Rackovití (Laridae) je čeleď mořských ptáků z řádu dlouhokřídlých, která v moderním pojetí zahrnuje nodyje, racky, rybáky a zobouny. Rackovití zahrnují přes 100 druhů.

Jak číst taxoboxRackovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádracci (Lari)
Čeleďrackovití (Laridae)
Vigors, 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Racek stříbřitý (Larus argentatus)

Charakteristika editovat

Jde o cirkumpolárně rozšířené ptáky vázané většinou na vodní prostředí. U řady druhů došlo v posledních desetiletích k výraznému růstu populace a rozšíření areálu, nejčastěji způsobenému využitím zdrojů lidského původu (antropogenních) skládky odpadků nebo odpady z rybářského průmyslu.[1]

Systematika editovat

Taxonomie a fylogeneze racků je značně komplikovaná a stále dochází k novým objevům a rozdělení do rodů a druhů se často mění. Po klasických výzkumech, které byly zaměřeny na morfologii, se pozornost vědců přesunula na výzkumy s využitím mitochondriální a nejnověji jaderné DNA.[2] Analýza jaderné DNA byla využita mj. při snaze rozluštit komplikované vztahy a fylogenezi tzv. „velkých bělohlavých racků“, tedy skupinu druhů racka stříbřitého (Larus argentatus).[3]

Taxonomické hranice pojetí čeledi rackovitých se v průběhu let měnily. Zatímco jednu dobu byli rybáci, racci, chaluhy a zobouni umisťováni do samostatných čeledí, v opačném krajním případě byli zase všichni umisťováni do čeledi jedné. Moderní taxonomie uznává chaluhovité za samostatnou čeleď, a k rackovitým zařazuje i nodyje, rybák a zobouny. Řadí se do širšího kladu (podřádu) Racci (Lari) v rámci řádu dlouhokřídlých.[4]

Seznam druhů editovat

K roku 2023 se k rackovitým řadilo přes 100 následujících druhů:[5][6]

Nodyjové
Zobouni
Racci
Rybáci

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. HORTON, N.; BROUGH, T.; ROCHARD, J. B. A. The Importance of Refuse Tips to Gulls Wintering in an Inland Area of South-East England. Journal of Applied Ecology. 1983, roč. 20, čís. 3, s. 751–765. Dostupné online [cit. 2023-05-12]. ISSN 0021-8901. DOI 10.2307/2403124. 
  2. PONS, J. -M.; HASSANIN, A.; CROCHET, P. -A. Phylogenetic relationships within the Laridae (Charadriiformes: Aves) inferred from mitochondrial markers. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2005-12-01, roč. 37, čís. 3, s. 686–699. Dostupné online [cit. 2023-05-12]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2005.05.011. (anglicky) 
  3. COLLINSON, Jon Martin; PARKIN, D. T.; KNOX, Alan Glasgow. Species boundaries in the Herring Gull and Lesser Black-Backed Gull complex. British Birds. 2008-07, roč. 101, čís. 7, s. 340–363. Dostupné online [cit. 2023-05-12]. ISSN 0007-0335. (anglicky) 
  4. WINKLER, David W.; BILLERMAN, Shawn M.; LOVETTE, Irby J. Gulls, Terns, and Skimmers (Laridae), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2023-05-12]. DOI 10.2173/bow.larida1.01. (anglicky) 
  5. Řád: dlouhokřídlí [online]. České názvosloví ptáků světa, 2023 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. 
  6. Noddies, skimmers, gulls, terns, skuas, auks. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.1, 2023 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat