Otevřít hlavní menu

Rusová

část obce Kryštofovy Hamry v okrese Chomutov

Rusová (německy Reischdorf[1]) je katastrální území[2] a zaniklá obec (dnes část obce Kryštofovy Hamry) v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 km na jihovýchod od Kryštofových Hamrů. Prochází tudy železniční trať Chomutov–Vejprty. Obec ztratila většinu obyvatel při vysídlení Němců z Československa, definitivně pak byla zlikvidována při výstavbě vodní nádrže Přísečnice.[3]

Rusová
Poslední stojící budova obce, budova železničního nádraží, před zbořením
Poslední stojící budova obce, budova železničního nádraží, před zbořením
Základní informace
Charakter sídla část obce
Počet obyvatel 0 (2001)
Domů 0 (2013)
Nadmořská výška 800 m
Lokalita
PSČ 431 91
Obec Kryštofovy Hamry
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Rusová (9,52 km²)
Zeměpisné souřadnice
Rusová
Rusová
Další údaje
Kód části obce 136212
Zaniklé obce.cz 82
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název vesnice byl odvozen z příjmení Rus a znamenal Rusova ves. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Reuzendorff (1367), Rawsendorf (1449), Raisendorf (1481), w Raystorffu (1543), Reuschdorf (1555), Reuchsdorff (1608), Reischdorf nebo Reichsdorf (1787) a Reischdorf (1846).[4]

HistorieEditovat

První zmínka o Reuzendorfu, pozdějším Reischdorfu, je z roku 1367. Český název, vycházející z první části německého názvu (Reusze, Russe-), se začal užívat až po druhé světové válce. Roku 1689 byla zbarokizována gotická hřbitovní kaple sv. Martina z 15. století a povýšena na filiální kostel. Při přečíslování domů za Marie Terezie měla Rusová 198 popisných čísel. V roce 1761 zde byla postavena budova školy, v roce 1774 byla zřízena samostatná farnost Rusová. V roce 1872 byla do obce zavedena železnice a byla zde zřízena pošta, do jejíhož okrsku patřily i vesnice Podmilesy, Nová Víska, Louchov a Domašín.[3]

 
Z obce pocházející sloup se sochou Dobrého pastýře, nyní umístěn v Hoře Svatého Šebestiána

Okolo roku 1712 byl na krevelové žíle u Rusové znovuotevřen starší důl Martin.[5]

V roce 1900 v obci žilo 3571 obyvatel, nejvíce v historii obce.[6] V roce 1911 byl v obci postaven vodovod a elektřina byla zavedena v roce 1921. K tomuto roku zde žilo 2248 obyvatel, z toho 2225 německé národnosti.[7]

V letech 1935–1939 byl v Rusové postaven nový moderní kostel, zasvěcený opět svatému Martinovi.[3]

Obec ztratila většinu obyvatel při vysídlení Němců z Československa, když v roce 1930 zde žilo 2 045 obyvatel, v roce 1950 pak jen 328. Definitivně byla obec zlikvidována při výstavbě vodní nádrže Přísečnice, která začala na jaře 1973.[3] Předtím byla zrušena památková ochrana jedenácti staveb: čp. 60, 105, 132. 144, 240, 256, 279, 270, domu při čp. 60 a turistické ubytovny.[8] Barokní sloup se sochou Dobrého pastýře z roku 1715 byl přemístěn do Hory Svatého Šebestiána a dvoustranné sousoší svaté Rodiny, které stávalo u cesty do Přísečnice, na lesní hřbitov ve Vejprtech.[3]

V roce 2003 zanikla farnost Rusová.[9] V roce 2009 byla v Rusové evidována jedna adresa,[10] budova bývalého nádraží,[3][11] která byla zbořena v roce 2012.[12]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2248 obyvatel (z toho 1041 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, 2225 Němců a čtrnáct cizinců. Kromě devíti evangelíků, jednoho člena československé církve a tří lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2045 obyvatel: 24 Čechoslováků, 1997 Němců a 24 cizinců. S výjimkou sedmnácti evangelíků, jednoho člena nezjišťovaných církví a deseti lidí bez vyznání se všichni ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[14]

Historický vývoj počtu obyvatel a domů[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 122 2 919 3 213 3 571 2 927 2 248 2 045 328 304 207 0 0 0 0
Počet domů 263 326 320 342 322 312 333 378 79 52 0 0 0 0

Větrné elektrárnyEditovat

 
Panoramatický pohled na Farmu větrných elektráren Kryštofovy Hamry, na území Rusové je většina turbín vpravo

V roce 2007 byly v Rusové zprovozněny dvě skupiny větrných elektráren. Větrné elektrárny Rusová (také Rusová-Podmíleská výšina) zahrnují tři turbíny Nordex o výkonu 2,5 MW, mají tedy celkový výkon 7,5 MW.[15] Tuto skupinu provozuje společnost Green Lines Rusová, s.r.o.,[16] jejímiž společníky je šest fyzických osob z Německa a České republiky. Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry zahrnuje 21 turbín Enercon o výkonu 2 MW[15] , která je s celkovým výkonem 41 MW největší farmou větrných elektráren v České republice. V Rusové je umístěno 5 turbín.[17]

Na území Rusové se i do budoucna připravuje stavba dalších větrných elektráren.[18][19][20][21]

ReferenceEditovat

  1. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f zanikleobce.cz: Rusová (Reischdorf) - Historie
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 552. 
  5. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 49, 168. 
  6. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 378, 379, záznam 17-4. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 598 s. S. 255. 
  8. MonumNet: katastrální území Rusová
  9. Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  11. železniční stanice Rusová - Kryštofovy Hamry trať č.137. calla-palustris.blgz.cz [online]. [cit. 2014-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  12. Vejprtská dráha: dopravna D3 Rusová
  13. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255. 
  14. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295. 
  15. a b Česká společnost pro větrnou energii: Aktuální instalace
  16. ERÚ: Green Lines Rusová, s.r.o.
  17. ERÚ: ecoenerg Windkraft GmbH & Co. KG
  18. Informační systém EIA: Rozšíření stávající farmy Kryštofovy Hamry o 4 VTE
  19. Informační systém EIA: Větrná farma Kryštofovy Hamry a větrná farma Výsluní
  20. Informační systém EIA: Větrný park Rusová
  21. Mostecký deník: Obří větrný park Kryštofovy Hamry se ještě více rozroste

Externí odkazyEditovat