Otevřít hlavní menu
Wikipedie

Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník

železniční trať v Česku
(přesměrováno z Železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov)

Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník (v jízdním řádu pro cestující uváděná pod čísly 120 a 124) je převážně tvořena tratí bývalé Buštěhradské dráhy o délce 130 kilometrů z Prahy do Chomutova, a 9 kilometrů z Lužné u Rakovníka do Rakovníka, která v úseku Praha–Kladno vedla z velké části ve stopě bývalé lánské koněspřežky. Charakterem území, kterým vede, a charakterem provozu ji lze v úseku Praha–Kladno považovat za typickou příměstskou železnici, čemuž odpovídá i to, že je v tomto úseku již od roku 1996 integrována v PID. Nyní je v PID integrována až do Rakovníka a Milostína na Chomutovské větvi.

Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
Praha - Dejvice, stavědlo 1
Praha - Dejvice, stavědlo 1
Číslo 120, 124
Technické informace
Délka 130 + 9 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV DC (v úsecích Praha Masarykovo nádraží - Praha-Bubny a Žatec - Březno u Ch., zbytek neelektrizován)
Maximální sklon 24 ‰
Počet kolejí 1 (dvoukolejný pouze úsek
Praha Masarykovo nádraží
– Praha-Bubny), v minulosti byly též dvojkolejné úseky mezi Lužnou a Žatcem
Maximální rychlost 100 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
409,350 Praha Masarykovo nádraží
trať směr Praha-Libeň
Negrelliho viadukt (rekonstrukce od 4. 7. 2017)
Praha-Bubny Vltavská (provizorní od 4. 7. 2017)
412,133
0,423
Praha-Bubny
trať do Kralup nad Vltavou
Dejvický tunel (104 m)
3,700 Praha-Dejvice
7,735 Praha-Veleslavín
9,492 Praha-Liboc
10,908 Praha-Ruzyně
Dálnice D0
Dálnice D6
trať do Prahy-Smíchova
14,809 Hostivice
16,251 Odb. Jeneček
trať Středokluky - Rudná u Prahy
18,386 Jeneč
21,870 Hl. Pavlov
Dálnice D6
24,315 Unhošť
Hl. Křižovatka
BSicon eKRZ.svg
 bývalá Kladensko-nučická dráha
28,043 Kladno
do stanice Staré Kladno
trať do Kralup nad Vltavou
BSicon eABZg+r.svg
 bývalá spojka na trať do Kralup n. Vlt.
Hl. Lapák
31,703 Kladno-Rozdělov
34,286 Kamenné Žehrovice
vlečka Tuchlovice
vlečka Libušín
37,955 Hl. Kačice
38,300 Kačice
Dálnice D6
41,108 Stochov
44,118 Rynholec
Rynholecký tunel (476 m)
48,422 Nové Strašecí
53,271 Řevničov
57,726 Hl. Merkovka
61,267
0,000
Lužná u Rakovníka
6,535 Rakovník zastávka
trať do Berouna
9,188 Rakovník
trať do Kolešovic
65,838 Krupá
68,445 Mutějovice zastávka
71,632 Milostín
trať Louny – Rakovník
železniční nehoda z 2. května 1966
77,158 Hl. Deštnice
81,745 Sádek u Žatce
84,000 Želeč
Blšanka
89,719 Měcholupy
92,913 Holedeček
94,535 Veletice
96,467 Dobříčany
98,015 Trnovany
Ohře
trať do Mostu
102,386 Žatec
trať do Plzně
trať do Plzně
103,825 Odb. Velichov
106,082 Žiželice
109,400 Hořetice
cca 111,2 Denětice
cca 113,1 Holetice
vlečka směr Tušimice, Prunéřov (dříve trať ze Žaboklik)
115,783 Březno u Chomutova
trať do Kadaně-Prunéřova
(přeložka od 2007)
Březenský tunel (1758 m)
cca 118,7 Brančíky
cca 119,7 Brany
120,554
0,000
Droužkovice
121,500 Spořice
2,997 Odb. Dubinatrať do Chebu
124,225
122,364
Chomutov seřaďovací n.
125,173 Chomutov 130, 137
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Předchůdcem trati byla v úseku Bruska (dnešní Praha-Dejvice) – Kladno – Stochov od roku 1830 lánská koněspřežka, historicky druhá veřejná železnice v kontinentální Evropě, o rozchodu kolejí 1120 mm. Roku 1846 obdržel kníže Karel Egon II. z Fürstenberka, majitel lánských lesů, padesátileté císařské privilegium pro stavbu odbočné trati k buštěhradským dolům a při té příležitosti požádal o povolení přestavět stávající dráhu na parní pohon a na normální rozchod a napojit ji v Praze na podmokelskou Státní dráhu. V důsledku revoluce roku 1848 byl projekt odložen. Kladenské uhelné těžařstvo prosazovalo raději dráhu z Kladna do Kralup. Teprve 20. listopadu 1855 získala koncesi pro provoz pražsko-lánské koněspřežky „Buštěhradská železniční společnost“, v níž byly kapitálově zastoupené těžařské společnosti, a Fürstenberk byl donucen postavit i trať do Kralup. Roku 1863 (provoz zahájen 4. listopadu) byla dráha přestavěna na normální rozchod a parní provoz a roku 1866 prodloužena přes tunel ve Stromovce na nádraží Bubny. Od této přestavby se trati říkalo Buštěhradská dráha. Z Kladna dál směrem na Chomutov a Rakovník byla trať budována v letech 1869 až 1871.[1] Zestátněna byla roku 1923.

Uvádění v knižním jízdním řáduEditovat

Po mnoho let byl úsek Praha–Kladno ve veřejném jízdním řádu součástí tratě číslo 12, později 120, v trase Praha – Kladno – Žatec – Chomutov. Od 9. prosince 2007 byl úsek Lužná u Rakovníka – Chomutov převeden k trati 124 a naopak dosavadní úsek trati 124 Lužná u Rakovníka – Rakovník byl připojen k trati 120. Současně byl od prosince 2007 v jízdním řádu úsek Praha – Kladno označen jako linka S5 systému Esko, rychlíky a spěšné vlaky na trati byly značeny do roku 2016 jako linka R5, od roku 2017 jsou rychlíky označeny jako linka R24 Ministerstva dopravy a spěšné vlaky jako linka R45, od roku 2014 jsou osobní vlaky Kladno – Rakovník značeny jako linka S50 a od roku jsou vlaky v úseku Rakovník – Deštnice značeny jako linka S51.

TrasováníEditovat

 
Masarykovo nádraží, stavědlo 4

Trať vychází z pražského Masarykova nádraží společně s tratí na Kralupy nad Vltavou po Negrelliho viaduktu, jenž je od léta 2017 v rekonstrukci, ihned za mostem se tratě dělí a na již samostatné trati následuje stanice Praha-Bubny. Po dobu rekonstrukce mostu (cca do roku 2020) je zřízena provizorní zastávka Praha-Bubny Vltavská nad stanicí metra Vltavská, kde nyní začínají všechny vlaky. Z nádraží Bubny pokračuje trať směrem k výstavišti a poté, co trať vystoupá Stromovkou, kde prochází též krátkým tunelem, následuje stanice Praha-Dejvice, kde je též přestup na stanici metra Hradčanská. Zástavbou pokračuje trať přes Veleslavín, kde je též přestup na metro a do Ruzyně. Odtud vede trať poli a kolem letiště do Hostivice. Z Hostivice pokračuje trať zemědělskou krajinou směrem na Kladno.

 
Negrelliho viadukt, pohled ke Karlínu

Z Kladna pokračuje trať lesy za Kamenné Žehrovice, kde opět přechází do osídlené krajiny, kde se nachází stanice Stochov, kam jezdíval prezident Masaryk, když cestoval do Lán. Před Novým Strašecím prochází trať druhým tunelem. Od Nového Strašecí vede opět lesy až do Lužné u Rakovníka, kde se nachází železniční muzeum. Zde se trať větví, jedna větev míří do Rakovníka, zatímco druhá se obrací směrem k severozápadu na Chomutov.

 
Lužná u Rakovníka – rozcestí tratí do Rakovníka a Chomutova

Chomutovská trať pokračuje krajinou značně zemědělsky využívanou, zejména ke pěstování chmele, přes stanici Krupá. Za Milostínem trať beze spojení kříží trať Rakovník – Most a pokračuje směrem k Deštnici a Měcholupům. Za Měcholupy následuje několik nevyužívaných zastávek a po nich již trať přichází do Žatce. Z Žatce trať pokračuje podél potoka Hutné do Března u Chomutova, za nímž byla roku 2007 přeložena kvůli těžbě uhlí a prochází Březenským tunelem, který držel do zprovoznění Ejpovického tunelu prvenství v délce. Za ním trať pokračuje do cílové stanice v Chomutově.

Dopravní významEditovat

V současnosti je tato trať využívaná hlavně pro osobní dopravu mezi největším městem Středočeského kraje Kladnem a Prahou a pro spojení Rakovníka s Kladnem. Význam spojení do Chomutova výrazně poklesl s omezením dopravy na rameni Lužná u Rakovníka – Chomutov a zrušením rychlíků Praha – Chomutov.

BudoucnostEditovat

V současnosti již probíhá příprava dlouho diskutovaného záměru modernizace (zdvojkolejnění a elektrizace) této trati známého jako PRaK či modernizace železnice Praha–Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně.

Navazující tratěEditovat

Dřívější názvy stanicEditovat

FotogalerieEditovat

U stanic a zastávek v závorce uvedeno tarifní pásmo integované dopravy (PID a DÚK)

  • Praha - Masarykovo nádraží, vstupní hala (PID P)

  • provisorní nástupiště Praha-Bubny Vltavská (PID P)

  • Praha-Bubny (PID P)

  • Praha-Dejvice (PID 0)

  • Praha-Gymnasijní (dočasná zastávka v letech 2009, 2010 a 2011)

  • Praha-Veleslavín (PID B)

  • Praha-Ruzyně (PID B)

  • Hostivice (PID 1)

  • Jeneč (PID 1)

  • Pavlov (PID 2)

  • Unhošť (PID 2)

  • Kladno (PID 3)

  • Kladno-Rozdělov (PID 3)

  • Kamenné Žehrovice (PID 4)

  • bývalá hláska Kačice

  • Zastávka Kačice (PID 5)

  • Stochov (PID 5)

  • Rynholec (PID 6)

  • Nové Strašecí (PID 6)

  • Řevničov (PID 6)

  • Výhledy z vlaku v lesích okolí Řevničova

  • Lužná u Rakovníka (PID 6)

  • Rakovník (PID 7)

  • Krupá (PID 7)

  • Trať č. 124 nedaleko Krupé

  • Mutějovice zastávka (PID 8)

  • Deštnice (DÚK 923)

  • Sádek u Žatce (DÚK 922)

  • Měcholupy (DÚK 921)

  • Veletice (DÚK 922)

  • Žatec (DÚK 901)

  • Chomutov (DÚK 501)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ popis tratě na ŽelPage
  2. ↑ ŘIVNÁČ, František. Řivnáčův průvodce po královstvím Českém. Praha: Nakladatelství Baset, 2001. ISBN 80-86223-18-3. Kapitola VII. Dráha Buštěhradská, s. 251. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • BAŠTA, Jan. Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha. Praha: vl.n., 1868. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Praha_–_Lužná_u_Rakovníka_–_Chomutov/Rakovník&oldid=17810330“