Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu

německý šlechtic, císařský důstojník, zakladatel české linie rodu Thurn-Taxisů

Kníže Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu (německy Maximilian Joseph Fürst von Thurn und Taxis, 29. května 1769 Řezno15. května 1831 Praha) byl bavorský královský důstojník, později generálmajor rakouské císařské armády. Založil mladší českou větev rodu Thurn-Taxisů a současně je prapředkem italského vévodského rodu z Duina (Principi della Torre e Tasso, Herzöge von Duino) – titulu uděleného roku 1823.

Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu
Rodový erb Thurn-Taxisů
Rodový erb Thurn-Taxisů
Narození29. května 1769
Řezno
Úmrtí15. května 1831 (ve věku 61 let)
Praha
Povolánívoják a důstojník
ChoťMarie Eleonora z Lobkovic (od 1791)[1]
DětiKarel Anselm z Thurn-Taxisu[2]
August Max z Thurn-Taxisu
Josef z Thurn-Taxisu
Karel Theodor z Thurn-Taxisu
Fridrich Hannibal z Thurn-Taxisu
Vilém z Thurn-Taxisu
… více na Wikidatech
RodičeAlexandr Ferdinand z Thurn-Taxisu a Marie Henrieta z Thurn-Taxisu[2]
RodThurn-Taxisové
PříbuzníHugo Maxmilián z Thurn-Taxisu[2], Emerich z Thurn-Taxisu a Rudolf z Thurn-Taxisu (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

PůvodEditovat

Narodil se v Řezně jako syn knížete Alexandra Ferdinanda (1704–1773) z jeho třetího manželství s Marií Jindřiškou Josefou, kněžnou Fürstenberg-Stühlingenu (1732–1772).

Vojenská kariéraEditovat

Již jako třicetiletý obdržel 29. dubna 1772 od svého jmenovce bavorského kurfiřta vlastnictví pluk kyrysníků Taxis, sestavený knížetem Kristiánem. V roce 1785 byl jmenován rytířem Řádu svatého Huberta a 18. května 1790 nejvyšším velitelem bavorského jezdectva.

19. května 1798 vstoupil Maxmilián Josef do císařských služeb, kde se roku 1799 osvědčil při italském tažení v čele c. k. pluk dragounů Kníže Lobkowicz. V důsledku těžkého zranění v bitvě u Marenga v červnu 1800 byl nucen přerušit svou aktivní armádní kariéru. 24. července 1800 byl potvrzen ve své hodnosti rakouského generálmajora.

Dvorní úřadyEditovat

Od 1. prosince 1803 zastával post kapitána odstraněného toskánského velkovévody a nynějšího salcburského kurfiřta, arcivévoda Ferdinand, až do roku 1814, kdy se tento po Vídeňském kongresu opět směl ujmout vlády v Itálii.

V roce 1815 se Maxmilián Josef se svou rodinou přestěhoval do Prahy, kde také roku 1831 zemřel. Byl pochován v rodinné hrobce v Sýčině na panství Dobrovice.

Manželství a potomstvoEditovat

V Praze se 6. června 1791 oženil s princeznou Marií Eleonorou z Lobkowicz (22. dubna 1770 – 9. listopadu 1834), dcerou Augusta Antonína Josefa knížete z Lobkowicz (1729–1803) z mělnické sekundogenitury a jeho manželky Marie Ludmily Czerninové z Chudenic (1738–1790). Narodilo se jim šest synů. Všichni dosáhli významných důstojnických hodností:

  • 1. Karel Anselm (18. června 1792, Praha – 25. srpna 1844, Teplice), manž. 1815 Maria Isabela Sofie von Eltz (10. února 1795, Drážďany – 12. března 1859, Praha)
  • 2. August Maxmilián (22. dubna 1794, Praha – 24. ledna 1862, Mnichov)
  • 3. Josef (3. května 1796 – 17. dubna 1857)
  • 4. Karel Theodor (17. července 1797, Praha – 21. června 1868, Mnichov), bavorský generál jezdectva, manž. 1827 Juliana Karolina hraběnka von Einsiedel (20. prosince 1806, Mnichov – 1846, Salzburg)
  • 5. Fridrich Hannibal (3. září 1799, Praha – 17. ledna 1857, Benátky), generál rakouského jezdectva, manž. 1831 Marie Antonie Aurora Batthyány von Német-Ujvár (13. června 1806, Budapešť – 18. září 1881, Bad Ischl)
  • 6. Vilém (12. listopadu 1801, Praha – 11. června 1848, Benátky), rakouský generálmajor

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maximilian Joseph von Thurn und Taxis na německé Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

LiteraturaEditovat