Dlouhokřídlí

Dlouhokřídlí
	Příklady zástupců
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dlouhokřídlí (Charadriiformes); Huxley, 1867
Podřády
	Viz text.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhokřídlí (Charadriiformes) je početný řád různě velkých ptáků, kteří jsou většinou spojováni se sladkovodním a mořským prostředím,^[1] avšak osidlují rozmanitá stanoviště – některé druhy žijí na otevřeném moři, jiné u moře, v močálech, pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Vyskytují se na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy.

Charakteristika

Živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy. Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři. Ve většině případů jsou monogamní, i když např. ostnáci jsou polyandričtí. Některé druhy jsou samotářské a hnízdí samostatně, řada jiných tvoří mohutná hejna (rybáci, racci aj.) a hnízdí koloniálně. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků s nejméně 390 druhy.^[2] Zatímco některé druhy jsou tažné, jiné žijí usedavě. Jedni z rekordních dálkových migrantů patří právě mezi dlouhokřídlé (rybák dlouhoocasý, břehouš rudý). Váha dlouhokřídlých se pohybuje mezi 25–2000 g. Vzhledem k extrémně diverzifikovaným biotopům, které dlouhokřídlí obývají, se velmi liší i jejich morfologie a ekologie, takže hledání obecných závěrů o tomto řádu je značně problematické.^[3]

Systematika

Evoluce

Evoluční počátky dlouhokřídlých nejsou dost dobře vyjasněny, což zapříčiňuje hlavně nedostatek fosilních nálezů. Fragmentární pozůstatky malých kostí prvních ptáků, které připomínají dlouhokřídlé, je navíc problematické zařadit do konkrétní skupiny ptáků. Nejstarší fosilie, které lze bezpečně považovatza dlouhokřídlé, pocházejí z raného eocénu, tedy z doby před asi 50–55 miliony lety.^[4] Genetická studie z roku 2022 umisťuje původ dlouhokřídlých do středního paleocénu, tedy přibližně do doby před 60 miliony lety.^[5]

Tradiční rozdělení

Charadriiformes, vědecký název pro dlouhokřídlé, dříve označoval řád bahňáků. Současný řád dlouhokřídlých vznikl sloučením původních dlouhokřídlých (Lariformes), alek (Alciformes) a bahňáků (Charadriiformes). Tedy nově vzniklá skupina používá vědecký název jednoho původního řádu a český druhého, čímž občas vznikají omyly.

Řád se tradičně rozděloval do následujících podřádů:

bahňáci (Charadrii)
racci (Lari)
alky (Alcae)

Moderní rozdělení

Poslední výzkumy fylogeneze dlouhokřídlých, založené na analýze mitochondriální a jaderné DNA, prokazují monofyletický původ této skupiny. V moderním pojetí se dlouhokřídlí dělí na tři výrazně geneticky odlišené klady s následujícími čeleděmi:^[6]^[7]^[5]

Lari
- perepelovití (Turnicidae) (někdy též považováni za samostatný podřád Turnici^[5])
- pobřežníkovití (Dromadidae)
- ouhorlíkovití (Glareolidae)
- rackovití (Laridae)
- chaluhovití (Stercorariidae)
- alkovití (Alcidae)
Scolopaci
- slučicovití (Rostratulidae)
- ostnákovití (Jacanidae)
- dropíkovití (Pedionomidae)
- písečníkovití (Thinocoridae)
- slukovití (Scolopacidae)
Charadrii
- dytíkovití (Burhinidae)
- Pluvianellidae
- štítonosovití (Chionidae)
- Pluvianidae
- kulíkovití (Charadriidae)
- tenkozobcovití (Recurvirostridae)
- srpatkovití (Ibidorhynchidae)
- ústřičníkovití (Haematopodidae)

Odkazy

Reference

↑ Bird families of the world. Příprava vydání C. J. O. Harrison, Peter Hutchison, Joop Van Der Liet, Juliet Grindle. New York: Abrams, 1978. 274 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8109-0706-5. S. 93. (anglicky)
↑ Orders of Birds. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v15.2 [cit. 2025-04-01]. Dostupné online.
↑ GRZIMEK, Bernhard, et al. Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 9: Birds II. Detroit: Gale, 2003. ISBN 9780787657857. OCLC 745926526 S. 101–105. (anglicky)
↑ MAYR, Gerald; KITCHENER, Andrew C. Early Eocene fossils elucidate the evolutionary history of the Charadriiformes (shorebirds and allies). Journal of Paleontology. 2023-07, roč. 97, čís. 4, s. 941–955. Dostupné online [cit. 2025-04-01]. ISSN 0022-3360. doi:10.1017/jpa.2023.51. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ČERNÝ, David; NATALE, Rossy. Comprehensive taxon sampling and vetted fossils help clarify the time tree of shorebirds (Aves, Charadriiformes).Chybí název periodika! 2021-07-16 [cit. 2022-02-12]. doi:10.1101/2021.07.15.452585. (anglicky)
↑ GIBSON, Rosemary; BAKER, Allan. Multiple gene sequences resolve phylogenetic relationships in the shorebird suborder Scolopaci (Aves: Charadriiformes). S. 66–72. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2012-07-01 [cit. 2022-02-12]. Roč. 64, čís. 1, s. 66–72. doi:10.1016/j.ympev.2012.03.008. (anglicky)
↑ BAKER, Allan J; PEREIRA, Sérgio L; PATON, Tara A. Phylogenetic relationships and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds. S. 205–210. Biology Letters [online]. 2007-04-22 [cit. 2022-02-12]. Roč. 3, čís. 2, s. 205–210. doi:10.1098/rsbl.2006.0606. (anglicky)

Literatura

ELPHICK, Jonathan, 2019. The handbook of bird families. London: Natural History Museum. OCLC 1028614864 (anglicky)
HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky)
PIERSMA, Theunis; ENS, Bruno; ZWARTS, Leo. Shorebirds: An illustrated Behavioural Ecology. Netherlands: KNNV Uitgeverij, 2004. ISBN 9050111920. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dlouhokřídlí na Wikimedia Commons

[1] Bird families of the world. Příprava vydání C. J. O. Harrison, Peter Hutchison, Joop Van Der Liet, Juliet Grindle. New York: Abrams, 1978. 274 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8109-0706-5. S. 93. (anglicky)

[2] Orders of Birds. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v15.2 [cit. 2025-04-01]. Dostupné online.

[Grzimek-3] GRZIMEK, Bernhard, et al. Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 9: Birds II. Detroit: Gale, 2003. ISBN 9780787657857. OCLC 745926526 S. 101–105. (anglicky)

[4] MAYR, Gerald; KITCHENER, Andrew C. Early Eocene fossils elucidate the evolutionary history of the Charadriiformes (shorebirds and allies). Journal of Paleontology. 2023-07, roč. 97, čís. 4, s. 941–955. Dostupné online [cit. 2025-04-01]. ISSN 0022-3360. doi:10.1017/jpa.2023.51. (anglicky)

[:0-5] ČERNÝ, David; NATALE, Rossy. Comprehensive taxon sampling and vetted fossils help clarify the time tree of shorebirds (Aves, Charadriiformes).Chybí název periodika! 2021-07-16 [cit. 2022-02-12]. doi:10.1101/2021.07.15.452585. (anglicky)

[6] GIBSON, Rosemary; BAKER, Allan. Multiple gene sequences resolve phylogenetic relationships in the shorebird suborder Scolopaci (Aves: Charadriiformes). S. 66–72. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2012-07-01 [cit. 2022-02-12]. Roč. 64, čís. 1, s. 66–72. doi:10.1016/j.ympev.2012.03.008. (anglicky)

[7] BAKER, Allan J; PEREIRA, Sérgio L; PATON, Tara A. Phylogenetic relationships and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds. S. 205–210. Biology Letters [online]. 2007-04-22 [cit. 2022-02-12]. Roč. 3, čís. 2, s. 205–210. doi:10.1098/rsbl.2006.0606. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]