilastry, mezi kterými je uprostřed vstupní brána s kovovými vraty a po stranách obdélníkové průhledy (okna) s kovanou výplní. Nad branami je trojúhelníkový tympanon. V levém tympanonu bude reliéf erbu Lobkoviců a pod ním pozměněné heslo rodu Popel jsi a Popel budeš. V pravém tympanonu bude erb šlechtického rodu Széchenyiů, ze kterého pocházela matka stavebníka Jiřího Lobkowicze Zuzana, a pod ním heslo v latině Si Deus pro nobis, quis contra nos?, to znamená Je-li Bůh s námi, kdo (může být) proti nám? (Nový zákon, Římanům 8,31).

Poblíž kaple stávaly do roku 1981 barokní sochy sv. Notburgy a sv. Wolfganga z let 1747–1748 od Ignáce Františka Platzera (1717–1787), které byly v roce 1981 umístěny v lapidáriu u státního zámku v Mnichově Hradišti.[2]

Seznam pochovaných

editovat

Kapli v půlkruhu obklopuje pohřebiště členů mělnické větve rodu Lobkowiczů od dob knížete Augusta Antonína Josefa. Do jedné hrobové komory je obvykle uložena jedna až tři rakve. Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách. Podle některých zdrojů byly v hrobce pohřbeny ještě dvě neprovdané příslušnice rodu – Marie Helena (10. 2. 1805 – 15. 4. 1856),[11][12][13] dcera Antonína Isidora z Lobkowicz, spoluzakladatelka nemocnice milosrdných sester sv. Karla Boromejského na Malé Straně v Praze, a Anna Maria (6. 3. 1923 Drahenice – 8. 9. 2004 Oberalm),[12] dcera Jana Adolfa Lobkowicze. Dále pak byl v Hoříně pochován novorozenec Antonín Isidor (17. 6. 1833 – 18. 6. 1833),[14][11] syn Augusta Longina Josefa z Lobkowicz. Před vystavěním pohřební kaple byl v Hoříně pohřben také Antonín Isidor z Lobkowicz (16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha),[15][11] kníže z Lobkowicz, 4. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury a nejvyšší zemský komorník Českého království (1812–1819). V roce 2020 se jejich jména na pohřebních deskách nenacházela, proto prozatím nejsou uvedeni v následující tabulce.

Chronologicky podle data úmrtí

editovat

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[11][16] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. (10.) Marie Ludmila Czerninová z Chudenic 21. 4. 1738 Praha František Antonín Czernin z Chudenic
1710 – 20. 12. 1739		 16. 9. 1753 Hořín:
August Antonín Josef z Lobkowicz (č. 2)		 Dědička mělnického panství, porodila 19 dětí:
  • 1. Marie Josefa (*/† 1754)
  • 2. Marie Josefa (1756–1793)
  • 3. Kristián (1757–1759)
  • 4. August (*† 1758)
  • 5. Marie Isabela (1759–1761)
  • 6. Marie Walburga (*/† 1760)
  • 7. Jan Václav (1761–1768)
  • 8. František Antonín (*/† 1762)
  • 9. Anna Josefa (*/† 1763)
  • 10. Marie Karolína (1764–1768)
  • 11. Ferdinand (1765–1768)
  • 12. Marie Anna (1766–1768)
  • 13. Marie Terezie Gabriela (1767–1820, č. 3)
  • 14. Marie (1769–1770)
  • 15. Marie Eleonora, provd. Thurn-Taxisová (1770–1834; pohřbena v hrobce Thurn-Taxisů v Sýčině)
  • 16. Emanuel Felix (1771–1773)
  • 17. Antonín Isidor (1773–1819)
  • 18. Rosa de Lima (1775–1777)
  • 19. Maria Ludecilla (1778–1779)
20. 6. 1790 Praha Isabela Marie z Merode-Westerlo
13. 10. 1703 – 1. 4. 1780
2. 10. August Antonín Josef z Lobkowicz 21. 9. 1729 Praha Jan Jiří Kristián z Lobkowicz
10. 8. 1686 Praha – 4. 10. 1755 Vídeň		 16. 9. 1753 Hořín:
Marie Ludmila Czerninová z Chudenic (č. 1)		 Kníže a (3.) hlava sekundogenitury (1802–1803), nejvyšší maršálek Českého království (1791–1803).
28. 3. 1803 Praha Marie Jindřiška Karolína z Waldsteinu
24. 1. 1702 Vídeň – 11. 3. 1780 Vídeň
3. 11. Marie Terezie Gabriela z Lobkowicz 13. 9. 1767 August Antonín Josef z Lobkowicz (č. 2)
1. 5. 1820 Marie Ludmila Czerninová z Chudenic (č. 1)
4. 12. Marie Anna z Lobkowicz 4. 10. 1802 Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha		 Pohřbena v Hoříně 5. 1. 1830.[17]
1. 1. 1830 Praha[17] Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 6)
5. 12. Josef Maria August z Lobkowicz 19. 4. 1799 Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha		 10. 11. 1829:
Marie Františka ze Sternberg-Manderscheidu
2. 11. 1805 – 27. 5. 1845		 Pohřben v Hoříně 24. 3. 1832.[18] Major.
20. 3. 1832[18] Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 6)
6. (11.) Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova 11. 2. 1779 Vídeň Josef Kinský z Vchynic a Tetova 1751–1798 6. 6. 1796 Inzersdorf:
Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha		 Pohřbena v Hoříně 28. 3. 1837.[19] Dáma Řádu hvězdového kříže, palácová dáma.[19] Porodila následující děti:
  • 1. August Longin Josef (1797–1848; č. 8)
  • 2. Marie Ludmila, provd. Arenbergová (1798–1868, pohřbena u kapucínů v Enghien)
  • 3. Josef Maria August (1799–1832; č. 5)
  • 4. František Jiří (1800–1858; č. 9)
  • 5. Ferdinand (1801–1831)
  • 6. Marie Anna (1802–1830; č. 4)
  • 7. Marie Helena (1805–1856)
26. 3. 1837 Praha[19][pozn. 1] Marie Rosa Aloisie z Harrachu 1758–1814
7. 13. Marie Augusta (Augustina)[20] z Lobkowicz 28. 8. 1838 August Longin Josef z Lobkowicz (č. 8) Pohřbena v Hoříně 23. 9. 1841.[20]
20. 9. 1841 Hořín[20] Anna Berta ze Schwarzenbergu (č. 11)
8. 12. August Longin Josef z Lobkowicz
 
 15. 3. 1797 Praha Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha		 10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou:
Anna Berta ze Schwarzenbergu (č. 11)		 Pohřben v Hoříně 23. 3. 1842.[21] Kníže a (5.) hlava sekundogenitury (1819–1842), c. k. komoří (1818), tajný rada (1826), guvernér v Lombardii, držitel velkokříže Leopoldova řádu (1836), majitel panství Mělník, Drhovle, Sedlec, Rožďalovice a Pšovka.
17. 3. 1842 Vídeň[21] Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 6)
9. 12. František Jiří z Lobkowicz 24. 4. 1800 Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha		 Pohřben v Hoříně 6. 2. 1858.[22] Rytíř Řádu německých rytířů, plukovník v armádě, c. k. komoří, majitel statku Rožďalovice.[22] Ranila ho mrtvice v Pražské Loretě na Hradčanech.[22]
2. 2. 1858 Praha[22] Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 6)
10. 14. Alois Jan z Lobkowicz 3. 7. 1875 Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) Pohřben v Hoříně 14. 3. 1877.[23] Zemřel na neštovice.[23]
12. 3. 1877[23] Anna z Liechtensteinu (č. 16)
11. (12.) Anna Berta ze Schwarzenbergu 2. 9. 1807 Vídeň Josef II. Jan ze Schwarzenbergu
27. 6. 1769 Vídeň – 19. 12. 1833 Hluboká nad Vltavou		 10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou:
August Longin Josef z Lobkowicz (č. 8)		 Pohřbena v Hoříně 20. 10. 1883.[24] Palácová dáma, zemřela na ochrnutí srdce, pochovával ji její bratr, pražský arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu.[24] Narodilo se jí následujících sedm dětí:
12. 10. 1883 Salcburk[24] Pavlína z Arenbergu
2. 9. 1774 Brusel – 1. 7. 1810 Paříž
12. 14. Jiří August z Lobkowicz 18. 8. 1870 Hořín Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) Pohřben v Hoříně 16. 6. 1890.[26] Posluchač práv 2. ročníku na c. k. české univerzitě v Praze.[26] Zemřel na zánět osrdce.[26]
11. 6. 1890 Praha[26] Anna z Liechtensteinu (č. 16)
13. 13. Jiří Kristián z Lobkowicz,
zvaný Gox
 
 14. 5. 1835 Vídeň August Longin Josef z Lobkowicz (č. 8) 22. 5. 1864 Vídeň:[27]
Anna z Liechtensteinu (č. 16)		 Výkrop v chrámě provedl pražský arcibiskup Lev kardinál Skrbenský z Hříště, pohřební průvod vedl světící biskup František Brusák.[28] Pohřben v hrobce na hřbitově v Hoříně 25. 12. 1908.[27][pozn. 2] Kníže a (6.) hlava sekundogenitury (1842–1908), tajný rada (1883), poslanec Českého zemského sněmu, nejvyšší maršálek Českého království (1871–1872 a 1883–1907), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1883–1908), držitel velkokříže Leopoldova řádu (1891), rytíř Řádu zlatého rouna (1903), držitel velkokříže Královského uherského řád sv. Štěpána (1905), čestný rytíř Maltézského řádu.[29] Majitel statků Mělník, Drhovle, Sedlec, Rožďalovice a Pšovka.[29] Zemřel ve věku 73 let na zvětšenou prostatu (hypertrophia prostatae) a uremii.[28]
21. 12. 1908 Praha-Malá Strana[27][28] Anna Berta ze Schwarzenbergu (č. 11)
14. 14. Marie Františka z Lobkowicz 25. 12. 1866 Praha Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) V benediktinském řádu jako sestra Johana Baptista, působila v klášteře sv. Gabriela v Praze.
30. 12. 1918 Praha Anna z Liechtensteinu (č. 16)
15. 14. Bedřich z Lobkowicz
 
 10. 10. 1881 Vráž Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) 24. 4. 1906 Praha:
Josefa Antonie Kunhuta z Thun-Hohensteinu 3. 3. 1886 Praha – 28. 12. 1971 Deutschlandsberg		 Kníže a (7.) hlava sekundogenitury (1908–1923), JUDr., c. k. komoří (1908), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1909–1918).

Narodily se mu následující děti:

18. 4. 1923 Vídeň Anna z Liechtensteinu (č. 16)
16. (13.) Anna z Liechtensteinu 26. 2. 1846 Vídeň Alois II. z Liechtensteinu
26. 5. 1796 Vídeň – 12. 11. 1858 Lednice		 22. 5. 1864 Vídeň:
Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13)		 Palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže (1880), nositelka velkokříže Řádu Alžběty (1898), majitelka statku Drahenice. Porodila 12 dětí:
  • 1. Jiří August (1870–1890; č. 12)
  • 2. Alois Jan (1875–1877; č. 10)
  • 3. Bedřich (1881–1923; č. 15)
  • 4. Jan Adolf (1885–1952; č. 20)
  • 5. Anna Berta, provd. Esterházyová z Galanty (1865–1917)
  • 6. Marie Františka (sestra Johanna Baptista; 1866–1918; č. 14)
  • 7. Marie Terezie, provd. von und zu Eltz (1867–1945)
  • 8. Marie Sidonie, provd. von Waldburg zu Wolfegg und Waldsee (1869–1941)
  • 9. Marie Henriette (1872–1939; č. 19)
  • 10. Marie Polyxena (sestra Marie Vojslava; 1874–1951)
  • 11. Maria Therese, provd. von Brühl (1876–1958; pohřbena na klášterním hřbitově v Schäftlarnu[32])
  • 12. Rosa Maria, provd. von Nostitz-Rieneck (1879–1957; pohřbena na klášterním hřbitově v Schäftlarnu[32])
22. 4. 1924 Praha Františka Kinská z Vchynic a Tetova
8. 8. 1813 Vídeň – 5. 2. 1881 Vídeň
17. Elisabeth (Alžběta) z Thun-Hohensteinu 26. 12. 1871 Antonín Vincenc Felix z Thun-Hohensteinu
19. 9. 1834 Benátky nad Jizerou – 29. 4. 1888 Osek		 Dáma v Ústavu šlechtičen u svatých Andělů v Praze;
sestřenice Josefy Antonie Kunhuty z Thun-Hohensteinu, manželky Bedřicha (č. 15).
10. 7. 1931 Sylvie z Leon
1. 5. 1847 Česká Olešná – 6. 1. 1918 Praha
18. 15. Jiří Kristián z Lobkowicz
 
 22. 2. 1907 Turnov Bedřich Lobkowicz (č. 15) Tělo bylo vykropeno 24. 5. 1932 v nemocnici St. Hildegard v Berlíně, slavnostní requiem se konalo 27. 5. ve farním kostele v hořínském zámku, následně byla tělesná schránka uložena do rodinné hrobky v Hoříně. Zádušní mše se konaly následující den v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze a všech patronátních kostelech.[33] Kníže a (8.) hlava sekundogenitury (1923–1932), automobilový závodník, majitel statků Mělník, Drhovle a Rožďalovice.
Zemřel tragicky na následky těžkého zranění, které si přivodil při nehodě během automobilového závodu na okruhu AVUS v Berlíně.
22. 5. 1932 Berlín Josefa Antonie Kunhuta z Thun-Hohensteinu
3. 3. 1886 Praha – 28. 12. 1971 Deutschlandsberg
19. 14. Marie Jindřiška (Henrieta) z Lobkowicz 17. 10. 1872 Drhovle Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13)
28. 5. 1939 Praha Anna z Liechtensteinu (č. 16)
20. 14. Jan Adolf Lobkowicz 6. 11. 1885 Praha Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) 13. 1. 1921 Grundlsee:
Marie Anna Czerninová z Chudenic
2. 12. 1899 Paříž – 28. 8. 1965 Bad Aussee		 Kníže a (9.) hlava sekundogenitury (1932–1952), JUDr., c. k. komoří, nadporučík v záloze, majitel statku Drahenice.

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Otakar (Ottokar; 1922–1995; č. 21)
  • 2. Anna (1923–2004)
  • 3. Marie Terezie, provd. von Kellersperg (Maria Theresia; 1925–2007)
  • 4. Mikuláš (Nikolaus; 1931–2019; pohřben v Drahenicích)
  • 5. Bedřich (Friedrich; 1932–1998)

Manželka byla pohřbena na hřbitově v Grundlsee.[34]

11. 1. 1952 Wolfegg Anna z Liechtensteinu (č. 16)
21. 15. Otakar Lobkowicz 28. 1. 1922 Praha Jan Adolf z Lobkowicz (č. 20) 7. 10. 1954 Grundlsee:
Zuzana Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku
10. 12. 1932 Vídeň – (rozvedeni 1. 11. 1966)		 Kníže a (10.) hlava sekundogenitury (1952–1995), čestný rytíř Maltézského řádu. V roce 1948 odešel z mělnického panství do emigrace, restituent mělnického a hořínského zámku a hořínské hrobky.

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Anton (* 1956; dvojče, kníže a (11.) hlava sekundogenitury (od roku 1995)
  • 2. Georg (Jiří; * 1956; dvojče)
  • 3. Elisabeth (1959–1980)
1. 6. 1995 Vídeň Marie Anna Czerninová z Chudenic
2. 12. 1899 Paříž – 28. 8. 1965 Bad Aussee

Chronologicky podle data narození

editovat
Pořadí Jméno pohřbeného Rok narození a úmrtí Pořadí v tabulce pohřbení podle úmrtí a v rodokmenu Pořadí Jméno pohřbeného Rok narození a úmrtí Pořadí v tabulce pohřbení podle úmrtí a v rodokmenu Pořadí Jméno pohřbeného Rok narození a úmrtí Pořadí v tabulce pohřbení podle úmrtí a v rodokmenu
1. August Antonín Josef z Lobkowicz 1729–1803 2. 11. Marie Augusta (Augustina) z Lobkowicz 1838–1841 7. 21. Otakar Lobkowicz 1922–1995 21.
2. Marie Ludmila Czerninová z Chudenic 1738–1790 1. 12. Anna z Liechtensteinu 1846–1924 16. 22.
3. Marie Terezie Gabriela z Lobkowicz 1767–1820 3. 13. Marie Františka z Lobkowicz 1866–1918 14. 23.
4. Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova 1779–1837 6. 14. Jiří August z Lobkowicz 1870–1890 12. 24.
5. August Longin Josef z Lobkowicz 1797–1842 8. 15. Elisabeth (Alžběta) Thun-Hohensteinová 1871–1931 17. 25.
6. Josef Maria August z Lobkowicz 1799–1832 5. 16. Marie Jindřiška (Henrieta) z Lobkowicz 1872–1939 19. 26.
7. František Jiří z Lobkowicz 1800–1858 9. 17. Alois Jan z Lobkowicz 1875–1877 10. 27.
8. Marie Anna z Lobkowicz 1802–1830 4. 18. JUDr. Bedřich z Lobkowicz 1881–1923 15. 28.
9. Anna Berta ze Schwarzenbergu 1807–1883 11. 19. Jan Adolf z Lobkowicz 1885–1952 20. 29.
10. Jiří Kristián z Lobkowicz, zvaný Gox 1835–1908 13. 20. Jiří Kristián z Lobkowicz 1907–1932 18. 30.

Podle uložení

editovat
Seznam pohřbených podle uložení
Pořadí Fotografie náhrobní desky Jméno Rok narození a úmrtí Pořadí v tabulce pohřbení podle úmrtí a v rodokmenu Poznámky
Od jihu na sever podél vnější zdi, hroby jsou označeny náhrobními deskami
1.
 
 August Antonín Josef z Lobkowicz 1729–1803 2. syn zakladatele mladší knížecí linie Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz (1686–1755) a jeho manželky Marie Jindřišky Karolíny z Waldsteinu (1702–1780), nejvyšší maršálek Českého království
2. Marie Ludmila Czerninová z Chudenic 1738–1790 1. dcera Františka Antonína Czernina z Chudenic (1710–1739) a Isabely Marie z Merode-Westerlo (1703–1780), manželka předchozího (č. 1), matka následující (č. 3)
3. Terezie z Lobkowicz 1767–1820 3. dcera dvou předchozích (č. 1 a 2)
4. Marie Anna z Lobkowicz 1802–1830 4. dcera Antonína Isidora z Lobkowicz (1773–1819) a jeho manželky Marie Sidonie Kinské z Vchynic a Tetova (č. 5)
5. Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova 1779–1837 6. dcera Josefa Kinského z Vchynic a Tetova (1751–1798) a jeho manželky Marie Rosy Aloisie z Harrachu (1758–1814), manželka Antonína Isidora z Lobkowicz (1773–1819), matka následujících dvou (č. 6 a 7) a Františka Jiřího (č. 9)
6.
 
 Josef Maria August z Lobkowicz 1799–1832 5. syn Antonína Isidora z Lobkowicz (1773–1819) a jeho manželky Marie Sidonie Kinské z Vchynic a Tetova (č. 5)
7. August Longin Josef z Lobkowicz 1797–1842 8.
8. Anna Berta ze Schwarzenbergu 1807–1883 11. dcera Josefa II. Jana ze Schwarzenbergu (1769–1833) a jeho tragicky zesnulé manželky Pavlíny z Arenbergu (1774–1810), manželka předchozího (č. 7), matka Marie Augusty (č. 10) a Jiřího Kristiána (č. 12)
9.
 
 František Jiří z Lobkowicz 1800–1858 9. syn Antonína Isidora z Lobkowicz (1773–1819) a jeho manželky Marie Sidonie Kinské z Vchynic a Tetova (č. 5)
10. Marie Augusta (Augustina) z Lobkowicz 1838–1841 7. nejmladší dcera Augusta Longina Josefa z Lobkowicz (č. 7) a jeho manželky Anny Berty ze Schwarzenbergu (č. 8)
11.
 
 Alois Jan z Lobkowicz 1875–1877 10. syn Jiřího Kristiána z Lobkowicz (č. 13) a Anny z Liechtensteinu (č. 14), bratr následujícího
12. Jiří August z Lobkowicz 1870–1890 12. syn následujících dvou (č. 13 a 14)
13. Jiří Kristián z Lobkowicz, zvaný Gox 1835–1908 13. syn Augusta Longina Josefa z Lobkowicz (č. 7) a jeho manželky Anny Berty ze Schwarzenbergu (č. 8), nejvyšší maršálek Českého království
14. Anna z Liechtensteinu 1846–1924 16. manželka předchozího (č. 13), matka Aloise Jana (č. 11), Jiřího Augusta (č. 12), Bedřicha (č. 17), Marie Františky (č. 15) a Marie Jindřišky (č. 16)
15.
 
 Marie Františka z Lobkowicz 1866–1918 14. dcera předchozích dvou (č. 13 a 14), vstoupila do benediktinského řádu jako sestra Johana Baptista, působila v klášteře sv. Gabriela v Praze
16. Marie Jindřiška (Henrieta) z Lobkowicz 1872–1939 19. dcera Jiřího Kristiána z Lobkowicz (č. 13) a Anny z Liechtensteinu (č. 14)
17. Bedřich z Lobkowicz, JUDr. 1881–1923 15. syn Jiřího Kristiána z Lobkowicz (č. 13) a Anny z Liechtensteinu (č. 14)
18.
 
 Jiří Kristián z Lobkowicz 1907–1932 18. jediný syn Bedřicha z Lobkowicz (č. 17) a jeho manželky Josefy Antonie Kunhuty z Thun-Hoheisteinu (1886–1971), automobilový závodník
19. Otakar Lobkowicz 1922–1995 21. syn následujícího (č. 20) a Marie Anny Czerninové z Chudenic (1899–1965), v roce 1948 odešel z mělnického panství do emigrace, restituent mělnického a hořínského zámku a hořínské hrobky, poslední zde pohřbený
20.
 
 Jan Adolf z Lobkowicz 1885–1952 20.
Na východní straně pohřebiště u zdi kaple
21.
 
 Elisabeth (Alžběta) Thun-Hohensteinová 1871–1931 17. dcera Antonína Vincence Felixe z Thun-Hohensteinu (19. 9. 1834 Benátky nad Jizerou – 29. 4. 1888 Osek) a jeho manželky Sylvie z Leon (1. 5. 1847 Česká Olešná – 6. 1. 1918 Praha), sestřenice Josefy Antonie Kunhuty z Thun-Hohensteinu, manželky Bedřicha (č. 17), dáma v Ústavu šlechtičen u svatých Andělů v Praze

Příbuzenské vztahy pohřbených

editovat

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle tabulky v kapitole Chronologicky podle data úmrtí. Tučně jsou zvýrazněna knížata. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud někdo uzavřel manželství více než jednou. 13. a 14. generace je každá na dvou řádcích. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Lobkowiczové

editovat
Jan Jiří Kristián z Lobkowicz
1686–1755
 
 
 
 
 
 
Marie Jindřiška Karolína z Waldsteinu
1702–1780
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Antonín Czernin z Chudenic
1710–1739
 
 
 
 
 
 
Isabela Marie z Merode-Westerlo
1703–1780
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
II. Josef Maria Karel z Lobkowicz
1725–1802
 
 
Marie Josefa z Harrachu
1727–1788
 
 
I. Jan Nepomuk Karel z Liechtensteinu
1724–1748
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
2. August Antonín Josef z Lobkowicz
1729–1803
 
 
1. Marie Ludmila Czerninová z Chudenic
1738–1790
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora z Lobkowicz
1753–1802
 
 
Marie Josefa z Lobkowicz
1756–1823
 
 
Karel z Auerspergu
1750–1822
 
 
Marie Josefa z Lobkowicz
1756–1793
 
 
3. Marie Terezie z Lobkowicz
1767–1820
 
 
Marie Eleonora z Lobkowicz
1770–1834
 
 
Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu
1769–1831
 
 
Antonín Isidor z Lobkowicz
1773–1819
 
 
6. Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova
1779–1837
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
8. August Longin z Lobkowicz
1797–1842
 
 
11. Anna Berta ze Schwarzenbergu
1807–1883
 
 
Ludmila z Lobkowicz
1798–1868
 
 
Prosper Ludvík z Arenbergu
1785–1861
 
 
9. František Jiří z Lobkowicz
1800–1858
 
 
Ferdinand z Lobkowicz
1801–1831
 
 
4. Marie Anna z Lobkowicz
1802–1830
 
 
Marie Helena z Lobkowicz
1805–1856
 
 
5. Josef Maria August z Lobkowicz
1799–1832
 
 
Marie Františka ze Sternberg-Manderscheidu
1805–1845
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Antonín Isidor z Lobkowicz
1833–1833
 
 
 
 
 
 
Marie Sidonie z Lobkowicz
1828–1917
 
 
Josef z Lobkowicz
1803–1875
 
 
 
 
 
 
Marie Hedvika z Lobkowicz
1829–1852
 
 
Alfred II. z Windisch-Graetzu
1819–1876
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Polyxena z Lobkowicz
1830–1913
 
 
Mořic Mikuláš Esterházy z Galanty
1807–1890
 
 
Marie Františka z Lobkowicz
1830–1913
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
13. Jiří Kristián z Lobkowicz
1835–1908
 
 
16. Anna z Liechtensteinu
1846–1924
 
 
 
 
 
 
Marie Rosa z Lobkowicz
1835–1905
 
 
Ervín František z Neippergu
1813–1897
 
 
 
 
 
 
7. Marie Augusta (Augustina) z Lobkowicz
1838–1841
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie z Lobkowicz
1867–1945
 
 
Jan Jakub z Eltzu, zv. Faust von Stromberg
1860–1906
 
 
14. Marie Františka z Lobkowicz
1866–1918
 
 
12. Jiří August z Lobkowicz
1870–1890
 
 
19. Marie Jindřiška (Henrieta) z Lobkowicz
1872–1939
 
 
10. Alois Jan z Lobkowicz
1875–1877
 
 
Maria Therese z Lobkowicz
1876–1958
 
 
Alfred von Brühl
1862–1922
 
 
Anna Berta z Lobkowicz
1866–1917
 
 
František Esterházy z Galanty
1859–1909
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Josefa Antonie Kunhuta z Thun-Hohensteinu
1886–1971
 
 
15. Bedřich z Lobkowicz
1881–1923 (viz také rodokmen níže)
 
 
Marie Sidonie z Lobkowicz
1869–1941
 
 
Maximilian von Waldburg zu Wolfegg und Waldsee
1863–1950
 
 
Marie Polyxena (Marie Vojslava) z Lobkowicz
1874–1951
 
 
20. Jan Adolf Lobkowicz
1885–1952
 
 
Marie Anna Czerninová
1899–1965
 
 
Rosa Maria z Lobkowicz
1879–1957
 
 
Maria Josef Nostitz-Rieneck
1878–1946
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
18. Jiří Kristián z Lobkowicz
1907–1932
 
 
Ludmila, roz. Lobkowiczová
1908–1974
 
 
Alfred von und zu Liechtenstein
1907–1991
 
 
21. Otakar Lobkowicz
1922–1995
 
 
Zuzana, roz. Széchenyiová
1932–?
 
 
Nikolaus Lobkowicz
1931–2019
 
 
Josefina Waldburg zu Zeil
1929–1999
 
 
Anna Maria Lobkowiczová
1923–2004
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Anton Lobkowicz
* 1956
 
 
I. Bettina, roz. Egliová
* 1958
 
 
Georg (Jiří) Lobkowicz
* 1956
 
 
II. Zdenka Belas
* 1978
 
 
Elisabeth (Alžběta) Lobkowiczová
1959–1980
 
 
Johannes Lobkowicz
* 1954
 
 
Johanna, roz. zu Castell-Castell
* 1952
 
 
Erich Lobkowicz
* 1955
 
 
Christina von Hohenthal und Bergen
* 1961
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Robert Christian Lobkowicz
* 2011
 
 
 
 
Jacob Alexander Lobkowicz
* 2014
 
 
 
 
 
 
Nikolaus Lobkowicz
* 1978
 
 
Theresa, roz. Achamer
* 1984
 
 
Maximilan Lobkowicz
* 1982
 
 
Alina, roz. Hennings
* 1984
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Thun-Hohensteinové

editovat
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Josefína Mladotová ze Solopisk
1804–1827
 
 
Leopold Leonhard
z Thun-Hohensteinu
1797–1877
 
 
II. Alžběta
Mladotová
ze Solopisk
1805–1876
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Antonín Vincenc
z Thun-Hohensteinu
1834–1888
 
 
Silvie z Leonu
1847–1918
 
 
Ladislav
Rudolf
z Thun-Hohensteinu
1835–1887
 
 
Marie Gabriela z Trauttmansdorff-Weinsbergu
1840–1923
 
 
Terezie
z Thun-Hohensteinu
1837–1908
 
 
Bedřich Maria
z Nostitz-Rienecku
1835–1866
 
 
Leopold Bohumil
z Thun-Hohensteinu
1842–1898
 
 
Christiana z Waldstein-Wartenbergu
1854–1937
 
 
Alžběta Felicitas z Thun-Hohensteinu
1831–1910
 
 
Albrecht Vincenc z Kaunitz
1829–1897
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
17. Elisabeth Sylvia Thun-Hohensteinová
1871–1931
 
 
Antonia Sylvia, roz. Thun-Hohensteinová
1875–1927
 
 
Friedrich Karl Riedl von Riedenstein
1874–1946
 
 
Maria Ludovika Thun-Hohensteinová
1880– po 1967
 
 
Josefina, roz. Thun-Hohensteinová
1886–1971
 
 
15. Bedřich
Maria Lobkowicz
1881–1923
 
 
Leopoldina, roz. Thun-Hohensteinová
1875–1964
 
 
Alois
Podstatzky-Lichstenstein
1873–1918
 
 
Christian
Thun-Hohenstein
1878–1970
 
 
Josefine, roz. z Blome
1902–1984
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Ve filmu

editovat

Hrobka se objevila ve filmu Něžné vlny (2014, režie: Jiří Vejdělek).[35]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Na náhrobní desce je uveden měsíc úmrtí květen.
  2. ↑ Matrika zemřelých u sv. Mikuláše na Malé Straně uvádí datum 26. 12. 1908.[28]

Reference

editovat
  1. ↑ a b BENEŠOVÁ, Gabriela. Chátrající hrobka Lobkowiczů hyzdí hořínský hřbitov [online]. Deník.cz, 2009-05-20 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Památkový katalog: pohřební kaple Lobkoviců [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 122. 
  4. ↑ a b c NOLL, Jindřich. Hořín, pohřebiště rodu Lobkowiczů. In: Jiří Kristián Lobkowicz: aristokrat s duší závodníka: kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta, 2014. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 257–265, zde 258.
  5. ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (1) A/J. Praha: Academia, 1977. S. 437. 
  6. ↑ a b c d e LOJKA, Karel. Pohlednice z minulosti: Kaple na hořínském hřbitově [online]. Deník.cz, 2019-03-31 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova [online]. Zničené kostely [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Restituce šlechtického majetku: Lobkowiczové [online]. ČTK / www.ceskenoviny.cz, rev. 2004-01-21 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠPITÁLSKÁ, Petra. Hořín pod vodou! Nad hladinou jsou jen červené střechy domů [online]. Deník.cz, 2013-06-06 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ STINKOVÁ, Karolína. Sepulkrální památky na Mělnicku v letech 1850–1950 (Bakalářská práce). Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, Ústav historických věd, 2018. Dostupné online. S. 56. 
  11. ↑ a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b VAN DAM, Marianne. Hořín Mausoleum [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 177. Dále jen Lobkowiczové. 
  14. ↑ Lobkowiczové, s. 178
  15. ↑ Lobkowiczové, s. 176
  16. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 247–252. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  17. ↑ a b Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1830, Hořín, pag. 99–100 [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1832, Hořín, pag. 105–106 [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1837, Hořín, pag. 119–120 [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1841, Hořín, pag. 131–132 [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1842, Hořín, pag. 133–134 [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1858, Hořín, pag. 177–178 [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b c Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1877, Hořín, pag. 223–224 [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1883, Hořín, pag. 251–252 [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  25. ↑ VAN DAM, Marianne. Massenbachhausen Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1890, Hořín, pag. 271–272 [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c Matrika zemřelých 1787–1909, rok 1908, Hořín, pag. 563–564 [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1907–1910, rok 1908, kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, sign. MIK Z22, pag. 109 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 247–248
  30. ↑ VAN DAM, Marianne. Hollenegg Kirchhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Parte Ludmily, provd. von und zu Liechtenstein [online]. Aukro [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b VAN DAM, Marianne. Schäftlarn Klosterfriedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Parte Jiřího Kristiána Lobkowicze [online]. obrazyvaukci.cz [cit. 2023-05-06]. Dostupné online. 
  34. ↑ VAN DAM, Marianne. Grundlsee Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Filmová místa: Něžné vlny [online]. filmovamista.cz [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • NOLL, Jindřich. Hořín, pohřebiště rodu Lobkowiczů. In: Jiří Kristián Lobkowicz: aristokrat s duší závodníka: kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta, 2014. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 257–265.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lobkovická_hrobka_(Hořín)&oldid=24019405“