Wikipedie

Chbany

obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji

Chbany (německy Quon, Kwon) jsou obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije zde 632[1] obyvatel.

Chbany
Náves
Náves
Znak obce ChbanyVlajka obce Chbany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKadaň
Obec s rozšířenou působnostíKadaň
(správní obvod)
OkresChomutov
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°19′58″ s. š., 13°25′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel632 (2024)[1]
Rozloha27,88 km²[2]
Nadmořská výška283 m n. m.
PSČ431 57, 438 01
Počet domů161 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.7
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduChbany 19
431 57 Chbany
obec@chbany.cz
StarostaJiří Hoření
Oficiální web: chbany.cz
Chbany na mapě
Chbany
Chbany
Další údaje
Kód obce563081
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název vesnice je odvozen od jména města Chebu (ve staročeštině Chba) ve významu ves lidí z Chebu (ves Chbanů). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in willa Chbanech (1454), Chbany (1541), Cuan (1623), Kwon (1787) a Quon (1846).[4] Pojmenování pravděpodobně souvisí s valdsaským klášterem, kterému ve třináctém století patřila v okolí Chban řada vesnic.[5]

Historie

editovat

Vesnice je poprvé zmíněna v přídomku žateckého konšela Hermanna de Chban v roce 1422, ale podle německé vlastivědné literatury z počátku dvacátého století jsou Chbany mnohem starší a patří mezi nejstarší vesnice na Žatecku.[5] Roku 1514 se majiteli Chban stali Fictumové, kteří je v roce 1581 nebo 1583 připojili ke svému statku v Morech. Posledním příslušníkem rodu, kterému Chbany patřily, se stal Bohuslav Felix z Fictumu. V letech 1618–1620 se zúčastnil stavovského povstání, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Zkonfiskované statky roku 1623 koupil Jaroslav Bořita z Martinic.[6]

 
Budova obecního úřadu
 
Autobusová zastávka
 
Bytové domy

Podle berní ruly z roku 1654 Chbany stále patřily k morskému statku v majetku hraběnky Sylvie Kateřiny Černínové z Millesima. Ve vsi, jejíž domy byly ve špatném stavu, žilo sedm sedláků a jedna rodina bez pozemků. Sedlákům patřilo 21 potahů a chovali dohromady tři krávy, třináct jalovic, 28 ovcí, 25 prasat a patnáct koz. Na polích pěstovali pšenici a žito.[7]

Když Sylvie Kateřina Černínová v roce 1664 zemřela, zdědil statek Mory včetně Chban její manžel markrabě Leopold Wilhelm z Baden-Badenu. Jeho rodině poté patřil až do roku 1783, kdy jej Alžběta Augusta z Baden-Badenu prodala Schwarzenbergům, kteří jej připojili k postoloprtskému panství. Krátce poté, podle Schallerovy Topographie des Königreiches Böhmen z roku 1787 ve vsi žilo jedenáct rodin.[7]

Hlavním zdrojem obživy obyvatel Chban bývalo zemědělství. Pěstovaly se především obilniny a také chmel. Většinu obyvatel tvořili Němci, kteří se museli po druhé světové válce vystěhovat. Přestože se do vesnice přistěhovali čeští rolníci a volyňští Češi, nepodařilo se dosáhnout ani poloviny předválečného počtu obyvatel. Nově přistěhovalí zemědělci založili v červnu 1948 jednotné zemědělské družstvo, které se o tři roky později spojilo s družstvy v Roztylech a Přeskakách. Družstvo ukončilo svou činnost v roce 1960 a na jeho pozemcích začal hospodařit státní statek Poláky.[8]

Významnou změnu do podoby vesnice přinesla výstavba nechranické přehrady zahájená roku 1961. Její voda zaplavila vesnice Běšice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Chotěnice a Lomazice, jejichž někteří obyvatelé se přestěhovali do Chban. Byla pro ně postavena řada bytových domů, škola, pošta, prodejna, zdravotní středisko a budova místního národního výboru. Zároveň bylo nutné napojit vesnici na vodovod, protože místní studny na zásobování vodou nestačily. Vodovodem se přivádí voda od Holedeče do vodojemu u Čeradic, ze kterého je rozváděna do Chban, Vikletic a Žaboklik. Větší počet obyvatel umožnil vznik Svazu požární ochrany a v roce 1961 také založení tělovýchovné jednoty Jezeran, která o rok později vybudovala hřiště. Obě organizace zanikly po roce 1990.[8]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 76 obyvatel (z toho 42 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků a 69 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 68 obyvatel: sedm Čechoslováků a 61 Němců. I tehdy byli všichni římskými katolíky.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[11][12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 77 76 96 81 71 76 68 27 34 200 240 285 355 302 280
Domy 13 13 16 17 18 15 17 13 27 18 18 26 33 35 35
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Přeskaky a Roztyly.

Obecní správa

editovat
 
Sloup se sochou Panny Marie

Po zrušení poddanství se Chbany v roce 1850 staly samostatnou obcí, ve které žilo 64 obyvatel.[7] Až do roku 1960 bývaly součástí okresu Žatec, ale při reformě územní správy byly v roce 1961 převedeny do okresu Chomutov.[14]

Podle sčítání lidu k obci roku 1950 patřila osada Přeskaky. Od 1. července 1961 byly připojeny jako části obce Roztyly, Soběsuky, Vadkovice a Vikletice.[15] K dalšímu rozšíření došlo 1. ledna 1981 (nebo 1986[15]), kdy byly ke Chbanům převedeny Poláky, Malé Krhovice a Hořenice.[14] Správní území obce se také rozšířilo o katastrální území zatopených vesnic Dolany, Drahonice a Lomazice, které původně patřily k Polákům.[8]

V roce 2000 se obec stala členem Mikroregionu Nechranicko zaměřeného na rozvoj rekreační oblasti v okolí Nechranic s centrem ve Vikleticích.[16]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2011.[17]

Školství

editovat

Po většinu doby ve Chbanech nebyla žádná škola, děti navštěvovaly školu v Soběsukách a české děti chodily od roku 1921 do Vikletic.[7] Po druhé světové válce sice byla škola otevřena nejprve v Soběsukách, ale v roce 1946 se vyučovalo ve Vikleticích a soběsucká škola začala fungovat až od 1. září 1947. Škola ve Chbanech byla postavena až v roce 1966, když se zvýšil počet obyvatel vesnice.[8] V školním roce 2019/2020 měla škola čtyři ročníky (1.–4. ročník) rozdělené do dvou tříd. Zároveň při ní fungovala mateřská škola.[18]

Pamětihodnosti

editovat
 
Kaple na návsi
 
Výklenková kaple Panny Marie
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Chbanech.

U silnice do Soběsuk se nachází památkově chráněná barokní výklenková kaple Panny Marie z roku 1714 s plochými pilastry a kamennou Madonou. Na břehu rybníka na návsi stojí mariánský sloup z roku 1715 s reliéfem svatého Františka na podstavci.[19] Na jižní straně návsi také stojí druhá kaple se stanovou střechou a dřevěnou zvoničkou.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Chbany, s. 7–8. 
  5. ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Chbany, s. 4. Dále jen Binterová (2001). 
  6. ↑ Binterová (2001), s. 5.
  7. ↑ a b c d Binterová (2001), s. 6.
  8. ↑ a b c d Binterová (2001), s. 7.
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Příprava vydání Jiřina Růžková, Josef Škrabal. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  12. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Příprava vydání Josef Škrabal. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  13. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 183, 165, 315, 440. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  15. ↑ a b Vývoj územní správy na Chomutovsku v letech 1945–1985. Památky, příroda, život. 1986, roč. 18, čís. 3, s. 80, 83. 
  16. ↑ Binterová (2001), s. 10.
  17. ↑ Udělené symboly – Chbany [online]. 2011-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Základní škola a Mateřská škola Chbany [online]. Základní škola a Mateřská škola Chbany [cit. 2019-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-19. 
  19. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Chbany, s. 487. 

Literatura

editovat
  • BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Chbany, s. 4–11. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Chbany, s. 69–71. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chbany&oldid=24126777“