Vodní nádrž Nechranice

přehradní nádrž na řece Ohři v okrese Chomutov

Vodní nádrž Nechranice je s rozlohou 1338 ha pátá největší přehradní nádrž České republiky a také přehradní nádrž s nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě (3280 metrů).

Vodní nádrž Nechranice
Nechranická přehrada
Nechranická přehrada
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresyChomutov
ObceBřezno, Chbany
KatastryBřezno u Chomutova, Poláky, Vadkovice, Vikletice
Vodní nádrž Nechranice
Vodní nádrž
Nechranice
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rok1961–1968
Rozloha13,38 km²
Objem287 632 000 m³
Max. hloubka46 m
Parametry – hráz
Hrázsypaná, zemní
Kóta274,5 m n. m.
Délka3280 m
Šířka9 m
Výška47,5 m
Ostatní
Typpřehradní nádrž
Přítok vodyOhře
Odtok vodyOhře
Říční km103,44
Zdroj pitné vodyne
Přístupnáano
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Ptačí oblast
Nádrž vodního díla Nechranice
VD Nechranice - věžový objekt.jpg
Základní informace
Vyhlášení20. září 2004
VyhlásilVláda ČR
Nadm. výška270 m n. m.
Rozloha1192 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresChomutov
Další informace
Kód2275
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byla vybudována na řece Ohři v letech 1961 až 1968, zejména jako zdroj vody pro nedaleké elektrárnyTušimicích. Je také využívána k rekreaci. Její část byla vyhlášena Ptačí oblastí a je součástí soustavy Natura 2000.

PolohaEditovat

Leží v severních Čecháchokrese Chomutov, mezi městy Kadaň, ChomutovŽatec. Levá (severní) část nádrže i celá hráz spadá do katastrálního území Březno u Chomutova (do nějž patří i vesnice Nechranice nacházející se bezprostředně pod hrází), jižní část nádrže je rozdělena do katastrálních území Vikletice, VadkovicePoláky (patřících k obci Chbany). Na západní a severozápadní straně končí u břehu nádrže katastrální území obce Rokle a kadaňské katastrální území Tušimice.

Severozápadně od nádrže se nachází Běšický chochol, popílkoviště a Elektrárna Tušimice II, na západě rozvodna Hradec u Kadaně. Okolními sídly jsou Březno na severu, osada Kopeček, obce Střezov a Holetice na severovýchodě, Vičice, Stranná, Nechranice, Soběsuky a Roztyly na východě, Chbany a Přeskaky na jihovýchodě, Vikletice, Vadkovice, Malé Krhovice a Poláky na jihu, Hořenice na jihozápadě a Nová Víska u Rokle na západě.

Výstavba a zatopení byla příčinou zániku vesnic Běšice, Chotěnice, Čermníky, Dolany, Drahonice a Lomazice. Zatopeny byly pozůstatky části železniční trati Žabokliky – Březno u Chomutova provozované v letech 1873 až 1879.

Jižně od přehrady vede silnice silnice II/225, z níž se nad Malými Krhovicemi odděluje silnice III/22512 vedoucí přes hráz. Při jejím severním konci se kříží se silnicí II/568. Ta vede z Kadaně do Března, téměř v celé délce ji kopíruje březenská část Kadaňsko-tušimické dráhy.

Přírodní poměryEditovat

Hydrologické údajeEditovat

Vodní nádrž shromažďuje vodu z povodí o rozloze 3590 km², ve dlouhodobý roční průměr srážek je 722 milimetrů. Průměrný roční průtok je 30,7 m³/s a neškodný odtok dosahuje 170 m³/s.[1]

N-leté průtoky[1]
N 1 5 10 50 100
Průtok
(m³/s)
199 372 453 657 753

Ochrana přírodyEditovat

Vodní hladina s přilehlými břehy je chráněna jako ptačí oblast Nádrž vodního díla Nechranice vyhlášená 20. října 2004 k ochraně husy polní (Anser fabalis) a dalších druhů zimujících vodních ptáků. Ptačí oblast měří 1 191,48 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 270 metrů. Zasahuje do katastrálních území Březno u Chomutova, Poláky, Rokle, Tušimice, Vadkovice a Vikletice a v malé míře se překrývá s přírodní památkou Želinský meandr a s přírodní rezervací Běšický chochol (resp. se stejnojmennými evropsky významnými lokalitami).[2]

Vodní elektrárnaEditovat

Archeologické nálezyEditovat

V roce 2015 odkryli archeologové na břehu přehrady 48 středověkých hrobů z 12. století. Průzkum raně středověkého pohřebiště v Polákách byl umožněn nízkou hladinou vody v nádrži. Odborníci předpokládají, že v lokalitě může být dalších až 200 hrobů a zbytky kostelíku.[3]

RybolovEditovat

Nejdelší v nádrži ulovené štiky měřily až 135 centimetrů. Jedním z rybářů, který takovou štiku ulovil a zároveň zde o lovu ryb natočil filmový dokument, je Jakub Vágner.[4]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Přehrady povodí Ohře. Chomutov: Povodí Ohře, 2010. 56 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. S. 51. 
  2. Nádrž vodního díla Nechranice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. 
  3. U Nechranické přehrady našli archeologové desítky hrobů ze 12. století [online]. Česká televize, 2015-11-27 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 
  4. Vágner ulovil Nechranického krokodýla. Bájná štika vzdorovala několik dní. iDNES.cz [online]. 2021-01-12 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat