Pluhův Žďár (zámek)

kulturní památka České republiky v obci Pluhův Žďár

Zámek Pluhův Žďár je barokní zámek přestavěný v 17. století z původně renesanční tvrze. Nachází se v okrese Jindřichův Hradec v centru obce Pluhův Žďár (asi 10 km severozápadně od Jindřichova Hradce a 5 km severně od Kardašovy Řečice). Zámek je od roku 1963 kulturní památkou.[1]

Zámek Pluhův Žďár
Hlavní průčelí od severovýchodu (rok 2011)
Hlavní průčelí od severovýchodu (rok 2011)
Základní informace
Slohrenesance, baroko
Přestavbamezi 1650 až 1750
StavebníkJan Ekersdorf z Hlaváče
Další majiteléDeymové ze Stříteže, Paarové
Současný majitelv soukromém vlastnictví
Poloha
AdresaPluhův Žďár, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Pluhův Žďár
Pluhův Žďár
Další informace
Rejstříkové číslo památky42119/3-2095 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První zmínka o obci je z roku 1267, kdy je doložen jako její majitel Oldřich Pluh z Rabštejna; až do 15. století byla vesnice ve vlastnictví tohoto rodu, podle kterého byla také nazvána. Majitelé se pak často změnili: na začátku 15. století to byl Chval ze Žďáru, v roce 1437 Albrecht Rút z Dírného, v roce 1457 bratři Prokop a Jan z Vojslavic. V roce 1549 byla majitelkou Míla z Broumovic, která v roce 1557 prodala tvrz, dvůr, pivovar a ves Dorotě Ostrovcové z Leskovce. Dalším z řady majitelů byl Jan Vrchotický z Loutkova, jehož rodu patřil Pluhův Žďár až do třicetileté války.

Přestože přesnější údaje o stavebním vývoji tvrze známy nejsou, lze předpokládat vznik jejího jádra v období pozdní gotiky a někdy v polovině 16. století pak renesanční přestavbu do podoby čtyřkřídlého objektu obklopeného příkopem.[2]

V roce 1635 získal tvrz Jan Ekersdorf z Hlaváče, který začal s jejími barokními úpravami a přestavbou na zámek. V tom pak pokračoval Humprecht Černín z Chudenic, po jehož smrti se majitelé opět střídali. V letech 1717–1782 vlastnili statek se zámkem Deymové ze Stříteže, za nichž proběhla druhá vlna barokních úprav.

V roce 1793 koupil Pluhův Žďár kníže Jan Václav Paar a tento rod hospodařil na žďárském statku a v sousední Kardašově Řečici až do 20. let 20. století. V roce 1928 v rámci pozemkové reformy odkoupil od Paarů zámek v Pluhově Žďáru Bedřich Beneš (1875–1939), starší bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše.

Po roce 1948 byl Benešům zámek zabaven a obec jej potom využívala k bytovým účelům. Roku 1992 byl objekt restituován a postupně zrekonstruován.

PopisEditovat

Zámek je čtyřkřídlá jednopatrová budova nepravidelného půdorysu s vnitřním dvorem. K hlavnímu vstupu na severní straně s průjezdem do nádvoří vede most se dvěma oblouky. Jednoduchý půlkruhový vstupní portál zdobí štuková edikula.

V nádvoří je na východní straně trojdílná arkáda, na jižní straně je pavlač spočívající na krakorcích. Na stěnách jsou zbytky psaníčkových sgrafit a nad průjezdem se dochovala barokní freska představující Nejsvětější Trojici, kterou vytvořil jindřichohradecký malíř František Resch v roce 1718.

Další zajímavostiEditovat

V sousedství zámku je na západě kostel Narození Panny Marie vzniklý v letech 1717–1718 přístavbou k původní kapli. Severně od zámku jsou budovy bývalého hospodářského dvora (v nich byla zřízena restaurace a penzion). Asi 150 m jihovýchodně je památkově chráněná zděná patrová sýpka s volutovým štítem (č.p. 21).[3]

3 km severně od Pluhova Žďáru je zámek Červená Lhota, 4 km severozápadně zámek Dírná.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  2. Šumavský rozcestník : zámek Pluhův Žďár. www.sumava.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  3. sýpka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 538 s. 
  • TŘÍSKA, Karel. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 5, Jižní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1986. 293 s. 
  • Encyklopedie českých tvrzí II. (K-R). 1. vyd. Praha: Argo, 2000. 664 s. ISBN 8072032798. 

Externí odkazyEditovat