Otevřít hlavní menu

Železniční trať Chomutov–Vejprty

železniční trať v Česku

Železniční trať Chomutov–Vejprty je jednokolejná neelektrizovaná regionální dráhaÚsteckém kraji. Provozovatelem je od 1. července 2008 SŽDC, v té době byla dráha ještě úsekem celostátní dráhy. V jízdním řádu pro cestující je uváděna v tabulce 137.

Chomutov–Vejprty
Schéma vedení trati
Schéma vedení trati
Číslo 137
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 57,904 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 20 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 90 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Chomutov
Trať do Mostu
4,297 Černovice u Chomutova
14,054 Domina
18,860 Křimov-Suchdol
21,305 Křimov zastávka
22,773
0
Křimov
BSicon eABZgr.svg
trať do Reitzenhainu
1,105 Nová Ves u Křimova
5,266 Výsluní
11,452 Rusová
16,065 Měděnec
18,445 Měděnec zastávka
22,2 Kovářská městys
25,685 Kovářská
27,324 České Hamry
30,612 Vejprty zastávka
32,922 Vejprty koupaliště
34,808
0,000
Vejprty
0,538 státní hranice CZ/D
0,91 Bärenstein (Annaberg)
1,850 Tunel Bärenstein (94 m)
2,550 Kühberg
5,51 Königswalde ob Bf
BSicon eABZgr.svg
býv. trať do Annaberg-Buchholz ob Bf
10,550 Cranzahl
Trať do Annaberg-Buchholz unt Bf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Záměr postavit železnici ze saského Chemnitz do Annabergu s pokračováním do Vejprt a Chomutova vznikl již v roce 1854 a navázal na starší myšlenku z roku 1839. Hlavním důvodem pro stavbu dráhy byla možnost dopravy hnědého uhlíMostecké pánve do Saska. Povolení pro stavbu českého úseku trati vydal 10. prosince 1868 ministr obchodu Ignaz von Plener.[1] Stavby trati se ujala Buštěhradská dráha. Začala ji slavnostním výkopem 18. srpna 1869 a provoz byl zahájen 1. srpna 1872. Technicky náročná trať z Chomutova stoupá na hřeben Krušných hor a poblíž Kovářské překonává nadmořskou výšku 875 metrů. Dále klesá k vejprtskému nádraží ve výšce 715 metrů.[2]

Od roku 1900 plánované propojení trati z Vejprt do Karlových Varů s tunelem pod Klínovcem a napojení na Přísečnickou dráhuJöhstadtu se kvůli první světové válce neuskutečnilo.[3] V roce 1909 byla na náklady města Vejprty a firmy Kannenberger zřízena zastávka v Novém Zvolání a začalo také rozšiřování vejprtského nádraží. Jízdné ve třetí třídě na trase z Chomutova do Vejprt stálo 1,70 korun v roce 1903 a 2,80 korun v roce 1911.[4]

Po vzniku Československa se Buštěhradská dráha od 14. července 1923 začlenila do Československých státních drah.[4] Kromě nákladního provozu tehdy trať až do roku 1928 denně využívalo okolo 800 lidí, kteří dojížděli za prací do Vejprt, a další stovky lidí, kteří jezdili za prací do Německa. Jednou týdně do Vejprt jezdil rekreační rychlík z Prahy. Intenzivní využití trati ukončila velká hospodářská krize.[5]

Před vypuknutím druhé světové války čelili zaměstnanci dráhy útokům členů Sudetoněmecké strany, které vyvrcholily 25. září 1938,[5] kdy henleinovci výbuchem zničili část trati u Vejprt, a způsobili vykolejení lokomotivy č. 344 802 s několika vagóny. Lehce zranění železničáři museli ustoupit ke stanovišti stráže obrany státu v Novém Zvolání. Čeští železničáři se po válce na trať vrátili 21. května 1945, kdy do Vejprt přijel obrněný vlak, jehož úkolem bylo zajistit bezpečnost na pohraniční trati.[6]

Ve druhé polovině dvacátého století význam tratě upadal. Železniční svršek nebyl udržován, chátraly také nádražní budovy a trať byla celkově nerentabilní.[6] V roce 1948 byl ukončen provoz na odbočce z Křimova do Reitzenhainu, ale přibližně do roku 1959 trať sloužila vlečka do stanice Hora Svatého Šebestiána.[7] Přerušeno bylo také spojení s Německem a k jeho obnovení došlo až 1. srpna 1993. Následovala rekonstrukce pohraničního mostu financovaná z programu PHARE, která umožnila pravidelný provoz nákladních vlaků, z nichž první přes hranice projel 22. května 2001. Přesto provoz na trati nadále klesal a v roce 2006 se uvažovalo o úplném zastavení provozu.[8] Od prosince 2007 jezdí po trati jen dva páry víkendových vlaků.[9] Na jeden pár vlaků byla obvykle nasazena dvoudílná jednotka Desiro Classic,[10] na druhý z nich motorový vůz řady 810 v letním období posílený o přípojný vůz.[zdroj?] Od jízdního řádu 2014/2015 jezdí vlaky pouze během víkendů a státních svátků v období od května do září.[11]

V roce 2012 byla zbourána výpravní budova nádraží v Rusové. V dalším roce postihl stejný osud výpravní budovu ve stanici Domina a většinu vejprtského nádraží. Roku 2014 Správa železniční dopravní cesty zbořila také výpravní budovu v Černovicích.[12] Zchátralou budovu v Kovářské z roku 1880 koupil v roce 2014 nový majitel a postupně ji opravuje.[13]

Navazující tratěEditovat

ChomutovEditovat

  • Trať 124 (Praha –) Lužná u Rakovníka – Krupá – Žatec – Odbočka Velichov – Výhybna Spořice – Chomutov[14]
  • Trať 130 Ústí nad Labem hl. n. – Ústí nad Labem západ – Řetenice – Oldřichov u Duchcova – Bílina – Odbočka České Zlatníky – Most – Třebušice – Odbočka Dolní Rybník – Chomutov
  • Trať 140 Chomutov – Odbočka Dubina – Kadaň – Dalovice – Karlovy Vary – Odbočka Sedlec – Chodov – Nové Sedlo u Lokte – Sokolov – Tršnice – Cheb

KřimovEditovat

  • Zrušená trať Křimov – Reitzenhain v Čechách st. hr. (Reitzenhain DB)

VejprtyEditovat

  • Trať Vejprty – Annaberg-Buchholz unt Bf

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BINTEROVÁ, Zdena. Historie Vejprt. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, 2007. 192 s. ISBN 978-80-239-9870-2. S. 167. Dále jen Binterová (2007). 
  2. Binterová (2007), s. 168
  3. Binterová (2007), s. 170
  4. a b Binterová (2007), s. 171
  5. a b Binterová (2007), s. 172
  6. a b Binterová (2007), s. 173
  7. KADLEC, Jan. Zaniklá železniční trať Křimov–Reitzenhain. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2005. 44 s. Dostupné online. S. 5. 
  8. Binterová (2007), s. 174
  9. MICHL, Zdeněk. Obce se skládají na zvláštní vlaky. ŽelPage [online]. 2007-12-25 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  10. JANOŠ, Vít; HAAS, Václav; ZÁRUBA, Tomáš. Studie k projektu turistických železničních linek Ústeckého kraje. [s.l.]: Ústecký kraj, 2014. Dostupné online. 
  11. České dráhy. Jízdní řád 2014–2015: 137 Chomutov–Vejprty [online]. 2014-12-14 [cit. 2015-05-07]. Dostupné online. 
  12. Staré aktuality [online]. Vejprtská dráha [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  13. STRNADOVÁ, Miroslava. Zahraniční reportér zachraňuje ruinu nádraží, z lásky ke Krušným horám. iDnes.cz [online]. 2017-07-08 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  14. Rozvrh jízdy platný ode dne 15. května 1876 až na dále. Posel z Prahy. Květen 1876, čís. 108. Dostupné online. ISSN 1802-6621. 

LiteraturaEditovat

  • KADLEC, Jan. Krušnohorská železniční trať Chomutov–Vejprty. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, 2016. 156 s. ISBN 978-80-88075-06-6. 

Externí odkazyEditovat