Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu

německý šlechtic, císařský důstojník, zakladatel české linie rodu Thurn-Taxisů

Kníže Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu (německy Maximilian Joseph Fürst von Thurn und Taxis, 29. května 1769 Řezno15. května 1831 Praha) byl bavorský královský důstojník, později generálmajor císařské rakouské armády. Založil mladší českou větev rodu Thurn-Taxisů a současně je prapředkem italského vévodského rodu z Duina (Principi della Torre e Tasso, Herzöge von Duino) – titulu uděleného roku 1823.

Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu
Narození29. května 1769
Řezno
Úmrtí15. května 1831 (ve věku 61 let)
Praha
Povolánívoják a důstojník
Manžel(ka)Eleonore Prinzessin von Lobkowitz (od 1791)
DětiKarl Anselm Prinz von Taxis
Karl Theodor Thurn-Taxis
Fridrich Hannibal z Thurn-Taxisu
Joseph Thurn-Taxis
August Max Thurn-Taxis
Wilhelm Prinz von Thurn und Taxis
RodičeAlexandr Ferdinand Thurn-Taxis a Marie Henrieta z Thurn-Taxisu
RodThurn-Taxisové
PříbuzníHugo Maxmilián z Thurn-Taxisu[1], Emerich z Thurn-Taxisu a Rudolf Thurn-Taxis (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

PůvodEditovat

Narodil se v Řezně jako syn knížete Alexandra Ferdinanda (1704–1773) z jeho třetího manželství s Marií Jindřiškou Josefou, kněžnou Fürstenberg-Stühlingenu (1732–1772).

Vojenská kariéraEditovat

Již jako třicetiletý obdržel 29. dubna 1772 od svého jmenovce bavorského kurfiřta vlastnictví pluk kyrysníků Taxis, sestavený knížetem Kristiánem. V roce 1785 byl jmenován rytířem Řádu svatého Huberta a 18. května 1790 nejvyšším velitelem bavorského jezdectva.

19. května 1798 vstoupil Maxmilián Josef do císařských služeb, kde se roku 1799 osvědčil při italském tažení v čele c. k. pluk dragounů Kníže Lobkowicz. V důsledku těžkého zranění v bitvě u Marenga v červnu 1800 byl nucen přerušit svou aktivní armádní kariéru. 24. července 1800 byl potvrzen ve své hodnosti rakouského generálmajora.

Dvorní úřadyEditovat

Od 1. prosince 1803 zastával post kapitána odstraněného toskánského velkovévody a nynějšího salcburského kurfiřta, arcivévoda Ferdinand, až do roku 1814, kdy se tento po Vídeňském kongresu opět směl ujmout vlády v Itálii.

V roce 1815 se Maxmilián Josef se svou rodinou přestěhoval do Prahy, kde také roku 1831 zemřel. Byl pochován v rodinné hrobce v Syčíně na panství Dobrovice.

Manželství a potomstvoEditovat

6. června 1791 se v Praze oženil s kněžnou Marií Eleonorou z Lobkovic (* 22. dubna 1770, Praha – 9. listopadu 1834, Loučeň), s níž měl šest synů. Všichni dosáhli významných důstojnických hodností:

  • Karel Anselm (1792–1844) ∞ Marie Isabella hraběnka z a na Jilci gen. Faust von Stromberg
  • August Maria Maxmilián (1794–1862)
  • Josef (1796–1857)
  • Karel Theodor (1797–1868), bavorský generál jezdectva, ∞ Juliana Karolina hraběnka von Einsiedel
  • Fridrich Hannibal (1799–1857), generál rakouského jezdectva
  • Vilém (1801–1848), rakouský generálmajor

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maximilian Joseph von Thurn und Taxis na německé Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

LiteraturaEditovat