Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu
Kníže Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu (německy Maximilian Joseph Fürst von Thurn und Taxis, 29. května 1769 Řezno – 15. května 1831 Praha) byl bavorský královský důstojník, později generálmajor císařské rakouské armády. Založil mladší českou větev rodu Thurn-Taxisů a současně je prapředkem italského vévodského rodu z Duina (Principi della Torre e Tasso, Herzöge von Duino) – titulu uděleného roku 1823.
| Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu | |
|---|---|
| Narození | 29. května 1769 Řezno |
| Úmrtí | 15. května 1831 (ve věku 61 let) Praha |
| Povolání | voják a důstojník |
| Manžel(ka) | Eleonore Prinzessin von Lobkowitz (od 1791) |
| Děti | Karl Anselm Prinz von Taxis Karl Theodor Thurn-Taxis Fridrich Hannibal z Thurn-Taxisu Joseph Thurn-Taxis August Max Thurn-Taxis Wilhelm Prinz von Thurn und Taxis |
| Rodiče | Alexandr Ferdinand Thurn-Taxis a Marie Henrieta z Thurn-Taxisu |
| Rod | Thurn-Taxisové |
| Příbuzní | Hugo Maxmilián z Thurn-Taxisu[1], Emerich z Thurn-Taxisu a Rudolf Thurn-Taxis (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
ŽivotEditovat
PůvodEditovat
Narodil se v Řezně jako syn knížete Alexandra Ferdinanda (1704–1773) z jeho třetího manželství s Marií Jindřiškou Josefou, kněžnou Fürstenberg-Stühlingenu (1732–1772).
Vojenská kariéraEditovat
Již jako třicetiletý obdržel 29. dubna 1772 od svého jmenovce bavorského kurfiřta vlastnictví pluk kyrysníků Taxis, sestavený knížetem Kristiánem. V roce 1785 byl jmenován rytířem Řádu svatého Huberta a 18. května 1790 nejvyšším velitelem bavorského jezdectva.
19. května 1798 vstoupil Maxmilián Josef do císařských služeb, kde se roku 1799 osvědčil při italském tažení v čele c. k. pluk dragounů Kníže Lobkowicz. V důsledku těžkého zranění v bitvě u Marenga v červnu 1800 byl nucen přerušit svou aktivní armádní kariéru. 24. července 1800 byl potvrzen ve své hodnosti rakouského generálmajora.
Dvorní úřadyEditovat
Od 1. prosince 1803 zastával post kapitána odstraněného toskánského velkovévody a nynějšího salcburského kurfiřta, arcivévoda Ferdinand, až do roku 1814, kdy se tento po Vídeňském kongresu opět směl ujmout vlády v Itálii.
V roce 1815 se Maxmilián Josef se svou rodinou přestěhoval do Prahy, kde také roku 1831 zemřel. Byl pochován v rodinné hrobce v Syčíně na panství Dobrovice.
Manželství a potomstvoEditovat
6. června 1791 se v Praze oženil s kněžnou Marií Eleonorou z Lobkovic (* 22. dubna 1770, Praha – 9. listopadu 1834, Loučeň), s níž měl šest synů. Všichni dosáhli významných důstojnických hodností:
- Karel Anselm (1792–1844) ∞ Marie Isabella hraběnka z a na Jilci gen. Faust von Stromberg
- August Maria Maxmilián (1794–1862)
- Josef (1796–1857)
- Karel Theodor (1797–1868), bavorský generál jezdectva, ∞ Juliana Karolina hraběnka von Einsiedel
- Fridrich Hannibal (1799–1857), generál rakouského jezdectva
- Vilém (1801–1848), rakouský generálmajor
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maximilian Joseph von Thurn und Taxis na německé Wikipedii.
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
LiteraturaEditovat
- Josef Rübsam: Taxis (Thurn und Taxis), Maximilian Josef, Prinz von. In: ADB, Duncker & Humblot, Leipzig 1894, str. 517
- Martin Dallmeier, Martha Schad: Das Fürstliche Haus Thurn und Taxis, 300 Jahre Geschichte in Bildern. Friedrich Pustet Verlag Regensburg 1996, ISBN 3-7917-1492-9.
Autoritní data  |
|
|---|