Klášter Valdsasy

Klášter Valdsasy také klášter Waldsassen je cisterciácký klášter v bavorském městě Waldsassen. Ve středověku patřil k tzv. Chebsku a tato poloha předznamenala jeho další osudy. Během svého působení místní konvent založil tři filiace, z nichž dvě ležely v sousedním Českém království a během předhusitského období s nimi udržoval četné styky.

Klášter Waldsassen
Klášterní bazilika
Klášterní bazilika
Lokalita
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Místo Waldsassen, BavorskoBavorsko Bavorsko
Souřadnice
Valdsasy
Valdsasy
Základní informace
Řád cisterciácký
Založení 1133
Zrušení 1803
Mateřský klášter klášter Volkenroda
Dceřiný klášter Sedlec
Walderbach
Osek
Odkazy
Kód památky D-3-77-158-2
Web abtei-waldsassen.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Klášter před barokní přestavbou r. 1687

Mužský klášter řádu byl založen 1. října roku 1133 markrabětem Děpoltem III. z Vohburgu v tehdy hustě zalesněné a řídce obydlené krajině v údolí řeky Odravy. První konvent byl povolán z durynského kláštera Volkenroda.[1]. Klášter náležel k filiacím burgundského kláštera v Morimondu. Již v roce 1143 byla komunita natolik početná, že z  Valdsas byl vyslán zakládající konvent do českého Sedlce a roku 1194 do Oseka.

Po smrti fundátora převzal patronát nad klášterem Konrád III. Štaufský, prohlásil jej říšským klášterem a v jeho stopách pokračovali další vládnoucí příslušníci štaufského rodu, kteří klášter nadali četnými statky a výhodami v podobě soudní imunity a osvobození od platby daní.[2] Tehdy opatství procházelo prvním obdobím velkého náboženského, politického a hospodářského rozkvětu. Po Štaufech převzali patronát nad klášterem čeští králové, kteří se od poloviny 13. století snažili o získání Chebska.[3] Roku 1411 se klášter rozhodl přijmout ochranu od Jana Falckého. V době papežského schizmatu a kostnického koncilu došlo v klášteře ke sporům o reformaci, což se projevilo tak, že klášter měl současně tři opaty.

Roku 1571, v období vrcholící náboženské reformace, byl klášter zrušen. Roku 1617 budovy k ubytování využil zimní král Fridrich Falcký, když cestoval přes Cheb do Prahy. K obnově kláštera došlo až po třicetileté válce, během ní byly budovy postižené požárem a roku 1647 zplundrovány švédským vojskem. Roku 1661 byl klášter osídlen mnichy z Fürstenfeldu, roku 1669 bylo ustanoveno převorství a po dalším ekonomickém růstu se Valdsasy roku 1690 vrátily ke statutu opatství. V letech 1692 - 1704 bylo opatství i klášterní kostel přestavěny a vyzdobeny. Jako architekti byli povoláni Abraham Leuthner a bratři Dientzenhoferové. Přestavěli kostel, konvent, hospodářské budovy a opatský zámek, který v současnosti slouží jako Dům sv. Josefa pro hosty.

Až do druhé poloviny 18. století trvalo druhé období hospodářského a kulturního vrcholu, během něhož byla zbarokována a kompletně nově vybavena klášterní bazilika a knihovna konventu. Mezi výtvarnými umělci i mnichy působilo několik teritoriálních Čechů.

Roku 1803 byl mužský klášter v souvislosti s bavorskou státní reformou církevních institucí zrušen. Roku 1828 budovy koupil chebský obchodník Wilhelm Rother a zřídil v nich bavlnářskou továrnu - kartounku, později specializovanou na filc a domácí obuv z něj. Roku 1863 došlo k obnovení kláštera pro ženskou větev řádu, vedou jej cisterciačky, ale nepodléhají správě řádu, jsou podřízeny arcibiskupství v Řezně.[4]

KostelEditovat

 
Interiér s hlavním oltářem

Klášterní bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Evangelisty má trojlodní dispozici na půdorysu latinského kříže se dvěma věžemi v průčelí a se dvěma řadami kaplí v bočních lodích.

Interiér

  • Fresky na klenbě provedl pražský malíř Jan Jakub Stevens ze Steinfelsu.
  • Hlavní oltář s obrazem Kalvárie, sochami vyzdobil Karl Stilp
  • Oltář sv. Benedikta
  • Sochy Čtyř církevních Otců (1692-1695), modeloval Giovanni Battista Carlone
  • Na všech bočních oltářích jsou vystavena těla římských prvomučedníků ve skleněných rakvích, přivezená z římských katakomb v 60. letech 17. století
  • Torzo dřevěné plastiky Ukřižovaného Krista - pochází ze zničeného poutního kostela Bičování Krista ve Stráži u Chebu, přinesli jej němečtí vysídlenci roku 1949

KnihovnaEditovat

 
Knihovna

Nový sál knihovny se zařízením v rokokovém stylu dal vybudovat opat Eugen Schmid, který vládl v letech 1724-1764. Autorem sochařské výzdoby byl Karl Stilp, fresky vytvořil Karl Hofreiter, řezbářské práce dodal Andreas Witt. Knihovna obsahuje asi 19 tisíc svazků knih a dalších 3.520 bylo po sekularizaci kláštera odvezeno a zčásti rozprodáno.

Knihovna byla restaurována v rámci generální obnovy kláštera roku 2015. Prohlídka knihovny patří k hlavním turistickým cílům v Horní Falci.

MuseumEditovat

Severně od kostela sídlí Stiftlandmuseum, které soustřeďuje náboženské i regionální památky z Valdsas a okolí.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1668-1. S. 158–159. Dále jen Dějiny cisterckého řádu. 
  2. Dějiny cisterckého řádu, s. 160
  3. Dějiny cisterckého řádu, s. 161
  4. Dějiny cisterckého řádu, s. 162

Externí odkazyEditovat