Bedřich Lobkowicz

český šlechtic, právník, zakladatel vinných sklepů a voják československé armády
Možná hledáte: Bedřich z Lobkowicz (1907–1954), 12. kníže z Lobkowicz (z křimické linie).

Kníže Bedřich z Lobkowicz, po roce 1918 jen Lobkowicz (10. říjen 1881 Vráž u Písku18. duben 1923 Vídeň),[2] celým jménem Bedřich Maria Václav Melchior Alois František Borgiáš Maxmilián kníže z Lobkovic byl český šlechtic, příslušník mělnické větve Lobkoviců, právník, zakladatel vinných sklepů, voják československé armády.

Dr. iur. Bedřich z Lobkowicz
Kníže z Lobkovic a
7. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci:
21. prosince 1908 – 18. duben 1923
(podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
PředchůdceJiří Kristián z Lobkowicz
NástupceJiří Kristián z Lobkowicz
Předseda Svazu československých velkostatkářů
Ve funkci:
1921 – 1923
PředchůdceOtto Metal
NástupceLeopold Lobkowicz (z dolnobeřkovické větve)
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
23. března 1909 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
PředchůdceJiří Kristián z Lobkowicz
Nástupcemonarchie zanikla
Vojenská služba
SlužbaČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Hodnostkapitán

Narození10. října 1881
Vráž
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. dubna 1923 (ve věku 41 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníLobkowiczká hrobka v Hoříně
Choť(1906) Josefa Antonie Kunhuta z Thun-Hohensteinu (1886–1971)
RodičeJiří Kristián z Lobkowicz (1835–1908) a Anna z Lichtenštejna (1846–1924)
Děti1. Jiří Kristián (1907–1932)
2. Ludmila Anna, provdaná Lichtenštejnová (1908–1974)
Příbuzníbratr: Jan Adolf Lobkowicz (1885–1952)
děd: Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858)
babička: Františka Kinská z Vchynic a Tetova (1813–1881)
synovec: Otakar Lobkowicz (1922–1995)
vnuk: Franz Géza von Liechtenstein (* 1935)
vnuk: Friedrich Emanuel von Liechtenstein (* 1937)
vnuk: Anton Florian von Liechtenstein (* 1940)
švagr: Maria Josef Nostitz-Rieneck (1878–1946)
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy (1899–1904)
Profeseprávník, podnikatel, voják a politik
Náboženstvířímskokatolické[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Nádvoří zámku v Mělníku

Narodil se 10. října 1881 ve Vráži u Písku jako předposlední potomek knížete Jiřího Kristána z Lobkowicz (1835–1908) a jeho manželky Anny princezny z Lichtenštejna (1846–1924).[pozn. 1]

V letech 1899–1904[1] studoval práva na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V letech 1901–1902 byl zapsán i na Univerzitě Innsbruck.[1] Promoval 23. března 1906 v Praze.[3] V roce 1908 byl jmenován c. k. komořím.[2] Od 23. března 1909 byl dědičným členem rakouské panské sněmovny.[1] Byl také členem říšského soudu (1917–1918).[1] Zastával rovněž pozici hejtmana v záloze.[4]

Byl předsedou nebo prezidentem několika organizací: Spolek vinařský pro Království české (Weinbauverein für das Königreich Böhmen; 1908–1923), Český klub automobilistů (Tschechischer Automobilklub; 1914–1919), Svaz československých velkostatkářů (Verband der tschechoslowakischen Großgrundbesitzer; 1921–1923), Společnost vlasteneckých přátel umění (Gesellschaft patriotischer Kunstfreunde in Böhmen; 1922–1923).[1]

Zemřel 18. dubna 1923 v sanatoriu Löw ve Vídni[5] a byl pochován v rodinné hrobce Lobkoviců v Hoříně.

Majetek editovat

Vlastnil statky Mělník a Rožďalovice. Na Rožďalovickém zámku bydlel po svatbě,[6] než se přestěhoval do Turnova (Palackého čp. 440), kde sloužil jako praktikant pražského místodržitelství při okresním hejtmanství.[7]

Rodina editovat

Bedřich Lobkowicz se oženil 24. dubna 1906 v kapli Arcibiskupského paláce v Praze s palácovou dámou a významnou činitelkou českého společenského života, Jossl, tj. Josefinou Antonií Kunhutou, rozenou hraběnkou z Thun-Hohensteinu (3. březen 1886 Praha28. prosinec 1971 Deutschlandsberg).[3] Byla dcerou zesnulého Leopolda Bohumila Felixe hraběte Thun-Hohensteina (1842–1898) a jeho manželky Kristýny z Waldstein-Wartenbergu (1854–1937). Ovládala šest světových jazyků a byla vynikající sportovkyní, hrála např. tenis.[8] Proslula jako společensky velmi exponovaná a záletná žena. V době 1. světové války pracovala ve zdravotní péči v Praze na Smíchově. Po smrti svého manžela se vdala podruhé, a to za anglického diplomata, lorda Webstera, o dvě generace staršího než byla sama, aby zachránila rodinné nemovitosti. Tím získala britskou státní příslušnost, ale svou situaci v socialistické Praze tím nezlepšila. Pomáhala mnoha svým šlechtickým příbuzným s kontakty na jejich zahraniční příbuzné. Když se jí nepodařilo získat vízum k návštěvě svých dětí, vystěhovala se do rakouského Štýrska.

Bedřichovi a Josefíně se narodily dvě děti, syn a dcera:

  • 1. Jiří Kristián (22. 2. 1907 Turnov – 22. 5. 1932 Berlín), absolvoval jednoroční vojenský kurs dobrovolníka, byl nadšeným sportovcem – veslařem a zvolil si kariéru automobilového závodníka. Zahynul svobodný a bezdětný během závodu ve svém voze Bugatti na závodním okruhu AVUS v Berlíně.
  • 2. Ludmila Anna Marie Melchiora (13. 8. 1908 Rožďalovice – 11. 1. 1974 Štýrský Hradec)
    • ∞ (16. 4. 1932 Hořín) Alfréd Géza Jan z Lichtenštejna na Holleneggu (27. 6. 1907 Betliare – 28. 12. 1991 Frauenthal).

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Rodiče Jiří Kristán kníže z Lobkowicz (14. květen 1835 Vídeň – 21. prosinec 1908 Praha) a Anna princezna z Lichtenštejna (26. únor 1846 Vídeň – 22. duben 1924 Praha) uzavřeli sňatek 22. května 1864 ve Vídni.

Reference editovat

  1. a b c d e f Lobkowicz (Lobkowitz), Friedrich (Bedřich) Prinz, Fürst (1908) Dr. iur. [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 248. 
  3. a b KOPIČKA, Petr. Jiří Kristián Lobkowicz (22. 2 . 1907 – 22. 5. 1932). Nástin životního příběhu na podkladě dokumentů Lobkowiczkého archivu mělnického. In: HOŘEJŠ, Miloš. Jiří Kristián Lobkowicz. Aristokrat s duší závodníka. Kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta a Národní technické muzeum Praha, 2014. Dále jen Jiří Kristián Lobkowicz. Nástin životního příběhu. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 20–46, zde 23.
  4. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 184. 
  5. Jiří Kristián Lobkowicz. Nástin životního příběhu, s. 30
  6. Jiří Kristián Lobkowicz. Nástin životního příběhu, s. 24
  7. Jiří Kristián Lobkowicz. Nástin životního příběhu, s. 22–23
  8. VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 25. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat