Jezero Most

uměle vytvořené jezero v Ústeckém kraji

Jezero Most je antropogenní jezero v Ústeckém kraji. Vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého hnědouhelného dolu a bylo pojmenováno k uctění památky královského města Most, které bylo zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. Jezero má rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Hladina je v nadmořské výšce 199 m. Maximální hloubka činí 71 m a při průměrné hloubce 22 m má objem 69,8 milionů m3. Jezero je přístupné veřejnosti od 12. září 2020.

Jezero Most
Napouštění jezera (pohled z Hněvína)
Napouštění jezera (pohled z Hněvína)
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresMost
ObecMost
Katastrální územíMost I, Kopisty, Pařidla, Konobrže
jezero Most
jezero Most
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha311 ha
Délka2,5 km
Šířka1,5 km
Objem68,9 mil. m3
Max. hloubkaaž 71 m m
Ostatní
Typantropogenní
Nadm. výška199 m n. m.
Přítok vodypodzemní přivaděč z průmyslového vodovodu Nechranice
Odtok vodybez odtoku
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Jezero se nachází mezi městem Most (1,5 km), areálem chemických závodů (Unipetrol a.s. a Česká rafinérská a.s.) v Litvínově-Záluží (2 km) a obcí Braňany (3 km), přímo pod kopcem Hněvín (399 m n. m.) (1 km) na místě starého města Most, které bylo zbořeno v 70. letech 20. století a na jehož místě vznikl hnědouhelný Důl Ležáky .[1] V blízkosti jezera se nachází přesunutý pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a sousoší sv. Jana Nepomuckého.

Areál vodní plochy byl od května 2021 napojen na síť MHD města Most v rámci linky č. 16.[2]

HistorieEditovat

Jezero vzniklo na místě bývalého Dolu Ležáky, sloužícího od 70. let 20. století do 31. srpna 1999 k těžbě hnědého uhlí. Revitalizaci území, dotčeného těžbou hnědého uhlí, zajišťoval státní podnik Palivový kombinát Ústí.[3] O oficiálním názvu jezera rozhodli zastupitelé 24. září 2020.[4] Navázali tak na oblíbený pracovní název vodní plochy dohodnutý mezi Palivovým kombinátem Ústí a statutárním městem Most na začátku 21. století a zveřejněný 24. října 2008 při zahájení napouštění jezera.[5]

V roce 2008 firma Cheminvest vybudovala hráz přístaviště s kapacitou až několika desítek lodí. Rekultivační práce měly být původně ukončeny v roce 2018,[6] na počátku roku 2019 však bylo ohlášeno, že zpřístupnění jezera pro rekreační účely se odkládá o rok, neboť se objevily problémy s nestabilním geologickým podložím. Projevil se také časový skluz u budování plovoucích mol a dalších objektů, které měly sloužit jako zázemí pro integrovaný záchranný systém.[7] V sobotu 12. září 2020 bylo jezero oficiálně zpřístupněno veřejnosti,[8] i když z důvodu koronavirové krize bez oslav a doprovodného programu jako součásti Mostecké slavnosti, která byla z důvodu pandemické situace rovněž zrušena.[9]

Vodní režimEditovat

NapouštěníEditovat

Původní záměr v roce 2002 počítal s napouštěním z řeky Bíliny, ale po přezkoumání hygienická služba zakázala tuto variantu z důvodu vysokého znečištění vody. V úseku, odkud by se jezero napouštělo, byla voda klasifikována stupněm znečištění č. V. (velmi silně znečistěná voda).[10]

 
Pohled od jezera na město Most, Hněvín a Široký vrch

Jako vhodnější zdroj vody byla vybraná řeka Ohře, a to prostřednictvím Průmyslového vodovodu Nechranice a ze vzdutí pevného jezu Stranná u stejnojmenné obce Stranná na říčním kilometru 99,230. Zdrojem vody byla také důlní voda z asi 5 km vzdáleného hlubinného dolu Kohinoor a vlastní povodí jezera.

Napouštění bylo oficiálně a slavnostně zahájeno 24. října 2008[11] a podle projektu mělo být dokončeno v roce 2011. V průběhu napouštění a úprav okolí bylo okolí střeženo a pohyb v něm omezen. U příležitosti druhého výročí od začátku napouštění byl uspořádán den otevřených dveří. Napouštění bylo zastaveno ke dni 25. 6. 2012. V květnu roku 2014 bylo zahájeno dopouštění na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199 m n. m. Kóty stálého nadržení bylo dosaženo v září 2014. Od tohoto data do konce roku 2019 bude vodní dílo v režimu ověřovacího provozu. Ke 30. červnu 2012 dosáhla hladina kóty 198,03 m n. m., což odpovídá ploše 297,91 ha a objemu vody 69,809 mil. m3. Od počátku napouštění se tak hladina zvýšila o 52,91 m. Od května 2014 do září 2014 bylo do jezera převedeno celkem 5,0 mil. m3 vody, čímž vodní dílo o ploše 309,41 ha mělo objem 70,480 mil. m3.[12]

Udržování hladinyEditovat

 
Mapka severočeských rekultivačních jezer s vyznačením jejich hloubky

V roce 2016 se vzhledem k teplejšímu než očekávanému počasí odpařilo z jezera více vody, než stačilo přijmout přirozenou cestou, a tak muselo být opět doplňováno z povodí Ohře, což bylo finančně nákladné. Původní tolerance kolísání ±60 cm byla snížena na ±5 cm a poté zrušena úplně, aby se zabránilo prosychání břehů a nutnosti jejich opětného nasáknutí při dopouštění. Výhledově byla naplánována výstavba čističky důlních vod v dole Kohinoor a přívod vody z něj do jezera Most.[13] Každoročně je na provoz jezera vynakládána částka, převyšující 20 milionů korun, z čehož téměř polovinu mohou činit náklady na zabezpečení přívodu vody z Ohře.[14]

Vodní ptactvoEditovat

Sčítání, které u jezera Most provedli v lednu roku 2019 členové mosteckého Ornitoklubu, ukázalo, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 se zde počet vodních ptáků opět zvýšil. Odborníci zde napočítali celkem 6 042 ptáků, náležejících k 22 druhům. Mezi těmito druhy výrazně převažoval racek chechtavý (1 700 exemplářů) a lyska černá (1 800 ptáků), dále zde byl hojný racek bouřní, rackové bělohlaví, stříbřití a středomořští, polák velký a polák chocholačka. Viděny zde byly také labutě, kachny, volavky nebo kormoráni. Vzácně se vyskytl hohol severní, zrzohlávka rudozobá, morčák velký a bílý, potáplice severní, potápka rudokrká a černokrká, strnad rákosní, linduška luční a turpan hnědý. Podle mosteckých ornitologů tento vysoký počet řadí jezero Most mezi prvních deset nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků v České republice.[15]

Jezero Most v roce 2018Editovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Mostecké jezero na Vyletnik.cz
  2. Město Most přivedlo MHD až k jezeru. www.zdopravy.cz [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  3. Jezero Most [online]. Palivový kombinát Ústí [cit. 2018-07-01]. Dostupné online. 
  4. Jedno z největších jezer Česka se oficiálně jmenuje Most. Nachází se na místě bývalého lomu | Domov. Lidovky.cz [online]. 2020-09-24 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  5. PROKEŠ, Petr. Petr Lenc - Název vznikl jako výraz vzpomínek a hrdosti na město, co muselo ustoupit těžbě. Krušnohor č. 6, roč. 2020, str. 22, na webu v seznamu vlevo pod heslem "zpravodaj" [online]. SBD Krušnohor, 4. 6. 2020 [cit. 2020-06-04]. [www.sbdkrusnohor.cz Dostupné online]. 
  6. KAŠPAR, Jiří a MĚSKOVÁ, Lenka. Rekultivace a voda. In: Hornická Příbram ve vědě a technice: [sborník anotací: 14. 10.–16. 10. 2003 Příbram]. [ISBN 80-239-5209-9.] Dostupné z: http://slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_z/PZ11%20P.htm
  7. MENDLOVÁ, Zuzana. Jezero Most se otevře až příští rok, práce zbrzdily potíže s podložím. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-01-08 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  8. Větší než Mácháč, hluboké jako Orlík. Jezero Most se otevřelo návštěvníkům. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-09-12 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  9. PELIKÁN, Aleš. Jezero Most se otevřelo veřejnosti. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-09-14 [cit. 2020-09-15]. Dostupné online. 
  10. KRUŠNOHOŘÍ, Ekologické centrum Most pro. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří. www.ecmost.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  11. ZAVORAL, Libor. Na Mostecku vzniká největší české jezero. ČT24. Česká televize, 24. 10. 2008. Dostupné online [cit. 2018-02-07]. 
  12. Jezero Most. In: PKÚ [online]. [cit. 7. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.pku.cz/jezera/most/
  13. KASAL, Tomáš. Z jezera Most se odpařuje víc vody, než počítal projekt. Stojí to miliony. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-07-07 [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  14. HORKÝ, Petr. Nejluxusnější jezero v zemi. Respekt. 3. - 9. 8. 2020, roč. XXXI, čís. 32, s. 30–35. 
  15. VOKURKA, Martin. Pozoruhodná divočina mezi komíny. Ptáci si oblíbili zatopenou obří jámu u Mostu. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-01-20 [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat