Adolf Veřmiřovský
Adolf Veřmiřovský (24. června 1926, Kopřivnice[1] – 24. září 2002[3])[2] byl československý automobilový závodník. Jeho životní příběh byl spjat s kopřivnickou automobilkou Tatra.
| Adolf Veřmiřovský | |
|---|---|
| Narození | 24. června 1926 Kopřivnice[1] |
| Úmrtí | 24. září 2002 (ve věku 76 let) |
| Znám jako | Dola Veřmiřovský[1] |
| Titul | zasloužilý mistr sportu[2] |
| Rodiče | Josef Veřmiřovský[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Začátky v kopřivnické automobilce editovat
Adolf Veřmiřovský nastoupil do kopřivnické automobilky Tatra v roce 1940 jako učeň a dělník na různé práce.[1] [p 1] V té době jeho otec Josef Veřmiřovský měl již v podniku odpracováno 28 let a za sebou několik automobilových závodů. Po konfliktu s německým důstojníkem (v roce 1944) uprchl Adolf Veřmiřovský na Slovensko.[1] Jako řidič u francouzské jednotky partyzánů, které velel kapitán Georges Barazer de Lannurien, se účastnil Slovenského národního povstání (SNP).[1] Po skončení druhé světové války (až do roku 1946) zůstal Adolf Veřmiřovský v československé armádě.[1] Po roce 1946 se Veřmiřovský vrátil nazpět do kopřivnické automobilky, kde pracoval nejprve na montáži, pak ve výpravně vozů a v roce 1949 přešel do technického vývoje.[1]
Závodní kariéra editovat
Konec 40. let 20. století editovat
Na závodní trať „Velké soutěže Jeseníky" (za volant Tatraplánu) usedl Adolf Veřmiřovský (se spolujezdcem Jeřábkem) poprvé ve dnech 8. a 9. května 1949.[1] Umístili se na druhém místě v soutěžní třídě a na třetím místě celkového pořadí.[1]
V Rakouské alpské jízdě v roce 1949 závodil Adolf Veřmiřovský s vozem Tatraplán, dojel celkově i ve třídě na třetím místě a stal se tak členem vítězného značkového týmu Tatra.[1]
Na konci 40. let dvacátého století získaly vozy značky Tatra úspěchy i na závodních okruzích.[4] Otevřený závodní vůz Tatra 602 Tatraplan Sport (varianta vozu Tatra 600) dosahoval rychlosti přes 180 km/h.[4]
50. léta 20. století editovat
V padesátých letech dvacátého století Veřmiřovský úspěšně závodil na monopostech a na Tatraplanu-sport. Kolem roku 1958 nahradila automobilka Tatra v závodech monoposty šestsettrojkami, které tou dobou přicházely do sériové výroby.[1]
Tatra 607 Monopost získala v 50. letech dvacátého století v různých soutěžích celkem 16 prvních míst.[4][5] Dne 16. října 1953 na Dni rekordů, konaném v Praze pod Barrandovskou skálou, Adolf Veřmiřovský se závodním vozem monopostem Tatra T 607 ustanovil nový národní rychlostní rekord 207,972 km/h.[6][7][5][4]
Adolf Veřmiřovský navázal v roce 1957 na 26 let staré vítězství svého otce Josefa Veřmiřovského z roku 1921 a na Ecce Homo vyhrál se závodním strojem Tatra 607 Monopost.[8] V závodě zajel nejrychlejší kolo v čase 5 minut a 58 sekund a zvítězil v čase 1 hodina 10 minut a 4 sekundy.[8] [p 2]
60. léta 20. století editovat
Adolf Veřmiřovský úspěšně startoval (s vozem Tatra 2-603 a se spolujezdcem Stanislavem Hajduškem) v několika ročnících „Rallye Vltava“ (účastnil se ročníků 1962 až 1967). [p 3] V letech 1962 a 1963 soutěžili ve třídě A2 (+1 600); v letech 1964 až 1967 pak ve třídě A2 (2 500) a umístili se takto:
- 1962 – umístění ve třídě A2 (+1 600) (3. místo); umístění celkové (4. místo)[10]
- 1963 – umístění ve třídě A2 (+1 600) (1. místo); umístění celkové (4. místo)[11]
- 1964 – umístění ve třídě A2 (2 500) (2. místo); umístění celkové (5. místo)[12]
- 1965 – umístění ve třídě A2 (2 500) (2. místo); umístění celkové (6. místo)[13]
- 1966 – umístění ve třídě A2 (2 500) (není známo); umístění celkové (není známo)[14]
- 1967 – umístění ve třídě A2 (2 500) (2. místo); umístění celkové (19. místo)[15]
Kromě „Rallye Vltava“ startoval Adolf Veřmiřovský také v mistrovských automobilových soutěžích.[1]
Se spolujezdcem Stanislavem Hajduškem se Veřmiřovský úspěšně účastnil zahraničních startů vytrvalostního „Marathonu de la Route“ v ročnících 1965, 1966 a 1967.[1] [p 4]
Ti kluci mi auťák vyrobili a půjčili. Šli jsme vždycky do závodů a soutěží s vědomím, že nám ten vůz ogaři z fabriky nesvěřují bez nadějí. Že čekají na odměnu, dobře si vést mezi cizími, nebát se ničeho, rvát se a jak se říká, dát do toho poslední kapku krve. Jednou, když jsme se vrátili z „Marathonu de la Route“ s vítězstvím, přišli za mnou kluci z klempírny, poplácali mne a podali mi dvoulitrovou flašku pravé domácí slivovice a prohlásili: „To máš za ten výkon na těch našich náklaďáčcích!"Adolf Veřmiřovský, vzpomínky, [1]
Konec 60. let 20. století editovat
V roce 1967 automobilka Tatra skončila se soutěžní činností.[1] Modernizace vozidla Tatra 603 dále nepokračovala a v kopřivnické automobilce byly zahájeny práce na projektu nového reprezentačního vozu Tatra 613.[1]
Listopadová „Rallye Šumava 1967" byla posledním oficiálním startem Adolfa Veřmiřovského s vozem Tatra 603 kategorie B5.[1] Se spolujezdcem Stanislavem Hajduškem skončili na prvním místě ve své třídě.[1]
Na závěr své soutěžní kariéry (v roce 1968) se spolujezdcem Aloisem Markem zajel Adolf Veřmiřovský s vypůjčenou Alfu Romeo GTA o objemu 1600 cm³ brněnský závodní okruh o minutu rychleji než s šestsettrojkou.[1]
Zhodnocení závodní kariéry editovat
Adolf Veřmiřovský během své soutěžní kariéry absolvoval úspěšně 75 startů se závodními vozy a cestovními automobily.[1] [p 5] (V rámci těchto 75 startů: 28krát byl první, 24krát skončil jako druhý a jen 14krát jako třetí; celkem stál 66krát na stupních vítězů).[1] [p 6]
Kopečný, (Josef)[2] Chovanec, (Alois)[2] Mark, (Jaroslav)[2] Pavelka a všichni ostatní, kdo s tatrami kdy startovali, byli správní chlapi. Všechny nás držela v houfu touha ukázat všem těm pánům z Prahy, kteří Tatře nepřáli, že pravda je na naší straně, jak jsme se rvali o fabriku, auta i motory. Prostě proti všem. Tak tomu bylo i na závodech ...Adolf Veřmiřovský, vzpomínky, [1]
Po skončení závodní kariery editovat
Po ukončení závodní činnosti se Adolf Veřmiřovský i dále věnoval činnostem souvisejícím s automobily a značkou Tatra.[3] Byl jedním ze zakládajících členů Tatra Veteran Car Clubu v Kopřivnici, kterému dlouhá léta předsedal.[3] Byl i v hlavním pořadatelském sboru Rallye Beskydy a Memoriálu zasloužilého mistra sportu Josefa Veřmiřovského.[3] Radil a opatřoval dokumentaci pro sběratele veteránů – vozů Tatra.[3]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ V roce 1940 se kopřivnická automobilka jmenovala Ringhoffer-Tatra a.s. (tento název měla od roku 1936 až do roku 1946), nebo jen Ringhoffer, podle svého majitele.
- ↑ V roce 1921 na sebe upozornil Josef Veřmiřovský v prvním samostatném závodu do vrchu Ecce Homo ve Šternberku, jenž se konal 2. října 1921 na trati s délkou 7750 metrů.[9] V roce 1921 postavila Tatra dva závodní vozy typu T.[7] Byly poháněny řadovým čtyřválcem OHC s objemem 3,5 litru a výkonem 40 kW (55 k).[7] S tímto vozem obsadil Josef Veřmiřovský druhé místo.[7] (V roce 1921 mu na to stačila maximální rychlost 120 km/h.[7])
- ↑ I přes své velké rozměry a hmotnost byla Tatra 603 často nasazována na sportovní soutěže, kde dosáhla i několika zahraničních úspěchů. Upravené verze měly motor se zvýšeným výkonem a často byly odlehčené (hliníkové a laminátové) panely karosérie. Tyto vozy jezdily podle úpravy motoru a použitých převodů rychlostí přes 200 km/h. Nejvýznamnějších zahraničních úspěchů dosáhla Tatra 603 v belgickém vytrvalostním závodě Marathon de la Route, jakož i na německém okruhu Nürburgring.
- ↑ V roce 1965 závodil na „Marathonu de la Route“ s Tatrou T 2-603 GT, v roce 1966 s Tatrou T 2-603 B5.[1]
- ↑ Adolf Veřmiřovský během svojí závodní kariery startoval s Tatraplány T 600, T 601, T 602, T 607 a s osmiválcovou T 603.[3]
- ↑ Některé závody a soutěže, které Veřmiřovský nedokončil pro technickou poruchu a podobně v uvedeném výčtu nejsou zahrnuty.[1]
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Adolf Veřmiřovský (narozen: 24. června 1926 v Kopřivnici) [online]. t603-marathon tatraportal sk [cit. 2019-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e LACINA, Augustin. Vzpomínky na soutěžní minulost Tatry [online]. Kopřivnické noviny, 2013-07-11 [cit. 2019-04-18]. Kopřivnické noviny číslo 26/2013 ze dne 11.07.2013. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f PROSECKÝ, František. Adolf Veřmiřovský (nekrolog) [online]. Motor journal cz, 2002-10-01 [cit. 2019-04-22]. Motor journal, říjen 2002, číslo 10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-22.
- ↑ a b c d Za svědky minulosti – Vůně benzínu [online]. www ceska televize cz [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Autofotka týdne: Formule Tatra se potkají na trati poprvé od roku 1958 [online]. www idnes cz, 2017-07-09 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online.
- ↑ TOŠNAR, Libor. Sportovní a závodní automobily Walter a Aero Minor. Motoristická současnost – Za volantem. Roč. 1984, čís. Příloha č. 1, s. 74–81.
- ↑ a b c d e HAAS, Karel. Sportovní Tatry – sběratelé vavřínů [online]. www auto cz, 2007-09-03 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b RŮŽIČKA, K. Ecce Homo 1957. Svět motorů. Roč. 1957.
- ↑ ŠALEK, Ondřej, Mgr. Kopřivničtí rodáci – Josef Veřmiřovský (1896-1983) automobilový závodník [online]. Oficiální web města Kopřivnice (www koprivnice cz) [cit. 2019-04-17]. Historické texty vznikly v rámci činnosti Muzea Fojtství.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-29.
- ↑ Rallye Vltava 1962, soutěž mistrovství Československa Praha – Praha [online]. www rallye-vltava cz [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Rallye Vltava 1963, soutěž mistrovství Československa Praha – Karlovy Vary [online]. www rallye-vltava cz [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Rallye Vltava 1964, mezinárodní automobilová soutěž volná a mistrovství Československa Praha – Praha [online]. www rallye-vltava cz [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Rallye Vltava 1965, soutěž mistrovství Evropy a mistrovství Československa Liberec – Liberec [online]. www rallye-vltava cz [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Rallye Vltava 1966, soutěž mistrovství Evropy a mistrovství Československa Praha – Praha [online]. www rallye-vltava cz [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Rallye Vltava 1967, soutěž mistrovství Evropy a mistrovství Československa Liberec – Liberec [online]. www rallye-vltava cz [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.