Wikipedie

Josef Klostermann

český obr

Josef Klostermann [klostrman] (16. ledna 1819, Ranklov u Zlaté Studny[3][p 1][p 2] – 19. ledna 1888, Jáchymov[7] u Stach), byl znám jako „poslední žijící šumavský obr“ spíše pod přezdívkami Rankelský Sepp nebo Rankl Sepp. Jednalo se o legendární postavu Šumavy – dobrosrdečného siláka, jehož ve svém románu V ráji šumavském zachytil spisovatel Karel Klostermann.[5]

Josef Klostermann
Jediné foto Josefa Klostermanna („Rankl Seppa“) pořídil fotograf Josef Woldan[1]
Jediné foto Josefa Klostermanna
(„Rankl Seppa“)
pořídil fotograf Josef Woldan[1]
Narození16. ledna 1819
samota Ranklov u Zlaté Studny
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. ledna 1888 (ve věku 69 let)
Jáchymov u Stach
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíplicní slabost
Místo pohřbeníStachy
BydlištěSamota Ranklov číslo 4 u Zlaté Studny,
Jáchymov u Stach, Stachy č.p. 132
Národnostněmecká
Povolánídřevař, sedlák, povozník (forman)
Výška213 cm[2]
Znám jakoRankelský Sepp,
Rankl Sepp
Nábož. vyznánířímskokatolické
Partner(ka)Cecílie (Cäcili) (rozená Krickelová) (1844–1928)
Děti7 dětí (5 chlapců + 4 dívky, z nichž ale 2 zemřely v mladém věku)[2]
RodičeMatyáš (Mathias) Klostermann (* 1785),
Františka (roz. Hoffmannová) (* 1790)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Ranklov editovat

Přezdívku „Rankl“ dostal Josef Klostermann podle chalupy, kde bydlel a až do roku 1882 hospodařil. (Oslovení „Sepp“ znamenalo v tehdejší německé lidové mluvě „Pepa“ nebo „Jouza“, takže Rankl Sepp je „Pepa z Ranklovýho“ respektive „Pepa od Ranklů“.[1]) Chalupa stávala na „Ranklovské rovině“ – velké mýtině nacházející se uprostřed kašperskohorských lesů v nadmořské výšce 1130 metrů. Ranklov u Zlaté Studny se nacházel přibližně uprostřed oblasti ohraničené na severu dnes již zaniklou šumavskou obcí Zhůří (německy Haidl[1]), na jihu Horskou Kvildou a na východě Churáňovským vrchem.[p 3][p 4]

Rodiče editovat

Josef Klostermann byl prvorozeným synem králováckého svobodného sedláka[1] Matyáše (Mathiase) Klostermanna[8] (* 1785 v Popelné) a jeho ženy Františky (rozené Hoffmannové) (* 1790) – dcery sklářského dělníka Josefa Hoffmanna ze Zlaté Studny (Goldbrunn[1]).[8] Celkem pocházel Josef Klostermann z devíti dětí. Po smrti svého otce Mathiase Klostermanna převzal jako nejstarší (a fyzicky nejsilnější) potomek hospodaření na Ranklově.[4]

Rankl Sepp editovat

 
Dřevěná socha Josefa Klostermanna – Rankla Seppa na Horské Kvildě[2]
 
Dřevěná socha Josefa Klostermanna – Rankla Seppa na terase hotelu Rankl na Horské Kvildě

Josef Klostermann dosáhl v dospělosti tělesné výšky 213 centimetrů.[2][p 5] Byl poměrně štíhlé postavy, ale byl obdařen mimořádnou tělesnou silou.[4] A právě ta dala vznik mnoha „siláckým“ legendám.[p 6] Povahou byl Josef Klostermann mírný, prostý, spořivý, střídmý[1] a pracovitý člověk.[8] Je popisován jako bodrý horal se smyslem pro humor, (dobro)srdečný člověk s ochotou komukoliv pomoci.[4][8] Josef Klostermann byl levák.[8] S jeho postavou „obra“ kontrastoval vysoko položený (až dětsky znějící) hlas. Na jeho vysoké postavě byly nápadné především neobyčejně dlouhé nohy.[6]

Oblékal se stále stejně:[8]

  • Režná košile,[6]
  • až ke krku upnutá vesta,
  • dlouhé kalhoty z teplé a pevné podomácku vyrobené látky – lodenu,[p 7][4]
  • krátký černý kabát[6] z téže látky jako kalhoty,[4]
  • vlněné punčochy sahající až po kolena,
  • kožené boty (holinky) sahající těsně pod kolena,[4]
  • kulatý široký plstěný (filcový) klobouk a[4]
  • mohutná 1,5 metru dlouhá sukovice.

Po práci si Josef Klostermann rád zašel na dvě piva do Polaufovy hospody[p 8] na Horské Kvildě.[4]

Výsady Ranklova editovat

Předchozí hospodáři na Ranklově získali při počátečním osidlování Šumavy naturální práva, pevně spojená s usedlostí Ranklov.[8] Mezi tyto historicky získané výsady patřila například možnost odběru dřeva z okolních lesů či povolení pastvy až 25 kusů hovězího dobytka na pozemcích kolem usedlosti, které patřily původně kašperskohorským pánům (a později městu Kašperské Hory).[8]

Zdroje obživy editovat

Josef Klostermann se živil jako dřevař. Krom toho na okolních loukách choval dobytek.[4] Přivydělával si jako povozník (forman). Svým volským potahem přivážel dřevo a křemen do okolních skláren.[4] (např. do sklárny ve Zlaté Studni) nebo svážel klády (např. do Rejnštejna k plavení po řece Otavě). Také vozil dřevo ke zpracování na pily.[6]

Rodina editovat

V roce 1864,[2] ve věku 45 let, se Josef Klostermann oženil. Vzal si o 25 let mladší Cecílii (Cäcili) rozenou Krickelovou (1844–1928) ze Zhůří.[4] Z manželství se postupně narodilo devět dětí: pět chlapců a čtyři dívky, z nichž ale dvě zemřely v mladém věku.[2][p 9]

Odchod z Ranklova editovat

Kašperskohorští majitelé lesů Ranklovské roviny usilovali dlouho o odkup usedlosti Ranklov především pro fakt, že usedlost byla obdařena naturálními právy. K prodeji svolil Josef Klostermann v roce 1882 (ve věku 63 let) nejen s ohledem na svůj věk, ale i s přihlédnutím k tomu, že v nedaleké Zlaté Studni končila sklářská produkce.[8] Jeho majetek na Ranklově získala městská rada Kašperských Hor za 6800 zlatých.[4]

Původní chalupa na Ranklově byla po roce 1945 opuštěna[5] a v roce 1953 zbourána Karlem Lukschem. Nyní (2016) je na jejím místě možno nalézt jen zarůstající základy a severně od nich vestavěný dřevěný přístřešek.[8]

Jáchymov u Stach editovat

 
Informační deska u vstupu do pensionu Stachy č.p. 132

S rodinou se Josef Klostermann přestěhoval v roce 1882 do bývalé Hercíkovy chalupy, kterou koupil ve vsi Jáchymov u Stach.[8] Dnes je Jáchymov součástí obce Michalov. Chalupa je situována ve svahu v nadmořské výšce 870 metrů. Zde si Josef Klostermann udržoval malé hospodářství a přivydělával si výrobou dřeváků a střešních šindelů.[8]

Chalupa na adrese Stachy č.p. 132 slouží dnes (2016) jako penzion.[5] Josefa Klostermanna alias Rankla Seppa připomíná informační deska na levé straně domovních dveří. Na desce je nápis:

V tomto domě žil a 19.1.1888
ve věku 68 roků zemřel
šumavský obr, silák
a především dobrý člověk,
který pomáhal lidem
v nouzi – Josef Klostermann
zvaný
RANKL – SEPP
jedna z postav
románu spisovatele
K. Klostermanna
"V ráji šumavském"

text na informační desce, Stachy č. p. 132[p 10]

Vztah k církvi editovat

Znalost češtiny Josefa Klostermanna byla bídná.[p 11] To byl důvod, proč docházel na kázání a bohoslužby v německém jazyce až do kostela sv. Martina v Nicově.[4][8] Tam také posílal (k faráři Jungbauerovi) svoje děti na školní výuku.[8]

Kostelu v Nicově každoročně věnoval Josef Klostermann:[4]

  • Martinskou husu,
  • na Vánoce domácí vánočku s rozinkami,
  • velikonoční jehně a
  • na svatého Prokopa telátko.

Závěr života editovat

 
Náhrobek na hřbitově ve Staších

Josef Klostermann v životě vážněji nezastonal[1] a dožil se věku téměř 69 let. Dne 19. ledna 1888 tři hodiny po půlnoci zemřel na „plicní slabost“. Jeho pohřeb (plánovaný na 21. ledna 1888) ale proběhl zřejmě jinak než do zmrzlé země. Byl uložen na umrlčí prkno a za chalupou ve sněhu a mrazu čekal do jara k uložení do již rozmrzlé půdy.[8]

Jeho žena Cecílie jej přežila o 40 let. Zemřela ve věku 74 let.

Nabídku Vídeňského muzea na odkup mohutné kostry Josefa Klostermanna (za poměrně vysokou sumu peněz) pozůstalí odmítli.[4][8]

Josef Klostermann alias Rankl Sepp i jeho žena Cecílie jsou pohřbeni ve společném hrobě na hřbitově ve Staších.[4][8] Dnes je náhrobek přemístěn na čestnější místo – naproti vchodu do kostela. Na náhrobku je nápis:

Zde odpočívá
JOSEF KLOSTERMANN
* 1819 – † 1888
zvaný RANKL SEPP
známý šumavský silák
jedna z postav spisovatele
K. KLOSTERMANNA
„V ráji šumavském“
Na věčnou paměť – STACHÁCI

text na náhrobku, Stachy – hřbitov

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Pramen [2] uvádí jako datum narození Josefa Klostermanna den 16. září 1819 a jako místo jeho narození Reckenberg. Reckenberg později česky Popelná se obcí stala až po roce 1945. Její název byl odvozen od hory Aschenberg (německy Asch = popel), též Ušniperk.[2]
  2. ↑ Většina pramenů – např.[1][4][5][6] uvádí jako rodiště Josefa Klostermanna samotu Ranklov (Ranklau) číslo 4 u Zlaté Studny (Glodbrunn[1]). Jako datum narození tyto prameny shodně udávají 16. leden 1819.
  3. ↑ GPS souřadnice Ranklova: 49°03′59″ s. š., 13°34′51″ v. d.
  4. ↑ Dnes (2016) leží Ranklov v katastru obce Horská Kvilda asi 2 km severovýchodně od nynějšího Hotelu Rankl (Dříve na místě hotelu Rankl stávala „Polaufova hospoda“.[2])
  5. ↑ Ještě než Josef Klostermann dovršil 20. rok svého věku, měřil už 210 cm.[2]
  6. ↑ Silácké výkony Rankla Seppa jsou popsány v knize Hanse KOLLIBABEHO (rok prvního vydání 1930 v Kašperských horách), doplněné v nových vydáních Johannem LUKSCHEM. Kniha vyšla v roce 1979 a 1986 v Morsak Verlag (nakladatelství) v Grafenau.[1]
  7. ↑ Tento druh látky se označuje názvem "šerka".[8]
  8. ↑ Dnes (2016) stojí na místě bývalé „Polaufovy hospody“ Hotel Rankl.
  9. ↑ Údaj o počtu 7 dětí (udávaný v různých pramenech o Rakl Seppovi) bere v úvahu jen ty potomky, kteří se dožili vyššího věku.
  10. ↑ Upozornění: V originálním textu jsou použita vesměs jen velká písmena (capital letters). Tento přepis do „volného“ textu (za účelem zachycení věcného významu textu) nemusí být korektní s ohledem na pravidla psaní velkých a malých písmen dle kodexu jazyka českého (podle pravidel českého pravopisu).
  11. ↑ V románu V ráji šumavském nazývá spisovatel Karel Klostermann svého hrdinu „Rankelský Sepp“ a nechává jej mluvit česky.[1]

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j k KOLLIBABE, Hans. Poslední šumavský obr Rankl-Sepp [online]. [cit. 2016-08-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j Informační tabulka umístěná u dřevěné sochy Rankla Seppa. Část údajů byla převzata z Vlastivědného sborníku Muzea Šumavy (STARÝ Václav: Román a skutečnost, Rankl Sepp; Poslední šumavský obr). Přes dva metry vysoká (213 cm) socha Rankla Seppa se nachází (rok 2016) naproti Hotelu Rankl na Horské Kvildě na GPS souřadnicích: 49°03′28″ s. š., 13°33′32″ v. d.. Autorem sochy je amatérský řezbář F. Ladislav Pavel z Horské Kvildy. Socha váží 200 kg, je vyřezána ze čtyř polen palivového dřeva červeného dubu a tvůrce na ní pracoval tři roky.
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Nicov
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava. 1. vyd. Zlín: Nakladatelství KNIHA ZLÍN, s. r. o., 2015. 156 s. (Stream). ISBN 978-80-7473-297-3. Kapitola Poslední šumavský obr, s. 70, 71, 72, 73, 74, 75. 
  5. ↑ a b c d KU. Rankl Sepp [online]. www.isumava.cz, 2008-07-18 [cit. 2016-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-13. 
  6. ↑ a b c d e KOTHERA, Lumír. Sepp Rankelský (Poslední šumavský obr se jmenoval Sepp Rankelský) [online]. 2013-01-02 [cit. 2016-08-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Stachy
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r DRAHOTA, Leoš. Šumavský obr Rankl Sepp [online]. www.moskyt.net, 2011-11-10 [cit. 2016-08-20]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Klostermann&oldid=23614308“