Otevřít hlavní menu

Ecce Homo (z lat. Ejhle člověk) je název závodní tratě ve Šternberku, na níž se pravidelně konají automobilové závody do vrchu. Závodní trať Ecce Homo Šternberk je známá díky dlouhé historii a každoročnímu stejnojmennému závodu Ecce Homo Šternberk, konaný první červnový víkend a Ecce Homo Historic odehrávající se s příchodem podzimu.

Ecce Homo Šternberk
Logo Ecce Homo Šternberk
Logo Ecce Homo Šternberk
Mapka tratě Ecce Homo Šternberk
Mapka tratě Ecce Homo Šternberk
Základní informace
Lokace Šternberk, Česká republika
GPS start 49.7267772N, 17.3030514E
GPS cíl 49.7562258N, 17.3378492E
Délka tratě 7800 metrů
Poprvé v kalendáři ME 1981
Rekordy
Rekord tratě Itálie
Christian Merli 2:39,93 (2019)
Nejvíce výher (jezdec) Itálie
Simone Faggioli - 8
Poslední závod (2019)
Vítěz Itálie
Christian Merli
5:22,22

Geografická poloha závodu je na úpatí Nízkého Jeseníku v místě, kde přechází rovinatá Haná do prvních kopců, kde závodní trať Ecce Homo směřuje od Šternberka na severovýchod na město Moravský Beroun.

První informace o trati se závodním obsahem je datován na rok 1905, první samostatně konaný závod do vrchu s názvem Ecce Homo (Das Ecce Homo Rennen) byl uspořádán v roce 1921.

Organizaci závodu a správu závodní tratě obstarává Automotoklub Ecce Homo Šternberk se sídlem ve Šternberku.

Základní parametry tratěEditovat

1. Trať pro závod mistrovství Evropy s délkou 7800 m

Délka tratě: 7800 m
Převýšení: 307 m
Stoupání: průměr 3,6%
Šířka: min. 7 m

Profil tratě je dán zeměpisnou polohou. Trať je vedena po úbočí údolí, které směřuje směrem od Šternberka na obec Dálov. Start závodu je na křižovatce ulice Opavské a Sadové nad Tyršovým sadem (městským parkem) v nadmořské výšce 300 m n. m. Trať průběžně stoupá po vrstevnicích zmíněného údolí až se přehoupne přes vrchol zhruba ve výšce 500 m n. m. v okolí Lipinského oblouku a dále směřuje na Moravský Beroun. Jezdci protínají cíl v nadmořské výšce 607 m n. m. ve vzdálenosti 7800 metrů od startu a z druhé strany 1,3 kilometru od osady Nové Dvorce, kde je točna závodních vozů a parkoviště po dojezdu do cíle.

Tento profil tratě s délkou 7800 metrů je v současnosti nejdelší vrchařskou tratí v České republice, na kterém se konají amatérské, národní a mezinárodní závody do vrchu.

Jednotlivé úseky tratě Ecce Homo byly pojmenované podle událostí, které se v historii závodu v místě udály nebo specifického charakteru úseku. Od startu závodní tratě jsou jednotlivé úseky pojmenovány:

Úseky - Ecce Homo Šternberk
Název úseku GPS poloha
Start 49.7267772N, 17.3030514E
U sokolovny 49.7293794N, 17.3040217E
Pod vyhlídkou 49.7322886N, 17.3070953E
Pod Zelenou budkou 49.7322886N, 17.3070953E
Zahradní 49.7378344N, 17.3106467E
Zatáčka pod starým startem / Zatáčka u Zmrzlíka / Zatáčka nad hradem 49.7381725N, 17.3069075E
Starý start 49.7394275N, 17.3075192E
Plechová zatáčka / Šenkýřovka 49.7413983N, 17.3078839E
Krvavá zatáčka / Nad Žlebem 49.7447539N, 17.3104481E
Sojkova zatáčka 49.7407950N, 17.3117678E
Fajova zatáčka / Černá zatáčka / U Kukačky / Lesní zatáčka 49.7491042N, 17.3154853E
Lipinský oblouk / Lipinská křižovatka 49.7444125N, 17.3185431E
Pařezová zatáčka / Krámského esíčka 49.7469222N, 17.3249803E
Stadión / Nová zatáčka 49.7538231N, 17.3302214E
Skalní 49.7513242N, 17.3297492E
Cílové esíčko 49.7548367N, 17.3351031E
Cíl 49.7562258N, 17.3378492E

2. Zkrácená varianta pro závody českého mistrovství s délkou 4800 m

Délka tratě: 4800 m
Převýšení: 187 m
Stoupání: průměr 3,9%
Šířka: min. 8 m

Profil tratě je obdobný s variantou pro závod mistrovství Evropy, s tím rozdílem, že cílová čára je ve vzdálenosti 4800m a je umístěna v místě začátku Lipinského oblouku v nadmořské výšce 491 m n. m. Tato varianta je využívaná pro závody Mistrovství České republiky, či podzimní závod historických vozů s názvem Ecce Homo Historic. V minulosti se na této délce uskutečnilo i několik amatérských podniků. Tento profil je zvolen především s ohledem na omezení dopravy na vytížené silnici směrem na Opavu a rovněž s ohledem na zachování autenticity plné délky tratě, která je připravována jen pro vrcholný podnik mistrovství Evropy závodů automobilů do vrchu.

3. Zkrácená varianta pro závod FIA Hill Climb Masters (2016) s délkou 3200m

Délka tratě: 3200 m
Převýšení: 124 m
Stoupání: průměr 3,9%
Šířka: min. 8 m

Profil tratě je obdobný s variantou pro závod mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu, s tím rozdílem, že cílová čára je ve vzdálenosti 3200 m a je umístěna za Sojkovou zatáčkou v nadmořské výšce 426 m n. m. Tato varianta byla využita pro závod FIA Hill Climb Master 2016, tedy pro závod národů, který od roku 2014 zaštiťuje FIA a pořádá ho s odstupem dvou let v různých místech Evropy. Důvodem pro vznik této varianty tratě byly požadavky FIA, která takto akceptovala maximální dojezd brtiských speciálů, které normálně na evropském kontinentu nestartují a nemají dostatečný objem nádrže na palivo u svých vozů.

HistorieEditovat

První zmínky o závodní trati Ecce HomoEditovat

První zpráva o trati zvané Ecce Homo souvisí s rakouským automobilovým klubem ÖAC (Österreichischer Automobil Club). Ten byl založen v roce 1898 za přítomnosti 206 zakládajících členů. Další organizací, která má na počátcích závodění ve Šternberku svůj podíl, je Slezský automobilový klub ve Vratislavi, ten byl založen o něco později, 7. června 1901. Po dalekosáhlých přípravách, na nichž spolupracovaly oba zmíněné kluby, bylo rozhodnuto o zorganizování soutěže spolehlivosti a tzv. konkurenční jízdy na trase Vídeň - Vratislav - Vídeň (celková délka 817km), jenž byla tvořena čtyřmi dílčími etapami, kde povědomí o této trase získali díky využití cesty pro poštovní účely při přepravě dostavníky. Trasa byla také velmi přesně změřena a jízda se uskutečnila jako propagační akce za účasti mnoha významných činitelů pro stavbu silnic a k prvnímu měření jízdy automobilu na části dnešní trati Ecce Homo došlo v roce 1905. Trať Ecce Homo byla jedním z měřených úseků, jedné z etap jízdy Vídeň - Vratislav - Vídeň 1905 a nejrychleji daný úsek projel Dr. Arnol Hildesheimer (Mercedes Simplex) s časem 4:57 před Franzem Quidenusem (Bock & Hollender) 5:17 a Karlem Schönbornem (Löhner-Porsche) 5:19.[1]

První samostatný závod do vrchu Ecce Homo a meziválečná historie závoduEditovat

1921Editovat

První samostatný závod do vrchu se konal 2. října 1921 na trati s délkou 7750 metrů. Podnik uspořádal Moravsko-Slezký Automobilový klub (MSAC). V propozicích byla trať závodu popsána jako Šternberk - starý hřbitov - Ecce Homo. Podnik byl vypsaný jako mezinárodní a celkově se prvního závodního klání na Ecce Homo zúčastnilo 42 vozů a motorek - závod byl vypsán pro obě kategorie.Nejrychlejšího času premiérového závodu do vrchu na Ecce Homo 1921 dosáhl František Chlad na motocyklu Harley-Davidson v čase 7:32,8, v kategorii automobilů byl nejrychlejší Karel Klabasňa s vozem Tatra-T výkonem 7:45,6 (startoval v kategorii vozů do 3500 cm³ a minimální váhou 1000kg)[2][3].

1922Editovat

24. září 1922 se konal druhý ročník závodu do vrchu Ecce Homo Šternberk. Pro kopřivnickou Tatru vybojoval druhé vítězství na této trati tovární jezdec Rudolf Mittermüller s Tatrou U v novém rekordním čase 6:52,6.[2]

1923Editovat

Prvním zahraničním jezdcem, který zvítězil na Ecce Homo Šternberk, byl rakouský jezdec Hermann Rützler. 23. září 1923 stanovil s vozem Steyr VI Sport nový rekord s hodnotou 5:54.[1][2][4][5][6]

1924Editovat

Při čtvrtém ročníku závodu (21. září 1924) se z celkového prvenství radoval německý pilot Otto Salzer s vozidlem Mercedes GP 1914, čas 6:02 ale na rekord Rüzlera z předchozího roku nestačil.[1]

1925Editovat

Slavné prvenství na Ecce Homo si v roce 1925 připsal hrabě Ferdinand Kinský, který si tak odčinil odstoupení v předchozím ročníku závodu, kdy havaroval. K vítězství v čase 5:46 přidal zisk nového rekordu trati[1]. Svého vítězství dosáhl s vozidlem Steyr VI Sport.

1926Editovat

Šestý ročník závodu zastihl v nejlepší formě československého pilota Vincence Junka. 19. září 1926 "Čeněk" Junek se se svojí Bugatti T35B vyhrál a čas 5:38 zařadil na první místo historických tabulek, opět překonal rekord tratě Ecce Homo Šternberk.[1]

1927Editovat

18. září 1927 dosáhl vítězného double na trati Ecce Homo Vincenc Junek, s Bugatti T35B se mu podařilo obhájit prvenství z roku 1926 a časem 5:41 vyhrál celkově sedmý ročník závodu do vrchu Ecce Homo.[5]

1928Editovat

Nejrychlejší čas si v osmém ročníku závodu (16. září 1928) připsal rakouský motocyklový jezdec Karl Gall s motocyklem BMW jízdou 5:42 (rekordní čas v kategorii motocyklů). V kategorii automobilů vyhrál Miloš Bondy s Bugatti T37A jízdou 5:49.[5][4][7]

1929Editovat

Do historie závodu Ecce Homo Šternberk se zapsal i Hans Stuck, slavný německý jezdec. Hans Stuck zvítězil při svém startu v roce 1929 s Austro Daimler Bergmeister Sport v novém rekordním čase 5:18[1][8].

1930Editovat

7. září 1930 se vrátila na Ecce Homo pro vítězství kopřivnická Tatra. Při desátém ročníku si vítězství v kategorii závodních vozů vyjel Josef Veřmířovský s Tatrou 52 Kompresor v čase 6:07.[9]

1933Editovat

Z vítězství v 11. ročníku závodu 10. září 1933 se radoval Zdeněk Pohl s Bugatti T37A.[5][4]

1936Editovat

Rekordní zápis si v roce 1936 připsal při závodě do vrchu Ecce Homo podruhé Zdeněk Pohl, který si poradil s tratí při délce 7750 metrů v čase 5:07 s Bugatti T51 a překonal tak po sedmi letech Hanse Stucka.[10][7]

1937Editovat

Poslední předválečný ročník závodu Ecce Homo byl uspořádán 5. září 1937. Mezi vítěze se zapsal díky nejrychlejšímu času český jezdec Florian Schmidt z nedalekého Krnova, který zajel s Bugatti T37A čas 5:14.[7][11]

Ecce Homo jako závodní okruhEditovat

Poválečná historie slavné šternberské tratě Ecce Homo se začala psát v roce 1948, kdy se na Ecce Homo jel 2. května 1948 měřený úsek prvního ročníku soutěže spolehlivosti Jeseník. Nejrychlejšího času dosáhl Alois Kopečný s Tatrou T2-107 Tatraplan.[12] O rok později, přesně 9. května 1949, se opět Ecce Homo stalo součástí této jízdy spolehlivosti a na 7750 metrů dlouhé trati se opět měřil jezdcům čas. Nejrychleji si s Ecce Homo poradil tovární jezdec kopřivnické Tatry Josef Chovanec s Tatrou T600 Tatraplan.[12]

Historie závodu pokračovala na trati Ecce Homo opět roku 1950. Nebyl to ovšem závod do vrchu - vybudováním spojky mezi Šternberkem a obcí Domašov u Šternberka bylo možné trať provozovat jako závodní okruh. Okruhová verze tratě Ecce Homo měřila celkem 9820 metrů a výškový rozdíl byl 207 m. Startovaly zde jednak závodní vozy - monoposty s odkrytými koly - a jednak sportovní vozy, které jely svůj závod zvlášť. Závodní trať Ecce Homo v této podobě platila za jednu z nejnáročnějších v tehdejším Československu a mezi jezdci byla velmi oblíbena. V letech 1955 a 1956 se závod nekonal. Okruhové závody se na šternberské trati jezdily až do roku 1958.[13][4]

Start a parkoviště závodních strojů byly umístěny nad šternberským hradem. Toto místo je dodnes pojmenováno jako Starý start. V prvních ročnících závodu se startovalo v obou kategoriích (motocykly i automobily) přímo na trati, v dalších ročnících závodu Ecce Homo byla pro motocykly vybudována speciální startovací plocha, která je patrná dodnes po pravé straně při jízdě po trati směr Moravský Beroun v místě Starého startu. Jejím účelem bylo usnadnit startujcím motocyklům rozběh mírně z kopce (motocyklové závody startovaly jezdcovým roztlačením závodního motocyklu).

1950Editovat

První ročník okruhového závodu Ecce Homo na 9820 metrů dlouhé trati vyhrál 1. října 1950 v kategorii závodních vozů Bruno Sojka s Monopostem Tatra 607. Bruno Sojka stanovil traťový rekord zajetím nejrychlejšího kola 6 minut 21 sekund.[13]

1951Editovat

Vítězem druhého ročníku okruhového závodu se stal Václav Bobek se Škodou Supersport 1100 Kompresor. Do závodu nenastoupil tovární tým Tatra Kopřivnice, kvůli smrtelné nehodě Bruno Sojky v sobotním tréninku.[13]

1952Editovat

Tatra Kopřivnice opět dominovala na Ecce Homo v roce 1952. Závod se jel na 15 kol a celému programu dominoval Jaroslav Pavelka s Tatrou 607 Monopost, který zajel ve druhém kole tréninku čas 5 minut 48 sekund. V závodě měl opět nejrychlejší kolo s časem 5 minut 52 sekund a v kategorii závodních vozů zvítězil před Václavem Bobkem se Škodou Supersport 1100 Kompresor.[13][6]

1953Editovat

Čtvrtý ročník okruhového závodu Ecce Homo vyhrál v kategorii závodních vozů Jaroslav Pavelka s Tatrou 607 Monopost při průměrné rychlosti 98,6 km/h.[13]

1954Editovat

Pátý ročník okruhového závodu Ecce Homo, vypsaný na 11 kol, vyhrál v kategorii závodních vozů Jaroslav Pavelka s Tatrou 607 Monopost v celkovém čase 1 hodina 15 minut a 17 sekund při průměrné rychlosti 86,3 km/h.[13]

1957Editovat

Adolf Veřmiřovský navázal na 27 let staré vítězství svého otce Josefa Veřmiřovského z roku 1921 a na Ecce Homo vyhrál s Monopostem Tatra 607. V závodě zajel nejrychlejší kolo v čase 5 minut a 58 sekund a zvítězil v čase 1 hodina 10 minut 4 sekundy.[14]

1958Editovat

Poslední ročník okruhového závodu Ecce Homo v roce 1958 opanovaly opět vozy Tatra Kopřivnice. Druhé vítězství si připsal Adolf Veřmiřovský opět s Tatrou 607 Monopost, když ujel 7 kol závodu v čase 40 minut 22 sekund, s průměrnou rychlostí 102km/h.[15]

Obnovení vrchařských závodů na Ecce HomoEditovat

Návrat vrchařů zažila trať v roce 1968, kdy byl na Ecce Homo uspořádán 17. března v rámci soustředění automobilových soutěžních jezdců Severomoravského kraje závěrečný závod tvořen součtem tří jízd. Délka tratě byla dle propozic 4800 metrů s převýšením 198 metrů a ve třídě A2 zvítězil Ing. Jiří Rosický a ve třídě A1 domácí Jiří Tichava (Škoda 1000 MB).

12. 9. 1971 se na Ecce Homo konal samostatný závod automobilů do vrchu započítávaný do mistrovství ČSR, který navazoval po dlouhé pauze na předválečnou historii závodu, kdy se na provizorně upravené a zkrácené trati jel 5000 metrů dlouhý závod (horní část nebylo možno využít kvůli špatné kondici povrchu vozovky). Absolutním vítězem se stal Bořivoj Kořínek se Škodou 1500 MB.

Hned následující rok 1972 byl závod vypsán jako Mezinárodní mistrovství ČSR. Délka závodu byla po opravách v předcházejícím roce prodloužena na původní délku 7800 metrů. Závodu se kromě zahraničních jezdců účastnili i zahraniční novináři, jenž v zahraničí informovali, že Ecce Homo je jedna z nejkrásnějších závodních tratí v Evropě.

Po zavedení tradice mezinárodního závodu na Ecce Homo stoupal zájem domácích i zahraničních jezdců o závod Ecce Homo Šternberk. Pořadatelé postupnými úpravami tratě zvyšovali rok od roku kvalitu závodu až se jim podařilo v roce 1980 uspořádat závod jako kandidátský na zařazení do kalendáře Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu.

Ecce Homo zařazeno do seriálu mistrovství Evropy závodů automobilů do vrchuEditovat

Po deseti letech od obnovy závodů do vrchu na trati Ecce Homo, v roce 1981, se začala psát novodobá historie Ecce Homo. Závod byl toho roku poprvé zařazen do seriálu Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu, kde zůstává dodnes.

Od roku 1992 se na zkrácené trati pořádá vždy na podzim závod "Ecce Homo Historic".

V roce 2005 proběhly ve Šternberku oslavy stého výročí prvního startu do závodu Ecce Homo.

SoučasnostEditovat

Ecce Homo se už více než 30 let řadí do prestižního šampionátu, kterým je Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu, je jediným závodem s tímto statusem v České republice. Svou dobře udržovanou tratí, která je jedna z nejstarších v Evropě, ale i kvalitní organizací, je závod každoročně velmi dobře hodnocen za stran jezdců, diváků a v neposlední řadě také delegáty Mezinárodní automobilové federace FIA.[6]

Návštěvnost závodu se každoročně pohybuje mezi 25 000 - 30 000 diváky za závodní víkend.[6]

V roce 2016 proběhly na závodní trati hned dva významné závody. V červnu tradiční závod Mistrovství Evropy v závodech automobilu do vrchu a první říjnový víkend se konal FIA Hill Climb Masters. Jednalo se o vyvrcholení vrchařské sezóny, kdy se na jednom kopci utkali mistři ze všech zemí pod hlavičkou FIA. První závod se již jel v roce 2014 v Lucembursku. Závody jsou pořádány každé dva roky.[16]

Ecce Homo je jedna z nejvýznamnějších motoristických akcí v ČR.[17]

Ecce Homo HistoricEditovat

Dlouhá závodní historie Ecce Homo Šternberk a činnost pořadatelského sboru se zasloužila o vznik soutěžního podniku Ecce Homo Historic. Program je určen pro historické vozy a motocykly, který má v okolí tratě a přímo na trati Ecce Homo motoristickou náplň. Účastníci se v minulosti pokoušeli o úspěch v historické orientační rally, v jízdě pravidelnosti, výstavě historických vozidel nebo FIA Mistrovství Evropy v závodech historických automobilů do vrchu.

Zajímavosti a důležité milníkyEditovat

  • 1927 - První oficiální obětí tratě Ecce Homo se stal Bohumil Maťcha - Při sedmém ročníku závodu do vrchu Ecce Homo měl v pátek 16. října 1927 v odpoledních hodinách (ještě před zahájením závodního programu) nehodu známý motocyklový jezdec Bohumil Maťcha (tovární jezdec motocyklového výrobce Premier a BMW), při níž přišel o život. Jeho nehoda se stala cca 500 metrů před tehdejším cílem Ecce Homo a k nehodě došlo ve sportovním voze Bugatti, vůz se několikrát převrátil a jezdce smrtelně zranil. Bohumil Maťcha pocházel z Olomouce.[18]
  • 1929 - Smrt Edmunda Müllera a Jaroslava Horáka - 21. 09. 1929 došlo k tragické srážce v prostoru cíle závodu. Následkem nehody přišli o život Edmund Müller a Jaroslav Horák. Během tréninku narazila Bugatti T35B Jaroslava Horáka do motocyklu Edmunda Müllera, který se otáčel v prostoru za cílovou čárou. V místě tragické nehody byl postaven pomník (pomník stojí v příkopě po pravé straně v místě cíle závodu ve směru závodní jízdy).[4]
  • 1937 - Franz Rybka zahynul při tréninku - Datum 04. 09. 1937 je spojeno s nehodou motocyklového jezdce Franze Rybky, který po nehodě 400 metrů před cílem nepřežil náraz do stromu. Rybka se tak stal čtvrtou obětí závodní tratě Ecce Homo Šternberk.[19]
  • 1951 - Smrt Bruno Sojky - 30. 06. 1951 se zahalilo Ecce Homo Šternberk do černých barev. Smrt vstoupila do průběhu tréninkových jízd na tehdejší okruhový závod. Tovární jezdec Tatry Kopřivnice, Bruno Sojka, havaroval v levotočivé zatáčce se svým Tatraplánem Sport T-602 a jeho život v místě nehody vyhasl. Byla to velká tragédie pro československý motorsport a na počest jezdcova jména byl v této zatáčce postaven pomník a zatáčka byla pojmenováno po zesnulém jezdci. Sojkova zatáčka je od roku 1951 jedním z nejznámějších míst celé tratě, bohužel se smutnou historií.[4]
  • 1973 - Trať získala zcela nový povrch - pořadatelský sbor se již od roku 1971 netajil myšlenkou přivést do Šternberka seriál mistrovství Evropy, této myšlence měl být nápomocný i nový povrch tratě a výrazné úpravy v jejím okolí.[20]
  • 1981 - Ecce Homo součástí kalendáře mistrovství Evropy - Ecce Homo je na úplném vrcholu, získalo status závodu mistrovství Evropy, nutno podotknout, že i přes to, že v té době bylo stále Československo za Železnou oponou. Ecce Homo se stalo definitivně jedním z nejvýznamnějších závodních podniků své země i regionu.[6]
  • 2000 - Překonání magické hranice tří minut pro závodní jízdu - Jako první jezdec historie závodu překonal rakouský jezdec Walter Leitgeb s monopostem bývalé formule 3000, Reynardem 95D Fadewa, jízdou 2:58,03 časovou hranici tří minut na jednu závodní jízdu. Zapsal se tak nesmazatelně do historie závodu nejen novým traťovým rekordem, ale i pokořenou magickou metou.[6]
  • 2005 - Oslava 100 let od první zmínky o závodní trati - Jedna z nejstarších závodních tratí Evropy se dočkala velkého jubilea. Při svém stém roce od první zmínky o Ecce Homo Šternberk dokázalo Ecce Homo všem, jak velkým závodem je, když se k závodu sjela výborná jezdecká sestava a závod byl ozdoben vítězstvím a novým traťovým rekordem Španěla Andera Vilariña v hodnotě 2:53,96.[21]
  • 2008 - Fajkusova "Fajova" zatáčka - Na počest zesnulého, velmi oblíbeného českého jezdce Miroslava Fajkuse, byla přejmenována jedna z pravotočivých zatáček na trati. V roce 2008 se již na start Ecce Homo nepostavil český reprezentační jezdec Miroslav Fajkus, který zahynul 4. 5. 2008, tedy měsíc před závodem Ecce Homo, při jiném vrchařském závodě v Náměšti nad Oslavou. Na jeho počest byla pojmenovaná zatáčka v lesním úseku mezi Sojkovou zatáčkou a Lipinským obloukem, kde pravidelně závodu přihlíželi skalní fanoušci Miroslava Fajkuse, jenž Ecce Homo považoval za svoji domácí trať, jelikož pocházel z nedalekého Krnova. Zatáčka se před rokem 2008 nazývala Lesní či U kukačky.[21]
  • 2009 - Simone Faggioli poprvé pod časovou hranicí 2:50 - 29. ročník závodu Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu ve Šternberku přinesl dvojité překonání traťového rekordu italským závodním jezdcem Simone Faggioli, jedoucím s Osella FA30 Zytek. V obou závodních jízdách překonal rekord tratě, který v té době patřil Španělovi Anderu Vilariňo a v druhé závodní jízdě dokonce pokořil hranici 2 minut a 50 sekund časem 2:49,99.
  • 2015 - Rychlostní zkouška při rally Jeseníky - Tradiční podzimní soutěž Rally Jeseníky pořádal AMK Ecce Homo Šternberk, závod započítávaný do Mistrovství České republiky ve sprint rally. V roce 2015 byla přímo na trati Ecce Homo ve směru na Lipinu (tedy ve směru do kopce) odjeta dvojice rychlostních zkoušek, start byl v místě běžného startovního prostoru na Opavské ulici. Nejrychlejšího času dosáhla posádka Jan Dohnal / Venclík Jakub s vozem Ford Focus WRC v čase 2:34,3 a rychlostní zkouška měla délku 4640 metrů.[22]
  • 2016 - FIA Hill Climb Masters - Pořadatelé Ecce Homo dokázali v roce 2016 uspořádat závod národů s označením FIA Hill Climb Masters 2016. Závod se jel pod patronátem FIA jako druhý v pořadí, když první ročník se uskutečnil v roce 2014 v lucemburském Echsdorfu - FIA Hill Climb Masters 2014. Tento závod se konal v podzimním termínu po skončení sezóny a na start přilákal jezdce z celé Evropy i ze vzdáleného Portugalska, Řecka či Anglie. Jednalo se o velkolepou oslavu vrchařského sportu, kde byla v hlavní roli perfektní pořadatelská práce a skvělé výkony jezdců. Závod národů 2016 ovládli slovenští reprezentanti. Ecce Homo se díky tomuto závodu dostalo ještě více do povědomí motoristických fanoušků i jezdců. Závod se konal na speciální verzi tratě, kdy byl cíl závodu situován za Sojokovu zatáčku, kvůli omezenému dojezdu britských formulových speciálů a regulím pro podmínky tohoto závodu, které stanovila FIA.[6]
  • 2017–2019 - Czech Cycling Tour - Část tratě Ecce Homo se stala místem konání cyklistického závodu Czech Cycling Tour 2017 a 2018. V roce 2017 zavedla třetí etapa Mohelnice - Šternberk účastníky ve svém závěru do Šternberka, kde směřovali přes náměstí směrem po staré hradní cestě mezi hradem Šternberk a šternberským kostelem Zvěstování paní Marie vstříc kostkované silnici po ulici Na Valech, po níž se napojili na trať Ecce Homo v místě Starého startu. Závěrečná část etapy byla složena z trojice průjezdů po tomto úseku. V roce 2017 se radoval z prvenství český cyklista Josef Černý z týmu Elkov Author. Stejně jako předchozí rok, vedl závěr třetí etapy Czech Cycling Tour 2018 kolem hradu Šternberk s vyústěním na trati Ecce Homo, kde cyklisté pokračovali na Lipinský oblouk se sjezdem zpět do Šternberka na náměstí. V královské etapě zvítězil Čech Michael Kukrle z týmu Elkov Author, který své prvenství vybojoval na závěrečném trojitém výšlapu na Ecce Homo.[1] I v ročníku 2019 se Czech Cycling Tour vrátil na Ecce Homo, kdy se opakoval scénář z předchozích let a závěrečná etapa končila na šternbersku. Vítězství si v etapě končící na trojitém překonání části Ecce Homo připsal Australan Lucas Hamilton ze stáje Mitchelton-Scott.[23]
  • 2018 - Ital Christian Merli novým rekordmanem - Italský pilot Christian Merli zaznamenal během první závodní jízdy v neděli 3. června 2018 čas 2:41,37 s vozem Osella FA30 EVO Zytek LRM a stanovil nový rekord tratě, když pokořil o 2 sekundy čas svého krajana Simone Faggioliho z roku 2017.
  • 2019 - Absolutní rekord poprvé pod časovou hranicí 2:40 - Držitel traťového rekordu, Ital Christian Merli, dokázal pokořit šternberský kopec pod hranici 2 minuty a 40 sekund. Nejprve během sobotního tréninku pokořil svoji rekordní jízdu z roku 2018 výkonem 2:40,81 a 2. června 2019 překonal během druhé závodní jízdy zmíněnou hranici výkonem 2:39,93 s průměrnou rychlostí vyšší 175 km/h.

Traťové rekordyEditovat

Absolutní traťový rekord Ecce Homo Šternberk drží od roku 2019 Ital Christian Merli, který v první závodní jízdě zajel 7800 metrů dlouhou trať v čase 2:39,93 s vozem Osella FA30 EVO Zytek LRM (sk. E2-SS, kat. 2).

Vývoj absolutního traťového rekordu v předválečné historii závodu s délkou 7750 m (1921–1937)Editovat

Podle dobových periodik.[3][24]

Rok Čas Jezdec Národnost Vůz/Motocykl Kategorie Prům. rychlost
1921 7:32,8 Chlad František   Harley - Davidson Motocykl do 1000 cm³ 61,7 km/h
7:45,6 Klabasňa Karel   Tatra -T (Nesselsdorf) Automobil do 3500 cm³ a nad 1000kg 60,0 km/h
1922 7:05,5 Suchý Franz   Harley - Davidson Motocykl do 1000 cm³ 65,6 km/h
6:52,6 Mittermüller Rudolf   Tatra U Sériový automobil nad 5000 cm³ 67,7 km/h
1923 6:22,0 Dirtl Leopold   Zenith JAP Motocykl nad 750 cm³ 73,0 km/h
5:54,8 Rützler Herman   Steyr VI Sport Závodní automobily do 4500 cm³ 78,8 km/h
1924 6:19,4 Turek Bohumil   Walter Motocykl do 750 cm³ 73,6 km/h
1925 5:46,2 Kinský Ulrich   Steyr VI Sport Závodní automobily do 4500 cm³ 80,6 km/h
1926 5:51,5 Franconi Francois   Motosacoche Motocykl nad 500 cm³ 79,5 km/h
5:38,6 Junek Vincenc   Bugatti T35B Závodní automobily do 3000 cm³ 82,5 km/h
1928 5:42,3 Gall Karl   BMW Motocykl nad 500 cm³ 81,6 km/h
1929 5:37,0 Gall Karl   Standard Motocykl do 750 cm³ 82,8 km/h
5:18,2 Hans Stuck   Austro Daimler Bergmeister Sport Závodní automobily 87,7 km/h
1936 5:07,8 Pohl Zdeněk   Bugatti T51 Závodní automobily 90,9 km/h

Vývoj absolutního traťového rekordu v poválečné historii závodu s délkou 7800 m (1972–2019)Editovat

Podle webu Euromontagna.com.[7]

Rok Čas Jezdec Národnost Vůz Skupina Prům. rychlost
1972 4:16,40 Bobek Jaroslav   Škoda Spider I 1500 B5 109,5 km/h
1973 4:08,20 Bobek Jaroslav   Škoda Spider I 1500 B5 113,1 km/h
1974 4:05,80 Wittwer Hans-Ruedi   Brabham F2 BT40 C9 114,2 km/h
1975 3:44,80 Wittwer Hans-Ruedi   Brabham F2 BT40 C9 124,9 km/h
1976 3:43,39 Wittwer Hans-Ruedi   Brabham F2 BT40 B8 125,7 km/h
1977 3:33,49 Ernst Peter   Abarth Osella SE 021 6 131,5 km/h
1978 3:29,87 Kern Dieter   Renault Alpine F2 B8 133,8 km/h
1979 3:17,26 Kern Dieter   Renault Alpine F2 B8 142,4 km/h
1982 3:10,25 Pedrazza Walter   PRC F2 00/82 E 147,6 km/h
1983 3:09,91 Nesti Mauro   Osella PA9 BMW 6 147,9 km/h
1984 3:06,86 Caprez Ruedi   Martini F2 Mk.32 E 150,3 km/h
1990 3:06,24 Adámek Miroslav   HSS-March 822 CAN-AM E 150,8 km/h
1992 3:04,77 Vilariňo Andrés   Lola T298 BMW C3 152,0 km/h
1993 3:02,39 Vilariňo Andrés   Lola T298 BMW C3 154,0 km/h
1999 3:01,18 Szasz Laszlo   Reynard 93D Zytek E 155,0 km/h
2000 2:58,03 Leitgeb Walter   Reynard 95D Fadewa E 157,7 km/h
2005 2:53,96 Vilariňo Ander   Reynard 01L Nippon Mugen D/E2 160,5 km/h
2009 2:49,99 Faggioli Simone   Osella FA30 Zytek E2-SS 164,2 km/h
2010 2:48,58 Faggioli Simone   Osella FA30 Zytek E2-SS 166,6 km/h
2012 2:45,63 Faggioli Simone   Osella FA30 Zytek E2-SS 169,5 km/h
2017 2:43,37 Faggioli Simone   Norma M20FC Zytek E2-SC 171,9 km/h
2018 2:41,37 Christian Merli   Osella FA30 EVO Zytek LRM E2-SS 174,0 km/h
2019 2:39,93 Christian Merli   Osella FA30 EVO Zytek LRM E2-SS 175,6 km/h

Platné traťové rekordy pro jednotlivé skupiny v poválečné historii závodu s délkou 7800 m (1972–2019)Editovat

Kategorie Rok Skupina Čas Jezdec Národnost Vůz Prům. rychlost
--- 1975 B5 3:53,40 Ernst Peter   Osella Abarth 120,3 km/h
--- 1975 C9 3:44,80 Wittwer Hans-Ruedi   Brabham BT40 F2 124,9 km/h
--- 1979 B8 3:17,26 Kern Dieter   Renault Alpine F2 142,4 km/h
--- 1982 1 3:58,24 Rossi Giovani   Ford Granada 117,9 km/h
--- 1983 2 3:36,85 Düring Hans Jürgen   BMW 635 CSi 129,5 km/h
--- 1981 3 4:10,73 Linnig Karl Heinz   Porsche Turbo 112,0 km/h
--- 1983 4 3:28,16 Göring Rolf   BMW M1 134,9 km/h
--- 1983 5 3:17,28 Stenger Herbert   Zakspeed Capri Turbo 142,3 km/h
--- 1985 6 3:06,95 Nesti Mauro   Osella PA9 BMW 149,4 km/h
--- 1985 B 3:24,20 Rossi Giovani   BMW M1 137,5 km/h
--- 1993 C3 3:02,39 Vilariňo Andres   Lola T298 Repsol 154,0 km/h
--- 1998 ST 3:35,23 Zbožínek Jiří   Audi 80 Quattro 130,5 km/h
--- 2000 H 3:22,64 Stolz Herbert   Porsche 935 Turbo DP-II 138,6 km/h
--- 2009 SP 3:46,48 Vojáček Lukáš   Alfa Romeo 147 TS 16V 124,0 km/h
--- 2000 E 2:58,03 Leitgeb Walter   Reynard 95D Fadewa 157,7 km/h
--- 2005 D/E2 2:53,96 Vilariňo Ander   Reynard 01L Nippon Mugen 160,5 km/h
--- --- --- --- --- --- --- ---
Historic 2019 HA 3:11,42 Bonucci Umberto   Osella PA9/90 146,7 km/h
I 2012 N 3:27,25 Borkovič Dušan   Mitsubishi Lancer Evo IX 135,5 km/h
2016 E1 3:09,55 Schagerl Karl   VW Golf Rallye TFSI-R 148,1 km/h
2015 A 3:24,12 Malý Jaromír   Mitsubishi Lancer EVO VIII 137,6 km/h
2015 S20 3:32,17 Wiedenhofer Stefan   Mitsubishi Lancer Evo IX R4 132,3 km/h
2018 GT 3:13,12 Courroye Pierre   McLaren MP4-12C GT3 145,4 km/h
II 2011 E2-SH 3:02,19 Plasa Georg   BMW 134 JUDD 154,1 km/h
2002 CN 3:02,55 Krámský Otakar   Osella PA20s K02 BMW 153,8 km/h
2017 E2-SC 2:43,37 Faggioli Simone   Norma M20FC Zytek 171,9 km/h
2019 E2-SS 2:39,39 Merli Christian   Osella FA30 EVO Zytek LRM 175,6 km/h

Vývoj absolutního traťového rekordu na zkrácené verzi tratě s délkou 4800 mEditovat

Podle webu timing.sk.

Rok Čas Jezdec Národnost Vůz Skupina Prům. rychlost
2015 1:54,34 Janík Václav   Norma M20FC Turbo (Mitsubishi) E2-SC 151,1 km/h
2017 1:52,80 Nevěřil Dušan   Norma M20FC Zytek JUDD E2-SC 153,2 km/h
2018 1:50,60 Beneš Miloš   Osella FA30 Zytek JUDD E2-SS 156,2 km/h

Vývoj absolutního traťového rekordu na zkrácené verzi tratě s délkou 3200 mEditovat

Podle webu Ecce Homo

Rok Čas Jezdec Národnost Vůz Skupina Prům. rychlost
2016 1:17,51 Faggioli Simone   Norma M20FC Zytek E2-SC 148,6 km/h

Vývoj nejrychlejší jízdy českého jezdce na verzi tratě s délkou 7800 mEditovat

Podle webu Ecce Homo

Rok Čas Jezdec Národnost Vůz Skupina Prům. rychlost
1972 4:16,40 Bobek Jaroslav   Škoda Spider I 1500 B5 109,5 km/h
1973 4:08,20 Bobek Jaroslav   Škoda Spider I 1500 B5 113,1 km/h
1975 3:56,00 Bobek Jaroslav   Škoda Spider II 733 B5 119,0 km/h
1979 3:47,18 Lím Václav   Avia AE2 B8 123,6 km/h
1984 3:39,02 Jílek Karel   MTX 2-03 / 2000 Gr. 6 128,2 km/h
1986 3:21,33 Adámek Miroslav   March 821 Can-Am Ford E 139,5 km/h
1987 3:15,12 Adámek Miroslav   HSS-March 822 Can-Am Audi E 143,9 km/h
1988 3:15,06 Adámek Miroslav   HSS-March 822 Can-Am Audi E 144,0 km/h
1990 3:06,24 Adámek Miroslav   HSS-March 822 Can-Am Audi E 150,8 km/h
2002 3:02,55 Krámský Otakar   Osella PA20/K02 BMW CN 153,8 km/h
2008 3:02,47 Nevěřil Dušan   Lola B03/50 Zytek JUDD E2 153,9 km/h
2009 3:01,33 Beneš Miloš   Ralt RT23 Cosworth E2 154,9 km/h
2010 2:59,23 Kostruh David   Osella FA30 Zytek E2-SS 156,7 km/h
2012 2:53,62 Beneš Miloš   Osella FA30 Zytek E2-SS 161,7 km/h
2013 2:51,38 Beneš Miloš   Osella FA30 Zytek E2-SS 163,8 km/h
2018 2:46,39 Beneš Miloš   Osella FA30 Zytek JUDD E2-SS 168,8 km/h

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f 1930-, Pfundner, Martin,. Vom Semmering zum Grand Prix : der Automobilsport in Österreich und seine Geschichte. Wien: Böhlau 428 pages, xvi pages of plates s. ISBN 9783205771623. OCLC 54475067 
  2. a b c ROSENKRANZ, Karel. Vavříny pro Tatru. AutoCar. Roč. 2001, čís. 2. 
  3. a b STERNE, EDER, MITTLER, Felix. Allgemeine Automobil-Zeitung. Allgemeine Automobil-Zeitung. 16.10.1921, roč. 1921, čís. 42, s. 30. 
  4. a b c d e f MIROSLAV., Gomola,. Ecce homo Šternberk : stoletá historie 1905-2005. V Brně: AGM CZ 286 s. s. ISBN 8085991349. OCLC 124086499 
  5. a b c d HILL CLIMB WINNERS 1927-1930. www.kolumbus.fi [online]. [cit. 2017-07-26]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g AMK ECCE HOMO, Šternberk |. Aktuality z AMK Ecce Homo Šternberk - AMK Ecce Homo Šternberk. www.eccehomo.cz [online]. [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c d KREJCI, Roman. EUROMONTAGNA.COM 1993-2015. www.euromontagna.com [online]. [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. 
  8. STUCK, Hans. O vteřinu. [s.l.]: Orbis, 1942. 176 s. 
  9. ROSENKRANZ, Karel. Vavříny pro Tatru V.. AutoCar. Roč. 2003, čís. 2. 
  10. HILL CLIMB WINNERS 1931-1936. www.kolumbus.fi [online]. [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  11. Krnovský Florian Schmidt je velká legenda automobilismu. Bruntálský a krnovský deník. 2016-02-21. Dostupné online [cit. 2017-07-27]. (česky) 
  12. a b ROSENKRANZ, Karel. Vavříny pro Tatru VII. AutoCar. Roč. 2003, čís. 6. 
  13. a b c d e f KOLEKTIV AUTORŮ, Tatra veterán car club. Závodní automobily Tatra. Zpravodaj Tatra. Roč. 6. 
  14. RŮŽIČKA, K. Ecce Homo 1957. Svět motorů. Roč. 1957. 
  15. ROSENKRANZ, Karel. Vavříny pro Tatru XI.. AutoCar. Roč. 2005, čís. 1. 
  16. Federation Internationale de l'Automobile. Federation Internationale de l'Automobile [online]. [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  17. Autoklub České republiky. www.autoklub.cz [online]. [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  18. http://www.autoklub.cz/dokument/409-slavna-jmena-nasi-historie-str-12-.html
  19. PILSNER, Tagblatt. Pilsner Tagblatt. Westboemische Tageszeitung. 7.9.1937, roč. 38, čís. 207, s. 6. 
  20. SOUBOR AUTORŮ, AMK Ecce Homo. 70 let závodní dráhy Ecce Homo. Program Ecce Homo 1974. Roč. 1974. 
  21. a b HTTP://WWW.DOVRCHU.CZ, Lukáš Cholasta. Závody do vrchu. www.dovrchu.cz [online]. (c) milan schembera, [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. 
  22. EWRC-RESULTS.COM. Stage results Rally Jeseníky 2015. eWRC-results.com [online]. [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. 
  23. Czech Tour, závod zrozený ve víně. Napínal bitvou Mitcheltonu proti všem. idnes.cz [online]. Vydavatelství MAFRA, a. s., 21.8.2019 [cit. 19.9.2019]. Dostupné online. 
  24. WIEN, Freitag. Sport Tagblatt. Sport Tagblatt. 29.09.1922, roč. 1922, čís. 258, s. 6. 

Externí odkazyEditovat