Otevřít hlavní menu

Jiří Kristián Lobkowicz (závodník)

automobilový závodník

ŽivotEditovat

 
Jiří Lobkovicz po Masarykově okruhu, 1931

Jiří Kristián Lobkowicz byl synem knížete JUDr. Bedřicha Lobkowicze[p 2] a Josefiny, rozené hraběnky z Thun-Hohensteinu (1886–1971).

Otec byl do roku 1918 byl dědičným členem panské sněmovny), šlechticem konzervativního, ale upřímného českého smýšlení. Po 1. světové válce byl československým kapitánem v záloze automobilového praporu č. 1 a po svém předčasném úmrtí (1923) byl pochován ve stejnokroji důstojníka československé armády. Matka Jiřího Lobkowicze byla sportovkyně a propagátorka tenisu.

Dědeček Jiřího Lobkowicze Jiří Kristián Lobkowicz zastával v letech 1871–1908 funkci maršálka Českého království a politik, který na půdě zemského sněmu v Praze i říšské rady ve Vídni hájil práva království na autonomii uvnitř habsburského soustátí.

Jiří Lobkowicz vystudoval jako jeho otec Akademické gymnázium v Praze. Ve společnosti okouzloval svou 183 centimetrů vysokou postavou. Přestože vášnivě vesloval, u vojenského odvodu prý neprošel pro chronický katar tenkého střeva.[3]

Byl pochován v rodinné hrobce v Hoříně.[4]

Závodní kariéraEditovat

Na závodních okruzích a v závodech do vrchu se objevil v roce 1928 pod pseudonymem „Hýta". V letech 1928-1932 se zúčastnil asi jen 15 závodů.

Závody do vrchu 1928–1930Editovat

Poprvé startoval 21letý Lobkowicz 26. srpna 1928 v závodě do vrchu Mělník-Pšovka, avšak do cíle na svém 3,5 litrovém Austro-Daimleru pro poruchu nedojede. Skončil prý už po 1200 metrech, protože ve vysoké rychlosti zařadil zpátečku, což roztrhlo skříň převodovky.[5] Úspěšný nebyl ani na jaře v závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště. V tréninku na tento závod 27. dubna 1929 narazil na telegrafní sloup v tzv. „metalurgické zatáčce“ na Baních. Vyváznul sice bez zranění, ale poškozený vůz Bugatti 37A (čtyřválec o objemu motoru 1500 cm3 s kompresorem a výkonu 90 koní) již do závodu nešlo opravit.[6]

Na Bugatti 1,5 l vyhrál závod do vrchu na Křivoklátě, v závodech do vrchu velkého formátu Brno—Soběšice (23. června 1929) byl v závodních vozech na 3. místě (v kategorii do 1,5 l na 2. místě)[7], na Gaisbergu u Salzburgu vyhrál kategorii závodních automobilů (6. září),[8] na Ecce homo (22. září 1929) vyhrál třídu závodních vozů do 1,5 l a celkově mezi závodními vozy skončil na 2. místě za Hansem von Stuckem na Austro-Daimleru.[9]

Na závodě Mistrovství Evropy do vrchu Zbraslav – Jíloviště, které se jelo 11. května 1930, na novém Bugatti 35C (osmiválcový dvoulitr) skončil jako nejlepší domácí jezdec závodu. Zvítězil v kategorii závodních vozů do 2,0 l v čase 3:04,3 a vytvořil nový rekord třídy.[10] V létě 1930 startoval v Rakousku, 31. srpna do vrchu Gaisberg a 14. září do vrchu Semmering.[8]

Masarykův okruh 1930Editovat

 
Start závodu na Masarykově okruhu v Brně roku 1930, č. 2 Jiří Kristián Lobkowicz, č. 6 Otakar Bittmann, č. 12 Jindřich Knapp, č. 18 Josef Veřmiřovský, částečně zakryt č. 10 Rudolf Caracciola

Na premiérovém závodu na Masarykově okruhu (28. září 1930) se mu však nedařilo. Udivil své přátele i veřejnost startem na Masarykově okruhu, kde dlouho byl v konkurenci závodnických es jako byli Morgen, Caracciola, Nuvolari, Borzachini a Burgaller na 6. místě (v silnější kategorii nad 1,5 l). Pozici ztratil v 5. kole pro poruchu zapalovací magnetky (prasklé kladívko odtrhovače). Ač ho porucha stála víc než hodinu času, pokračoval v závodu. V době, kdy závod na 17 kol oficiálně skončil, měl ujeto 14 kol a obsadil by v této kategorii 6. místo; pro malou ujetou vzdálenost nebyl klasifikován.[11]

Závody do vrchu 1931Editovat

Rok 1931 zahájil na závodě Mistrovství Evropy do vrchu Zbraslav – Jíloviště (31. května 1931) a opět na Bugatti 35C vyhrál svou kategorii a docilil nejlepšího času z čs. jezdců. Svůj loňský čas vylepšil na 2:47,56 min a překonal opět rekord třídy. Celkovým vítězem byl Hans von Stuck na závodním Mercedesu. V závodních automobilech skončil na 6. místě.[12]

V sezóně 1931 dále staroval do vrchu Gaisberg u Salzburgu (9. srpna), ale havaroval v tréninku bez zranění. Na svém starším voze Bugatti 37A v samotném závodě vyhrál kategorii závodních vozů do 1,5 l. Na polském závodu do vrchu Tatra (Vyscig Tatrzanski) v kategorii závodních vozů (1500-3000 cm3) již na opraveném Bugatti 35C obsadil 2. místo, v závodě do vrchu ve slezském Schreibenau (Sklarska Poreba) v Krkonoších na Bugatti 35C skončil 2. v kategorii závodních vozů do 2,0 l (22. srpna) a přečkal šťastně nehodu v závodě do vrchu Ploskovice-Horní Řepčice u Litoměřic .

Masarykův okruh 1931Editovat

Na konci sezony 1931 stratoval 27. září 1931 již pod vlastním jménem J. K. Lobkowicz na Bugatti 51 o objemu 2,3 l (dvouvačkový osmiválec, 180 k, rychlost přes 220 km/h.) v II. ročníku Masarykova okruhu, kde oslavil největší úspěch svého života.

Mnozí závodníci odpadli ze závodu (mj. Nuvolari, Fagioli, Varzi, Caracciola), ale v poli, které vedli Chiron, Stuck a Morgen dojel jako čtvrtý Lobkowicz za Louisem Chironem (Bugatti), Hansem Stuckem (Mercedes) a Heinrich-Joachimem von Morgenem (Bugatti) v čase 4:33:50,5 hod., tzn. v průměrné rychlosti 108,5 km/hod. Získal řadu cen: jako 4. klasifikovaný po nejlepších časech dne získal první cenu této skupiny, peněžitou cenu 15 000 Kč, stříbrnou plaketu a na rok mu za nejlepší výkon československého jezdce byla propůjčena čestná putovní cena Elišky Junkové.[13] Jeho výkon je do současnosti[ujasnit] nejlepším výsledkem, kterého dosáhl český jezdec na tratích Grand Prix. Sportovní komise Autoklubu Republiky Československé ho vyznamenala za skvělý výkon na Masarykově okruhu a udělila mu koncem roku 1931 svůj zlatý odznak.

Rok 1932Editovat

Pro rok 1932 přesedlal ze stroje Bugatti 51 o objemu válců 2,3 l na pětilitrový typ Bugatti 54 (řadový osmiválec o výkonu 300 k) a za první start sezony si zvolil závod 22. května na dráze Avus u Berlína. To byl jeho poslední závod.[14]

 
Start závodu na okruhu AVUS v Berlíně, 22. května 1932

Tragická havárieEditovat

Neštěstí se událo hned v 1. kole závodu, přibližně na 8. km trati. U vjezdu do jižní zatáčky byl Lobkowicz na 4. nebo 5. místě vedle německého závodníka Hanse Lewyho. Brzo poté, když vozy minuly stanoviště policejní hlídky, při pokusu o předjíždění Lobkowiczův vůz náhle dostal smyk, zřejmě následkem prasknutí pneumatiky. V příští chvíli se řítil vůz pouze na levých kolech, šikmo přes trávník a přes střední dělící pás, jenž odděloval obě ramena závodní dráhy. Vůz se převrhl se ve směru proti jízdě, přičemž kusy roztříštěných kol byly vymrštěny vysoko do vzduchu, roztříštil se o stromy, prorazil křoví na straně ke kolejím berlínské S-Bahn a dopadl k náspu tratě asi 4 metry vysokého. Lobkowicz byl vymrštěn z vozu a dopadl těsně vedle kolejí. Policie a záchranná služba nalezly závodníka zalitého krví a v bezvědomí. Lobkowicz byl hned přepraven do nemocnice Sv. Hildegardy v Berlíně-Charlottenburgu, ale už při transportu zemřel.[2] Je pochován v rodinné hrobce v Hoříně u Mělníka.[15]

Vzpomínkové akceEditovat

  • V letech 1932-1938 se jezdil v Pardubicích plochodrážní závod Memoriál J. K. Lobkowicze.
  • V současnosti[ujasnit] se jezdí vzpomínková Soutěž historických vozidel 1000 mil československých jako Pohár Jiřího Kristiána Lobkowicze.[16]
  • Pamětní deska J. K. Lobkowicze na jeho rodném domě v Palackého ulici č. 440 v Turnově byla odhalena 22. května 2014.

ÚspěchyEditovat

  • 4. místo v závodě silnější kategorie nad 1,5 l na Masarykově okruhu v Brně (1931)
  • vítězství v kategorii závodní vozů do 2,0 l v čase 3:04,3, vytvořil nový rekord této kategorie na závodu Mistrovství Evropy do vrchu Zbraslav – Jíloviště (1930)
  • vítězství v kategorii závodní vozů do 2,0 l v čase 2:47,56, vytvořil nový rekord této kategorie na závodu Mistrovství Evropy do vrchu Zbraslav – Jíloviště (1931)

GalerieEditovat


OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Některé zdroje udávají chybné datum narození (např.[1]).
  2. Šlechtické tituly byly po zániku Rakousko–Uherska v Československu zrušeny.

ReferenceEditovat

  1. Matrika narozených Turnov, 1907-1914, snímek 36, Záznam o narození a křtu
  2. a b HEINZ-HENRY, Vilém. Jiří Kristián Lobkowicz. Auto. 15.6.1932, roč. 1932, čís. 6, s. 267-268. Dostupné online. 
  3. Slavní závodníci: Jiří Kristián Lobkowicz [online]. Jinočany: Auto Veteran Company, 2018 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. 
  4. Jak ztroskotal Hýta-Lobkowicz. Národní listy. 24. 5. 1932, s. 4. Dostupné online. 
  5. RONOVSKÝ, V. II. klubovní závod Pšovka—Mělník 26.VIII.. Auto. 15.9.1928, roč. 1928, čís. 9, s. 572-573. Dostupné online. 
  6. HEINZ-HENRY, Vilém. Tucet Zbraslaví. Auto. 15.5.1929, roč. 1929, čís. 5, s. 300-305. Dostupné online. 
  7. RONOVSKÝ, V. Závod do vrchu Brno-Soběšice 23. června.. Auto. 15.7.1929, roč. 1929, čís. 7, s. 426-427. Dostupné online. 
  8. a b HOŘEJŠ, Miloš a kol. Jiří Kristián Lobkowicz, Aristokrat s duší závodníka. I. vyd. Praha: Mladá Fronta a.s., 2014. 296 s. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 178, 180. 
  9. RONOVSKÝ, V. Závod do vrchu Ecce Homo. Auto. 15.10.1929, roč. 1929, čís. 10, s. 594-596. Dostupné online. 
  10. HEINZ-HENRY, Vilém. XIII. Zbraslav—Jíloviště. Auto. 15.5.1930, roč. 1930, čís. 5, s. 331-339. Dostupné online. 
  11. RONOVSKÝ, V.; GUT V. Masarykův okruh. Auto. 15.10.1930, roč. 1930, čís. 10, s. 711-721. Dostupné online. 
  12. YK, zn. XIV. Zbraslav - Jíloviště. Lidové noviny. 1.6.1931, roč. 39, čís. 272, s. 5. Dostupné online. 
  13. RONOVSKÝ, V. Masarykův okruh. Auto. 15.10.1931, roč. 1931, čís. 10, s. 537-543. Dostupné online. 
  14. LASÍK, Jindřich. Kdo byl Jiří Kristián Lobkowicz. Auto Veteran Kaleidoskop [online]. www.autokaleidoskop.cz [cit. 4.11.2018]. Dostupné online. 
  15. Poslední cesta Jiřího Kristiana Lobkovicze. Auto. 15.6.1932, roč. 1932, čís. 6, s. 269-270. Dostupné online. 
  16. Odborný seminář k významné osobnosti českého automobilového sportu – Jiří Kristian Lobkowicz se uskutečnil v Národním technickém muzeu v Praha 22. května 2012

LiteraturaEditovat

  • Miloš Hořejš a další: Jiří Kristián Lobkowicz: Aristokrat s duší závodníka, vydavatel: Mladá fronta, Praha 2015

Externí odkazyEditovat