Otevřít hlavní menu

Zámek Bechyně stojí na ostrožně nedaleko soutoku Lužnice a Smutné ve městě Bechyně, v okrese Tábor. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Bechyně
letecký pohled od severu
letecký pohled od severu
Základní informace
Sloh renesanční
Architekt Baldassare Maggi z Arogna
Výstavba 1268 (hrad)
Přestavba 15811584 (zámek)
Stavebník Přemysl Otakar II.
Současný majitel Panství Bechyně s.r.o.
Další majitelé Přemyslovci, Lucemburkové, páni z Kunštátu, Bechyňové z Lažan, páni z Grafeneku, Šternberkové, Švamberkové, Rožmberkové, Paarové
Poloha
Adresa Zámek 1, Bechyně, ČeskoČesko Česko
Ulice Zámek
Souřadnice
Bechyně
Bechyně
Další informace
Rejstříkové číslo památky 20995/3-4676 (PkMISSezObr)
Web www.panstvi-bechyne.cz/zamek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Zámku předcházel hrad, jehož doba výstavby není známa. Nicméně o Bechyni se zmiňuje už Kosmova kronika, ve které je uvedena provincia Bechinensis jako jeden ze článků staré organizace církevní správy. Teprve od poloviny 12. století můžeme spolehlivě sledovat dějiny Bechyně, nicméně v této době zde hrad zřejmě ještě nestál. K tomu došlo až za vlády Přemysla Otakara II., kdy vyvrcholily snahy českých králů o upevnění svého vlivu v této oblasti. Ten nechal v roce 1268 na pusté hoře Bechyni vystavět hrad, který se měl stát jeho opěrným bodem v jižních Čechách v bojích proti Vítkovcům. Po Přemyslově smrti v roce 1278 a opakovaných bezvládích a především slabé vlády Jana Lucemburského došlo k oslabení královského vlivu v oblasti. Naopak stoupla moc Vítkovců, resp. Rožmberků (především pak Petra I. z Rožmberka), kteří postupně získali části bechyňského panství. Před rokem 1340 se Bechyně dostal do majetku Štěpána z Kunštátu a posléze ji vyměnil s Jindřichem Leflem z Lažan, jehož potomci se psali Bechyňové z Lažan, za náchodské panství. Jindřich Lefl byl nejprve příznivcem mistra Jana Husa, později se však přiklonil na stranu císaře Zikmunda. Vzhledem k blízkosti Tábora však jeho postavení nebylo příliš snadné. Roku 1422 byla Bechyně dobyta a vypálena vojsky Jana Hvězdy z Vícemilic. Hrad se však hejtmanovi Zdislavu z Hartvíkova podařilo uhájit. Při obležení Bechyně v roce 1428 se však už hradní posádka vzdala a hrad s městem obsadil Jan Bleha z Těšnice. Během tohoto obléhání padl Jaroslav z Trocnova, bratr Jana Žižky.

V roce 1477 odkoupili od Oldřicha z Grafeneku panství bratři Jaroslav a Zdeslav ze Šternberka. Od jejich dědiců jej pak v roce 1530 odkoupil Kryštof ze Švamberka a na Zvíkově a v roce 1569 Petr Vok z Rožmberka (1539-1611), který nechal hrad v letech 1581-1584 nákladně přestavět. Autorem přestavby byl Baldassare Maggi z Arogna. Petr Vok vedl velmi bohatý společenský život, což se projevilo i ve značné zadluženosti. Po sňatku s Kateřinou z Ludanic se umoudřil, ale po smrti bratra Viléma v roce 1592 po něm převzal jeho dluhy, takže byl nucen některá panství odprodat. V roce 1596 panství zakoupil Adam ze Šternberka a na Sedlci (1575-1623). V držení Šternberků zůstal do roku 1761. Jako důsledek sňatku (1715) dědičky bechyňského panství Marie Terezie Violanty ze Šternberka (1699-1761) s Janem Leopoldem Paarem (1693-1741) přešel zámek do rukou Paarů. Po smrti Marie Terezie zdědil zámek její syn z prvního manželství Jan Václav Paar (1719-1792). Za Paarů prošel zámek řadou drobných úprav. V držení tohoto rodu pak zůstal do roku 1948, kdy byl znárodněn. Posledním majitelem Bechyně a dalších statků byl kníže Alfons (1903-1979), který byl jedním ze signatářů memoranda české a moravské šlechty prezidentu Háchovi v roce 1939. V období komunistické totality se z bechyňského zámku stalo rekreační zařízení Akademie věd. Na začátku 90. let 20. století sice zámek restituovali sourozenci Alfons Václav Paar (1932-2016, 7. kníže rodu Paarů), Karel Eduard (* 1934, emeritní velkopřevor Českého velkopřevorství řádu maltézských rytířů) a Eleonora Markéta, avšak posléze ho prodali. V současnosti obhospodařuje zámek firma Panství Bechyně, která patří jako česká dceřiná společnost pod Panství Bechyně SE / Herrschaft Bechyne SE.

Dnes se v prostorách bývalého špýcharu a pivovaru nachází Muzeum keramiky s Alšovou jihočeskou galerií a v bývalé zámecké sýpce Muzeum Vladimíra Preclíka.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-13]. Identifikátor záznamu 131852 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat