Klášter augustiniánů (Mělník-Pšovka)

bývalý klášter v Mělníku-Pšovce

Klášter obutých augustiniánů v Mělníku-Pšovce je v dnešní podobě barokní areál. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Klášter augustiniánů
Mělník-Pšovka
Bývalý klášter augustiniánů v Mělníku-Pšovce
Bývalý klášter augustiniánů v Mělníku-Pšovce
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Místo Mělník-Pšovka
Ulice Českolipská
Souřadnice
Základní informace
Řád augustiniáni
Založení 1263
Zrušení 1789
Odkazy
Kód památky 20560/2-1382 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Klášter augustiniánů byl vybudován roku 1263. Jeho donátory byli bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova. Augustiniáni sem přišli z Pivoně. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Roku 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání kláštera od jeho fundátora. Roku 1328 získal klášter příjmy ze Střem. Roku 1373 měl konvent spor s Mělníkem o hranice.

Dne 18. března 1421 byl klášter vypálen husity a 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo uteklo. Řeholní život zde byl obnoven v roce 1484. Brzy však kázeň v klášteře silně poklesla. Bylo zde mnoho mnichů z Itálie. Za českého povstání získalo klášter a jeho statek město Mělník. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy.[2]

V roce 1619 povstalí stavové zabavili konventu jeho hmotné zabezpečení a použili ho na úhradu vojska. Areál kláštera v roce 1620 koupilo od stavů město Mělník, a řeholníci byli nuceni žít jen v několika místnostech v patře konventních budov.[2]

Obnovy se klášter dočkal až v roce 1640. Klášter a kostel prodělaly barokní přestavbu, kdy se na výzdobě hlavního oltáře klášterního kostela podílel Karel Škréta. Řeholníci tehdy působili také v duchovní správě několika okolních farností (např. v Horní Vidimi). V roce 1789 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Tehdy bylo v klášteře patnáct řeholníků, kteří odešli buď do Svaté Dobrotivé u Hořovic nebo ke sv. Tomáši v Praze a do Bělé pod Bezdězem. Augustinián Marek Blažej se stal prvním farářem v Pšovce, kdy byl konventní kostel sv. Vavřince prohlášen za farní.

Od náboženské matice koupila roku 1789 klášter i statek Marie Ludmila z Lobkovic a v klášteře byly zřízeny kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník.[2] V 80. letech 20. století byla v klášteře učňovská škola.[3]

V roce 2019 klášter koupila společnost Klášter Mělník s.r.o. za účelem citlivé přestavby na zařízení pro seniory. Zahájení provozu je plánováno na léto 2021 kdy klášter přivítá po dlouhé době chátrání první klienty.


ArchitekturaEditovat

Jedná se o čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu kolem obdélného dvora s ambitem a s kostelem sv. Vavřince na severní straně. Prostory jsou v přízemí sklenuty valeně s lunetami nebo křížovou hřebínkovou klenbou. Při jižní straně kostela jsou dvě obdélné prostory, které jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou. Jedna z nich se stala sakristií kostela.[3] V zachovaném čtvercovém ambitu, jehož arkády byly roku 1866 zazděny, je zachován mramorový náhrobník z roku 1574.[2]

Kostel sv. Vavřince má zachován gotický pravoúhlý presbytář, k němuž byla přistavěna později plochostropá loď.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 131396 : Klášter augustiniánů s kostelem sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. 
  3. a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372. 

LiteraturaEditovat

  • MARROU, Henri: Svatý Augustin, Augustin a augustiniáni v českých zemích, Křesťanská akademie Řím, 1979

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat