Jan Adolf Lobkowicz

český šlechtic

Jan Adolf z Lobkowicz (6. listopadu 1885 Praha11. ledna 1952 Wolfegg),[1] celým jménem Maria Jan Adolf Leonard Gottfried Batazar pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců a byl nejmladší syn Jiřího Kristiána z Lobkowicz a a Anny z Liechtensteinu.

JUDr. Jan Adolf z Lobkowicz
Erb knížat z Lobkowicz
Erb knížat z Lobkowicz

Kníže z Lobkowicz[p 1] a
9. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci:
22. května 1932 – 11. ledna 1952
Předchůdce Jiří Kristián Lobkowicz
Nástupce Otakar Lobkowicz

Narození 6. listopadu 1885
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. ledna 1952 (ve věku 66 let)
Wolfegg
NěmeckoNěmecko Německo
Choť (1921) Marie Anna Czerninová (1899–1965)
Rodiče Jiří Kristián z Lobkovic a Anna z Lichtenštejna
Děti 1. Otakar Lobkowicz
2. Anna Lobkowiczová
3. Marie Terezie, provdaná Kellerspergová
4. Mikuláš Lobkowicz
5. Bedřich Lobkowicz
Příbuzní bratr: Bedřich Lobkowicz
děd: Alois II. z Lichtenštejna
babička: Františka Kinská z Vchynic a Tetova
děd: August Longin Lobkowicz
babička: Anna Berta ze Schwarzenbergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl c. k. komoří a nadporučík v záloze. Vlastnil zámek v Drahenicích a v letech 1911–1918 působil v diplomatických službách[2] Rakousko-Uherska. Byl posledním předsedou Svazu českoslovanských velkostatkářů. V letech 1938 a 1939 podepsal prohlášení české šlechty. V roce 1948 opustil Československo a žil v Německu u Bodamského jezera. Později bydlel s manželkou v penzionu u Grundlsee. Po autonehodě zemřel. Pohřben byl v Lobkovické hrobce v Hoříně.

RodinaEditovat

Oženil se 13. ledna 1921 v Grundlsee s Marií Annou Czerninovou z Chudenic (2. prosince 1899 Paříž – 28. srpna 1965 Bad Aussee), dcerou Otakara Czernina (1872–1932) a Marie Kinské (1878–1945).[1] Jejich děti:[3]

  • 1. Otakar (28. 1. 1922 Praha – 1. 6. 1995 Vídeň), pozdější kníže mělnicko-hořínské lobkovické větve
  • 2. Anna Marie (6. 3. 1923 Drahenice – 8. 9. 2004 Oberalm)
  • 3. Marie Terezie (16. 3. 1925 Vídeň – 11. 2. 2007 Štýrský Hradec)
  • 4. Mikuláš (9. 7. 1931 Praha – 19. 9. 2019 Starnberg)
  • 5. Bedřich (17. 11. 1932 Praha – 2. 2. 1998 USA), pozdější profesor fyziky vysokých energií na univerzitě v Rochestru v New Yorku, USA.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Šlechtické tituly byly po zániku Rakousko–Uherska v Československé republice zrušeny a v době Protektorátu Čechy a Morava opět obnoveny.

ReferenceEditovat

  1. a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 249. 
  2. HAZDRA, Zdeněk. Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Mezi demokracií a totalitními režimy. Praha: NLN,s.r.o, 2015. ISBN 978-80-7422-337-2. S. 72n. 
  3. LOUŽECKÝ, Pavel; DROCÁR, Jan. Historická šlechta – život po meči a po přeslici: Lobkowicz, Jan *1885 † 1952. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • VOTÝPKA V.: Paradoxy české šlechty, nakladatelství Paseka, s.r.o., Praha a Litomyšl, rok vydání: 2005, 2013, ISBN 978-80-7432-351-5, stran 371, 2. vydání, kap. 8
  • Zdeněk Hazdra: "Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Mezi demokracií a totalitními režimy", NLN, s.r.o., Prah, rok vydání: 2015, ISBN 978-80-7422-337-2, stran 333, 1. vydání

Externí odkazyEditovat