Otevřít hlavní menu

Žatecká pánev

geomorfologický podcelek Mostecké pánve

Žatecká pánev je geomorfologický podcelek v jižní části Mostecké pánve v okresech Most, Chomutov a LounyÚsteckém kraji. Nejvyšším vrcholem je s nadmořskou výškou 397 m kóta V Písku (též U Silnice) jižně od Podbořan.

Žatecká pánev
Libědice v údolí Liboce
Libědice v údolí Liboce

Nejvyšší bod 397 m n. m. (V Písku)
Rozloha 524 km²
Střední výška 271 m n. m.

Nadřazená jednotka Mostecká pánev
Sousední
jednotky
Chomutovsko-teplická pánev
Milešovské středohoří
Hazmburská tabule
Kněževeská pahorkatina
Doupovské hory
Podřazené
jednotky
Čeradická plošina
Měcholupský úval
Pětipeská kotlina
Novosedelské terasa
Středooharská niva
Počeradský úval
Blažimská plošina

Světadíl Evropa
Stát Česko
Horniny čediče, tufy, kvarcity, spraše, písky, jíly
Povodí OhřeLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IIIB-3A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídlaEditovat

Podcelek se rozkládá přibližně mezi Kadaní na západě, jižním okrajem Mostu na severu, Postoloprty na východě a Podbořany na jihu. Uprostřed území leží město Žatec.[1]

Charakter územíEditovat

 
Těžba písku v Roztylech

Geologické podloží tvoří převážně miocénní a oligocenní jíly, písky a pískovceuhelnými slojemi. V malé míře se vyskytují také neogenní vulkanity a krystalinické horniny. Většinu oblasti však překrývají čtvrtohorní sedimentární horniny.[2] Reliéf území je plochý až mírně zvlněný a postupně se zvedá ze středu k okrajům.[1] Tvoří ho říční terasy, náplavové kužele, denudační plošiny, kryopedimenty a erozně denudační svahy se sesuvy.[2]

Geomorfologické členěníEditovat

Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIB-3A a náleží do geomorfologického celku Mostecká pánev.[2] Dále se člení na okrsky Blažimská plošina a Počeradský úval na severu, Novosedelské terasy a Středooharská niva (ve starším členění společně tvořily Libočanský úval[3]) ve střední části a v jižní části postupně od západu na Pětipeskou kotlinu, Čeradickou plošinu a Měcholupský úval. Na severu a východě sousedí s podcelkem Milešovské středohoří, na východě a jihovýchodě s Hazmburskou tabulí a Kněževeskou pahorkatinoucelkem Doupovské hory na jihozápadě.[1]

VrcholyEditovat

  • V Písku (397 m) (též U Silnice), Čeradická plošina
  • Kozinec (392 m), Čeradická plošina
  • Šípkový vrch (363 m), Pětipeská kotlina
  • Viničný vrch (361 m), Čeradická plošina
  • Homole (354 m), Čeradická plošina
  • Kličín (351 m), Čeradická plošina
  • Na Černém (342 m), Čeradická plošina
  • Uhelný vrch (313 m), Blažimská plošina

ReferenceEditovat

  1. a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3A Žatecká pánev, s. 121–122. 
  2. a b c Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Žatecká pánev, s. 525. 
  3. CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat