Hasištejn
Hrad Hasištejn (německy Hassenstein) leží na české straně Krušných hor nad obcí Místo v nadmořské výšce 627 metrů. Je jedním z nejstarších hradů severozápadních Čech, též rodištěm a sídlem významného aristokrata a humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
| Hasištejn | |
 Pohled na hrad z PP Kokrháč | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Sloh | gotický |
| Výstavba | počátek 14. století |
| Přestavba | po roce 1418, 70. léta 15. století |
| Zánik | 1560 |
| Stavebník | snad Václav II. |
| Současný majitel | obec Místo |
| Další majitelé |
Šumburkové, Hasištejnští z Lobkovic Šlikové Rudolf II. Štampachové Martinicové aj. |
| Poloha | |
| Adresa |
Ostroh západně od obce, Místo,  Česko |
| Souřadnice | 50°26′42,72″ s. š., 13°15′25,92″ v. d. |
  Hasištejn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25554/5-653 (PkMISSezObr) |
| Web | www.hasistejn.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obsah
HistorieEditovat
Původ Hasištejna není znám. Na hradišti byly nalezeny stopy pohanského pohřebiště, což svědčí o velmi dávném osídlení. První písemná zmínka o královském hradu se nachází v zákoníku Majestas Carolina ze 14. století, přestože na tomto místě je zmiňováno opevněné místo už ve století dvanáctém. Poskytovalo ochranu obchodní cestě mezi Kadaní a německým městem Zwickau.
Je možné, že gotický hrad nechal postavit král Václav II.[2] Od roku 1348 byl hrad v držení rodu pánů ze Šumburka. Císař a král Karel IV. jim jeho držbu roku 1351 prodloužil i s panstvími Přísečnice a Schlettau. V jím vydaném zákoníku Majestas Carolina jej uvádí mezi královskými hrady, které panovníci nesmí prodat a zastavit jej směli nanejvýš na devět let. Šumburkům hrad patřil až do roku 1412, kdy ho přenechali Jindřichu mladšímu Reussovi z Plavna.[3] Ten se dostal do sporů s Václavem IV. a spolčoval se s loupeživými rytíři, se kterými přepadávali královské statky. Královské vojsko proto pod velením Mikuláše Chudého z Lobkovic hrad po dvouměsíčním obléhání dobylo a král Hasištejn ihned Mikuláši zastavil. Od roku 1421 ho Mikuláš získal jako dědičné korunní léno. Jeho vnuk, vzdělaný humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, zde žil trvale od roku 1490[4] a nechal hrad výrazně rozšířit. Pak v něm založil jednu z největších knihoven českého království. Knihovna byla později přestěhována do Chomutova, kde roku 1598 shořela.
Hrad dále vlastnili různí příslušníci Lobkoviců a jeden čas i Šliků. Po konfiskaci majetku Jiřího Popela z Lobkovic vlastnil sedm osmin hradu císař Rudolf II. Roku 1606 je od něj koupil Linhart starší Štampach ze Štampachu.[3] Po bitvě na Bílé hoře a během třicetileté války se majitelé měnili a stavba začala chátrat. V záznamech z roku 1622 byl hrad uváděn jako opuštěný. Na počátku 18. století zříceninu hradu nechal upravit Emanuel Karsch, postavil zde hostinec. Ten v roce 1976 vyhořel. Obě budovy hostince před požárem jsou zachyceny ve čtvrtém dílu seriálu 30 případů majora Zemana Hon na lišku jako Čadkova chata („Liščí doupě“).[5] Nový, menší hostinec byl postaven v roce 1995. Je na něm pamětní deska připomínající návštěvu J. W. Goetha v roce 1810.[6]
Stavební podobaEditovat
Pro stavbu byla vybrána oválná plocha nad prudkým svahem k údolí Prunéřovského potoka. Nejstarší stavební fáze patří k hradům bergfritového typu. Bergfrit, obehnaný plášťovou hradbou, zaujal nejvyšší místo jádra v čele hradu. Ve skále u paty věže byla vytesána cisterna na vodu. Na protilehlém a nejlépe chráněném místě stojí věžový palác, ke kterému naproti vstupní bráně přiléhala kaple zaklenutá křížovou klenbou. Její existence podporuje královské založení hradu.[7]
Někdy po obléhání roku 1418 byl hrad výrazně rozšířen. Na východní straně jádra bylo zřízeno rozlehlé nádvoří postavené nad klenbou velkého sklepa, který využil prostor původně velmi strmého svahu. Na nádvoří se vstupovalo přes šíjový příkop čtverhrannou, dovnitř otevřenou branou. Hrad byl navíc obehnán parkánovou hradbou se dvěma nevýraznými baštami na západní straně.
Během pozdně gotické přestavby za Lobkoviců bylo opevnění hradu znovu rozšířeno. Před šíjovým příkopem vznikla nová hradba s věžovou branou a čtverhrannou bateriovou věží. Obě věže byly směrem k hradu otevřené. Hradbu chránil další příkop. Na návrší, odkud mohl být hrad účinně ostřelován z děl, byla postavena valy opevněná předsunutá bašta s věží opatřenou břitem. Dvojice nových bašt zpevnila parkánovou hradbu na západní straně. V jádře byl navíc pod bergfritem postaven nový palác, ze kterého se dochovala především východní zeď s arkýři.
Dnešní stavEditovat
Zachovala se velká věž, která slouží jako rozhledna, dále zbytky dvou paláců a část hradeb. Vrch je zčásti zarostlý. Přístup je nejblíže z obce Místo zhruba 1 km vzdálené. Od motorestu Ušák na silnici I/13 sem vede modrá značka, z obce Místo žlutá.[8]
Obec Místo, které hrad patří, zde pořádá každoročně řadu společenských akcí (např. Fesťáček) pro veřejnost a plánuje zpřístupnit bývalou konírnu, kde chce vybudovat stálou výstavku.[4]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-20]. Identifikátor záznamu 136676 : Hrad Hasištejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Hasištejn, s. 150.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hasištejn – hrad, s. 129–131.
- ↑ a b Vladimír Vacula. Hasištejn. Rozhledna i bašta kumštýřů. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec. Srpen 2010, roč. II, čís. 32, s. 22.
- ↑ Filmovamista.cz Hon na Lišku
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Hasištejn, s. 37.
- ↑ ZÁRUBA, František. Hradní kaple na Hasištejně. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 287–304.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia, 1998. 27-005-98. Kapitola Hasištejn, s. 75.
LiteraturaEditovat
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hasištejn – hrad, s. 129–131.
- HEFNER, Zdeněk. Bergfrit hradu Hasištejna. Hláska. 2011, roč. XXII, čís. 2, s. 22–23. Dostupné online. ISSN 1212-4974.
- PACHNER, Jaroslav. Hasištejn, příprava konzervace hradu, experimentální vzorky oprav. Památky, příroda, život. 1999, roč. 31, čís. 4, s. 111–117. ISSN 0231-5076.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého – Litoměřicko a Žatecko. Svazek 14. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Hasištein hrad, s. 128–138.
- ZÁRUBA, František. Hradní kaple na Hasištejně. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 287–304.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hasištejn ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hrady a zříceniny v Krušných horách. Díl 5. – Hrad Hasištejn – před hradbami [online]. Historie v terénu – Litvínovsko, 2017-02-09 [cit. 2018-09-28]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.
