Blšanka

řeka, přítok Ohře

Blšanka (dříve též Zlatý potok, německy Goldbach) je řeka v Česku, pravostranný přítok Ohře. Protéká chmelařskou oblastí s velmi nízkým úhrnem srážek (průměrně 450–500 mm za rok). Plaveniny dodávají Blšance charakteristické červenohnědé zbarvení. Rozloha povodí činí 482,74 km²[1].

Blšanka
Blšanka u Liběšovic
Blšanka u Liběšovic
Základní informace
Délka toku50,8 km
Plocha povodí482,74 km²
Průměrný průtoku ústí 1,05 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-03-043
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Karlovarský kraj, Ústecký krajLubenec, Kryry, Blšany, Měcholupy)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku editovat

Blšanka pramení v Doupovských horách na území vojenského újezdu Hradištěnadmořské výšce okolo 685 m. Protéká obcemi Lubenec, Kryry, Očihov, Blšany, Libořice, Měcholupy a Holedeč a ústí do Ohře východně od Žatce. Dolní tok Blšanky je široký 5–10 m, má hlinitopísčité dno a vysoké svislé hlinité břehy, doprovázené pásem vzrostlé vegetace. V průběhu toku se střídají přírodě blízké a uměle upravené úseky. Plochá údolní niva je využívána pro pěstování chmele. Mezi Měcholupy a Holedečí má Blšanka větší spád, dno je zde kamenité s četnými peřejemi.

Větší přítoky editovat

levý/pravý, k ústí

Vodní režim editovat

 
Limnigrafická stanice na řece Blšance v Holedeči

Již od roku 1905 je v Holedeči sledován vodní stav, v roce 1969 zde byla zřízena limnigrafická stanice. Maximální vodní stavy a průtoky jsou většinou zaznamenány v březnu (jarní tání sněhu, doprovázené srážkami), podružné maximum se někdy vyskytuje v letním období. Blšanka se vyznačuje velmi nízkými hodnotami odtokového součinitele a specifického odtoku. Během období měření byly v Holedeči zaznamenány extrémní průtoky, kdy vodní hladina vystoupala do výšky 280 cm (1956) a 232 cm (1920). Naopak v letech 1906, 1907, 1911, 1935, 1953, 1965 a 2007 byla Blšanka i několik měsíců zcela vyschlá. Vodočet s aktuálním měřením vodních stavů a průtoků je v obci Kryry [2].

Průměrné měsíční průtoky Blšanky (m³/s) ve stanici Stránky:[3]

Povodně editovat

Povodeň v roce 1872 editovat

Extrémní povodeň byla na Blšance zaznamenána v květnu roku 1872. Přívalový déšť a následná blesková povodeň způsobila v povodí Blšanky protržení několika rybníků a velké ztráty na lidských životech. [4]

Povodeň v roce 2013 editovat

9. a 10. června 2013 se Blšanka rozvodnila po přívalových deštích. Voda zaplavila mnoho domů v Lubenci, Kryrech, Libořicích a dalších sídlech. v Lubenci hrozilo protržení rybníků. Vodní stav na vodočtu Stránky byl 270 cm a průtok přes 70 m³/s. [5]

Plaveniny editovat

Od roku 1995 probíhá v Holedeči také pravidelné sledování plavenin. Většina plavenin odteče během několika dní v roce při povodňových událostech. Odnos plavenin v jednotlivých letech kolísá. Zatímco ve vodném roce 1995 proteklo Holedečí skoro 7000 tun plavenin, v suchém roce 1998 byl odtok plavenin pouze 293 tuny. Nejvyšší hodnoty kalnosti (koncentrace plavenin) jsou zaznamenány v letním období po intenzivních přívalových srážkách. Červenohnědé zbarvení plavenin je způsobeno vysokým obsahem sloučenin železa v půdách na zvětralinách permských hornin.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  2. Blšanka - aktuální vodní stav na vodočtu Kryry, http://sap.poh.cz/portal/SaP/cz/PC/Mereni.aspx?id=3432&oid=3
  3. Povodí Ohře – Vodohospodářská bilance dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe (str. 66) [online]. [cit. 2016-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-25. 
  4. Povodeň před 140 lety zničila půl regionu, http://www.denik.cz/ustecky-kraj/povoden_blsanka_20120524-9gma.html
  5. Blšanka. Malebná říčka mezi poli a chmelnicemi. Ale i živel, který zabíjel, http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/blsanka_povoden_historie_20130611.html

Externí odkazy editovat