Brany

zaniklá vesnice

Brany (německy Prahn) jsou zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála asi tři kilometry západně od Března, ke kterému jako místní část patřila. Zanikla v roce 1981 v důsledku těžby hnědého uhlílomu Nástup.

Brany
Barokní sousoší Kalvárie z roku 1738 z Bran (stávalo před domem čp. 14) přemístěné do Libědic
Barokní sousoší Kalvárie z roku 1738 z Bran (stávalo před domem čp. 14) přemístěné do Libědic
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Březno
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Březno u Chomutova (37,3 km²)
Nadmořská výška 290 m n. m.
Brany
Brany
Další údaje
Zaniklé obce.cz 4
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název vesnice je odvozen ze spojení „ves Branů“ nebo „ves Branovy rodiny“. Poprvé je zmiňován v predikátu Dobše z Bran. V průběhu dějiny se objevoval v řadě podob: Bronow (1571), Braun (1587), Bran (1606), Prahn (1787) nebo Brány (1848).[1]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1402,[2][1] ale jiné zdroje uvádí uvádí již rok 1281,[3][4] nebo dokonce 1239.[5][6] V roce 1281 je zmiňován majitel vsi Čáslav. Kristianus von Ozza daroval roku 1328 daně vybrané v Branech oseckému klášteru a před koncem čtrnáctého století se vesnice objevuje ještě v predikátu Racka z Bran na Duchcově.[3] Dalším známým majitelem byl Dobš z Bran uváděný v roce 1402 (Dobusche de Bran)[1] nebo 1403.[4] Během šestnáctého století Brany patřily k chomutovskému panství Lobkoviců. Po mocenském pádu Jiřího Popela z Lobkovic byl jeho majetek císařem Rudolfem II. zkonfiskován. Spravovala jej královská komora, která Brany s patnácti poddanými na počátku sedmnáctého století ohodnotila na více než 7 350 kop grošů.[6]

V roce 1606 vesnici od královské komory koupil Linhart ze Štampachu, který ji připojil k ahníkovskému panství, ale po bitvě na Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován. Od královské komory potom panství v roce 1623 koupil Jaroslav Bořita z Martinic a až do zrušení poddanství připojil ke statku Ahníkov–Prunéřov.[5]

Ve vsi stávaly na dvou kruhových ostrůvcích obklopených příkopy, resp. rybníky, dvě tvrze.[7] Jedna z nich stála již od konce třináctého do konce patnáctého století na ostrůvku v rybníce u poplužního dvora v severozápadní části vesnice. Počátkem sedmnáctého století postavili Štampachové na východní straně poplužního dvora pozdně renesanční zámek. Měl podobu jednoduché obdélné budovy s jedním patrem a nečleněným průčelím. V osmnáctém století byl barokně přestavěn, ale pozdější úpravy jeho architektonickou podobu znehodnotily. Před likvidací vesnice zámek sloužil jako ubytovna pro zaměstnance státního statku.[5]

Po třicetileté válce v Branech podle berní ruly z roku 1654 žili čtyři sedláci a jedenáct chalupníků, kteří měli dohromady 29 potahů a chovali 41 krav, 29 jalovic, 49 ovcí, 85 prasat a třináct koz.[6] Kromě toho byla ve vsi krčma s povinností nakupovat pivo v panském pivovaru a vrchnostenský dvůr s ovčínem.[8]

Brany ležely v zemědělské oblasti, kde se většina lidí živila chovem dobytka a pěstováním obilí, cukrové řepychmele. Ve vsi se nacházela pouze kaple a do kostela nebo do školy chodili místní do Račic.[3] V letech 1839, 1842 a 1866 ves postihly rozsáhlé požáry, a v jejich důsledku se změnil vzhled vesnice.[8] Původně přízemní domy byly zvýšeny o patro a staré dřevěné stodoly nahradily nové se zděnou konstrukcí. V letech 1881 a 1896 naopak vesnici poničily povodně rozvodněné Hutné. V roce 1887 obyvatelé založili hasičský spolek.[9]

Asi 1,5 kilometru severovýchodně od vesnice byl v sedmdesátých letech devatenáctého století otevřen důl Ludvík se 120 metrů hlubokou strojní šachtou, ze které se těžily uhelné sloje o mocnostech 2,8 metru, 7,4 metru a 6,6 metru. Roční produkce byla maximálně 10 tisíc tun a celkem se vytěžilo šedesát až osmdesát tisíc tun uhlí, jehož část se prodávala do Chomutova.[10] Kromě dolu byla ve vesnici také cihelna.[3]

Po roce 1918 byly v Branech dva hostince, dva obchody, pracoval zde truhlář, švec a krejčí. Škola ve vesnici nebyla, takže děti musely docházet do Března. Železniční spojení zajišťovala trať z Chomutova do Března a vlaková zastávka byla asi jeden kilometr od vesnice. Po roce 1950 byla vesnice dosídlena přistěhovalci z vnitrozemí, ale počet obyvatel dosáhl jen poloviny stavu před druhou světovou válkou. Bylo zde také založeno jednotné zemědělské družstvo.[11] V hospodě se hrála představení ochotnického divadla, ale zemědělské družstvo špatně hospodařilo, a jeho pozemky brzy převzal státní statek. Počet obyvatel se tak začal snižovat a úbytek ještě zrychlil s přibližující se povrchovou těžbou hnědého uhlí v prostoru Lomu Nástup – Tušimice. Většina zbývajících obyvatel se na začátku roku 1980 přestěhovala do Chomutova nebo Kadaně a následujícího roku vesnice zanikla.[12]

Přírodní poměřyEditovat

Brany stávaly v katastrálním území Březno u Chomutova, asi 6,5 kilometru jihozápadně od Chomutova a tři kilometry západně od Března v nadmořské výšce okolo 290 metrů. Na západě sousedily s Naší, na severu se Spořicemi, na východě s Brančíky a na jihu s Tušimicemi. Protékala jimi říčka Hutná.[13] Oblast je součástí Mostecké pánve, resp. jejího okrsku Březenská pánev,[14] tvořeného miocenními jezerními jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí.[15] Povrch byl v okolí vesnice zcela změněn povrchovou těžbou uhlí.[13] V rámci Quittovy klasifikace podnebí Brany stály v teplé oblasti T2,[14] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40–50 dnů v roce.[16]

ObyvatelstvoEditovat

Pří sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 372 obyvatel (z toho 186 mužů). Kromě 46 Čechů a dvou cizinců byli ostatní německé národnosti. K římskokatolické církvi patřilo 366 lidí, po dvou členech zde měla církev evangelická a československá a dva lidé patřili k jiným církvím.[17] Podle sčítání lidu z roku 1930 bylo z 328 obyvatel 45 Čechů, 282 Němců a jeden cizinec. Kromě dvou evangelíků a čtrnáci lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[18]

Vývoj počtu obyvatel a domů[19]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980
Obyvatelé 220 267 283 325 354 372 328 160 160 155 41
Domy 29 33 36 43 47 49 57 47 . 38 11

Obecní správa a politikaEditovat

Po zrušení patrimoniální správy se Brany roku 1850 staly obcí[9] v okrese Chomutov, ke které při sčítání lidu v letech 1869–1950 patřila osada Brančíky. Obcí Brany zůstaly až do roku 1960, kdy byly připojeny jako část obce k Březnu. Administrativně část obce zanikla k 1. lednu 1981.[20]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 207 hlasů v Branech získala 183 hlasů Sudetoněmecká strana a 24 hlasů jiné české strany.[21]

PamětihodnostiEditovat

Ve vesnici stával původně renesanční zámek s hospodářským dvorem. Z menších památek bylo významné sousoší Kalvárie z roku 1738 přestěhované do Libědic. Kromě něj byly u domu čp. 4 dvě sošky svatého Floriána a západně od vesnice stával kamenný kříž z roku 1761 s reliéfy světců (svatý Donát, svatý Roch a svatý Florián).[22] Kříž byl po zničení vesnice přestěhován k Blahuňovu.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Brany, Prahn, s. 166. 
  2. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970. Díl 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 458, 459. 
  3. a b c d PACHNER, Jaroslav. Spořice 2010. Spořice: Obec Spořice, 2010. 110 s. Kapitola Brány, s. 98–103. 
  4. a b MUSIL, František; PLAČEK, Miroslav; ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-285-6. Kapitola Brany, s. 33. 
  5. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Brany – zámek, s. 50. 
  6. a b c BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl I. V povodí říčky Hutné. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1995. 56 s. Kapitola Brany, s. 18. Dále jen Binterová (1995). 
  7. ČECH, Petr. Sídla drobné feudální šlechty 13. století. Památky, příroda, život. 1999, roč. 31, čís. 3, s. 91. ISSN 0231-5076. 
  8. a b Binterová (1995), s. 19.
  9. a b Binterová (1995), s. 20.
  10. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Přehled hnědouhelných dolů: Chomutovská oblast, s. 131–132. 
  11. a b BINTEROVÁ, Zdena. Brány a Brančíky. Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 4, s. 125–128. ISSN 0231-5076. 
  12. Binterová (1995), s. 21.
  13. a b Seznam.cz. Turistická mapa a historická mapa z 19. století [online]. Mapy.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  14. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  15. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Březenská pánev, s. 86–87. 
  16. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI:10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  17. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  18. Statistický lexikon obcí v Republice Československé česká. Svazek I. Země. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 98. 
  19. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Okres Chomutov. Dostupné online. 
  20. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 34, 35. Dostupné online. 
  21. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 13. ISSN 0231-5076. 
  22. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Brany, s. 120. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat