Wikipedie

Paarové

česko-rakouský knížecí rod

Paarové jsou knížecí rod, pocházející z Lombardie, který se usídlil na českém území v 17. století. Tato rodina se výrazně podílela na organizaci rakouského poštovnictví na českém území v 17.–19. století.[1][2]

Paarové
Erb knížat Paarů
ZeměRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství / České královstvíČeské království České království / Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Tituly
  • 1559 šlechtic (Říše)
  • Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán 1606 svobodný pán (dědičné země)
  • Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán 1623 svobodný pán (Říše)
  • Hodnostní korunka náležící titulu hrabě 1636 hrabě (Říše) s predikátem vysoce urozený (Hochgeboren)
  • Hodnostní korunka náležící titulu kníže 1769 kníže (dědičný titul pro prvorozeného syna, Říše a Čechy)
  • 1905 oslovení Jasnost (Durchlaucht)
Rok založení15. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Jan Václav Paar
 
Tolar (1771)

Do 15. století patřili Paarové mezi nevýrazné rody, tudíž se o nich nedochovalo příliš zmínek.

V 15. století se Martin Paar stal nejvyšším poštmistrem v Uhrách, jeho syn zastával stejný úřad v Nizozemsku. Druhý Martinův syn, Jan, zakoupil poštmistrovství od arciknížete Karla ve Štýrsku.

V roce 1606 bylo několik členů rodu, bratři a bratranci, povýšeno do stavu říšských svobodných pánů. Z nich Jan Kryštof Paar pokračoval v rodinné tradici a v roce 1630 získal výnosné dědičné poštmistrovství pro Čechy, Moravu, Uhersko a Rakousko. Mohl se tudíž psát jako nejvyšší dědičný poštmistr, zatímco ostatní byli dědičnými poštmistry. Znamenalo to pro ně velmi výnosný obchod, na kterém značně zbohatli. Byli konkurenty rodu Thurn a Taxis, který měl poštmistrovská práva v jiných zemích Svaté říše římské.

Jan Kryštof se trvale usadil v Čechách, kde koupil Měcholupy s Deštnicí,[3] Veletice[4] a Kestřany. Časem se rodové panství rozrostlo o Zdechovice, Bechyni či Vysoké Veselí. Jan Kryštof, který byl také císařským komořím, obdržel v roce 1636 příslib povýšení do stavu říšských hrabat, zemřel však ještě v témže roce. Až jeho potomek Karel se skutečně dne 21. října 1652 stal říšským hrabětem. Jan Kryštof měl za manželku Františku Polyxenu ze Švamberka. Po smrti Adama ze Švamberka mu císař udělil právo umístit do svého erbu i znak Švamberků.

Dvorské poštmistrovství si Paarové ponechali do roku 1720, v roce 1722 byla poštovní síť zestátněna a jim zůstal pouze čestný titul Nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr.[1]

V roce 1769 povýšil Jan Václav do knížecího stavu a vyměnil Budišov za Kardašovu Řečici a stavebně se projevil zejména u zámku v Bechyni. Jan Karel Paar (1772–1819) se účastnil napoleonských válek, Ludvík se stal vyslancem ve Švédsku, i další členové rodu působili v diplomatických a vojenských funkcích.

Alfons Paar (1903–1979) byl signatářem Národnostního prohlášení české a moravské šlechty v září 1939.

Jelikož rodinu postihly konfiskace až po roce 1948, mohli Paarovi po roce 1989 uplatňovat restituční nároky a vrátit se z ciziny, kam dříve emigrovali. Rodový majetek, například zámek v Bechyni, jim byl částečně navrácen, ale vzápětí byl rodový majetek vložen do společnosti APS ovládané Čechošvýcarem Josefem Šťávou a nakonec odprodán.

V letech 1995–1996 byl Karel Eduard Paar (* 1934, syn Alfonse narozeného roku 1903) pražským velkopřevorem Maltézského řádu, v letech 2004 až 2011 vykonával tento úřad podruhé, pro svůj zdravotní stav se ho zřekl a zůstává emeritním velkopřevorem[5]. Tento řád, který je zároveň suverénním státem, po roce 1989 opět obnovil svou činnost na českém území a v původní budově velkopřevorství v Praze na Malé Straně.

Hlavou rodu byl od roku 1979 Karlův starší bratr Alfons Václav 7. kníže Paar (1932–2016), který žil v italsky mluvící části Švýcarska[6], nyní je nejstarším členem rodiny Karel.

Osobnosti

editovat

Rodová sídla

editovat

Erb

editovat

V průběhu staletí se podoba znaku vyvíjela, k modrým a zlatým pruhům a černé orlici na zlatém podkladu přibyla po zděděném panství rožmberská růže a švamberská labuť.

Příbuzenstvo

editovat

Spojili se se Švamberky, Šternberky, Lichtenštejny či Windischgrätzi.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Československá filatelie Praga 88. Praha: Rapid, 1988. Kapitola P, s. 156. 
  2. ↑ DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta: Paar – základní údaje. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ ROEDL, Bohumír. Deštnice, Sádek, Nová Hospoda. Deštnice: Obec Deštnice, 2018. 125 s. ISBN 978-80-270-3875-6. S. 76. 
  4. ↑ ROEDL, Bohumír; TARABA, Pavel; TARABA, Slavomír. Holedeč, Holedeček, Veletice, Stránky. Holedeč: Obec Holedeč, 2018. 197 s. Kapitola Veletice, s. 157. 
  5. ↑ [1]
  6. ↑ zpráva o úmrtí Alfonse Paara[2]
  7. ↑ Archiv. www.burgen-austria.com [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ S.R.O, Turistika cz. Měcholupy - Vesnice | Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zámek Bechyně – nahlédnutí do života Petra Voka – Kudy z nudy. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŘEČICE, Šumavský rozcestník: zámek Kardašova. Šumavský rozcestník: zámek Kardašova Řečice. Šumavský rozcestník: zámek Kardašova Řečice [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Pluhův Žďár, Pluhův Žďár. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Dražíč, Dražíč. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Opařany, Opařany. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ ZDECHOVICE, Obec. Znak a prapor. Obec Zdechovice [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historie Budišova. www.mzm.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ https://www.mestosmirice.cz/assets/File.ashx?id_org=15108&id_dokumenty=1041
  17. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Jeřice - popis tvrz přestavěnou na zámek, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ DIZ. Co se stalo s Vršovickou tvrzí? Vodou se chránila před útoky nepřátel, na zásah shůry byla krátká. Blesk.cz [online]. 2023-02-12 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ KNÍŽECÍ ROD PAARŮ V ČECHÁCH. www.heraldika-terminologie.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ Dobronice - Zříceniny - Památky - CZ-MILKA. www.cz-milka.net [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Paaru, s. 109–110. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paarové&oldid=23603869“