Otevřít hlavní menu

Stachy

obec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji

Obec Stachy (německy Stachau; 6. p ve/na Staších, Stachách[2]; dříve Stachov[3]) se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Leží zhruba 10 km severozápadně od Vimperka, 26 km sz. od Prachatic a 60 km zsz. od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Stachy
Kostel na náměstí
Kostel na náměstí
Znak obce StachyVlajka obce Stachy
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0315 550515
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vimperk
Historická země Čechy
Katastrální výměra 28,13 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 150 (2019)[1]
Nadmořská výška 738 m n. m.
PSČ 384 73
Zákl. sídelní jednotky 15
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Stachy 200
384 73 Stachy
Starosta Ing. Petr Lampa
Oficiální web: www.stachy.net
Ofic. web OÚ: www.stachy.net/obec
E-mail: info@stachy.net
Stachy
Stachy
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastní Stachy leží na úpatí Šumavy: jihozápadně od Stach se vypíná Popelná hora (1095 m), jihozápadně Churáňovský vrch (1118 m) a jižně Hrb (1074 m). Protéká jimi Jáchymovský potok, který se za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou, přítokem Volyňky.

Na území obce – 5 km na jihozápad od centra – leží na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji.[4]. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada Stachov kolem tehdejší sklárny.[5] Stachy byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě. Její obyvatelé byli poddanými přímo krále, kromě sklářství se živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele).[5] Stachy tvořily jednu z hlavních obcí šumavského Podlesí a zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě).

V roce 1905 zahájil činnost "Spořitelní a záložní spolek pro politickou svobodnou obec Král.Hvozd-Stachy a okolí ve Staších".[6]

V roce 1910 byl založen "Hospodářsko-lesní spolek okresu kašperskohorského ve Stachách".[7]

Obecní správaEditovat

Části obceEditovat

ZnakEditovat

Ve znaku obce je v zeleném poli zlatý jednoocasý lev ve skoku držící žezlo.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stachách.

Zvláštností Stach jsou dva kostely postavené jen 100 m od sebe.

Stachy byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací.[4]

V katastrálním území Stachy se nalézá několik dalších maloplošných chráněných území a stromů:

Mykologická lokalitaEditovat

Související informace naleznete také v článku Hřibová rezervace Stachy.

Příznivci mykologie zde nacházejí hříbky v parku, který se nachází uprostřed obce.[9] Počátkem 60. let 20. století pracovníci z místní benzínové pumpy nechali navézt do parčíku na náměstí lesní zeminu. První exempláře hřibů smrkových (Boletus edulis) se zde objevily v roce 1963, později přibyl i hřib koloděj (Boletus lurdis). Výskyt hřibů je každoročně sledován a evidován, podle místních záznamů rekordní sezónou byl rok 1995, kdy na stašském náměstí vyrostlo celkem 379 hřibů.[10]

Významní rodáciEditovat

 
Pamětní deska významným rodákům - odbojářům v obci Stachy
  • Josef Bartík – zpravodajský důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
  • Václav Kalina – důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
  • František Foltýn – český moderní malíř, dlouhodobě působil ve Francii
  • Andreas Hartauer (1839–1915) - autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald)
  • Rudolf Maros (1917-1982) - maďarský hudební skladatel

Odraz v kultuřeEditovat

V povídce Karla Klostermanna Odysea soudního sluhy je zmíněna cesta soudního sluhy Mastílka na Stachy a do všech okolních osad, které pod stachovskou obec patří. Účelem jeho cesty bylo nalezení Josefa Voldřicha, osob s tímto jménem však v celé obci žilo velké množství.

Další fotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stachy
  3. Archivovaná kopie. www.stachy.net [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-18. 
  4. a b c Stachy [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17. 
  5. a b Historie a současnost [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17. 
  6. Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze. [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 112. 
  7. Zemědělské zprávy. Úřední věstník Českého odboru rady zemědělské pro království České. Praha: [s.n.], 1911. S. 245. 
  8. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  9. KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s. 
  10. Malá historie našich hub. Stašsko [PDF online]. Obecní úřad Stachy, 2016-06 [cit. 2017-11-10]. Čís. 4, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. 
  11. LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009 s. 90-94 ISBN 978-80-254-4187-9

Externí odkazyEditovat