Otevřít hlavní menu

Kestřany

obec v okrese Písek v Jihočeském kraji

Kestřany (pro rozlišení od Nových Kestřan dříve nazývané též Staré Kestřany) je název vesnice a obce v jižních Čechách, v okrese Písek, nedaleko Ražic u soutoku Otavy a Brložského potoka. Žije v nich 703[1] obyvatel. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1338.

Kestřany
Kostel sv. Kateřiny v obci
Kostel sv. Kateřiny v obci
Znak obce KestřanyVlajka obce Kestřany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0314 549487
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Písek (CZ0314)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Písek
Historická země Čechy
Katastrální výměra 20,08 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 703 (2019)[1]
Nadmořská výška 373 m n. m.
PSČ 398 21
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Kestřany 136
Starosta Lubomír Málek
Oficiální web: www.kestrany-pisecko.cz
Email: obec.kestrany@worldonline.cz
Kestřany
Kestřany
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V obci se nachází dvě tvrzeHorní tvrz a Dolní tvrz. Jedná se o raritu, dvě zachovalé tvrze v těsném sousedství. Další, třetí tvrz byla poblíž a byla stejně jako tyto tvrze původně chráněna vodním příkopem. O této tvrzi je nejméně zmínek. Není znám její půdorys ani přesná lokalita jejího umístění. Snad byla ve vsi nebo poblíž někde v okolí.

Jižně od obce se rozkládá národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně. Velký Potočný rybník severně od Kestřan je chráněn coby přírodní památka Velký Potočný.

Obsah

HistorieEditovat

Kestřany byly založeny ve 14. století. Roku 1315 je první písemná zmínka o daru píseckému klášteru od Alberta z Kestřan, Kestřanští z Kestřan. On i jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj byli velmi pobožní.

Historie obou tvrzí se prolíná, přestože se jedná o dvě rozdílné stavby. Horní tvrz je starší, Dolní tvrz byla založena později. Roku 1360 po úmrtí sirotků měly Kestřany připadnout králi, ale na něm si je vyprosili Buzek, Přibík a Jakub ze Lhoty. 1396 v Horní tvrzi sídlí Arnošt Údražský z Kestřan. Roku 1416 na Dolní tvrzi sídlí synové Mikuláše Barocha ze starého rodu Barochů. Ctibor Baroch zemřel za krále Ladislava. Jeho syn Mikuláš Baroch prodal Dolní tvrz Bohuslavovi z Kestřan roku 1475. Od této doby Dolní tvrz postupně chátrá.

Roku 1446 byla Horní tvrz včetně dvorců prodána Vaňku Koktanovi. Dědictvím připadla jeho synovcům, dále pak Bohuslavovi. Po něm vládli jeho synové. Jan, Petr, Bohuslav. 1491 byly obě tvrze a i oba dva dvory a část vesnice prodány Jindřichovi ze Švamberka. Dolní tvrz je uvedena jako pustá. 1523 tyto tvrze odkoupil Petr IV. z Rožmberka. Měl ta místa rád a chtěl zde trávit stáří.[zdroj?] Po jeho smrti, za vlády jeho synovce Jindřicha VII. z Rožmberka, byla postupně Horní tvrz obnovována. Byl postaven další dvůr. Na Dolní tvrzi byl zřízen pivovar roku 1553. Později tato tvrz sloužila jako sýpky i jako kravín. K tomuto panství náležela Sudoměř a Dobev a bylo přikoupeno Zátaví.

Roku 1574 po smrti Jindřicha připadla tvrz jeho manželce Elišce a poté byl jejím dědicem Kryštof ze Švamberka. Od roku 1534 po jeho smrti patří Kestřany Borské větvi. 1588 prodal Jan Vilém část majetku Píseckým a část Drahonickým pánům. Jeho syn Jiří Ernreich se nepřidal k stavovskému odboji a přesto po bitvě u Záblatí byl poškozen na svém majetku. Stejně jako ostatní vesnice byly Kestřany vypleněny a drancovány. Po smrti Jana Viléma si dědictví rozdělily jeho tři dcery. Kestřany připadly Františce Polyxeně z Paaru. Horní tvrz jí připadala neútulná a tak si postavila nový zámek. Po smrti svého manžela vše prodala roku 1685 Zuzaně z Gerštorfu.

Pak dalšími prodeji tvrze opět změnily majitele. Stal se jím Adam Humprecht Koc z Dobrše. Byl to známý lidumil, hejtman kraje a lidový léčitel, ale kvůli těmto aktivitám panství upadalo. Roku 1700 tvrze odkoupil Ferdinand ze Schwarzenberka a ten je začlenil do svého rozsáhlého protivínského panství.

Místní částiEditovat

Obec Kestřany se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích.

DopravaEditovat

Do Kestřan lze dojet po silnici směrem z Písku na Štěkeň. Do vesnice vede cyklotrasa č. 1045. Přes Kestřany vede modře značená pěší turistická trasa, z Písku měří celkem 12 km. Je možno přijít i z opačné strany, po modré značce od železniční stanice Sudoměř.

SpolečnostEditovat

Každý rok se zde konají soutěže v rýžování zlata.

PamětihodnostiEditovat

Dolní tvrzEditovat

 
Dolní tvrz
Podrobnější informace naleznete v článku Dolní tvrz (Kestřany).

Dolní tvrz stojí na rovině. Jednalo se o vodní tvrz, chránily ji močály řeky Otavy. Z hlubokého příkopu, který byl před branou už v roce 1699, však nezbylo nic. Tvrz má lichoběžníkový tvar. Nejstarší částí je východní křídlo jižní budovy.

Výraznou dominantou je čtvercová kamenná věž. Síla jejích zdí je 1,5 metru. Věž je třípatrová, původně byla obehnaná dřevěným opevněním. Přístup byl v úrovni prvního patra. Obytné prostory byly v dalších poschodích. Na severní straně jsou zbytky prevétu. Věž má malá, nepravidelná okna a zazděné střílny.

Na severozápadní straně je mladší válcová věž. Byla postavena v době husitské a přístup do ní vedl z hradeb. Pod věží bylo vězení.

Okolo jsou hospodářské a obytné budovy.

Horní tvrzEditovat

 
Celkový pohled na Horní tvrz

Horní tvrz stojí stejně jako Dolní tvrz na rovině a byla chráněna vodním příkopem. Voda sem byla přiváděna z rybníka. Vchod do tvrze vedl po padacím mostě. Před vchodem je viditelná vpadlina. Dále vchod pokračuje klenutým průjezdem do nádvoří. Vchod je z 15. století.

Celá tvrz je obehnaná hradbami. Dvůr uvnitř je obezděný hospodářskými a obytnými budovami. Byly zde původně byty úředníků a služebníků. Uprostřed nádvoří je umístěná nejstarší budova na tvrzi, budova purkrabství. Dole ve sklepení a přízemí je křížová žebrová klenba. Podle Durdíka se jedná o práci kamenické hutě z Písku ze 13. století. Budova má čtvercový tvar, byla postavena v raně gotickém stylu. Původně stála osamoceně na nádvoří. V budově purkrabství jsou valené klenby.

Tvrz má tři obranné věže. Dvě mají hranolový tvar a jedna tvar válcový. Válcová věž má zvláštní tvar. Směrem do dvora je rovná a v ostatní strany je okrouhlá. Dole je hranatá a nahoře kulatá. Vchod má jediný, a to přímo ze dvora. Věž měla obranný charakter, střílny jsou velmi úzké. Dole ve věži bylo vězení. Byly zde nalezeny pozůstatky lidských koster. Přezdívalo se jí Lidomorna. Věž na jihozápadě měla dříve vstup skrze ozdobné dveře, nyní se do ní vstupuje z vnitřku obydlí. Nahoře jsou také střílny, podlahy byly dubové a klenutí je hvězdovité. Východní věž měla původní vchod ve výši. Také měla klenutí. Na severní straně jsou zbytky cihlových prevétů. Obě tyto věže byly obytné, jsou v nich zbytky dřevěných ostění.

Nejmladší budovou je jižní křídlo, bylo postaveno za Švamberků. Jedná se o Velký sál, který má v interieru renesanční valenou výsečovou klenbu s hřebínky. Zajímavostí jsou nepatřičně velká okna, celkem pět. Rozměry těchto oken snižovaly obranyschopnost tvrze a okna byla zakrývána rozměrnými okenicemi. Zvnitřku jsou dodnes viditelné zbytky původních tvarů a obezdění. Později byla okna uměle zmenšena. Na vnitřních zdech jsou pod různými pozdějšími malbami vidět i malby původní. K severovýchodní věži je postavena kaple sv. Maří Magdaleny. Uvnitř byla sklípková klenba, ale v pozdější době byla kaple používána jako kuchyně, a tak je celá klenba začerněná sazemi a kouřem. V kapli byly dva oltáříky, stříbrný kalich, svícny a vybavení k obřadům.

Na venkovních zdech jsou patrné místy původní zdi a následné opravy. Podle starých popisů předčila tato tvrz svou výstavností a rozsahem leckterý hrad. V Horní tvrzi jsou volně zpřístupněny interiéry. Majitel tvrze je přítomen i mimo sezonu. Vstupné je dobrovolné.

OstatníEditovat

  • Původně gotický kostel svaté Kateřiny, který se nachází v sousedství zámku, prošel přestavbou roku 1852. Před kostelem se nachází kamenný kříž a památník obětem první světové války
  • U řeky Otavy je kalvárie ze 17. století. Podle pověsti tuto stavbu nechal postavit francouzský důstojník jako projev díků za záchranu svého života. Měl být ukrytý před nepřítelem pod hromadou prádla, které v tu dobu máchaly pradleny v řece. Proto ta podobnost s kusy prádla.[2] Roste zde dvojice památných stromů – Jilmy u Kalvárie.
  • Boží muka za obcí ve směru na Dobev vpravo.[3]
  • Boží muka svatého Matěje se nachází na okraji obce ve směru z Kestřan do Dobeve vlevo v polích, u polní cesty.[3]
  • Výklenková kaple svatého Jana Nepomuckého ze začátku 18. století je za fotbalovým hřištěm.[4]
  • Výklenková kaple svatého Josefa ze začátku 19. století se nachází u komunikace do obce ve směru od Písku.[4]
  • Výklenková kaple zasvěcená svatému Floriánovi se nachází u komunikace v obci ve směru do Lhoty u Kestřan vlevo. Pochází z poloviny 18. století.[4]
  • Výklenková kaple svatého Volfganga z konce 17. století je v lese Na Volfánku.[4]
  • Náves obce je lemovaná architektonickými venkovskými usedlostmi s podélnými křídly a zaklenutými vjezdy. Jedná se o usedlost čp. 3, 4, 5, na západní straně návsi. Na protější straně jsou to usedlosti 14, 15, 16, 17, 18. Kestřany jsou navrženy k prohlášení za vesnickou památkovou zónu.
  • Výklenek pro sochu světce se nachází ve zdi u domu čp. 32[5]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Milevsko: Svazek obcí Milevska, 2011. S. 139. Dále jen Hladký 2011. 
  3. a b Hladký 2011, s. 32
  4. a b c d Hladký 2011, s. 52
  5. Hladký 2011, s. 126

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Písecko. Svazek VII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 295 s. Kapitola Kestřanské tvrze, s. 240–246. 
  • DURDÍK, Tomáš; NECHVÁTAL, Bořivoj; KAŠIČKA, František. Hrady, hrádky a tvrze na Písecku. Písek: Prácheňské muzeum v Písku, 1995. 448 s. ISBN 80-902038-0-9. 

Externí odkazyEditovat