Březenská pánev

geomorfologický okrsek Chomutovsko-teplické pánve

Březenská pánev je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Chomutovsko-teplické pánve na rozhraní okresů Chomutov a Louny. Velká část jejího povrchu byla změněna těžbou hnědého uhlí.[1]

Březenská pánev
Sedimenty ve Střezovské rokli
Sedimenty ve Střezovské rokli

Rozloha 95,56 km²

Nadřazená jednotka Chomutovsko-teplická pánev
Sousední
jednotky
Bolebořská vrchovina
Údlická kotlina
Blažimská plošina
Čeradická plošina
Rohozecká vrchovina
Klášterecká kotlina

Světadíl Evropa
Stát Česko
Březenská pánev
Březenská pánev
Horniny jíly, písky
Povodí Ohře
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídlaEditovat

Pánev leží mezi městy Chomutov, Kadaň a vodní nádrží Nechranice. Na severu ji přibližně vymezuje Podkrušnohorský přivaděč. U Černého vrchu se hranice stáčí k jihu a na jižním okraji Spořic k jihovýchodu, kde vede podél trasy dálnice D7. Jihovýchodní cíp okrsku leží na území okresu Louny mezi Vysočany a Hořeticemi. Jižní hranice vede údolím Černovického potoka směrem ke Kopečku a podél severního břehu nechranické vodní nádrže. Prochází areálem Elektrárny Tušimice k jižnímu okraji Prunéřova, kde se stočí na sever a pokračuje k Nové Vísce. K obcím v oblasti patří Březno, Černovice a Hrušovany.[2]

Geologie a geomorfologieEditovat

Geologickým podložím pánve jsou miocenní jezerní jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí.[3] V izolovaných oblastech okolo Černého vrchu a Střezova se v podloží vyskytují třetihorní intruzivní horniny a pyroklastické sedimenty bazaltových hornin.[2]

Terén oblasti se sklání směrem od severozápadu k jihovýchodu[3] a byl výrazně pozměněn těžbou uhlí v povrchových velkolomech.[1] Část území, zejména v oblasti severně od Března, je poddolovaná historickými hlubinnými doly.[4] Reliéf krajiny je tvořen širokými rozvodními hřbety s plošinami se zbytky říčních štěrků. Podél úpatí Krušných hor se vyskytují náplavové kužely.[3]

geomorfologickém členění Česka je okrsek s označením IIIB-3B-2 součástí celku Mostecká pánev a podcelku Chomutovsko-teplická pánev.[3] V jeho rámci sousedí na západě s Kláštereckou kotlinou a na severu s Údlickou kotlinou. Dalšími sousedy jsou podcelky Loučenská hornatina na severu, Žatecká pánev na jihovýchodě a Rohozecká vrchovina na jihu.[1]

VodstvoEditovat

Osou území bývalo koryto říčky Hutné, které bylo ve druhé polovině dvacátého století přerušeno těžbou hnědého uhlí v Lomu Nástup – Tušimice. Voda z říčky byla svedena do Podkrušnohorského přivaděče[2] a říčka znovu vzniká až u Března, odkud teče původním korytem jako Černovický potok, který se u Žatce vlévá do Ohře.[5]

Ochrana přírodyEditovat

Na severním okraji Střezova začíná přírodní památka Střezovská rokle, kde je chráněna až dvacet metrů hluboká rokle vyhloubená erozní činností vody v třetihorních měkkých sedimentech.[6] Přírodní památka Černovice byla vyhlášena za účelem ochrany biotopu s výskytem roháče obecného.[7] Významným paleontologickým nalezištěm byla přírodní památka Merkur,[3] která zanikla v důsledku sesuvů půdy na počátku 21. století.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3B Chomutovsko-teplická pánev, s. 122–123. 
  2. a b c CENIA. Topografická, geologická a geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Březenská pánev, s. 86–87. 
  4. Důlní díla a poddolování [online]. Česká geologická služba [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  5. Základní charakteristiky Černovického potoka a jeho povodí 1 [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [cit. 2014-12-20]. Dostupné online. 
  6. Chráněná území ČR I. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Střezovská rokle, s. 101. 
  7. AOPK ČR. PP Černovice [online]. AOPK ČR [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  8. GÜRTLEROVÁ, Pavla. Merkur [online]. Praha: Česká geologická služba, 2009-02-05, rev. 2009-08-20 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat