Stachy
Stachy (německy Stachau; 6. p ve/na Staších, Stachách[4]; dříve Stachov[5]) jsou obec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Leží zhruba deset kilometrů severozápadně od Vimperka, 26 kilometrů týmž směrem od Prachatic a šedesát kilometrů severozápadně od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Stachy | |
---|---|
![]() Kostel na náměstí | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Vimperk |
Obec s rozšířenou působností | Vimperk (správní obvod) |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°6′7″ s. š., 13°40′0″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 145 (2024)[1] |
Rozloha | 28,17 km²[2] |
Nadmořská výška | 738 m n. m. |
PSČ | 384 73 |
Počet domů | 543 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 15 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Stachy 200 384 73 Stachy info@stachy.net |
Starosta | Petr Lampa |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Stachy | |
Další údaje | |
Kód obce | 550515 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlastní Stachy leží na úpatí Šumavy: západně od Stach se vypíná Popelná hora (1092 metrů), jihozápadně Churáňovský vrch (1120 metrů) a jižně Na dědku (dříve Hrb[6]) (1074 metrů). Protéká jimi Jáchymovský potok, který se za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou, přítokem Volyňky.[7] Stachy jsou vesnickou památkovou rezervací.[8] Vesnickou památkovou zónou byly v roce 1995 vyhlášeny zhruba tři kilometry severozápadně vzdálené Chalupy.[9]
Na území obce – pět kilometrů jihozápadně od centra – leží na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji.[10]. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada Stachov kolem tehdejší sklárny.[11] Stachy byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě. Její obyvatelé byli poddanými přímo krále, kromě sklářství se živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele).[11] Stachy tvořily jednu z hlavních obcí šumavského Podlesí a zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě).
V roce 1905 zahájil činnost "Spořitelní a záložní spolek pro politickou svobodnou obec Král.Hvozd-Stachy a okolí ve Staších".[12]
V roce 1910 byl založen "Hospodářsko-lesní spolek okresu kašperskohorského ve Stachách".[13]
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 872 | 3 043 | 3 356 | 3 397 | 3 590 | 3 210 | 2 771 | 1 746 | 1 573 | 1 462 | 1 355 | 1 236 | 1 216 | 1 251 | 1 171 |
Počet domů | 255 | 303 | 299 | 326 | 339 | 357 | 388 | 416 | 359 | 351 | 332 | 443 | 459 | 515 | 543 |
Obecní správa
editovatČásti obce
editovat- Stachy – základní sídelní jednotky Bláhov, Chalupy (dříve Německé Chalupy[16]), Churáňov, Jirkalov, Krousov, Kůsov, Lesní Chalupy, Michalov (Jáchymov), Říhov, Stachy, Šebestov a Zadov
- Jaroškov
- Úbislav – základní sídelní jednotky Kundratec a Úbislav
Nižší sídelní jednotkou (samotou) jsou Nové Hutě, dříve nazývané také Matějov.[17]
V letech 1850–1929 k obci patřil i Javorník a v letech 1960–1992 také Popelná, Řetenice a Studenec.[18]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[19]
Znak
editovatVe znaku obce je v zeleném poli zlatý jednoocasý lev ve skoku držící žezlo.
Doprava
editovatNejbližší železniční stanice je v zhruba jedenáctém kilometru vzdáleném Vimperku, a to na železniční trati Strakonice–Volary. Přes Stachy vede silnice II/145 (Petrovice u Sušice – Hartmanice – Kašperské Hory – Stachy – Zdíkov – Vimperk – Husinec – Netolice – Češnovice).
Pamětihodnosti
editovatZvláštností Stach jsou dva kostely postavené jen sto metrů od sebe.
- Kostel Navštívení Panny Marie – neobvykle velký padesát metrů dlouhý a šestnáct metrů široký farní kostel z let 1842–1849[10]
- Kostel Panny Marie Bolestné – původně farní, nyní hřbitovní pozdně barokní kostel
- Kaple u kostela
- Fara – nyní sídlo obecního úřadu
- Pošumavské hasičské muzeum Stachy
Chráněné části přírody
editovatV katastrálním území Stachy se nalézá několik dalších maloplošných chráněných území a stromů:
- Přírodní památka Malý Polec
- Přírodní rezervace Pod Popelní horou
- Přírodní rezervace Rašeliniště u Martinala
- Klen u Popelné, jižně od osady Popelná (cca 49°5′55″ s. š., 13°36′2″ v. d.)
- Kusovská lípa, na jihovýchodním okraji osady Kůsov u čp. 246 (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
- Smrk pod Studeneckým lesem, na východním okraji Studeneckého lesa (cca 49°6′57,8″ s. š., 13°37′57,5″ v. d.)
- Šebestovská lípa, u samoty čp. 105 vpravo při silnici do Nicova (49°7′6″ s. š., 13°37′25,6″ v. d.)
- Šebestovský klen, u samoty čp. 111 vpravo od silnice Šebestov - Úbislav (49°7′0,7″ s. š., 13°38′54,5″ v. d.)
- Lípa ve Stachách, památný strom na severní straně náměstí poblíž OÚ (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
- Hřibová rezervace Stachy – lokalita hřibu koloděje chráněná obcí
Mykologická lokalita
editovatPříznivci mykologie zde nacházejí hříbky v parku, který se nachází uprostřed obce.[20] Počátkem 60. let 20. století pracovníci z místní benzínové pumpy nechali navézt do parčíku na náměstí lesní zeminu. První exempláře hřibů smrkových (Boletus edulis) se zde objevily v roce 1963, později přibyl i hřib koloděj (Boletus lurdis). Výskyt hřibů je každoročně sledován a evidován, podle místních záznamů rekordní sezónou byl rok 1995, kdy na stašském náměstí vyrostlo celkem 379 hřibů.[21]
Významní rodáci
editovat- Josef Bartík, zpravodajský důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
- Václav Kalina, důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
- František Foltýn, český moderní malíř, dlouhodobě působil ve Francii
- Andreas Hartauer (1839–1915), autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald)
- Rudolf Maros (1917–1982), maďarský hudební skladatel
- František Střeleček (1936–2011), rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Odraz v kultuře
editovatV povídce Karla Klostermanna Odysea soudního sluhy je zmíněna cesta soudního sluhy Mastílka na Stachy a do všech okolních osad, které pod stachovskou obec patří. Účelem jeho cesty bylo nalezení Josefa Voldřicha, osob s tímto jménem však v celé obci žilo velké množství.
Galerie
editovat-
Autobusové nádraží
-
Pomník obětem II. světové války
-
Kostel Navštívení Panny Marie
-
Hřbitovní kostel Panny Marie Bolestné
-
Náměstí
-
Mlýn v místní části Michalov
-
Lidová architektura v místní části Michalov[22]
-
Lípa na náměstí, památný strom
-
Stachy-Šebestov lípa u čp.105 a Božích muk, památný strom
-
Stachy-Šebestov javor u samoty čp.111, památný strom
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stachy
- ↑ Archivovaná kopie. www.stachy.net [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-18.
- ↑ Mapový list M-33-100-C-d-2 vojenské topografické mapy 1:10 000 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1967 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Stachy - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Chalupy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Stachy [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
- ↑ a b Historie a současnost [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
- ↑ Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze. [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 112.
- ↑ Zemědělské zprávy. Úřední věstník Českého odboru rady zemědělské pro království České. Praha: [s.n.], 1911. S. 245.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 24.10.10. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 443, 204, 496, 546.
- ↑ Udělené symboly – Stachy [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s.
- ↑ Malá historie našich hub. S. 16. Stašsko [PDF online]. Obecní úřad Stachy, 2016-06 [cit. 2017-11-10]. Čís. 4, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23.
- ↑ LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009 s. 90-94 ISBN 978-80-254-4187-9
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stachy na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Stachy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Průvodce Stachy ve Wikicestách