Inkolát (z lat. incola, usedlý obyvatel), někdy také indigenát, byl pojem středoevropského, českého a rakouského stavovského práva a označoval příslušnost mezi plnoprávné domácí šlechtické rody, jakousi středověkou obdobu šlechtického občanství.

Inkolát zařazoval svého nositele mezi „zemskou šlechtu“ v zemích České koruny (kromě obojí Lužice) a v Rakousku; opravňoval mimo jiné k nabývání deskových statků, tj. významných nemovitostí. Teprve držitel takového statku byl oprávněn účastnit se zemských sněmů a ucházet se o zemské úřady.

Inkolát se získával narozením nebo výslovným udělením, o němž v Čechách od korunovace Jana Lucemburského roku 1310 až do stavovského povstání roku 1618 rozhodoval výhradně Český zemský sněm.[1] Od Obnoveného zřízení zemského (1627) jej udílel panovník. Se zrušením stavovského zřízení v Rakousku roku 1848 ztratil inkolát praktický význam.

Příklady získání českého inkolátu editovat

Český inkolát
Rok získání Rod Osobnost Poznámky
1623[2] Serényiové
1652[3] Paarové
1710[4] Seilern-Aspangové
1843[5] Pallaviciniové

Příklady získání moravského inkolátu editovat

Rakouský inkolát
Rok získání Rod Osobnost Poznámky
1593[6] Serényiové František Serényi

Příklady získání rakouského inkolátu editovat

Rakouský inkolát
Rok získání Rod Osobnost Poznámky
1808[7] Rohanové Jindřich Ludvík z Rohanu a jeho tři synové, mezi nimi Charles Alain z Rohanu

Příklady získání uherského indigenátu editovat

Uherský indigenát
Rok získání Rod Osobnost Poznámky
1803[5] Pallaviciniové

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inkolat na německé Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. encyklopedie.seznam.cz [online]. [cit. 2008-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-24. 
  2. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 244. Dále jen Modrá krev. 
  3. Modrá krev, s. 218
  4. Modrá krev, s. 243
  5. a b Modrá krev, s. 221
  6. KUNDRATOVÁ, Miroslava. Sňatková politika v 17. a 18. století na příkladu rodin Serenyi, Chorinských, Petřvaldských. Brno, 2011. 95 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Tomáš Knoz. s. 20. Dostupné online.
  7. Modrá krev, s. 234

Literatura editovat

  • Bohumil Baxa: Inkolát (a indigenát) v zemích koruny české od roku 1749–1848, Bursík a Kohout, Praha 1908

Související články editovat

Externí odkazy editovat