Otevřít hlavní menu

Šumburkové

Šlechtický rod

Páni ze Šumburka, či jen Šumburkové nebo též Schönburgové (německy Schönburg nebo Schumburg) byli starý šlechtický rod, který pocházel ze Saska-Anhaltska. Ve 13. století přišli do Čech, kde postupně získali majetek především v ÚsteckémKarlovarském kraji. Své jméno odvozovali od německého hradu Schönburg.

Páni ze Šumburka
Erb rodu Schönburgů
Erb rodu Schönburgů
země Sasko-AnhaltskoSasko-Anhaltsko Sasko-Anhaltsko, České královstvíČeské království České království
tituly svobodní páni, hrabata, knížata
zakladatel Ulricus de Schunenberg / Heřman ze Šumburka
rok založení před rokem 1130, v Čechách od 13. století
větve rodu

Schönburg-Waldenburg

Schönburg-Hartensteinové

Schönburg-Glauchau

Schönburg-Stein

Schönburg-Remse

Schönburg-Penig-Rochsburg

Schönburg-Rochsburg

Schönburg-Wechselburg

Historie roduEditovat

 
Hrad Schönburg, původní rodové sídlo v Sasku-Anhaltsku

Prvním členem rodu, kterého roku 1249 pozval do Čech král Václav I., byl Heřman ze Šumburka. Sídlil v Děčíně, kde za jeho úřadování byl starší dřevěný hrad přestavěn na kamenný. Podkomoří Bedřich ze Šumburka se roku 1306 stal zástavním majitelem města Kadaně. Jeho synové Kadaňsko vrátili králi Janu Lucemburskému, který jim však povolil, aby si jeho část ponechali jako vlastní panství s hrady PerštejnEgerberk.[1]

V roce 1352 složili bratři Bedřich, AlbertJetřich ze Šumburka lenní slib Karlu IV. V té době jim kromě Perštejna, Egerberku a další majetků patřil také Hasištejn, Klášterec nad Ohří, polovina Přísečnice, Stráž nad Ohří, PrunéřovMikulovice.[1] Jejich povinností byla vojenská služba a hrad Hasištejn museli na žádost bez odkladů poskytnout panovníkovi.[2]

V době husitských válek došlo ke sporům mezi bratranci Alešem ze Šumburka na EgerberkuVilémem ze Šumburka, kterému patřila KadaňKlášterec nad Ohří. Jejich pře skončila až v roce 1431 rozdělením majetku a Vilém si potom v letech 14311435 postavil hrad Nový Šumburk. Později se dostal do nových sporů s Vendem z Ilburka, který v té době sídlil na sousedním Egerberku. Vzájemně si působili velké škody až do doby, kdy se Vilém v roce 1443 lstí zmocnil Egerberku, Venda zajal a umořil hladem v hradní věži.[3]

Vilém byl významným podporovatelem krále Jiřího z Poděbrad, zatímco Aleš stál na straně odpůrců. V roce 1446 složil lenní slib saskému knížeti Fridrichovi a poskytl mu hrad Perštejn. Jeho posádka potom pustošila panství okolních přívrženců krále, a proto byl hrad v roce 1451 dobyt vojskem pod velením Jakoubka z VřesovicJana Calty z Kamenné Hory. V té době však již byl hradním pánem Bedřich ze Šumburku a Glouchova.[4]

České větve rodu vymřely v šestnáctém století. Příslušníkům gluchovské větve však později patřila například KrupkaKraslice. Roku 1790 byli povýšeni do stavu říškých knížat a jejich hartensteinská větev získala v Čechách roku 1845 inkolát. Novou českou větev potom založil politik a diplomat Alexandr Schönburg (18261896).[5]

Podrobnější informace naleznete v článku Schönburg-Hartensteinové.

ErbEditovat

Rodový erb byl dělený do čtyř šikmých pruhů, které se střídaly v pořadí červený, stříbrný, červený a stříbrný. Dvě křídla v klenotu byla ve stejných barvách.[1]

Osobnosti roduEditovat

 
Alexandr kníže ze Šumburku-Hartenštejna (1826–1896), malba od A. J. Fischera

ReferenceEditovat

  1. a b c VYHNIS, V. Šumburkové. Památky, příroda, život. Listopad 1986, roč. 18, čís. 3, s. 74–76. 
  2. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 129. Dále jen Anděl 1984. 
  3. Anděl 1984, str. 463
  4. Anděl 1984, str. 370–371
  5. JAN, Halada. Lexikon české šlechty.. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Akropolis, 1993. 190 s. ISBN 80-85770-04-0. Kapitola ze Šumburka, s. 153–154. 

Související článkyEditovat