Otevřít hlavní menu

Masarykův okruh

závodní okruh u Brna
Mapa současného okruhu

Masarykův okruh je závodní okruh pro automobilové i motocyklové závody v Brně. Nynější okruh byl vybudován v letech 19851987 na katastrálním území Ostrovačic a Brna-Žebětína, přičemž start závodů je v katastru Ostrovačic. Tento okruh byl náhradou za původní městský brněnský okruh, na kterém se závodilo již od třicátých let 20. století. Každoročně se zde koná několik závodů automobilů i motocyklů, včetně nejprestižnější Grand Prix České republiky, která je zařazena do seriálu mistrovství světa silničních motocyklů, neboli MotoGP.

Základní údajeEditovat

 
Start závodu superbiků v roce 2008
 
Casey Stoner na brněnském okruhu (2007)

Současné parametry okruhuEditovat

Délka 5 403,19 m
Šířka 15 m
Zatáčky 14 (6 levých, 8 pravých)
Poloměr zatáček minimální 50 m
maximální 300 m
Přímé úseky počet: 13
minimální délka: 35,00 m
maximální délka: 636,56 m
Stoupání maximální 7,5%, na délce 917,00 m
Klesání maximální 5%, na délce 410,00 m
Výškový rozdíl 73,75 m
Nadmořská výška: 450 m

Traťové rekordyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Přehled rekordů Masarykova okruhu.

Držitelem současného oficiálního traťového rekordu napříč kategoriemi je s časem 1:36,065 Rakušan Ingo Gerstl. Rekord zajel 10. září 2017 s historickým vozem Formule 1 Toro Rosso STR1 v rámci závodu série BOSS GP.

HistorieEditovat

 
Vývoj jednotlivých konfigurací

1930–1937Editovat

 
Masarykův okruh 30. léta 20. století

Závody na starém Masarykově okruhu se jezdily od roku 1930 na trase Bosonohy-Nový Lískovec–Pisárky–Kohoutovice–Žebětín–Ostrovačice–Veselka–Bosonohy a jedno kolo měřilo 29,194 km[1][2]. Okruh, který byl sestaven ze tří normálně používaných silnic, dokázali dělníci zbudovat za necelého půl roku. Výstavba stála téměř šest milionů korun československých a finanční záštitu nad stavbou převzala prezidentská kancelář.[3] Už v roce 1929 souhlasil prezident Tomáš Garrigue Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Při tvorbě okruhu se autoři inspirovali především německým Nürburgringem.[4] A to přesto, že významnou iniciátorku myšlenky brněnského okruhu Elišku Junkovou, legendární automobilovou jezdkyni, postihla právě na Nürburgringu osobní tragédie, když na něm smrtelně havaroval její manžel Čeněk Junek.[zdroj?]

 
Masarykův okruh (1932)

První závod[5] na silničním okruhu u Brna se konal 28. 9. 1930 a zahájil tak slavnou éru automobilových závodů na Masarykově okruhu v letech 1930–1937, kterých se účastnila světová elita automobilových závodníků a patřily do série Grand Prix automobilů. Velkou cenu Československa jezdily vozy slabší třídy (do 1,5 litru) na 15 kol (437,130 km), silnější na 17 kol (495,414 km). V prvním závodu zvítězil Heinrich-Joachim von Morgen na Bugatti za 4:54.13,6 hod. (průměr přes 101 km/hod.). Závodu přihlíželo více než 100 000 diváků a účastnili se jej přední světoví závodníci, mj. Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola a další i domácí jezdci.

 
Masarykův okruh, vítěz Louis Chiron na Bugatti. Projíždí zatáčku v Pisárkách (1932)

V III. ročníku (4. 9. 1932) poprvé startovala také žena – Francouzka Anne-Cecile Rose Itierová. Závod, který se jel za deště, však nedojela pro poruchu motoru.[6]

 
Masarykův okruh, start závodu silnější kategorie 1937

IV. ročníku závodu (17. 9. 1933) se účastnil rekordní počet startujících ze všech 7 meziválečných ročníků – 44 jezdců, z toho 21 v silnější kategorii. Třetího vítězství v řadě za sebou dosáhl monacký závodník Louis Chiron časem 4:50:22,8 hodin.[7]

 
Masarykův okruh, vítěz Rudolf Caraciola na Mercedes-Benz (1937)

První oběť na životě si vyžádal Masarykův okruh 28.9.1934 – v ranních hodinách při neoficiálním pátečním tréninku zahynul v zatáčce u Ostrovačic slovenský[zdroj?] jezdec Jozef[zdroj?] Brázdil v troskách svého nového vozu Maserati 6C-34. V lesích mezi Ostrovačicemi a Žebětínem se stala další tragická událost v roce 1937. Při havárii Němce Hermanna Langa přišli o život dva diváci a jedenáct jich bylo zraněno.[8] Automobilových závodů se v meziválečném období jelo na Masarykově okruhu celkem 7 ročníků. V roce 1936 se závod kvůli organizačním problémům nekonal, neuskutečnil se už ani 8. ročník, původně plánovaný na 25.9.1938.

Vítězové Grand Prix automobilůEditovat

Rok Pilot Automobil
1930   Heinrich-Joachim von Morgen Bugatti
1931   Louis Chiron Bugatti
1932   Louis Chiron Bugatti
1933   Louis Chiron Alfa Romeo
1934   Hans Stuck Auto Union
1935   Bernd Rosemeyer Auto Union
1937   Rudolf Caracciola Mercedes-Benz
1949   Peter Whitehead Ferrari

1949–1963Editovat

V tomto období se jezdilo na okruhu zkráceném na délku 17,801 km a byl také změněn směr jízdy. Okruh měl 35 levých a 38 pravých zatáček, převýšení bylo 171 m.

25.9.1949 se vrátila na okruh Velká Cena automobilů, kterou sledovalo tehdy rekordních 380 tisíc diváků.[9] Vítězem tohoto závodu se stal britský závodník Peter Whitehead na voze Ferrari. V prvním kole závodu v jedné ze zatáček nebezpečně havaroval legendární italský jezdec Giuseppe Farina, který se následující rok stal prvním vítězem seriálu formule 1. Nehoda si vyžádala dvě oběti a 10 zranění z řad diváků.[10] Tato zatáčka dodnes nese Farinovo jméno. Jednalo se o poslední závod této kategorie v Brně, neboť do nově vzniklého ročníku formule 1 již Masarykův okruh zařazen nebyl.

Při Farinově nehodě se zranil také další jezdec – thajský princ B. Bira, který zde jel už v roce 1937 – a byl převezen do brněnské nemocnice. Prince děsila vidina, že zůstane v "rudé" nemocnici, obával se o život, vědom si toho, co komunisté učinili zejména carské rodině. Přes odpor lékařů trval na propuštění a nechal se v noci odvézt do Vídně. Na hranicích se ale zjistilo, že nemá u sebe cestovní pas, nechal ho schovaný v hotelu za obrazem. Takže cesta zpátky do Brna pro pas a znovu na rakouské hranice. Druhý den pak z Vídně vlakem do Curychu, kde mu švýcarští lékaři potvrdili, že zranění bylo v Brně perfektně ošetřeno.

V roce 1950 se na trati jela novinka v automobilovém sportu u nás – vytrvalostní dvanáctihodinový závod cestovních a sportovních automobilů. Od stejného roku se začínají na okruhu objevovat i motocyklové závody. Prvním vítězem závodu motorek dlouhého 267km (15 kol) byl ve třídě 500 cm³ Antonín Vitvar na Nortonu, který ovládl první tři ročníky. V roce 1954 se v závodě dvěstěpadesátek poprvé postavil na stupínek nejvyšší legendární František Šťastný. Ten v Brně zvítězil celkem osmkrát – dvakrát vyhrál 250 cm³, pětkrát 350 cm³ a jednou 500 cm³. V roce 1956 dostává další úsek Masarykova okruhu konkrétní pojmenování, kde havaroval a svým zraněním na místě podlehl německý jezdec Hans Baltisberger. Místo se nachází se kousek pod Farinovou zatáčkou při jízdě směrem do Kohoutovic od staré dálnice. Tragické drama, které se zde odehrálo, motivovalo Bohumila Hrabala k napsání sugestivní povídky „Smrt pana Baltisbergera“.[11] Mezi lety 1952 a 1964 se Velká cena z politických důvodů jezdila pod názvem Závod družby národů.[12]

Na tradici automobilových závodu navázaly v roce 1962 monoposty Formule Junior, za jejichž volanty seděli piloti, kteří o několik roků později patřili mezi přední světové závodníky – např. Rakušan Jochen Rindt, Francouz Jean-Louis Schlesser a další.

1964–1986Editovat

V roce 1964 byl Masarykův okruh zkrácen vypuštěním úseku přes Žebětín a již třetí podoba trati tak měřila 13,941 km. Okruh dostal nový, hrubozrnný asfaltový povrch, bílé pruhy po stranách silnice. Byly odstraněny nebezpečné předměty v jeho okolí a vybudovány byly také podchody pod silnicí pro diváky.

V roce 1965 se název Masarykův okruh poprvé zapsal do kalendáře Mistrovství světa silničních motocyklů. O rok později dosahuje britský jezdec Mike Hailwood vítězství ve třech třídách – 250, 350, 500 cm³ – na motocyklech Honda. Od roku 1970 se k sólo jezdcům přidali sajdkáristé. V roce 1975 prodělává okruh další radikální přestavbu. Byl vynechán úsek přes Kohoutovice, Pisárky, Nový Lískovec. Délka se snížila na 10,925 km. Za výjezdem z lesa se na vrcholu ulice Žebětínská trať točila doprava na nový úsek. Následovala dlouhá, táhlá levá zatáčka na sídlišti Kohoutovice a navazovala na prudký sjezd kolem Myslivny do prostoru startu a cíle v Bosonohách. Tyto závody se jezdily v Brně až do roku 1982, kdy přes zkrácení tratě nebyli brněnští organizátoři už dále schopni držet krok se stále přísnějšími bezpečnostními požadavky FIM.[13] Brno zůstalo již posledním přírodním okruhem v seriálu MS a přišlo o homologaci pro tyto závody. Další rok se brněnský závod jel už jen jako mistrovství Evropy. Poslední závod na starém okruhu se jel v roce 1986.

Vítězové Grand Prix Československa motocyklů (1965–1982)Editovat

Rok 80 cc 125 cc 250 cc 350 cc 500 cc
1965   Frank Perris   Phil Read   Jim Redman   Mike Hailwood
1966   Luigi Taveri   Mike Hailwood   Mike Hailwood   Mike Hailwood
1967   Bill Ivy   Phil Read   Mike Hailwood   Mike Hailwood
1968   Phil Read   Phil Read   Giacomo Agostini   Giacomo Agostini
1969   Paul Lodewijkx   Dave Simmonds   Renzo Pasolini   Giacomo Agostini   Giacomo Agostini
1970   Aalt Toersen   Gilberto Parlotti   Kel Carruthers   Giacomo Agostini
1971   Barry Sheene   Angel Nieto   János Drapál   Jarno Saarinen
1972   Börje Jansson   Jarno Saarinen   Jarno Saarinen   Giacomo Agostini
1973   Otello Buscherini   Dieter Braun   Teuvo Länsivuori   Giacomo Agostini
1974   Henk van Kessel   Kent Andersson   Walter Villa   Phil Read
1975   Leif Gustafsson   Michel Rougerie   Otello Buscherini   Phil Read
1976   Walter Villa   Walter Villa   John Newbold
1977   Franco Uncini   Johnny Cecotto   Johnny Cecotto
1978   Ricardo Tormo   Kork Ballington   Kork Ballington
1979   Guy Bertin   Kork Ballington   Kork Ballington
1980   Guy Bertin   Anton Mang   Anton Mang
1981   Theo Timmer   Anton Mang   Anton Mang
1982   Eugenio Lazzarini   Carlos Lavado   Didier de Radiguès

Od 1987 – nový Masarykův okruhEditovat

Novou kapitolu v historii brněnského Masarykova okruhu začal psát rok 1987, kdy v červnu zahájil svůj provoz speciální automotodrom o délce 5,394 km, vybudovaný v členitém terénu původních lesů poblíž osady Kývalka, vzdálené od boxů starého okruhu sotva deset kilometrů. Projekční vývoj Masarykova okruhu je pevně spjat se jménem inženýra Jaroslava Suchého. V sobotu 18. července 1987 se uskutečnil první závod, kterým byl motocyklový přebor Moravy. Na tuto akci navázalo společné mistrovství republiky motocyklů a automobilů.[14] Na Masarykův okruh se také vrátily závody mistrovství světa silničních motocyklů, které zde od roku 1987 vynechaly pouze jeden ročník (1992).

V roce 1996 byl okruh lehce upraven, přičemž jeho délka se zvýšila na 5,403 km.[15]

Mezi sezónami 2007 a 2008 proběhla kompletní rekonstrukce povrchu trati. Za více než 150 miliónu korun byl zcela odstraněn starý povrch a byl nahrazen novým asfaltem.[16]

Vítězové Grand Prix Československa motocyklů (1987–1991)Editovat

Rok 80 cc 125 cc 250 cc 500 cc
1987   Stefan Dörflinger   Fausto Gresini   Anton Mang   Wayne Gardner
1988   Jorge Martínez   Jorge Martínez   Juan Garriga   Wayne Gardner
1989   Herri Torrontegui   Àlex Crivillé   Reinhold Roth   Kevin Schwantz
1990   Hans Spaan   Carlos Cardús   Wayne Rainey
1991   Alessandro Gramigni   Helmut Bradl   Wayne Rainey

Vítězové Grand Prix České republiky motocyklů (1993– )Editovat

Rok 125 cc 250 cc 500 cc
1993   Kazuto Sakata   Loris Reggiani   Wayne Rainey
1994   Kazuto Sakata   Max Biaggi   Michael Doohan
1995   Kazuto Sakata   Max Biaggi   Luca Cadalora
1996   Valentino Rossi   Max Biaggi   Àlex Crivillé
1997   Noboru Ueda   Max Biaggi   Michael Doohan
1998   Marco Melandri   Tecuja Harada   Max Biaggi
1999   Marco Melandri   Valentino Rossi   Tadajuki Okada
2000   Roberto Locatelli   Šinja Nakano   Max Biaggi
2001   Toni Elías   Tecuja Harada   Valentino Rossi
Rok 125 cc 250 cc MotoGP
2002   Lucio Cecchinello   Marco Melandri   Max Biaggi
2003   Dani Pedrosa   Randy de Puniet   Valentino Rossi
2004   Jorge Lorenzo   Sebastián Porto   Sete Gibernau
2005   Thomas Lüthi   Dani Pedrosa   Valentino Rossi
2006   Alvaro Bautista   Jorge Lorenzo   Loris Capirossi
2007   Hector Faubel   Jorge Lorenzo   Casey Stoner
2008   Stefan Bradl   Alex Debón   Valentino Rossi
2009   Nicolas Terol   Marco Simoncelli   Valentino Rossi
Rok 125 cc Moto2 MotoGP
2010   Nicolas Terol   Toni Elías   Jorge Lorenzo
2011   Sandro Cortese   Andrea Iannone   Casey Stoner
Rok Moto3 Moto2 MotoGP
2012   Jonas Folger   Marc Márquez   Dani Pedrosa
2013   Luis Salom   Mika Kallio   Marc Márquez
2014   Alexis Masbou   Esteve Rabat   Dani Pedrosa
2015   Niccoló Antonelli   Johann Zarco   Jorge Lorenzo
2016   John McPhee   Jonas Folger   Cal Crutchlow
2017   Joan Mir   Thomas Lüthi   Marc Márquez
2018   Fabio Di Giannantonio   Miguel Oliveira   Andrea Dovizioso

Automotodrom BrnoEditovat

Akciová společnost Automotodrom Brno byla založena v roce 1994 a je provozovatelem závodního okruhu. Ředitelkou společnosti je od roku 2005 Ivana Ulmanová.[17] Nejvýznamnějším podnikem, který společnost každoročně zajišťuje, je závod mistrovství světa silničních motocyklů Grand Prix České republiky. V letech 1999, 2004 a 2007 byla společnost odměněna za nejlépe organizačně zvládnutou Velkou cenu Trofejí IRTA (mezinárodní organizace jezdců a týmů), přičemž se pravidelně umísťuje mezi prvními.[18] [19]

ZajímavostiEditovat

  • Okruh patří v rámci seriálu MotoGP k jedněm z nejdelších tratí. Zaujímá třetí místo za malajsijským Sepangem a britským Silverstonem.[20][21]
  • 18. srpna 1996 získal Valentino Rossi na Masarykově okruhu své první vítězství kariéry v závodech mistrovství světa (v kubatuře 125cc).[22] O rok později tu také získal svůj první titul mistra světa.
  • Trojnásobný mistr světa třídy 500 cc Wayne Rainey zaznamenal při Velké ceně ČR 1993 své poslední vítězství kariéry. V následujícím závodě v Itálii tragicky havaroval, ochrnul a musel ukončit závodní kariéru.[zdroj?]
  • Grand Prix České republiky (dříve Československa) patří mezi nejtradičnější závody mistrovství světa motocyklů. Celkem se již konalo 43 ročníků (počítáno do roku 2012 včetně), což tento závod řadí na 6. místo historických tabulek. První místa zaujímají Velká cena Itálie (64 ročníků), Nizozemska (64), Německa (61), Španělska (57) a Francie (55).[zdroj?]
  • Masarykův okruh hostil rovněž několik nemotoristických událostí – závod na kolečkových běžkách a koloběžkách, v roce 1987 běžecký maratón spojený se závodem vozíčkářů na stejné trati.[23] Po závodní trati se proběhla i psí spřežení.[24]
  • Na okruhu se pravidelně koná také seriál cyklistických závodů Velká cena Kola Svorada. I když je určen hlavně amatérům, jako součást tréninku si ho oblíbili i mnozí profesionálové. Oficiální traťový rekord drží z roku 2014 Jan Bárta z týmu Bora-Argon 18 časem 6:49,0.

Úmrtí na okruhuEditovat

Seznam jezdců, kteří zahynuli na brněnském okruhu:

Jméno jezdce Země původu Datum úmrtí
Hans Baltisberger Německo  Německo 26. srpna 1956
Michel Mouty Francie  Francie 26. srpna 1956
Waldemar Lundberg Švédsko  Švédsko 23. srpna 1957
František Boček Československo  Československo 21. července 1969
Alain Bernaud Francie  Francie 3. září 1981

Další závodyEditovat

Toto jsou další významné mezinárodní závodní série, které se na Masarykově okruhu konaly, a seznam vítězů jejich jednotlivých ročníků:

DTMEditovat

Rok 1. závod 2. závod
Pilot Tým (vůz) Pilot Tým (vůz)
1991   Klaus Ludwig (Mercedes-Benz 190E 2.5-16 Evo2)   Steve Soper (BMW M3 Sport Evolution)
1992   Johnny Cecotto (BMW M3 Sport Evolution)   Johnny Cecotto (BMW M3 Sport Evolution)
2004   Mattias Ekström Audi Sport Team Abt Sportsline
(Audi A4 DTM 2004)
Nekonal se.
2005   Mattias Ekström Audi Sport Team Abt Sportsline
(Audi A4 DTM 2005)
Nekonal se.

A1GPEditovat

Rok 1. závod 2. závod
Pilot Tým Pilot Tým
2006   Alex Yoong Malajsie   Alex Yoong Malajsie
2007   Jonny Reid Nový Zéland   Jonny Reid Nový Zéland

WTCCEditovat

Rok 1. závod 2. závod
Pilot Tým (vůz) Pilot Tým (vůz)
1987   Klaus Ludwig
  Klaus Niedzwiedz
  Eggenberger Motorsport
(Ford Sierra RS500)
Nekonal se.
2006   Jörg Müller   BMW Team Germany (BMW 320si)   Robert Huff   Chevrolet RML (Chevrolet Lacetti)
2007   Félix Porteiro   BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)   Jörg Müller   BMW Team Germany (BMW 320si)
2008   Alessandro Zanardi   BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)   Gabriele Tarquini   SEAT Sport (SEAT León TDI)
2009   Alessandro Zanardi   BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)   Sergio Hernandez   BMW Team Italy-Spain (BMW 320si)
2010   Robert Huff   Chevrolet RML (Chevrolet Cruze LT)   Andy Priaulx   BMW Team RBM (BMW 320si)
2011   Robert Huff   Chevrolet RML (Chevrolet Cruze 1.6T)   Yvan Muller   Chevrolet RML (Chevrolet Cruze 1.6T)

FIA GTEditovat

Rok Třída Posádka Tým (vůz) Třída Posádka Tým (vůz)
2000 GT   Mike Hezemans
  David Hart
  #25 Carsport Holland
(Chrysler Viper GTS-R)
N-GT   Patrice Goueslard
  Christophe Bouchut
  #52 Larbre Compétition
(Porsche 911 GT3-R)
2001 GT   Christophe Bouchut
  Jean-Philippe Beloc
  #7 Larbre Compétition
(Chrysler Viper GTS-R)
N-GT   Luca Riccitelli
  Dieter Quester
  #77 RWS Motorsport
(Porsche 911 GT3-RS)
2002 GT   Jamie Campbell-Walter
  Nicolaus Springer
  #14 Lister Storm Racing
(Lister Storm)
N-GT   Marc Lieb
  Stéphane Ortelli
  #54 Freisinger Motorsport
(Porsche 911 GT3-RS)
2003 GT   Thomas Biagi
  Matteo Bobbi
  #23 BMS Scuderia Italia
(Ferrari 550-GTS Maranello)
N-GT   Marc Lieb
  Stéphane Ortelli
  #50 Freisinger Motorsport
(Porsche 911 GT3-RS)
2004 GT   Michael Bartels
  Uwe Alzen
  #5 Vitaphone Racing Team
(Saleen S7-R)
N-GT   Christian Pescatori
  Fabrizio de Simone
  #62 G.P.C. Giesse
(Ferrari 360GTC Modena)
2005 GT1   Pedro Lamy
  Gabriele Gardel
  #11 Larbre Compétition
(Ferrari 550-GTS Maranello)
GT2   Marc Lieb
  Mike Rockenfeller
  #66 Gruppe M Racing
(Porsche 911 GT3-RSR)
2006 GT1   Jaroslav Janiš
  Sascha Bert
  #9 Zakspeed Racing
(Saleen S7-R)
GT2   Tim Sugden
  Iradj Alexander
  #55 JMB Racing
(Ferrari F430 GT2)
2007 GT1   Christian Montanari
  Miguel Ramos
  #2 Vitaphone Racing Team
(Maserati MC12 GT1)
GT2   Dirk Müller
  Toni Vilander
  #50 Motorola AF Corse
(Ferrari F430 GT2)
2008 GT1   Karl Wendlinger
  Ryan Sharp
  #33 Jetalliance Racing
(Aston Martin DBR9)
GT2   Gianmaria Bruni
  Toni Vilander
  #50 AF Corse
(Ferrari F430 GT2)
2010 GT1 Kvalifikační závod GT1 Hlavní závod
  Andrea Bertolini
  Michael Bartels
  #1 Vitaphone Racing Team
(Maserati MC12 GT1)
  Thomas Mutsch
  Romain Grosjean
  #5 Matech Competition
(Ford GT1)

Mistrovství světa superbiků (SBK)Editovat

Rok Superbike Supersport Superstock 1000 Superstock 600 Supersport 300
1. jízda 2. jízda
1993   Carl Fogarty   Scott Russell   Rachel Nicotte[25] *
1996   Troy Corser   Troy Corser   Mauro Lucchiari[26] *
2005   Troy Corser   Norijuki Haga   Sébastien Charpentier   Craig Coxhell   Yoann Tiberio
2006   Jukio Kagajama   Jukio Kagajama   Kevin Curtain   Ayrton Badovini   Xavier Simeon
2007   James Toseland   Max Biaggi   Kenan Sofuoglu   Xavier Simeon   Domenico Colucci
2008   Troy Bayliss   Troy Bayliss   Jonathan Rea   Maxime Berger   Patrik Vostárek
2009   Max Biaggi   Ben Spies   Fabien Foret   Xavier Simeon   Vincent Lonbois
2010   Jonathan Rea   Max Biaggi   Kenan Sofuoglu   Ayrton Badovini   Jeremy Guarnoni
2011   Marco Melandri   Max Biaggi   Gino Rea   Sylvain Barrier   Dino Lombardi
2012   Marco Melandri   Marco Melandri   Fabien Foret   Bryan Staring   Michael van der Mark
2018   Jonathan Rea   Alex Lowes   Jules Cluzel   Maximilian Scheib   Galang H. Pratama

* Pouze jako mistrovství Evropy.

Mistrovství světa sportovních prototypůEditovat

Závod 360 km Brna (2 hodiny 30 minut).

Rok Třída Posádka Tým (vůz)
1988 C1   Jochen Mass
  Jean-Louis Schlesser
#62 SauberMercedes
(Sauber-Mercedes C9/88)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ZÁVODNÍK, Ing A. Masarykův okruh závodní. [s.l.]: [s.n.], 1930. 
  2. MARGOLIUS, Ivan. Czechoslovakia's First Circuit. The Automobile. August 2019, čís. 6, s. 48 - 54. 
  3. http://auto.idnes.cz/automoto.asp?r=automoto&c=A050930_144548_automoto_fdv
  4. {title}. famousbmw.autofun.cz [online]. [cit. 2010-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-11. 
  5. Masarykův okruhEncyklopedii dějin města Brna
  6. http://www.kolumbus.fi/leif.snellman/gp3215.htm#58
  7. http://www.kolumbus.fi/leif.snellman/gp3315.htm#66
  8. http://www.ostrovacice.eu/historie/d-12008/p1=14991
  9. http://liskovec.unas.cz/historie/masarykuvokruh/historiemasarykovaokruhu.htm
  10. http://www.ct24.cz/regionalni/brno/100136-farinova-zatacka-na-starem-brnenskem-okruhu-ma-svuj-pomnik/
  11. {title}. www.davar.cz [online]. [cit. 2010-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23. 
  12. {title}. www.ct24.cz [online]. [cit. 2010-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-11. 
  13. http://www.aneris.cz/brno_17.html
  14. {title}. sport.ihned.cz [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-03. 
  15. http://www.abaja.cz/article.asp?nArticleID=792
  16. http://brno.idnes.cz/majitel-automotodromu-masarykuv-okruh-si-na-sebe-vydela-pkx-/brno-zpravy.asp?c=A080421_222425_brno_atk
  17. http://brno.idnes.cz/sefuje-okruhu-sama-sedne-leda-na-skutr-dxk-/brno-zpravy.asp?c=A100722_1420559_brno-zpravy_bor
  18. Archivovaná kopie. www.automotodrombrno.cz [online]. [cit. 2010-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  19. http://brno.idnes.cz/masarykuv-okruh-ziskal-titul-nejlepsi-podnik-sezony-pdg-/brno-zpravy.asp?c=A080308_105755_brno_dmk
  20. http://www.motogp.com/en/news/2010/Circuit+guide+all+you+need+to+know+about+Sepang
  21. {title}. www.silverstone.co.uk [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-30. 
  22. http://www.motogp.com/en/riders/Valentino+Rossi
  23. lpo. Brněnský okruh prověří tretry závodníků, znovu po čtvrt století [online]. idnes.cz [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  24. http://www.vrchy.com/brno_kniha.php
  25. http://racingmemo.free.fr/M%20EUROPE/Euromoto%201993%20600.htm
  26. http://racingmemo.free.fr/M%20EUROPE/Euromoto%201996%20600.htm
  27. http://wsrp.cz/wsc1988.html#6

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat