Otevřít hlavní menu

František z Pauly kardinál hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal (Franz de Paula, 24. ledna 1844 Praha[1]25. června 1899 Sokolov[2]) byl pátý biskup českobudějovický (18831885) a posléze 28. arcibiskup pražský (18851899). Kardinálem se stal 24. května 1889. Pocházel ze šlechtického rodu Schönbornů.

Jeho Eminence
František kardinál Schönborn
5. českobudějovický biskup
28. pražský arcibiskup
16. primas český
Schonborn.gif
Církev Římskokatolická církev
Arcidiecéze Arcidiecéze pražská
Jmenování 27. července 1885
Předchůdce Bedřich Schwarzenberg (Arcidiecéze pražská)
Nástupce Lev Skrbenský z Hříště (Arcidiecéze pražská)
Titulární kostel Santi Giovanni e Paolo
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 12. srpna 1873
Biskupské svěcení 18. listopadu 1883
světitel Bedřich Schwarzenberg
Kardinálská kreace 24. května 1889
kreoval Lev XIII.
Titul Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Rodné jméno František z Pauly kardinál hrabě ze Schönborn-Buchheim-Wolfsthalu
(Franz de Paula Kardinal Graf von Schönborn-Buchheim-Wolfsthal)
Datum narození 24. ledna 1844
Místo narození Praha, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí 25. června 1899
(ve věku 55 let)
Místo úmrtí Falknov -Sokolov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Rodiče otec: Erwein Damian Hugo hrabě von Schönborn-Wiesentheid
matka: Christina Maria Josefa hraběnka von Brühl
Blízká osoba bratr: Friedrich Schönborn
Vojtěch Schönborn
Karel Schönborn
sestra: Anna Schönborn
Elisabeth Schönborn
Paula Schönborn
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Po narození byl pokřtěn jako František z Pauly Maria Karel Ervín Pavel. Po gymnaziálních studiích hrabě Schönborn vystudoval práva v Praze. V roce 1866 se zúčastnil bitvy u Náchoda, v níž byl těžce raněn, po vyléčení se rozhodl studovat teologii. Studoval v Innsbrucku a Římě, kněžské svěcení obdržel 12. srpna 1873 a o dva roky později získal doktorát teologie.

V letech 18751879 byl kaplanemPlané u Mariánských Lázní, poté se stal vicerektorem (1879) a ještě později rektorem (1882) pražského arcibiskupského semináře.

Dne 22. srpna 1883 byl jmenován biskupem českobudějovickým (vysvěcen byl 18. listopadu a intronizován 25. listopadu).

Dne 21. května 1885 byl jmenován arcibiskupem pražským.

Konec života a smrtEditovat

Zemřel na své vizitační cestě po farnostech své diecéze na zámku hraběte z NosticSokolově.

Zápis v úmrtní matrice uvádí jeho tituly: Jeho eminence, vysoce ctěný pan, kníže-arcibiskup pražský František z Pauly kardinál hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal, rozený legát apoštolské stoliceKrálovství českém a v diecezích bamberské, míšeňské a řezenské, skutečný tajný rada jeho veličenstva, rytíř řádu sv. Štěpána, kancléř obou teologických fakult c. a k. Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, doktor posvátné teologie.

Pohřben byl v pražské katedrále sv. Víta.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Záznam o narození a křtu v matrice farnosti sv. Mikuláše
  2. Záznam o úmrtí v matrice farnosti Sokolov

LiteraturaEditovat

  • Encyklopedie Českých Budějovic
  • SCHÖNBORN, František de Paula. Jeho eminencí kardinál František de Paula Schoenborn kníže-arcibiskup Pražský : Nástin a příběhy z jeho života a smrti jakož i vypsání pohřeb. Praha: Kotrba, 1899. Dostupné online. 
  • Gottsmann, Andreas: Kardinal Franz Schönborn, die Gründung des Kollegium Bohemicum und der Nationalitätenstreit in Böhmen, in: Dal Bohemicum al Nepomuceno. La cultura ceca e la formazione sacerdotale in un contesto di scontri nazionalisti e di coesistenza, Olomouc 2011, ISBN 978-80-244-2644-0, s. 49-68.

Externí odkazyEditovat