Štěkeň

městys v okrese Strakonice v Jihočeském kraji

Štěkeň je městys ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na řece Otavě, asi 6 km východně od města Strakonice. Žije zde 852[1] obyvatel.

Štěkeň
Štěkeň with gate and castle.jpg
Znak obce ŠtěkeňVlajka obce Štěkeň
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0316 551856
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Strakonice (CZ0316)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Strakonice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 14,47 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 852 (2019)[1]
Nadmořská výška 388 m n. m.
PSČ 387 51
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse Obecní úřad Štěkeň
Štěkeň 20
387 51 Štěkeň
Starosta Bohumil Bláha
Oficiální web: www.steken.cz
E-mail: ou@steken.cz
Štěkeň
Štěkeň
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1318, kdy je majetkem Baška ze Štěkně. Roku 1622 byla Štěkeň zkonfiskována Janu Malovcovi z Malovic a roku 1648 ji koupili Losyové z Losinthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu vesnici získal hrabě Josef Mikuláš Windischgrätz.

V roce 1784 se obec stala městysem. Windischgrätzové zdejší statek vlastnili až do roku 1919. Ve dnech 4. až 7. září 1905 se v okolí Štěkně konaly rozsáhlé vojenské manévry za přítomnosti císaře Františka Josefa I.[2]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[3]

Obecní správaEditovat

Místní částiEditovat

ZnakEditovat

Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od 17. září 1540, kdy jej obec obdržela od krále Ferdinanda I.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štěkni.

OsobnostiEditovat

  • Narodil se zde Alfons Ferdinand Šťastný (1831–1913), agrární filosof a politik.
  • Dne 16. července 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann († 1875), otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze, který poslední roky života trávil právě ve Štěkni.[5] Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do Kašperských Hor.[5] Karel Klostermann se v závěru života do Štěkně vrátil.
  • Jako učitel a předseda okresní učitelské jednoty tu působil Miloš Pastejřík. Byl členem organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), rozbité nacisty roku 1942. Dne 8. března 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 13. července téhož roku popraven na berlínském předměstí Plötzensee. Za činnost v odboji mu prezident republiky 20. října 1945 in memoriam udělil Československý válečný kříž 1939.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Manévry 1905 - Štěkeň. manevry1905.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  3. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Srdov – tvrz, s. 176. 
  5. a b Relace Českého rozhlasu České Budějovice

Externí odkazyEditovat