Otakar Karel Lobkowicz (28. ledna 1922, Praha – 1. června 1995, Vídeň), celým jménem Maria Otakar Karel Boromejský Julian Petr Jiří Jan Nepomucký Kašpar princ Lobkowicz pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců.

Otakar Lobkowicz
Erb rodu Lobkoviců
Erb rodu Lobkoviců
Narození 28. ledna 1922
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 1. června 1995 (ve věku 73 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Manžel(ka) Zuzana Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku
Děti Jiří Lobkowicz
Anton Prinz von Lobkowicz
Elisabeth Prinzessin von Lobkowicz
Rodiče Jan Adolf Lobkowicz
Marie Anna Czerninová z Chudenic
Příbuzní Mikuláš Lobkowicz (sourozenec)
Jiří Kristián z Lobkovic (dědeček)
Robert Christian Prinz von Lobkowicz[1] a Jacob Alexander Prinz von Lobkowicz[1] (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Jako nejstarší syn Jana Adolfa Lobkowicze zdědil roku 1932 po tragické smrti svého bratrance Jiřího Kristiána část rodového majetku, mělnické panství, i titul knížete mělnicko-hořínské větve Lobkoviců. Vzhledem k věku 10 let nad panstvím přebral správu jeho otec. V roce 1940 přešel majetek pod nucenou správu nacistů a rodina se odstěhovala do pronájmu do Prahy. V roce 1945 se majetek vrátil rodině, ale v roce 1948 byl znárodněn a rodina emigrovala přes Bavorsko do Švýcarska. Tam Otakar vystudoval ekonomii a získal z ní doktorát. Pracoval jako bankéř a také pro TESCO v Kongu, odkud se po 4 letech vrátil do Švýcarska zpět. Znárodněný majetek, který zdědil po bratranci i po otci, mu byl v restituci vrácen roku 1991. V roce 1993 ho předal svému synovi Jiřímu Janovi.[2]

RodinaEditovat

Příbuzenstvo
otec Jan Adolf Lobkowicz
matka Marie Anna hraběnka Czernin
bratr Mikuláš Lobkowicz
bratr Bedřich Lobkowicz
dědeček Jiří Kristián Lobkowicz
babička Anna Lichtenštejnová
dědeček Otakar Černín
babička Marie Kinská
manželka Zuzana Széchenyi
syn Jiří Jan Lobkowicz
syn Antonín Lobkowicz

Oženil se 7. října 1954 v Grundlsee s hraběnkou Zuzanou Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (* 10. prosinec 1932 Vídeň), dcerou Jánose Széchenyiho ze Sárvár-Felsövidéku (1897-1969) a jeho manželky Juliány Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (* 1900). Rozvedli se v 1. listopadu 1966 v Curychu. Manželství bylo církevně anulováno 19. prosince 1979 v Sittenu. Narodily se jim tři děti (2 synové – dvojčata, 1 dcera):

  • Antonín (* 1956), dědic knížecího titulu s uměleckými sklony (zabýval se módou a pracoval v aukčních síních Christie’s a Sotheby’s)[3]
  • Jiří Jan (* 1956)
  • Alžběta (1959–1980)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Archivovaná kopie. www.lobkowicz-melnik.cz [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03. 
  3. Pohádka o princi a zpívalce | Zajímavosti. Lidovky.cz [online]. 2008-08-30 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 185. 
  • Návraty české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap.11
  • Paradoxy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Paseka, s.r.o., Praha a Litomyšl, rok vydání: 2005, 2013, ISBN 978-80-7432-351-5, stran 371, 2. vydání, kap. 8

Externí odkazyEditovat