Otevřít hlavní menu

Vršovická tvrz je zaniklé sídlo v Praze 10. Rozkládala se v místech parkoviště mezi potokem Botič a ulicemi Petrohradská a Vršovická, západně od stadionu Bohemians.[1] Archeologické stopy jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[2]

Vršovická tvrz
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Sloh renesance
Výstavba 16. století
Přestavba počátek 17. století
Zánik 1988
Poloha
Adresa Petrohradská, Praha 10 - Vršovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40772/1-1674 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Území Vršovic je poprvé zmíněno k roku 1028 v souvislosti s kaplí sv. Maří Magdaleny a až do 14. století vlastnili jeho části různí majitelé.

Tvrz v panském dvoře byla postavena pravděpodobně za vlastnictví Granovských z Granova po roce 1557. První zmínka o ní je v kupní listině z roku 1619, kdy ji dědicové synovce Kašpara Granovského Jana prodali Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy. Již roku 1621 přešly Vršovice s tvrzí na Maxmiliána z Valdštejna a následně je roku 1648 koupil František Matyáš ze Šternberka. Poté zdědili Vršovice i s tvrzí Paarové a spojili je s Nuslemi.

PodobaEditovat

Tato středověká vodní tvrz stála mezi dvěma rameny Botiče jako součást vrchnostenského dvora v jeho severovýchodní části. Koncem 18. století byla nazývána zámkem. O takto rozsáhlé přestavbě ale nejsou informace, jen v polovině 19. století byla obnovena její fasáda. V domě čp. 1/29a (zbořeno) se dlouho dochovalo její středověké zdivo.

Tvrz na půdorysu písmene L měla klasickou trojprostorovou dispozici. Přízemí bylo zaklenuto valenými klenbami s výsečemi nad vstupními otvory a okny. Nad hospodářským přízemím se nacházelo plochostropé patro s reprezentačním sálem a soukromými pokoji. Tuto podobu a dispozici měla tvrz až do 20. století. Později prošla několika úpravami, při kterých došlo k některým změnám převážně v interiéru. Prostory v přízemí i v patře rozdělily příčky na více místností, přesto si tvrz udržela renesanční charakter.

Po roce 1948Editovat

Ve 2. polovině 20. století byl dvůr přestavěn pro správní účely. Roku 1971 došlo k jeho částečnému zboření a v polovině 80. let 20. století se na jeho místo měla rozšířit sousední sportoviště. Roku 1988 byla tvrz zbořena s tím, že mělo být ponecháno její zdivo do výše náběhu kleneb. Zbytky tvrze a dvora se po této demolici nalézají pod vrstvou navážky a jsou památkově chráněny.[3]

Archeologický výzkumEditovat

Sondy při zjišťovacím archeologickém výzkumu v roce 2001 potvrdily existenci zasypaného zdiva. Byly zaznamenány zbytky mlýnských náhonů, zasypané sklepy, pozůstatky pivovaru a valounkové dlažby. Mezi další objevy patřil také cenný soubor středověké keramiky.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 8866-1, Vršovice, mapováno 1840, mapový list č. II. Dostupné z WWW.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 152853 : tvrz, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. František Vrbecký: Zmizelé Vršovice. Pivovar, hospodářský dvůr, tvrz a okolí. 20 s. 11.06.2014. S. 1-3. pdf. [cit. 2018-08-28]. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • Holec, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 95.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 306. Dostupné online.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat