Otevřít hlavní menu

Jiří Kristián Lobkowicz (závodník)

automobilový závodník

Jiří Kristián Lobkowicz (22. února 1907 Turnov[1][p 1]22. května 1932 Berlín) byl český automobilový závodník.[2]

Jiří Kristián Lobkowicz
automobilový závodník
automobilový závodník
Narození 22. února 1907
Turnov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. května 1932 (ve věku 25 let)
Berlín
NěmeckoNěmecko Německo
Rodiče Bedřich Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

 
Jiří Lobkovicz po Masarykově okruhu, 1931

Jiří Kristián Lobkowicz byl synem knížete JUDr. Bedřicha Lobkowicze[p 2] a Josefiny, rozené hraběnky z Thun-Hohensteinu (1886–1971).

Otec byl do roku 1918 byl dědičným členem panské sněmovny), šlechticem konzervativního, ale upřímného českého smýšlení. Po 1. světové válce byl československým kapitánem v záloze automobilového praporu č. 1 a po svém předčasném úmrtí (1923) byl pochován ve stejnokroji důstojníka československé armády. Matka Jiřího Lobkowicze byla sportovkyně a propagátorka tenisu.

Dědeček Jiřího Lobkowicze Jiří Kristián Lobkowicz zastával v letech 1871–1908 funkci maršálka Českého království a politik, který na půdě zemského sněmu v Praze i říšské rady ve Vídni hájil práva království na autonomii uvnitř habsburského soustátí.

Jiří Lobkowicz vystudoval jako jeho otec Akademické gymnázium v Praze. Ve společnosti okouzloval svou 183 centimetrů vysokou postavou. Přestože vášnivě vesloval, u vojenského odvodu prý neprošel pro chronický katar tenkého střeva.[3]

Byl pochován v rodinné hrobce v Hoříně.[4]

Závodní kariéraEditovat

Na závodních okruzích a v závodech do vrchu se objevil v roce 1928 pod pseudonymem „Hýta". V letech 1928-1932 se zúčastnil asi jen 15 závodů.

Závody do vrchu 1928–1930Editovat

Poprvé startoval 21letý Lobkowicz 26. srpna 1928 v závodě do vrchu Mělník-Pšovka, avšak do cíle na svém 3,5 litrovém Austro-Daimleru pro poruchu nedojede. Skončil prý už po 1200 metrech, protože ve vysoké rychlosti zařadil zpátečku, což roztrhlo skříň převodovky.[5] Úspěšný nebyl ani na jaře v závodu do vrchu Zbraslav-Jíloviště. V tréninku na tento závod 27. dubna 1929 narazil na telegrafní sloup v tzv. „metalurgické zatáčce“ na Baních. Vyváznul sice bez zranění, ale poškozený vůz Bugatti 37A (čtyřválec o objemu motoru 1500 cm3 s kompresorem a výkonu 90 koní) již do závodu nešlo opravit.[6]

Na Bugatti 1,5 l vyhrál závod do vrchu na Křivoklátě, v závodech do vrchu velkého formátu Brno—Soběšice (23. června 1929) byl v závodních vozech na 3. místě (v kategorii do 1,5 l na 2. místě)[7], na Gaisbergu u Salzburgu vyhrál kategorii závodních automobilů (6. září),[8] na Ecce homo (22. září 1929) vyhrál třídu závodních vozů do 1,5 l a celkově mezi závodními vozy skončil na 2. místě za Hansem von Stuckem na Austro-Daimleru.[9]

Na závodě Mistrovství Evropy do vrchu Zbraslav – Jíloviště, které se jelo 11. května 1930, na novém Bugatti 35C (osmiválcový dvoulitr) skončil jako nejlepší domácí jezdec závodu. Zvítězil v kategorii závodních vozů do 2,0 l v čase 3:04,3 a vytvořil nový rekord třídy.[10] V létě 1930 startoval v Rakousku, 31. srpna do vrchu Gaisberg a 14. září do vrchu Semmering.[8]

Masarykův okruh 1930Editovat

Na premiérovém závodu na Masarykově okruhu (28. září 1930) se mu však nedařilo.Udivil své přátele i veřejnost startem na Masarykově okruhu, kde dlouho byl v konkurenci závodnických es jako byli Morgen, Caracciola, Nuvolari, Borzachini a Burgaller na 6. místě (v silnější kategorii nad 1,5 l). Pozici ztratil v 5.kole pro poruchu zapalovací magnetky (prasklé kladívko odtrhovače). Ač ho porucha stála víc než hodinu času, pokračoval v závodu. V době, kdy závod na 17 kol oficiálně skončil, měl ujeto 14 kol a obsadil by v této kategorii 6. místo; pro malou ujetou vzdálenost nebyl klasifikován.[11]

Závody do vrchu 1931Editovat

Rok 1931 zahájil na závodě Mistrovství Evropy do vrchu Zbraslav – Jíloviště (31. května 1931) a opět na Bugatti 35C vyhrál svou kategorii a docilil nejlepšího času z čs. jezdců. Svůj loňský čas vylepšil na 2:47,56 min a překonal opět rekord třídy. Celkovým vítězem byl Hans von Stuck na závodním Mercedesu. V závodních automobilech skončil na 6. místě.[12]

V sezóně 1931 dále staroval do vrchu Gaisberg u Salzburgu (9. srpna), ale havaroval v tréninku bez zranění. Na svém starším voze Bugatti 37A v samotném závodě vyhrál kategorii závodních vozů do 1,5 l. Na polském závodu do vrchu Tatra (Vyscig Tatrzanski) v kategorii závodních vozů (1500-3000 cm3) již na opraveném Bugatti 35C obsadil 2. místo, v závodě do vrchu ve slezském Schreibenau (Sklarska Poreba) v Krkonoších na Bugatti 35C skončil 2. v kategorii závodních vozů do 2,0 l (22. srpna) a přečkal šťastně nehodu v závodě do vrchu Ploskovice-Horní Řepčice u Litoměřic .

Masarykův okruh 1931Editovat

Na konci sezony 1931 stratoval 27. září 1931 již pod vlastním jménem J. K. Lobkowicz na Bugatti 51 o objemu 2,3 l (dvouvačkový osmiválec, 180 k, rychlost přes 220 km/h.) v II. ročníku Masarykova okruhu, kde oslavil největší úspěch svého života.

Mnozí závodníci odpadli ze závodu (mj. Nuvolari, Fagioli, Varzi, Caracciola), ale v poli, které vedli Chiron, Stuck a Morgen dojel jako čtvrtý Lobkowicz za Louisem Chironem (Bugatti), Hansem Stuckem (Mercedes) a Heinrich-Joachimem von Morgenem (Bugatti) v čase 4:33:50,5 hod., tzn. v průměrné rychlosti 108,5 km/hod. Získal řadu cen: jako 4. klasifikovaný po nejlepších časech dne získal první cenu této skupiny, peněžitou cenu 15 000 Kč, stříbrnou plaketu a na rok mu za nejlepší výkon československého jezdce byla propůjčena čestná putovní cena Elišky Junkové.[13] Jeho výkon je do současnosti[ujasnit] nejlepším výsledkem, kterého dosáhl český jezdec na tratích Grand Prix. Sportovní komise Autoklubu Republiky Československé ho vyznamenala za skvělý výkon na Masarykově okruhu a udělila mu koncem roku 1931 svůj zlatý odznak.

Rok 1932Editovat

Pro rok 1932 přesedlal ze stroje Bugatti 51 o objemu válců 2,3 l na pětilitrový typ Bugatti 54 (řadový osmiválec o výkonu 300 k) a za první start sezony si zvolil závod 22. května na dráze Avus u Berlína. To byl jeho poslední závod.[14]

 
Start závodu na okruhu AVUS v Berlíně, 22. května 1932

Tragická havárieEditovat

Neštěstí se událo hned v 1. kole závodu, přibližně na 8. km trati. U vjezdu do jižní zatáčky byl Lobkowicz na 4. nebo 5. místě vedle německého závodníka Hanse Lewyho. Brzo poté, když vozy minuly stanoviště policejní hlídky, při pokusu o předjíždění Lobkowiczův vůz náhle dostal smyk, zřejmě následkem prasknutí pneumatiky. V příští chvíli se řítil vůz pouze na levých kolech, šikmo přes trávník a přes střední dělící pás, jenž odděloval obě ramena závodní dráhy. Vůz se převrhl se ve směru proti jízdě, přičemž kusy roztříštěných kol byly vymrštěny vysoko do vzduchu, roztříštil se o stromy, prorazil křoví na straně ke kolejím berlínské S-Bahn a dopadl k náspu tratě asi 4 metry vysokého. Lobkowicz byl vymrštěn z vozu a dopadl těsně vedle kolejí. Policie a záchranná služba nalezly závodníka zalitého krví a v bezvědomí. Lobkowicz byl hned přepraven do nemocnice Sv. Hildegardy v Berlíně-Charlottenburgu, ale už při transportu zemřel.[2] Je pochován v rodinné hrobce v Hoříně u Mělníka.[15]

Vzpomínkové akceEditovat

  • V letech 1932-1938 se jezdil v Pardubicích plochodrážní závod Memoriál J. K. Lobkowicze.
  • V současnosti[ujasnit] se jezdí vzpomínková Soutěž historických vozidel 1000 mil československých jako Pohár Jiřího Kristiána Lobkowicze.[16]
  • Pamětní deska J. K. Lobkowicze na jeho rodném domě v Palackého ulici č. 440 v Turnově byla odhalena 22. května 2014.

ÚspěchyEditovat

  • 4. místo v závodě silnější kategorie nad 1,5 l na Masarykově okruhu v Brně (1931)
  • vítězství v kategorii závodní vozů do 2,0 l v čase 3:04,3, vytvořil nový rekord této kategorie na závodu Mistrovství Evropy do vrchu Zbraslav – Jíloviště (1930)
  • vítězství v kategorii závodní vozů do 2,0 l v čase 2:47,56, vytvořil nový rekord této kategorie na závodu Mistrovství Evropy do vrchu Zbraslav – Jíloviště (1931)

GalerieEditovat


OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Některé zdroje udávají chybné datum narození (např.[1]).
  2. Šlechtické tituly byly po zániku Rakousko–Uherska v Československu zrušeny.

ReferenceEditovat

  1. Matrika narozených Turnov, 1907-1914, snímek 36, Záznam o narození a křtu
  2. a b HEINZ-HENRY, Vilém. Jiří Kristián Lobkowicz. Auto. 15.6.1932, roč. 1932, čís. 6, s. 267-268. Dostupné online. 
  3. Slavní závodníci: Jiří Kristián Lobkowicz [online]. Jinočany: Auto Veteran Company, 2018 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. 
  4. Jak ztroskotal Hýta-Lobkowicz. Národní listy. 24. 5. 1932, s. 4. Dostupné online. 
  5. RONOVSKÝ, V. II. klubovní závod Pšovka—Mělník 26.VIII.. Auto. 15.9.1928, roč. 1928, čís. 9, s. 572-573. Dostupné online. 
  6. HEINZ-HENRY, Vilém. Tucet Zbraslaví. Auto. 15.5.1929, roč. 1929, čís. 5, s. 300-305. Dostupné online. 
  7. RONOVSKÝ, V. Závod do vrchu Brno-Soběšice 23. června.. Auto. 15.7.1929, roč. 1929, čís. 7, s. 426-427. Dostupné online. 
  8. a b HOŘEJŠ, Miloš a kol. Jiří Kristián Lobkowicz, Aristokrat s duší závodníka. I. vyd. Praha: Mladá Fronta a.s., 2014. 296 s. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 178, 180. 
  9. RONOVSKÝ, V. Závod do vrchu Ecce Homo. Auto. 15.10.1929, roč. 1929, čís. 10, s. 594-596. Dostupné online. 
  10. HEINZ-HENRY, Vilém. XIII. Zbraslav—Jíloviště. Auto. 15.5.1930, roč. 1930, čís. 5, s. 331-339. Dostupné online. 
  11. RONOVSKÝ, V.; GUT V. Masarykův okruh. Auto. 15.10.1930, roč. 1930, čís. 10, s. 711-721. Dostupné online. 
  12. YK, zn. XIV. Zbraslav - Jíloviště. Lidové noviny. 1.6.1931, roč. 39, čís. 272, s. 5. Dostupné online. 
  13. RONOVSKÝ, V. Masarykův okruh. Auto. 15.10.1931, roč. 1931, čís. 10, s. 537-543. Dostupné online. 
  14. LASÍK, Jindřich. Kdo byl Jiří Kristián Lobkowicz. Auto Veteran Kaleidoskop [online]. www.autokaleidoskop.cz [cit. 4.11.2018]. Dostupné online. 
  15. Poslední cesta Jiřího Kristiana Lobkovicze. Auto. 15.6.1932, roč. 1932, čís. 6, s. 269-270. Dostupné online. 
  16. Odborný seminář k významné osobnosti českého automobilového sportu – Jiří Kristian Lobkowicz se uskutečnil v Národním technickém muzeu v Praha 22. května 2012

LiteraturaEditovat

  • Miloš Hořejš a další: Jiří Kristián Lobkowicz: Aristokrat s duší závodníka, vydavatel: Mladá fronta, Praha 2015

Externí odkazyEditovat