Otevřít hlavní menu

Obnovené zřízení zemské

Historická ústava Českého království
Úvodní list tištěného Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy)

Obnovené zřízení zemské je název pro historické zemské ústavy Čech (z 10. května 1627) a Moravy (z 10. května 1628).

Vydání a tiskEditovat

Český král a moravský markrabě Ferdinand II. obě zemská zřízení oktrojoval, tj. vydal bez souhlasu sněmu, na základě vítězství nad stavy v občanské válce a teorie o propadlých právech. Na závěrečné redakci zřízení se podíleli olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna a pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu.

První vytištěné exempláře českého zemského zřízení byly k dispozici koncem května 1627. Byly vydány německy (autentické znění) pod názvem Verneuerte Landesordnung des Erbkönigreichs Böhaimb. Ačkoliv oficiálně Obnovené zřízení zemské stanovilo rovnost češtiny s němčinou, fakticky došlo k určení podřadné role češtině, o čemž svědčilo nedokončené vydávání úředního překladu (tisk zastaven u folia 135, litery F 1). České vydání je evidováno v Knihopisu pod číslem K02447 a odlišná verze K02447a.

Znalost zemského zřízení byla pro státní úřady nezbytná, proto vydání bylo provedeno ve vysokém nákladu a vznikala také celá řada rukopisných opisů (např. jen z nedokončeného českého vydání, kterému ve své době nebyla věnována velká pozornost, se dodnes dochovalo na čtyřicet tisků). Jeden z českých rukopisů daroval Česku ruský prezident Putin v listopadu 2017 v Soči do rukou prezidenta Zemana.[1] Podle tvrzení ruské strany a prezidentského mluvčí Jiřího Ovčáčka by se mělo jednat o cennější rukopis (mluvčí charakterizoval slovy: „Jde o jediné kompletní Obnovené zřízení zemské z roku 1627. Ve Strahovském klášteře je druhý exemplář, tomu ale chybí šest stran.“). Například Hedvika Kuchařová z knihovny Strahovského kláštera dodává „I kdyby se jednalo o originální rukopis, neměl by nijak výraznou cenu. Má sice historickou hodnotu, ale že by byla nějak obrovská jako u středověkých rukopisů, tak to nejspíš ne.“[2] Není možné vyloučit, že se jedná o jeden z mnoha českých opisů, které mají cenu ještě nižší. Není známá ani provenience rukopisu, podle sdělení mluvčího Ovčáčka ho Rusko získalo od německého sběratele.[2][3]

Hlavní ustanoveníEditovat

  • Místo dosavadního stavovství byl uzákoněn absolutismus.
  • Česká koruna vyhlášena za dědičnou (tedy nepřestala existovat) v habsburském rodě až do vymření mužského potomstva (posílena moc české královské – dvorské – kanceláře ve Vídni).
  • Duchovenstvo zaujalo první místo v zemském sněmu (za ním teprve stav panský, rytířský a královská města – ta měla na sněmu jen jeden hlas).
  • Katolické náboženství bylo prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích (ti, kteří se nechtěli „srovnat“ s panovníkem ve víře, museli se vystěhovat ze země, ovšem s výjimkou poddaného lidu, který musel přestoupit ke katolictví buď po dobrém, nebo po zlém).
  • Jazyk německý byl zrovnoprávněn s českým (ve skutečnosti mu však byl nadřazen).[4]
  • Stavům bylo ponecháno povolování, rozvrhování a vybírání daní.
  • Zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník (jemu byli také zodpovědní).
  • Ústní řízení nahrazeno písemným.

Obnovené zřízení zemské obsahovalo ustanovení státního, soukromého a trestního práva, předpisy týkající se soudního a deskového řádu, připojena byla Svatováclavská smlouva z roku 1517 a Narovnání o hory a kovy z roku 1534 (a z r. 1575). V roce 1640 (1650 na Moravě) bylo doplněno Královskými deklaratorii a novelami, sbírkou královských rezolucí, vysvětlení a nových ustanovení. Obnovené zřízení zemské právně utvrzovalo podřízení českých zemí habsburskému absolutismu. Jedná se o důležitý pramen českého státního práva.

Ustanovení obnoveného zřízení zemského se udržela až do roku 1848 (snahy české šlechty o podstatnou revizi a zmírnění OZZ během 1. pol. 18. století se nezdařily).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zeman se v Soči setkal s Putinem. Od vládce Kremlu dostal originál Obnoveného zřízení zemského [online]. Aktualne.cz [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b PATROVSKÝ, Ondřej. Putinův dar Česku? I kdyby se jednalo o originální rukopis, neměl by výraznou cenu, míní historička. Lidovky.cz [online]. 2017-11-23 [cit. 2017-12-02]. Dostupné online. 
  3. OPPELT, Robert. Hrad se chlubí originálem rukopisu od Putina. Je to opis, míní historici. iDNES.cz [online]. 2017-11-23 [cit. 2017-12-02]. Dostupné online. 
  4. „Nový zákoník byl vytištěn německy, tisk český zůstal nedokončen nepochybně s cílem podpořit germanizační tendence a znemožnit široké veřejnosti přístup k novému zákoníku, jehož text se musel hluboce dotýkat politického sebevědomí obyvatel.“ (MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do r. 1945. Praha: Linde, 1999. ISBN 80-7201-167-7. S. 131. )

LiteraturaEditovat

  • MATĚJEK, František. Účinky Obnoveného zřízení zemského z roku 1628 na naše země. Vlastivědný věstník moravský. 1990, roč. 42, čís. 3, s. 327-336. ISSN 0323-2581. 

Digitalizované tiskyEditovat

  • Obnowené Práwo a Zřjzenj Zemské Dědjčného Králowstwj Cžeského. Praha: Jan Šuman, 1627. Dostupné online. S. [6], CXXXV [spr. CXXXIV]. (cze) 
  • Obnowené Práwo a Zřjzenj Zemské Dědjčného Králowstwj Cžeského. Praha: [s.n.], 1627. Dostupné online. (česky) 

Edice OZZEditovat

  • Obnovené právo a Zřízení zemské dědičného království Českého. Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Königreichs Böhmen. 1627. (ed. Jireček, Hermenegild). Praha, 1888. digitalizovaný text
  • Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Markgrafthums Mähren. Obnovené zřízení zemské dědičného markrabství moravského. 1628. (ed. Jireček, Hermenegild). Brno, 1890.