Bedřich František z Lobkowicz
Bedřich František z Lobkowicz (po roce 1918 Lobkowicz, celým jménem Bedřich František Alois Jaroslav kníže z Lobkowicz[1] a německy Friedrich Franz Jaroslav Aloys Heinrich Maria Andreas Fürst von Lobkowitz;[2] 28. listopadu 1907 Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice – 25. prosince 1954 Pacy-sur-Eure, Francie)[3] byl český šlechtic z křimické linie rodu Lobkowiczů.
Bedřich František z Lobkowicz | |
---|---|
12. kníže z Lobkowicz, vladař domu lobkowiczkého, 6. vévoda roudnický a 6. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů | |
Ve funkci: 24. října 1953 – 25. prosince 1954 (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává) | |
Předchůdce | Jaroslav Alois z Lobkowicz |
Nástupce | Jaroslav Claude z Lobkowicz |
Narození | 28. listopadu 1907 Křimice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. prosince 1954 (ve věku 47 let) Pacy-sur-Eure Francie |
Rodiče | Jaroslav Alois z Lobkowicz (1877–1953) a Marie Terezie, roz. z Beaufort-Spontinu (1885–1942) |
Příbuzní | děd: František Evžen z Lobkowicz (1839–1898) bratr: Jaroslav Claude z Lobkowicz (1910–1985) bratr: Jan Nepomuk Lobkowicz (1920–2000) bratr: Karel Lobkowicz (1922–1990) bratr: Kristián Lobkowicz (1924–2001) bratr: Ladislav Lobkowicz (1925–1985) neteř: Polyxena, provdaná Czerninová (* 1941) synovec: Jaroslav Lobkowicz (* 1942) neteř: Marie Leopoldina, provdaná Sternbergová (1943–2017) synovec: František Lobkowicz (* 1948) synovec: Filip (Zdeněk) Lobkowicz (* 1954) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatNarodil se jako druhý potomek a první syn Jaroslava Aloise z Lobkowicz (1877–1953) a jeho manželky Marie Terezie z Beaufort-Spontinu (1885–1942).
Po smrti otce se stal 12. knížetem z Lobkowicz a vladařem domu lobkowiczkého, 6. vévodou z Roudnice a okněžněným hrabětem ze Sternsteinu.
Byl inženýrem agronomem a získal velkokříž Řádu maltézských rytířů.[1] Byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty ze 7. září 1939.
Kníže Bedřich František z Lobkowicz zemřel v emigraci ve Francii. Nikdy se neoženil a nezanechal žádné potomky.[4]
Vývod z předků
editovatJosef František Maxmilián z Lobkowicz | ||||||||||||
Jan Karel Filip z Lobkowicz | ||||||||||||
Marie Karolína ze Schwarzenbergu | ||||||||||||
František Evžen z Lobkowicz | ||||||||||||
Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna | ||||||||||||
Karolína Bruntálská z Vrbna | ||||||||||||
Marie Barbora Erdödyová z Monyorókerék a Monoszló | ||||||||||||
Jaroslav Alois z Lobkowicz | ||||||||||||
Josef Leopold ze Šternberka | ||||||||||||
Zdeněk ze Šternberka | ||||||||||||
Karolína z Walseggu | ||||||||||||
Kunigunda ze Sternbergu | ||||||||||||
Johann Philipp, Graf von Stadion zu Thannhausen | ||||||||||||
Terezie Stadionová z Thannhausenu | ||||||||||||
Kunigunde, Gräfin von Kesselstatt | ||||||||||||
Bedřich František z Lobkowicz | ||||||||||||
Bedřich August z Beaufort-Spontinu | ||||||||||||
Karel Alfréd z Beaufort-Spontinu | ||||||||||||
Marie Ernestina ze Starhembergu | ||||||||||||
Friedrich z Beaufort-Spontinu | ||||||||||||
Charles-Théodore de Forbin Janson | ||||||||||||
Caroline de Forbin Janson | ||||||||||||
Antoinette de Rochechouart | ||||||||||||
Marie Terezie z Beaufort-Spontinu | ||||||||||||
Evžen I. z Ligne | ||||||||||||
Jindřich Maxmilián z Ligne | ||||||||||||
Mélanie de Conflans | ||||||||||||
Marie Melanie z Ligne | ||||||||||||
Ernest de Talleyrand-Périgord | ||||||||||||
Marguerite de Talleyrand-Périgord | ||||||||||||
Marie Louise Aglae Suzanne Le Peletier de Mortefontaine | ||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 193.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 236.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 75.