Otevřít hlavní menu

Loučenská hornatina

geomorfologický podcelek Krušných hor

Loučenská hornatina je jeden ze dvou geomorfologických podcelků Krušných hor. Její severní hranice sleduje hranici s Německem, na jihu je oddělena od prostoru Podkrušnohorských pánví tzv. Krušnohorským zlomem. Na západě hraničí s Klínoveckou hornatinou, přibližně v linii PerštejnČeské Hamry a na východě končí Nakléřovským průsmykem, který ji odděluje od Děčínské vrchoviny.

Loučenská hornatina
Přírodní park Loučenská hornatina u Háje u Duchcova
Přírodní park Loučenská hornatina u Háje u Duchcova

Nejvyšší bod 994 m n. m. (Jelení hora)
Rozloha 805 km²

Nadřazená jednotka Krušné hory
Sousední
jednotky
Klínovecká hornatina
Děčínské stěny
Chomutovsko-teplická pánev
Doupovské hory
Podřazené
jednotky
Přísečnická hornatina
Bolebořská vrchovina
Rudolická hornatina
Novoveská hornatina
Flájská hornatina
Cínovecká hornatina
Nakléřovská vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko
Horniny fylit, svor, pararula, ortorula, žula, ryolit, ignimbrit
Povodí v ČR: Bílina, OhřeLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IIIA-2B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zatímco jižní svahy pokrývají především zachovalé bučiny, smrkové porosty na hřebenu vinou neúnosného emisního zatížení z elektráren v podhůří většinou odumřely. Nyní probíhá jejich nákladná obnova. Důležitou složku zdejší přírody tvoří rašeliniště vrchovištního typu (např. NPR Novodomské rašeliniště).

VrcholyEditovat

Pro Loučenskou hornatinu je charakteristické, že žádný z vrcholů již nepřesahuje 1000 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Jelení hora (994 m),[1] ale pojmenována byla podle Loučná (956 m). Další významné body: Medvědí skála (924 m), Jedlová (853 m), Střelná (868 m), Stropník (856 m), Bouřňák (869 m), Pramenáč (909 m), Komáří hůrka (808 m) a Špičák u Krásného Lesa (723 m). Celá hornatina má podobu náhorní plošiny, nad níž vystupují ojedinělé vrcholy, a od pánve je oddělená výrazným svahem, dosahujícím místy až 500 metrového převýšení.

Geomorfologické členěníEditovat

Loučenská hornatina (v členění Jaromíra Demka označená jako IIIA-2B) se dělí na okrsky pojmenované podle sídelních útvarů:

  1. Přísečnická hornatina
  2. Rudolická hornatina
  3. Novoveská vrchovina
  4. Flájská hornatina
  5. Cínovecká hornatina
  6. Nakléřovská vrchovina
  7. Bolebořská vrchovina

Podrobné dělení včetně podokrsků je vidět v následující tabulce:

ReferenceEditovat

  1. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116–117.