Racek bouřní

druh ptáka rodu Larus

Racek bouřní (Larus canus) je středně velký racek rozšířený v Evropě, severní Asii a v Severní Americe. Nejhojněji se přitom vyskytuje v Evropě, kde žije více než jedna polovina z celé světové populace, která je v současné době odhadována na 1 000 000 párů.[2]

Jak číst taxoboxRacek bouřní
alternativní popis obrázku chybí
Racek bouřní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďrackovití (Laridae)
Rodracek (Larus)
Binomické jméno
Larus canus
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Larus canus canus

TaxonomieEditovat

Rozeznáváme celkem čtyři poddruhy. Některé z nich však bývají občas považovány za plnohodnotné druhy.[3][4]

  • L. c. canus Linné, 1758 – Evropa a západní Asie.
  • L. c. heinei Homeyer, 1853střední a severní Asie.
  • L. c. kamtschatschensis (Bonaparte, 1857) – severovýchodní Asie.
  • L. c. brachyrhynchus Richardson, 1831Aljaška a západní Kanada.

PopisEditovat

  • Délka těla: 40–56 cm
  • Rozpětí křídel: 110–120 cm
  • Hmotnost: 300–600 g

Dorůstá velikosti vrány a je o něco menší než racek tříprstý, s kterým bývá občas zaměňován. Opeření na břišní straně těla, hrdle a hlavě má čistě bílé, končetiny žlutozelené, křídla svrchu šedá s černo-bílými špičkami a úzký a žlutý zobák.

V zimě má šedé proužkování na hlavě, na zobáku se většinou objeví červená skvrna a na ocase černý příčný pás. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Mladí ptáci jsou na břiše, hlavě a hrdle hnědě skvrnití s černohnědými letkami na křídlech. Do šatu dospělých se vybarvují až ve třetím roce života.

HlasEditovat

Ozývá se hlubokým hlasem připomínající smích. Většinou u něj můžeme zaslechnou štěkavé „kijé“, „kijá“, nebo varovné „kijú kijú“.

VýskytEditovat

Racek bouřní se vyskytuje na mořských pobřežích, poblíž bažin, řek a větších jezer. Je částečně tažný, do České republiky občas zalétává jako zimní host a zdržuje se tu od listopadu do května.

ChováníEditovat

U mořských pobřeží žije zpravidla v rozsáhlých koloniích čítajících až 320 jedinců, ve vnitrozemí se většinou zdržuje osamoceně nebo v menších koloniích.

PotravaEditovat

Racek bouřní při útoku na rybu

Stejně jako ostatní druhy racků je i racek bouřní všežravec, který se živí drobnými rybkami, měkkýši, plži, různým hmyzem a členovci, vodními řasami nebo různými částmi suchozemských rostlin, pokud se mu naskytne příležitost, pozře i mršinu.

HnízděníEditovat

V České republice hnízdí v rozmezí od dubna do května. Hnízdo si staví na zemi nebo na nízkých stromech. Klade jedno až tři vejce, na kterých sedí společně se svým partnerem 24–26 dnů. Mláďata jsou plně opeřena ve 30–35 dnech po vylíhnutí.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]
  2. Hagemeijer, W. J. M., & Blair, M. J., eds. (1997). The EBCC Atlas of European Breeding Birds. Poyser, London ISBN 0-85661-091-7.
  3. del Hoyo, J., et al., eds. (1998). Handbook of the Birds of the World 3: 621. Lynx Edicions ISBN 84-87334-20-2.
  4. Olsen, K. M., & Larsson, H. (2004). Gulls of Europe, Asia and North America. Helm ISBN 0-7136-7087-8.

Externí odkazyEditovat