Masarykův okruh

závodní okruh u Brna

Masarykův okruh je závodní okruh u Brna, určený pro automobilové i motocyklové závody. Nynější okruh byl vybudován v letech 19851987 v Podkomorských lesích na rozhraní katastrálních území městyse Ostrovačice a městské části Brno-Žebětín, přičemž start a většina blízkého zázemí leží na katastru Ostrovačic. Tento okruh byl náhradou za původní příměstský brněnský okruh vedený po běžných silnicích, na kterém se závodilo již od třicátých let 20. století.

Masarykův okruh
Celkový pohled (2018)
Celkový pohled (2018)
Základní informace
LokalitaBrno
Souřadnice
Mapa současného okruhu

Každoročně se zde koná několik závodů automobilů i motocyklů, do roku 2020 se zde konal závod Grand Prix České republiky, který byl zařazen do seriálu mistrovství světa silničních motocyklů, neboli MotoGP.

Od roku 2025 bude Grand Prix ČR v rámci MotoGP znovu obnoveno. Pořadatelem bude nově Autoklub ČR a Automotodrom Brno s novým majitelem, který zároveň opraví povrch dráhy.[1]

Vývoj jednotlivých konfigurací

Základní údaje

editovat
 
Startovní rošt při začátku Závodu superbiků v roce 2008
 
Casey Stoner během MotoGP na brněnském okruhu (2007)

Současné parametry okruhu

editovat
Délka 5 403,19 m
Šířka 15 m
Zatáčky 14 (6 levých, 8 pravých)
Poloměr zatáček minimální 50 m
maximální 300 m
Přímé úseky počet: 13
minimální délka: 35,00 m
maximální délka: 636,56 m
Stoupání maximální 7,5%, na délce 917,00 m
Klesání maximální 5%, na délce 410,00 m
Výškový rozdíl 73,75 m
Nadmořská výška: 450 m

Traťové rekordy

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Přehled rekordů Masarykova okruhu.

Držitelem současného oficiálního traťového rekordu napříč kategoriemi je s časem 1:36,065 Rakušan Ingo Gerstl. Rekord zajel 10. září 2017 s historickým vozem Formule 1 Toro Rosso STR1 v rámci závodu série BOSS GP.

Historie

editovat
 
Masarykův okruh (1930-1937)

1930–1937

editovat
 
Masarykův okruh 30. léta 20. století

Závody na starém Masarykově okruhu se jezdily od roku 1930 na trase Bosonohy-Nový Lískovec–Pisárky–Kohoutovice–Žebětín–Ostrovačice–Veselka–Bosonohy a jedno kolo měřilo 29,194 km[2][3]. Okruh, který byl sestaven ze tří normálně používaných silnic, dokázali dělníci zbudovat za necelého půl roku. Výstavba stála téměř šest milionů korun československých a finanční záštitu nad stavbou převzala prezidentská kancelář.[4] Už v roce 1929 souhlasil prezident Tomáš Garrigue Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Při tvorbě okruhu se autoři inspirovali především německým Nürburgringem.[5] A to přesto, že významnou iniciátorku myšlenky brněnského okruhu Elišku Junkovou, legendární automobilovou jezdkyni, postihla právě na Nürburgringu osobní tragédie, když na něm smrtelně havaroval její manžel Čeněk Junek. Byla členkou organizačního výboru a jejím úkolem bylo mj. získávat nejlepší jezdce pro start na brněnském okruhu.[6]

 
Masarykův okruh (1932)

První závod[7] na silničním okruhu u Brna se konal 28. 9. 1930 a zahájil tak slavnou éru automobilových závodů na Masarykově okruhu v letech 1930–1937, kterých se účastnila světová elita automobilových závodníků a patřily do série Grand Prix automobilů. Velkou cenu Československa jezdily vozy slabší třídy (do 1,5 litru) na 15 kol (437,130 km), silnější na 17 kol (495,414 km). V prvním závodu zvítězil Heinrich-Joachim von Morgen na Bugatti 35 za 4:54.13,6 hod. (průměr přes 101 km/hod.). Závodu přihlíželo více než 100 000 diváků a účastnili se jej přední světoví závodníci, mj. Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola a další i domácí jezdci.

 
Masarykův okruh, vítěz Louis Chiron na Bugatti. Projíždí zatáčku v Pisárkách (1932)

V III. ročníku (4. 9. 1932) poprvé startovala také žena – Francouzka Anne-Cecile Rose Itierová. Závod, který se jel za deště, však nedojela pro poruchu motoru.[8]

 
Masarykův okruh, start závodu silnější kategorie 1937

IV. ročníku závodu (17. 9. 1933) se účastnil rekordní počet startujících ze všech 7 meziválečných ročníků – 44 jezdců, z toho 21 v silnější kategorii. Třetího vítězství v řadě za sebou dosáhl monacký závodník Louis Chiron časem 4:50:22,8 hodin. To jel na voze Alfa Romeo Tipo B/P3.[9] Od té doby se zaužívalo nejen na Brněnsku úsloví: Jedeš jako Širón ...

 
Masarykův okruh, vítěz Rudolf Caracciola na Mercedes-Benz (1937)

První oběť na životě si vyžádal Masarykův okruh 28. září 1934 – v ranních hodinách při neoficiálním pátečním tréninku zahynul v zatáčce u Ostrovačic jezdec Josef Brázdil z Bratislavy[10] (původem z Holešova)[11] v troskách svého nového vozu Maserati 6C-34. V lesích mezi Ostrovačicemi a Žebětínem se stala další tragická událost v roce 1937. Při havárii Němce Hermanna Langa přišli o život dva diváci a jedenáct jich bylo zraněno.[12] Automobilových závodů se v meziválečném období jelo na Masarykově okruhu celkem 7 ročníků. V roce 1936 se závod kvůli organizačním problémům nekonal, neuskutečnil se už ani 8. ročník, původně plánovaný na 25. září 1938. V posledním konaném ročníku před II. světovou válkou 26. září 1937 zvítězil Rudolf Caracciola na Mercedes-Benz W 125. Na Masarykově okruhu v Brně měl Caracciola vždy smůlu. Startoval zde čtyřikrát a nikdy nedojel (1930, 1931, 1934, 1935). Až v roce 1937, při 5. startu, protrhl smůlu a v posledním, předválečném závodě typu Grand Prix na starém brněnském okruhu vyhrál.[13]

Vítězové závodů automobilů

editovat
Rok Pilot Automobil Průběh a výsledky Název závodu
1930   Heinrich-Joachim von Morgen Bugatti Type 35 Report 1930 1. Masarykův okruh
1931   Louis Chiron Bugatti Type 51 Report 1931 2. Masarykův okruh
1932   Louis Chiron Bugatti Type 51 Report 1932 3. Masarykův okruh
1933   Louis Chiron Alfa Romeo Tipo B/P3 Report 1933 4. Masarykův okruh
1934   Hans Stuck Auto Union Type A Report 1934 5. Masarykův okruh
1935   Bernd Rosemeyer Auto Union Type B Report 1935 Velká cena Masarykova
1937   Rudolf Caracciola Mercedes-Benz W 125 Report 1937 Velká cena Masarykova
1949   Peter Whitehead Ferrari 125 Report 1949 Velká cena Československa

1949–1963

editovat

V tomto období se jezdilo na okruhu zkráceném na délku 17,801 km a byl také změněn směr jízdy. Okruh měl 35 levých a 38 pravých zatáček, převýšení bylo 171 m.

25. září 1949 se závod jel poprvé a naposledy v Československu v rámci Grand Prix automobilů.[14] Tu tehdy sledovalo rekordních 380 tisíc diváků.[15] Vítězem tohoto závodu se stal britský závodník Peter Whitehead na voze Ferrari. V prvním kole závodu v jedné ze zatáček nebezpečně havaroval legendární italský jezdec Giuseppe Farina, který se následující rok stal prvním vítězem seriálu Formule 1. Nehoda si vyžádala dvě oběti a 10 zranění z řad diváků.[16] Tato zatáčka dodnes nese Farinovo jméno. Jednalo se o poslední závod této kategorie v Brně, neboť do nově vzniklého ročníku formule 1 již Masarykův okruh zařazen nebyl.

Při Farinově nehodě se zranil také další jezdec – thajský princ B. Bira, který zde jel už v roce 1937 – a byl převezen do brněnské nemocnice. Prince děsila vidina, že zůstane v „rudé“ nemocnici, obával se o život, vědom si toho, co komunisté učinili zejména carské rodině. Přes odpor lékařů trval na propuštění a nechal se v noci odvézt do Vídně. Na hranicích se ale zjistilo, že nemá u sebe cestovní pas, nechal ho schovaný v hotelu za obrazem. Takže cesta zpátky do Brna pro pas a znovu na rakouské hranice. Druhý den pak z Vídně vlakem do Curychu, kde mu švýcarští lékaři potvrdili, že zranění bylo v Brně perfektně ošetřeno.

V roce 1950 se na trati jela novinka v automobilovém sportu u nás – vytrvalostní dvanáctihodinový závod cestovních a sportovních automobilů. Jemu však o týden dříve předcházela Velká cena Československa, která se konala 24. září 1950. Zahraniční jezdci nebyli pozváni. V kategorii závodních vozů (bez rozdílu objemu válců) zvítězil Václav Hovorka na Uhrově Maserati 6CM 1500 s kompresorem před Brunem Sojkou na monopostu Tatra 607 a Václavem Bobkem na Škoda 1100 Supersport s kompresorem. Od stejného roku se začínají na okruhu objevovat i motocyklové závody. Prvním vítězem závodu motorek dlouhého 267km (15 kol) byl ve třídě 500 cm³ Antonín Vitvar na Nortonu, který ovládl první tři ročníky. V roce 1951 se závod nekonal a od roku 1952 se v Brně jezdil Závod družby národů. V roce 1954 se v závodě dvěstěpadesátek poprvé postavil na stupínek nejvyšší legendární František Šťastný. Ten v Brně zvítězil celkem osmkrát – dvakrát vyhrál 250 cm³, pětkrát 350 cm³ a jednou 500 cm³.

V roce 1956 dostává další úsek Masarykova okruhu konkrétní pojmenování, kde havaroval a svým zraněním na místě podlehl německý jezdec Hans Baltisberger. Místo se nachází se kousek pod Farinovou zatáčkou při jízdě směrem do Kohoutovic od staré dálnice. Tragické drama, které se zde odehrálo, motivovalo Bohumila Hrabala k napsání sugestivní povídky „Smrt pana Baltisbergera“.[17]

Mezi lety 1952 a 1964 se Velká cena z politických důvodů jezdila pod názvem Závod družby národů.[18] Na tradici automobilových závodu navázaly v roce 1962 monoposty Formule Junior, za jejichž volanty seděli piloti, kteří o několik roků později patřili mezi přední světové závodníky – např. Rakušan Jochen Rindt, Francouz Jean-Louis Schlesser a další.

1964–1986

editovat

V roce 1964 byl Masarykův okruh zkrácen vypuštěním úseku přes Žebětín a již třetí podoba trati tak měřila 13,941 km. Okruh dostal nový, hrubozrnný asfaltový povrch, bílé pruhy po stranách silnice. Byly odstraněny nebezpečné předměty v jeho okolí a vybudovány byly také podchody pod silnicí pro diváky.

V roce 1965 se název Masarykův okruh poprvé zapsal do kalendáře Mistrovství světa silničních motocyklů. O rok později dosáhl britský jezdec Mike Hailwood vítězství ve třech třídách – 250, 350, 500 cm³ – na motocyklech Honda. Od roku 1970 se k sólo jezdcům přidali sajdkáristé. V roce 1975 prodělal okruh další radikální přestavbu. Byl vynechán úsek přes Kohoutovice, Pisárky, Nový Lískovec. Délka se snížila na 10,925 km. Za výjezdem z lesa se na vrcholu ulice Žebětínská trať točila doprava na nový úsek. Následovala dlouhá, táhlá levá zatáčka na sídlišti Kohoutovice a navazovala na prudký sjezd kolem Myslivny do prostoru startu a cíle v Bosonohách. Tyto závody se jezdily v Brně až do roku 1982, kdy přes zkrácení tratě nebyli brněnští organizátoři už dále schopni držet krok se stále přísnějšími bezpečnostními požadavky FIM.[19] Brno zůstalo již posledním přírodním okruhem v seriálu MS a přišlo o homologaci pro tyto závody. Další rok se brněnský závod jel už jen jako mistrovství Evropy. Poslední závod na starém okruhu se jel v roce 1986.

Vítězové Grand Prix Československa motocyklů (1965–1982)

editovat
Rok 80 cc 125 cc 250 cc 350 cc 500 cc
1965   Frank Perris   Phil Read   Jim Redman   Mike Hailwood
1966   Luigi Taveri   Mike Hailwood   Mike Hailwood   Mike Hailwood
1967   Bill Ivy   Phil Read   Mike Hailwood   Mike Hailwood
1968   Phil Read   Phil Read   Giacomo Agostini   Giacomo Agostini
1969   Paul Lodewijkx   Dave Simmonds   Renzo Pasolini   Giacomo Agostini   Giacomo Agostini
1970   Aalt Toersen   Gilberto Parlotti   Kel Carruthers   Giacomo Agostini
1971   Barry Sheene   Angel Nieto   János Drapál   Jarno Saarinen
1972   Börje Jansson   Jarno Saarinen   Jarno Saarinen   Giacomo Agostini
1973   Otello Buscherini   Dieter Braun   Teuvo Länsivuori   Giacomo Agostini
1974   Henk van Kessel   Kent Andersson   Walter Villa   Phil Read
1975   Leif Gustafsson   Michel Rougerie   Otello Buscherini   Phil Read
1976   Walter Villa   Walter Villa   John Newbold
1977   Franco Uncini   Johnny Cecotto   Johnny Cecotto
1978   Ricardo Tormo   Kork Ballington   Kork Ballington
1979   Guy Bertin   Kork Ballington   Kork Ballington
1980   Guy Bertin   Anton Mang   Anton Mang
1981   Theo Timmer   Anton Mang   Anton Mang
1982   Eugenio Lazzarini   Carlos Lavado   Didier de Radiguès

Vítězové Grand Prix Brno závodu EP (1968-1969), ME (1970-1986) a MS (1987) cestovních automobilů

editovat
 
Vojtěch - Surer, BMW 635 CSI, průjezd Farinovou zatáčkou (Brno 1984)

Závod cestovních automobilů se v letech 1968-1969 jel jako součásti Evropského poháru cestovních automobilů (European Touring Car Challenge),[20] v letech 1970-1986 jako součást Mistrovství Evropy cestovních automobilů (ETCC, European Touring Car Championship)[21][22] a v roce 1987 již na novém okruhu jako součást Mistrovství světa cestovních automobilů (WTCC, World Touring Car Championship).[23]

Rok Pilot Automobil
1968   Helmut Kelleners, Erwin Kremer Porsche 911 L
1969   Dieter Quester BMW 2002
1970   Toine Hezemans Alfa Romeo 2000 GTAm
1971   Dieter Glemser Ford Capri RS 2600
1972   Dieter Glemser Ford Capri RS 2600
1975   Siegfried Müller Sr,   Alain Peltier BMW 3.0 CSL
1976   Umberto Grano,   Jean Xhenceval, Pierre Dieudonné BMW 3.0 CSL
1977   Carlo Facetti, Martino Finotto BMW 3.0 CSL
1978   Carlo Facetti, Martino Finotto BMW 3.0 CSL
1979   Jean Xhenceval, Pierre Dieudonné, Raymond Van Hove BMW 3.0 CSL
1980   Helmut Kelleners, Siegfried Müller Jr BMW 320
1981   Helmut Kelleners,   Umberto Grano BMW 635 CSI
1982   Tom Walkinshaw, Chuck Nicholson Jaguar XJ-S
1983   Tom Walkinshaw, Chuck Nicholson Jaguar XJ-S
1984   Tom Walkinshaw,   Hans Heyer Jaguar XJ-S
1985   Ulf Granberg, Anders Olofsson Volvo 240 Turbo
1986   Ulf Granberg, Thomas Lindström Volvo 240 Turbo
1987   Klaus Ludwig, Klaus Niedzwiedz Ford Sierra RS 500 Cosworth

Od 1987 – nový Masarykův okruh

editovat

Novou kapitolu v historii brněnského Masarykova okruhu začal psát rok 1987, kdy v červnu zahájil svůj provoz speciální automotodrom o délce 5,394 km, vybudovaný v členitém terénu původních lesů poblíž osady Kývalka, vzdálené od boxů starého okruhu sotva deset kilometrů. Projekční vývoj Masarykova okruhu je pevně spjat se jménem inženýra Jaroslava Suchého. V sobotu 18. července 1987 se uskutečnil první závod, kterým byl motocyklový přebor Moravy. Na tuto akci navázalo společné mistrovství republiky motocyklů a automobilů.[24] Na Masarykův okruh se také vrátily závody mistrovství světa silničních motocyklů, které zde od roku 1987 vynechaly pouze jeden ročník (1992).

V roce 1996 byl okruh lehce upraven, přičemž jeho délka se zvýšila na 5,403 km.[25]

Mezi sezónami 2007 a 2008 proběhla kompletní rekonstrukce povrchu trati. Za více než 150 miliónu korun byl zcela odstraněn starý povrch a byl nahrazen novým asfaltem.[26]

V roce 2020 se z důvodu opatření proti pandemii covidu-19 jela Velká cena bez přítomnosti diváků. Byl to zároveň poslední závod Grand Prix České republiky, další ročník se z rozhodnutí vedení města neuskutečnil kvůli sporům s provozovatelem o financování opravy povrchu i samotného závodu,[27] čímž Brno vypadlo z kalendáře mistrovství světa silničních motocyklů.

Vítězové Grand Prix Československa motocyklů (1987–1991)

editovat
Rok 80 cc 125 cc 250 cc 500 cc
1987   Stefan Dörflinger   Fausto Gresini   Anton Mang   Wayne Gardner
1988   Jorge Martínez   Jorge Martínez   Juan Garriga   Wayne Gardner
1989   Herri Torrontegui   Àlex Crivillé   Reinhold Roth   Kevin Schwantz
1990   Hans Spaan   Carlos Cardús   Wayne Rainey
1991   Alessandro Gramigni   Helmut Bradl   Wayne Rainey

Vítězové Grand Prix České republiky motocyklů (1993–2020)

editovat
Rok 125 cc 250 cc 500 cc
1993   Kazuto Sakata   Loris Reggiani   Wayne Rainey
1994   Kazuto Sakata   Max Biaggi   Michael Doohan
1995   Kazuto Sakata   Max Biaggi   Luca Cadalora
1996   Valentino Rossi   Max Biaggi   Àlex Crivillé
1997   Noboru Ueda   Max Biaggi   Michael Doohan
1998   Marco Melandri   Tecuja Harada   Max Biaggi
1999   Marco Melandri   Valentino Rossi   Tadajuki Okada
2000   Roberto Locatelli   Šinja Nakano   Max Biaggi
2001   Toni Elías   Tecuja Harada   Valentino Rossi
Rok 125 cc 250 cc MotoGP
2002   Lucio Cecchinello   Marco Melandri   Max Biaggi
2003   Dani Pedrosa   Randy de Puniet   Valentino Rossi
2004   Jorge Lorenzo   Sebastián Porto   Sete Gibernau
2005   Thomas Lüthi   Dani Pedrosa   Valentino Rossi
2006   Alvaro Bautista   Jorge Lorenzo   Loris Capirossi
2007   Hector Faubel   Jorge Lorenzo   Casey Stoner
2008   Stefan Bradl   Alex Debón   Valentino Rossi
2009   Nicolas Terol   Marco Simoncelli   Valentino Rossi
Rok 125 cc Moto2 MotoGP
2010   Nicolas Terol   Toni Elías   Jorge Lorenzo
2011   Sandro Cortese   Andrea Iannone   Casey Stoner
Rok Moto3 Moto2 MotoGP
2012   Jonas Folger   Marc Márquez   Dani Pedrosa
2013   Luis Salom   Mika Kallio   Marc Márquez
2014   Alexis Masbou   Esteve Rabat   Dani Pedrosa
2015   Niccoló Antonelli   Johann Zarco   Jorge Lorenzo
2016   John McPhee   Jonas Folger   Cal Crutchlow
2017   Joan Mir   Thomas Lüthi   Marc Márquez
2018   Fabio Di Giannantonio   Miguel Oliveira   Andrea Dovizioso
2019   Aron Canet   Álex Márquez   Marc Márquez
2020   Denis Foggia   Enea Bastianini   Brad Binder

Vlastník a provozovatel

editovat

Vlastníkem závodního okruhu byl spolek Automotodrom Brno, jehož prezidentem je brněnský podnikatel Karel Abraham. V roce 2011 od spolku okruh odkoupil za 40 milionů Kč.[28] Spolek následně vstoupil do likvidace, když likvidátorem je také Karel Abraham.[29] Abraham okruh pronajímá společnosti Automotodrom Brno, a.s., která je provozovatelem okruhu.[28]

Společnost Automotodrom Brno byla založena v roce 1994, ředitelkou společnosti je od roku 2005 Ivana Ulmanová.[30] Nejvýznamnějším podnikem, který společnost každoročně zajišťuje, je závod mistrovství světa silničních motocyklů Grand Prix České republiky. K 31.12.2019 je majoritním akcionářem společnosti společnost A.B.R. HOLDING a.s. s 95 %, 5 % podíl drží město Brno,[31] v minulosti byl jejím akcionářem také Autoklub České republiky.[28] V roce 2019 měla společnost čistý zisk ve výši 26 mil. Kč, v předchozím roce pak 17 mil. Kč.[31] Majoritním akcionářem společnosti A.B.R. HOLDING byla k 31.12.2019 lichtenštejnská společnost IFL Invest Aktiengesellschaft s 88,55 % podílem, Karel Abraham vlastnil 7,93 % akcií.[32]

Zajímavosti

editovat
  • Okruh patřil v rámci seriálu MotoGP k jedněm z nejdelších tratí. V roce 2010 zaujímal třetí místo za malajsijským Sepangem a britským Silverstonem.[33][34]
  • 18. srpna 1996 získal Valentino Rossi na Masarykově okruhu své první vítězství kariéry v závodech mistrovství světa (v kubatuře 125cc).[35] O rok později tu také získal svůj první titul mistra světa.
  • Trojnásobný mistr světa třídy 500 cc Wayne Rainey zaznamenal při Velké ceně ČR 1993 své poslední vítězství kariéry. V následujícím závodě v Itálii tragicky havaroval, ochrnul a musel ukončit závodní kariéru.[36]
  • Grand Prix České republiky (dříve Československa) patří mezi nejtradičnější závody mistrovství světa motocyklů. Celkem se již konalo 43 ročníků (počítáno do roku 2012 včetně), což tento závod řadí na 6. místo historických tabulek. První místa zaujímají Velká cena Itálie (64 ročníků), Nizozemska (64), Německa (61), Španělska (57) a Francie (55).[zdroj?]
  • Masarykův okruh hostil rovněž několik nemotoristických událostí – závod na kolečkových běžkách a koloběžkách, v roce 1987 běžecký maratón spojený se závodem vozíčkářů na stejné trati.[37] Po závodní trati se proběhla i psí spřežení.[38]
  • Na okruhu se pravidelně koná také seriál cyklistických závodů Velká cena Kola Svorada. I když je určen hlavně amatérům, jako součást tréninku si ho oblíbili i mnozí profesionálové. Oficiální traťový rekord drží z roku 2014 Jan Bárta z týmu Bora-Argon 18 časem 6:49,0.

Úmrtí na okruhu

editovat

Seznam jezdců, kteří zahynuli na brněnském okruhu:

Jméno jezdce Země původu Datum úmrtí Vozidlo Místo Další informace
Josef Brázdil Československo  Československo 28. září 1934 Maserati 6C - 34 před Ostrovačicemi (od Žebětína) nezkušený jezdec havaroval při tréninku s novým automobilem pro závod nejsilnější třídy
Václav Uher Československo  Československo 22. září 1949 Maserati 6CM začátek Nového Lískovce (od Kohoutovic) havárie při tréninku, automobil z roku 1939
Jaroslav Janák Československo  Československo 25. září 1949 Aero u startu při startu závodu sportovních vozů objížděl porouchané vozidlo a narazil do něčeho na kraji silnice
Hans Baltisberger Německo  Německo 26. srpna 1956 moto NSU Sportmax 250 Baltisbergerova zatáčka, pomník při závodě třídy do 250 ccm na vlhké silnici v zatáčce smyk, vletěl do lesa, pomník
Michel Mouty Francie  Francie 26. srpna 1956 moto Norton 500 za Novým Lískovcem při závodě třídy do 500 ccm před zatáčkou „u benzinové pumpy“ náraz do stromu
Waldemar Lundberg Švédsko  Švédsko 23. srpna 1957 moto AJS 350 před Žebětínem (od Veselky) havárie při tréninku
Jacques Drion Francie  Francie 24. srpna 1958 sidecar s motorem Norton za Žebětínem (před starou dálnicí) řidič sidecaru, pomník
Inge Stollová Německo  Německo 24. srpna 1958 sidecar s motorem Norton za Žebětínem (před starou dálnicí) spolujezdkyně na sidecaru, pomník
František Boček Československo  Československo 21. července 1969 moto JAWA 350 na Veselce havárie na rozteklém asfaltu, zemřel druhý den v nemocnici
Luigi Rinaldi Itálie  Itálie 21. května 1972 Alfa Romeo GTAJ 1300 u startu při tréninku za deště po přejezdu horizontu aquaplaning, hodiny a náraz do startovní věže v rychlosti 180 km/h, při nehodě zemřel i traťový komisař Jaroslav Bartošek, na věži je pamětní deska od italské stáje Autodelta
Hans-Jűrgen Cusnick Německo  Německo 16. července 1972 sidecar s motorem BMW Nový Lískovec spolujezdec na sidecaru, řidič Heinz Lutringshauser asi nezraněn
Alain Beraud Francie  Francie 3. září 1981 moto Yamaha 250 u startu zemřel za tři dny v nemocnici

Další závody

editovat

Toto jsou další významné mezinárodní závodní série, které se na Masarykově okruhu konaly, a seznam vítězů jejich jednotlivých ročníků:

Rok 1. závod 2. závod
Pilot Tým (vůz) Pilot Tým (vůz)
1991   Klaus Ludwig (Mercedes-Benz 190E 2.5-16 Evo2)   Steve Soper (BMW M3 Sport Evolution)
1992   Johnny Cecotto (BMW M3 Sport Evolution)   Johnny Cecotto (BMW M3 Sport Evolution)
2004   Mattias Ekström Audi Sport Team Abt Sportsline
(Audi A4 DTM 2004)
Nekonal se.
2005   Mattias Ekström Audi Sport Team Abt Sportsline
(Audi A4 DTM 2005)
Nekonal se.
Rok 1. závod 2. závod
Pilot Tým Pilot Tým
2006   Alex Yoong Malajsie   Alex Yoong Malajsie
2007   Jonny Reid Nový Zéland   Jonny Reid Nový Zéland
Rok 1. závod 2. závod
Pilot Tým (vůz) Pilot Tým (vůz)
1987   Klaus Ludwig
  Klaus Niedzwiedz
  Eggenberger Motorsport
(Ford Sierra RS500)
Nekonal se.
2006   Jörg Müller   BMW Team Germany (BMW 320si)   Robert Huff   Chevrolet RML (Chevrolet Lacetti)
2007   Félix Porteiro   BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)   Jörg Müller   BMW Team Germany (BMW 320si)
2008   Alessandro Zanardi   BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)   Gabriele Tarquini   SEAT Sport (SEAT León TDI)
2009   Alessandro Zanardi   BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)   Sergio Hernandez   BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)
2010   Robert Huff   Chevrolet RML (Chevrolet Cruze LT)   Andy Priaulx   BMW Team RBM (BMW 320si)
2011   Robert Huff   Chevrolet RML (Chevrolet Cruze 1.6T)   Yvan Muller   Chevrolet RML (Chevrolet Cruze 1.6T)
Rok Třída Posádka Tým (vůz) Třída Posádka Tým (vůz)
2000 GT   Mike Hezemans
  David Hart
  #25 Carsport Holland
(Chrysler Viper GTS-R)
N-GT   Patrice Goueslard
  Christophe Bouchut
  #52 Larbre Compétition
(Porsche 911 GT3-R)
2001 GT   Christophe Bouchut
  Jean-Philippe Beloc
  #7 Larbre Compétition
(Chrysler Viper GTS-R)
N-GT   Luca Riccitelli
  Dieter Quester
  #77 RWS Motorsport
(Porsche 911 GT3-RS)
2002 GT   Jamie Campbell-Walter
  Nicolaus Springer
  #14 Lister Storm Racing
(Lister Storm)
N-GT   Marc Lieb
  Stéphane Ortelli
  #54 Freisinger Motorsport
(Porsche 911 GT3-RS)
2003 GT   Thomas Biagi
  Matteo Bobbi
  #23 BMS Scuderia Italia
(Ferrari 550-GTS Maranello)
N-GT   Marc Lieb
  Stéphane Ortelli
  #50 Freisinger Motorsport
(Porsche 911 GT3-RS)
2004 GT   Michael Bartels
  Uwe Alzen
  #5 Vitaphone Racing Team
(Saleen S7-R)
N-GT   Christian Pescatori
  Fabrizio de Simone
  #62 G.P.C. Giesse
(Ferrari 360GTC Modena)
2005 GT1   Pedro Lamy
  Gabriele Gardel
  #11 Larbre Compétition
(Ferrari 550-GTS Maranello)
GT2   Marc Lieb
  Mike Rockenfeller
  #66 Gruppe M Racing
(Porsche 911 GT3-RSR)
2006 GT1   Jaroslav Janiš
  Sascha Bert
  #9 Zakspeed Racing
(Saleen S7-R)
GT2   Tim Sugden
  Iradj Alexander
  #55 JMB Racing
(Ferrari F430 GT2)
2007 GT1   Christian Montanari
  Miguel Ramos
  #2 Vitaphone Racing Team
(Maserati MC12 GT1)
GT2   Dirk Müller
  Toni Vilander
  #50 Motorola AF Corse
(Ferrari F430 GT2)
2008 GT1   Karl Wendlinger
  Ryan Sharp
  #33 Jetalliance Racing
(Aston Martin DBR9)
GT2   Gianmaria Bruni
  Toni Vilander
  #50 AF Corse
(Ferrari F430 GT2)
2010 GT1 Kvalifikační závod GT1 Hlavní závod
  Andrea Bertolini
  Michael Bartels
  #1 Vitaphone Racing Team
(Maserati MC12 GT1)
  Thomas Mutsch
  Romain Grosjean
  #5 Matech Competition
(Ford GT1)
Rok Superbike Supersport Superstock 1000 Superstock 600 Supersport 300
1. jízda 2. jízda
1993   Carl Fogarty   Scott Russell   Rachel Nicotte[39] *
1996   Troy Corser   Troy Corser   Mauro Lucchiari[40] *
2005   Troy Corser   Norijuki Haga   Sébastien Charpentier   Craig Coxhell   Yoann Tiberio
2006   Jukio Kagajama   Jukio Kagajama   Kevin Curtain   Ayrton Badovini   Xavier Simeon
2007   James Toseland   Max Biaggi   Kenan Sofuoglu   Xavier Simeon   Domenico Colucci
2008   Troy Bayliss   Troy Bayliss   Jonathan Rea   Maxime Berger   Patrik Vostárek
2009   Max Biaggi   Ben Spies   Fabien Foret   Xavier Simeon   Vincent Lonbois
2010   Jonathan Rea   Max Biaggi   Kenan Sofuoglu   Ayrton Badovini   Jeremy Guarnoni
2011   Marco Melandri   Max Biaggi   Gino Rea   Sylvain Barrier   Dino Lombardi
2012   Marco Melandri   Marco Melandri   Fabien Foret   Bryan Staring   Michael van der Mark
2018   Jonathan Rea   Alex Lowes   Jules Cluzel   Maximilian Scheib   Galang H. Pratama

* Pouze jako mistrovství Evropy.

Závod 360 km Brna (2 hodiny 30 minut).

Rok Třída Posádka Tým (vůz)
1988 C1   Jochen Mass
  Jean-Louis Schlesser
#62 SauberMercedes
(Sauber-Mercedes C9/88)

Reference

editovat
  1. Potvrzeno! MotoGP se příští rok vrátí do Brna, co oprava dráhy?. Brněnský deník [online]. 2024-08-28. Dostupné online. 
  2. ZÁVODNÍK, Ing A. Masarykův okruh závodní. [s.l.]: [s.n.], 1930. 
  3. MARGOLIUS, Ivan. Czechoslovakia's First Circuit. The Automobile. August 2019, čís. 6, s. 48–54. 
  4. http://auto.idnes.cz/automoto.asp?r=automoto&c=A050930_144548_automoto_fdv
  5. famousbmw.autofun.cz [online]. [cit. 2010-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-11. 
  6. ČÍŽEK, Zdeněk ing. Grand Prix Brno. 1. vyd. Praha: NADAS, 1978. 200 s. S. 9. 
  7. Masarykův okruhEncyklopedii dějin města Brna
  8. Archivovaná kopie. www.kolumbus.fi [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-30. 
  9. SNELLMAN, Leif. IV. Masarykův okruh [online]. Leif Snellman, Hans Etzrodt, 2020-02-26 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  10. V. Masarykův okruh. Národní listy. 1934-09-29, roč. 74, čís. 268, s. 5. Dostupné online. 
  11. Závodník Brázdil se zabil. Lidové noviny. 1934-09-28, roč. 42, čís. zvláštní vydání, s. 1. Dostupné online. 
  12. Archivovaná kopie. www.ostrovacice.eu [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. 
  13. ČÍŽEK, Zdeněk. Grand Prix Brno. I. vyd. Praha: NADAS, 1978. 200 s. S. 12–50. 
  14. Formule 1 na území Česka? Jednou se zde královský závod jel!. Garáž.cz [online]. Dostupné online. 
  15. Archivovaná kopie. liskovec.unas.cz [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-20. 
  16. http://www.ct24.cz/regionalni/brno/100136-farinova-zatacka-na-starem-brnenskem-okruhu-ma-svuj-pomnik/[nedostupný zdroj]
  17. www.davar.cz [online]. [cit. 2010-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23. 
  18. www.ct24.cz [online]. [cit. 2010-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-11. 
  19. http://www.aneris.cz/brno_17.html
  20. DE JONG, Frank. Part 2: 1968-1969 [online]. Amsterdam: touringcarracing.net [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  21. DE JONG, Frank. Part 3: 1970-1975 [online]. Amsterdam: touringcarracing.net [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  22. DE JONG, Frank. Part 4: 1976-1981 [online]. Amsterdam: touringcarracing.net [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  23. DE JONG, Frank. World Touring Car Championship [online]. Amsterdam: touringcarracing.net [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  24. sport.ihned.cz [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-03. 
  25. Archivovaná kopie. www.abaja.cz [online]. [cit. 2014-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-10. 
  26. http://brno.idnes.cz/majitel-automotodromu-masarykuv-okruh-si-na-sebe-vydela-pkx-/brno-zpravy.asp?c=A080421_222425_brno_atk
  27. HRABAL, Michal; HALUZA, Oldřich. Motocyklová Velká cena v Brně: definitivní konec. Za závod navíc hrozí pokuta [online]. Brnensky.denik.cz, 2020-12-08 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. 
  28. a b c MÁDL, Luděk. Co se skrývá za Grand Prix. Odhalte taje Abrahamovy říše. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-03-19 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  29. Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  30. http://brno.idnes.cz/sefuje-okruhu-sama-sedne-leda-na-skutr-dxk-/brno-zpravy.asp?c=A100722_1420559_brno-zpravy_bor
  31. a b Zpráva auditora k účetní závěrce a výroční zprávě společnosti Automotodrom Brno, a.s. za účetní období roku 2019. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. Automotodrom Brno [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  32. Výroční zpráva A.B.R. HOLDIND a.s. za období id 1.1.2019 do 31.12.2019. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. A.B.R. HOLDING [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  33. Archivovaná kopie. www.motogp.com [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-14. 
  34. www.silverstone.co.uk [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-30. 
  35. Archivovaná kopie. www.motogp.com [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-01. 
  36. LEGENDY GP: Poslední výhru má Rainey z Brna, po nehodě je na vozíku. Brno.iDnes.cz, 24. 8. 2012 Dostupné online
  37. lpo. Brněnský okruh prověří tretry závodníků, znovu po čtvrt století [online]. idnes.cz [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  38. http://www.vrchy.com/brno_kniha.php
  39. http://racingmemo.free.fr/M%20EUROPE/Euromoto%201993%20600.htm
  40. http://racingmemo.free.fr/M%20EUROPE/Euromoto%201996%20600.htm
  41. http://wsrp.cz/wsc1988.html#6

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat