Otevřít hlavní menu

Mostecká pánev

geomorfologický celek Podkrušnohorské oblasti

Mostecká pánev (dříve Severočeská hnědouhelná pánev, SHP) je geomorfologický celekPodkrušnohorské oblasti Krušnohorské subprovincie.

Mostecká pánev
Povrchová těžba lignitu u Jezeří
Povrchová těžba lignitu u Jezeří

Rozloha 1105 km²

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Mostecká pánev na mapě Česka
Mostecká pánev na mapě Česka
Horniny hnědé uhlí
Povodí Bílina, Ohře
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IIIB-3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tektonická sníženina se nachází v severních Čechách na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Louny. Ze severu je lemována městy Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Jirkov, Litvínov, Teplice, Krupka a Ústí nad Labem, proti nim pak Bílina a Most. V prostoru mezi Kadaní a Mostem, resp. mezi Doupovskými horami a Českým středohořím se pánev rozšiřuje k jihu až za Žatec (který ještě geomorfologicky k pánvi patří na rozdíl od východněji ležících Loun).

Geneze pánveEditovat

Třetihorní příkopová propadlina plná jezer a močálů se vyplňovala sedimenty převážně v období miocénu. V době před 22 až 17 miliony let se zde nahromadila až 500 metrů silná vrstva jílů a písků a také organické hmoty, která se stala základem uhelných slojí dosahujících mocnosti 25–45 metrů. Výchoz uhelné sloje na povrch v současné době vymezuje plochu pánve. V místech, kde do močálu ústily řeky, se usadily vrstvy jílu a písku, což je typické především pro oblast Žatecké pánve.

Hornická činnostEditovat

Od druhé poloviny 17. století zde probíhá soustavná důlní činnost, která změnila původně plochý až pahorkatinný reliéf pánve. Především po roce 1948, kdy se upřednostnila povrchová těžba na rozsáhlých územích.

V současné době se zde uhlí těží v několika povrchových lomech.

Mostecká pánev je tak poznamenaná silnou antropogenní činností: těžebními jámami, důlními propadlinami zaplněné vodou, výsypky ve tvaru tabulových vyvýšenin apod. Po rozsáhlé devastaci krajiny probíhá rekultivace, jejímiž úspěšnými příklady jsou Kopistská nebo Velebudická výsypka.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VACULA, Vladimír. Hlubinná těžba hnědého uhlí skončila, vyjel poslední vozík [online]. iDnes.cz, 2016-04-01 [cit. 2016-08-13]. Dostupné online. 
  2. Jezero Most

LiteraturaEditovat

  • kolektiv autorů: Uhelné hornictví v ČSSR, Nakladatelství Profil, 1985

Externí odkazyEditovat