Otevřít hlavní menu

Jeneč

obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji
Tento článek je o obci u Prahy. O části obce Brťov-Jeneč pojednává článek Jeneč (Brťov-Jeneč).

Jeneč (mužského rodu: ten Jeneč) je obec a vesnice v okrese Praha-západ, ležící 4 km na západ od hranic Prahy a 10 km jihovýchodně od Kladna. Jeneč leží při silnici II/606 (dříve I/6), poblíž dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů a na železniční trati Praha–Kladno. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. V obci se nachází Národní integrované středisko řízení letového provozu IATCC Praha.

Jeneč
Náves s kaplí a zvoničkou
Náves s kaplí a zvoničkou
Znak obce JenečVlajka obce Jeneč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539317
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Hostivice
Historická země Čechy
Katastrální území Jeneč u Prahy
Katastrální výměra 7,33 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 275 (2019)[1]
Nadmořská výška 363 m n. m.
PSČ 252 61
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Jeneč
Lidická 82
252 61 Jeneč
Starosta Ing. Pavel Burgr
Oficiální web: www.jenec.cz
Email: ou.jenec@iol.cz
Jeneč v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Jeneč
Jeneč
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asi dva kilometry východně od Jenče se nachází osada Jeneček, dříve zvaná Malý Jenč. Ta je dnes ovšem součástí města Hostivice. K Hostivici tradičně školou a farností připadá i samotný Jeneč.

HistorieEditovat

Jméno obce je staročeská varianta jména Jan. Z 13. století, kdy je obec poprvé doložena, se označovala také „Jens“ či „Genese“.

Původně zde stávaly dvě tvrze a několik samostatných dvorů, takže jednotlivé části obce mohly patřit různým majitelům. K roku 1239 je zde doloženo vlastnické právo kladrubského kláštera. Za Přemysla Otakara II. se v celé oblasti od Hostivice až po Unhošť usazují malostranští měšťané, kteří zde kácejí lesy a vzdělávají půdu.

 
Zvonice na návsi

V Jenči se během staletí střídali různí majitelé. Šebestyán Plánský ze Seeberku scelil v polovině 16. století vlastnictví jednotlivých částí obce a Jeneč měla od té doby jediného vlastníka. I nadále se však majitelé střídali až v devatenáctém století se panství stalo osobním vlastnictvím panující habsburské rodiny. V roce 1918 byl poslednímu rakouskému císaři Karlu I. majetek československou vládou konfiskován a zestátněn.

Na pozemcích potom po většinu dvacátého století hospodařil státní statek jako nejdůležitější místní zaměstnavatel. Obec si tak zachovala až do nedávna převážně agrární ráz. Statek byl privatizován v 90. letech 20. století.

Dnes se ovšem Jeneč stále více stává hospodářským a sídelním předpolím Prahy. Dobré spojení a relativně levná půda jsou předpoklady dalších intenzivních změn. Plánuje se stavba hospodářské zóny. Historie Jenči nezanechala prakticky žádné významné památky. Nejzajímavější budovou je bývalý státní statek s barokním průčelím, a dále bývalá pošta a zvonička.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932Editovat

V obci Jeneč (1500 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] biograf Sokol, výroba cementového zboží, obchod s dobytkem, 2 holiči, hospodářské družstvo pro zužitkování pražských odpadků, kolář, 6 hostinců, konsum Včela, kovář, krejčí, lom, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, pivovar, 2 povozníci, 9 rolníků, 4 řezníci, 2 sedláři, 5 obchodů se smíšeným zbožím, stavitel, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, 2 obchody s uhlím, státní velkostatek.

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/606 Praha Střešovice - D0/D6 - Hostivice - Jeneč - Pavlov.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 120 Praha - Kladno - Rakovník a na trati 121 Hostivice - Podlešín. Železniční trať 120 Praha - Kladno - Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava z Prahy do Kladna byla zahájena roku 1863. Železniční trať 121 Hostivice - Středokluky - Podlešín je jednokolejná celostátní trať, v úseku Jeneč - Středokluky byla zbudována přeložka kolem letiště Ruzyně s uvedením do provozu roku 1966.
  • Letecká doprava – V roce 2007 bylo v Jenči zprovozněno oblastní středisko řízení letového provozu.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Řevničov, Unhošť.
  • Železniční doprava – Po trati 120 vede linka S5 (Praha - Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Jeneč na tratí 120 jezdilo v pracovních dnech 4 páry spěšných vlaků a 21 párů osobních vlaků, o víkendu 20 párů osobních vlaků. V železniční zastávce Jeneč zastávka po trati 121 jezdily v létě 2 páry osobních vlaků o sobotách a nedělích z Prahy do Slaného.

Další fotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 491-492. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat

  Dolany Hostouň, Dobrovíz Kněževes  
Pavlov, Unhošť   Hostivice
    Jeneč    
 
Červený Újezd Chýně Břve