Boreš z Rýzmburka

český komorník, maršálek a šlechtic

Boreš z Rýzmburka (Rieseburka) (1210/12151277) byl český šlechtic českého krále Václava I. nejvyšší maršálek Českého království[zdroj?] a nejvyšší komorník, a jeho nástupce syna Přemysla Otakara II. vojevůdce a jeden z nejvlivnějších šlechticů na královském dvoře. Pocházel z rodu Hrabišiců ze severozápadních Čech. Psal se podle hradu Riesenburg, který založil a dnes je znám jako Osek. Jeho bratr Slávek byl opatemoseckém klášteře.

Boreš z Rýzmburka
Osobní erb Boreše z Rýmburka
Osobní erb Boreše z Rýmburka

Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1249 – 1253
Panovník Václav I.
Nástupce Bavor I. ze Strakonic

Narození 1210/1215
Úmrtí 1277 (ve věku 66–67 let)
Rodiče Bohuslav I. Hrabišic
Děti Slávek IV.z Rýzmburka
Bohuslav II. z Rýzmburka
Příbuzní Slavek I. Hrabišic (děd)
Slávek III. Hrabišic (bratr)
Agáta z Šumburka (snacha)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se pravděpodobně mezi léty 1210–1215 jako syn Bohuslava.[1]

Boreš měl dva syny: Slávka IV. z Rýzmburka a Bohuslava II. z Rýzmburka, který měl za manželku Agátu z Šumburka, dceru Fridricha ze Šumburka. Po smrti Boreše se stal Fridrich poručníkem obou jeho synů.

Na začátku roku 1248 se vzbouřila část české šlechty, která byla nespokojena s vládou Václava I. a 31. července 1248 na pražském hradě zvolila králem jeho syna Přemysla Otakara II. Boreš z Rýzmburka, Havel z Lemberka, Ojíř z Friedberka a několik dalších zůstali věrni Václavovi. Nakonec je v srpnu 1249 uzavřen mír a Václav I. usedá znovu na trůn.

Po potlačení vzpoury zastával Boreš z Rýzmburka na královském dvoře Václava I. funkci komorníka. Situace se změnila po smrti Václava I. a po nástupu jeho syna Přemysla Otakara II. na trůn. Pro ambiciózního Přemysla představoval Boreš připomínku jeho nedávného pokoření, a tak už 25. ledna 1254 byl zatčen a uvržen v Praze do vězení. Uvěznění mělo především demonstrovat Přemyslovu moc a pravděpodobně po nedlouhé době byl Boreš z vězení propuštěn. Do funkce komorníka se již nevrátil, když jej v úřadu vystřídal Bavor II. ze Strakonic. Na přelomu let 1254 a 1255 se zúčastnil křížové výpravy do Prus.[2]

V roce 1260 se udála bitva u Kressenbrunnu, kde Boreš velel zálohám a v níž Češi porazili uherské vojsko. Boreš v bitvě získal vzácnou relikvii, a to prst Jana Křtitele.

Boreš měl velké majetky nejen v Čechách např. Osek, Krásno, ale i na Moravě např. Slavkov, Moravská Třebová, Horní Němčí. V roce 1267 založil na ohybu řeky Moravská Sázava mezi Třebařovem a Krasíkovem klášter Coronae Sanctae Mariae, který byl zasvěcen nově vzniklému Řádu Sv. otce Augustina (1256, bula papeže Alexandra IV. "Licet ecclesiae").

Po neúpěšné vzpouře v r. 1275/6 spolu s Vítkovci a Závišem z Falkenštejna, proti králi Přemyslu Otakarovi II., byl zajat a roku 1277 popraven.

Další Borešova známá jména jsou Boreš II. Hrabišic anebo Boreš z Oseka, v úředních listinách jako Borso fillius Bohuzlai, Borso de Risenburch

ReferenceEditovat

  1. VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici : páni z Rýzmburka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. S. 82. Dále jen Hrabišici : páni z Rýzmburka. 
  2. Hrabišici : páni z Rýzmburka, s. 68-70.

LiteraturaEditovat

  • VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici : páni z Rýzmburka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. 

Externí odkazyEditovat