Dub červený

druh rostliny

Dub červený (Quercus rubra) je statný opadavý listnatý strom z čeledi bukovitých, původním výskytem ve východní části Severní Ameriky. Jedná se o okrasnou parkovou dřevinu a díky dobrým růstovým vlastnostem je využívána i jako lesní dřevina. Pak je zpracovávána jako palivo, obkladový podlahový materiál a pro výrobu nábytku. Dub červený je hojně využíván v parcích celé Evropy od 20. let 18. století. Do českých zemí byl zaveden v 90. letech 19. století. V České republice se s ním lze setkat v parcích i lesích.[2] Odborníky je považován za nebezpečný invazní druh a nejvýznamnější invazivní hrozbu pro české lesy.[3][4]

Jak číst taxoboxDub červený
alternativní popis obrázku chybí
Listy dubu červeného
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bukotvaré (Fagales)
Čeleď bukovité (Fagaceae)
Rod dub (Quercus)
Binomické jméno
Quercus rubra
L., 1753
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Název tohoto druhu dub červený (Quercus rubra) je odvozen od charakteristické barvy jeho listů na podzim. Listy jsou matné s 3-5 laloky, které jsou odděleny zářezy sahajícími skoro až do poloviny listu. Každý lalok je zakončen trojicí úzkých špiček. Řapík listů je 2–5 cm dlouhý, do červena zbarvený a tloustnoucí směrem k bázi. Strom samotný má mohutný kmen s nízce se rozvětvujícími větvemi.

Samčí květy jsou tyčinky ve svazcích v řídkých jehnědách, samičí květy v číšce (kopule) na stopkách v jednotlivých svazečcích. Jsou větrosnubné. Doba květu zpravidla květen. Plodem je žalud. U mladých stromů je žalud charakteristicky červený, u starších stromů je zbarvení do hněda.

Dorůstá výšky 25–40 m a dožívá se 300–500 let.

EkologieEditovat

Ve své domovině přirozeně roste v listnatých a smíšených lesích mírného pásu. V některých regionech České republiky dochází k agresivně expanzivnímu chování dubu červeného. Vzhledem k nadměrné kyselosti spadaných listů dubu červeného dochází k zamezení růstu ostatních domácích dřevin a rostlin. Jedním z míst, které jsou silně zasaženy je Pastýřská stěna v Děčíně. Zde došlo i k chemickému odstraňování náletů dubu červeného.[5]

ZajímavostiEditovat

V oblasti Jablunkova v České republice se nacházejí památné stromy dubu červeného.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.1. Dostupné online. [cit. 2020-05-30]
  2. Quercus rubra L. (dub červený) [online]. [cit. 2009-10-26]. Dostupné online. 
  3. KŘIVÁNEK, Martin. Současné poznatky o chování invazních druhů vyšších rostlin a prognóza pro lesní hospodářství. In: MOUCHA, P. Nepůvodní dřeviny a invazní rostliny. Sborník přednášek z celostátního semináře konaného 24. 9. 2003 ve Žluticích. Praha: ČLS, 2003.
  4. FEREBAUER, Václav. Krásný, ale agresivní. Dub červený podle expertů ohrožuje české lesy. iDNES [online]. 2018-04-08 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  5. Pastýřská stěna

LiteraturaEditovat

  • Květena České republiky, díl 2. Eds. S. Hejný, B. Slavík. - Praha: Academia, 1990. - s. 21-35. - ISBN 80-200-1089-0
  • System a evoluce vyšších rostlin. Ed. R. Henrych. - Praha: SPN, 1977. - s. 202-203.
  • Stromy a keře. Autor Václav Větvička.- Praha: Aventinum, 2008. - s. 124. - ISBN 80-7151-254-0
  • Stromy. Ed. Bruno P. Kremer- Praha: Nakladatelství Ikar, 1995. - s. 128- 129. - ISBN 80-85830-92-2

Externí odkazyEditovat