Rožďalovice

Rožďalovice
	Barokní zámek Rožďalovice
	znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Nymburk
Obec s rozšířenou působností	Nymburk; (správní obvod)
Okres	Nymburk
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°18′17″ s. š., 15°10′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 663 (2024)
Rozloha	23,91 km²
Nadmořská výška	198 m n. m.
PSČ	289 34
Počet domů	706 (2021)
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí 93; 289 34 Rožďalovice ; podatelna@rozdalovice.cz
Starosta	Petr Kapal
	Oficiální web: rozdalovice.eu
	Rožďalovice
Další údaje
Kód obce	537756
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožďalovice (německy Rozdalowitz) jsou město ležící v okrese Nymburk 18 km severovýchodně od Nymburka. Jeho katastrální území má rozlohu 2 390 ha. Žije zde přibližně 1 700^[1] obyvatel. Od 23. ledna 2009 jsou Rožďalovice opět městem.^[4]

Historie

Dle Palackého Dějin jsou v letech 1223–1226 Rožďalovice uváděny jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město. Přestože první písemné zmínky pocházejí až z 1. čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.

Roku 1622 získali město jako konfiskát Křineckých z Ronova (držitelé Rožďálovic od 2. poloviny 15. století) Valdštejnové a drželi jej až do roku 1760. Za jejich panování roku 1666 Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý požár, který zcela setřel původní podobu města a podnítil novou stavební obnovu. Před tehdy renesanční zámek byly v roce 1717 umístěny dvě barokní sochy od Michala Jana Brokofa (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). Samotný zámek byl barokně přestavěn až v 2. polovině 18. století. U kostela a zámku můžeme také najít tři mohutné stromy – asi 250 let starou lípu, 200 let starý dub a asi 150 let starý jinan dvoulaločný.^[zdroj?]

Rožďalovice na anonymní malbě z roku 1825

V roce 1718 byl na náměstí postaven mariánský sloup v souvislosti s morovými epidemiemi. V letech 1726–1733 za Václava Josefa z Valdštejna byla na místě původního gotického farního kostela vystavěna výrazná dominanta obce, barokní kostel svatého Havla. Věže byly opatřeny novými báněmi v roce 1869.

Z dalších rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme Lobkowicze (1815–1930).

Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511–1580), jehož nejznámější tisky jsou Mattioliho Herbář a česká bible zvaná Melantriška, a profesora Gustava Adolfa Lindnera (1828–1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muzea Poděbrady.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Libáň^[5]
1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Libáň
1868 země česká, politický okres Jičín, soudní okres Libáň
1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Libáň^[6]
1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Jičín, soudní okres Libáň^[7]
1945 země česká, správní okres Jičín, soudní okres Libáň^[8]
1949 Hradecký kraj, okres Jičín^[9]
1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932

Ve městě Rožďalovice (1620 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[10]

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, českosl. kostel, klášter, nemocnice, chudobinec, Rolnické akciové podniky cukrovar a mlýn, továrna na slaměné obaly, továrna na sudy, výroba obuvnických svršků, 2 výrobny sýrů, velkostatek.
Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, autodoprava, barvírna, biograf Sokol, 3 cukráři, drogerie, 2 galanterie, hodinář, 4 holiči, hospodářské družstvo, 8 hostinců, 2 kapelníci, knihkupectví, mechanik, obchod obuví Baťa, 2 punčocháři, sochař, soustružník, Občanská záložna v Rožďalovicích, Okresní záložna hospodářská v Libáni, Živnostensko-obchodnická záložna v Rožďalovicích, 2 stavitelé, zahradnictví, 2 zubní ateliéry.

Ve vsi Podlužany (249 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Rožďalovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] obchod s dobytkem, hostinec, 2 kováři, mlýn, 8 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Podlužany, trafika.

V obci Podolí (přísl. Bučice, 239 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Rožďalovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12] krejčí, rolnický akciový mlýn a pila, 2 rolníci.

V obci Zámostí (204 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Rožďalovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[13] hostinec, výroba kuřáckých potřeb, 2 mlýny, pila, řezník, tesařský mistr, trafika, velkostatek.

Muzea a galerie

Barokní zámek v Rožďalovicích

Muzeum Rožďalovice – Husova 146, stará škola
Galerie Melantrich – Husova 30
Muzeum klasického knihařství – Husova 24; spojeno s knihařskou dílnou

Pamětihodnosti

Barokní kostel sv. Havla – dvouvěžový kostel z let 1725–1734, dominanta kraje. Nad vchodem je umístěn znak stavebníka Václava Josefa z Valdštejna. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725, oltáři dominuje obraz Panny Marie, dílo malíře V. Mayera z roku 1743, mezi sochami sv. Petra a Pavla. Na bočním oltáři je poutní obraz Panny Marie Sněžné z hory Karmel, který přinesl tomuto kostelu a místu v barokní době velký věhlas v Sasku i v celých severních Čechách. Poutní cesty podnítilo zdejší škapulířové bratrstvo, založené roku 1718. Protější oltář sv. Jana Křtitele zdobí obraz tohoto světce od Josefa Vojtěcha Hellicha. V presbytáři je zajímavý kredenční oltář s byzantskou ikonou. K inventáři kostela náleží ještě pozoruhodná gotická cínová křtitelnice z roku 1457 s reliéfy Ukřižování, apoštolů a světců.
Barokní zámek – původně renesanční, postaven roku 1622, přestavěn pozdně barokně roku 1760, fasády jsou upraveny novodobě. Jde o trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou vížkou nad středním křídlem a se sochařskou výzdobou Michala J. Brokoffa na hlavním portálu. V severním křídle je zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku se nacházejí památky na malíře Jana Rektoryse (1817–1890). Místnost ve středním křídle má novodobou výmalbu v podobě jeskyně na klenbě. Při zámku jsou umístěny hospodářské budovy, zahrada a park. Před hlavním vstupem do areálu zámku stojí dvě významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Michala J. Brokoffa. Dnešní vzhled zámku je výsledkem úprav v letech 1935 a 1938. V současné době je zámek účelově využit jako domov důchodců.

Části města

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Do města vedou silnice III. třídy.

Železnice – Městem vede železniční trať 061 Nymburk – Rožďalovice – Kopidlno – Jičín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1881

Veřejná doprava 2011

Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dolní Bousov, Křinec, Libáň, Městec Králové, Mladá Boleslav, Nymburk.

Železniční doprava – Železniční stanicí Rožďalovice jezdilo v pracovní dny 13 osobních a 1 spěšný vlak, o víkendu 11 osobních a 1 spěšný vlak.

Další fotografie

Husova ulice s kostelem sv. Havla v pozadí
Honosná bývalá fara
Muzeum klasického knihařství - hlavní vchod
Muzeum klasického knihařství - dílna
Domek v Husově ulici
Sloup na náměstí
Řeka Mrlina

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1491. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1069. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1081. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1906. (česky a německy)

Literatura

Zdeněk Boháč, Poutní místa v Čechách. Debora Praha 19945, s. 276 - 277-

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožďalovice na Wikimedia Commons
Dílo Devátá vlna/Rožďalovice ve Wikizdrojích
Galerie Rožďalovice na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Rožďalovice
Rožďalovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální webové stránky města Rožďalovice

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček

[5] Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918

[6] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[7] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[8] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[9] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[10] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1491. (česky a německy)

[11] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1069. (česky a německy)

[12] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1081. (česky a německy)

[13] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1906. (česky a německy)

[1]

[4]

[2]

[3]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]