Otevřít hlavní menu

Alfred II. Windischgrätz (Alfred II. Josef Mikuláš Guntram Karel kníže z Windischgrätzu / Alfred II. Josef Nikolaus Guntram Karl Fürst zu Windischgrätz) (28. března 1819 Vídeň28. dubna 1876 Tachov) byl rakouský šlechtic z rodu Windischgrätzů, generál a velkostatkář v Čechách.

Alfred II. Windischgrätz
Alfred II. Windischgrätz (1819–1876).jpg
Narození 28. března 1819
Vídeň
Úmrtí 28. dubna 1876 (ve věku 57 let)
Tachov
Děti Alfred August Windischgrätz
Rodiče Alfred Windischgrätz
Příbuzní Agnes Mathilde zu Windisch-Grätz (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Narodil se ve Vídni jako nejstarší z pěti synů polního maršála knížete Alfreda Windischgrätze (1787–1862) a jeho manželky Eleonory, rozené princezny ze Schwarzenbergu (1796–1848). Po otcově vzoru od mládí sloužil v armádě a již v roce 1838 byl podporučíkem. Téhož roku doprovázel svého strýce knížete Jana Adolfa ze Schwarzenbergu na jeho mimořádné misi při příležitosti korunovace britské královny Viktorie. Za revoluce v roce 1848 byl povýšen na majora a do roku 1855 byl pobočníkem svého otce. Později v hodnosti plukovníka (1857) velel posádkám v Budapešti a v Brně, v roce 1861 byl povýšen na generálmajora. Zúčastnil se prusko-rakouské války v roce 1866 a poté byl povýšen na c.k. polního podmaršála (1868). V letech 1869–1870 byl vrchním velitelem v Bratislavě.

Po otcově smrti (1862) převzal titul knížete a také dědičné členství v rakouské panské sněmovně a v horní komoře Würtemberského království, zároveň také čestnou hodnost dědičného nejvyššího štolby ve Štýrsku. Byl též c.k. komořím a tajným radou, v roce 1868 obdržel Řád zlatého rouna.

Majetkové poměry a rodinaEditovat

Nejdůležitější částí rodinného dědictví byl velkostatek Tachov, který s rozlohou přesahující 10 000 hektarů půdy patřil k největším pozemkovým celkům ve šlechtickém vlastnictví v Čechách. Kromě Tachova vlastnil Kladruby a Štěkeň, rozsahem bylo důležité i panství Lieskové s hradem Korlátka v Uhrách s rozlohou přes 4 800 hektarů. V Kraňsku (dnešní Slovinsko) patřilo k rodovému dědictví panství Rogatec (Rohitsch) se zámkem a více než 3 500 hektary. Když kníže Alfred II. přebíral majetek, činila jeho hodnota téměř tři milióny zlatých. Zakládal průmyslové podniky, například v Kladrubech uvedl do provozu pivovar. Do Kladrub přenesl hlavní rodové sídlo a bývalou budovu prelatury nechal po roce 1867 přestavět na zámek. Do areálu kláštera přemístil také rodovou hrobku. Na tachovském panství nechal postavit lovecký zámek Ostrůvek.

Oženil se v Praze v roce 1850 s princeznou Hedvikou Lobkowiczovou (1829–1852), dcerou dvorského kancléře knížete Augusta Longina Lobkowicze (1797–1842). Z jejich manželství se narodil jediný syn, kníže Alfred III. Windischgrätz (1851–1927), pozdější rakouský předseda vlády.

Zemřel ve věku 57 let následkem břišní koliky v Tachově, pohřben je v rodové hrobce v Kladrubech.

LiteraturaEditovat

  • Mašek, Pavel: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 2010 ISBN 978-80-257-0294-9
  • Stekl, Hannes: Windisch-Graetz: Ein Fürstenhaus im 19. und 20. Jahrhundert; Vídeň, 1992 ISBN 978-320-505-4689